Mimořádná pozorování poštolek rudonohých (Falco vespertinus) v roce 2014 nejen ve východních Čechách

foto_1

Jedna ze dvou mladých poštolek rudonohých na lokalitě Kamenná Horka na Svitavsku 8.9.2014. Foto: L. Novák

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) se během jarní a podzimní migrace objevuje v České republice každoročně. V posledních několika letech však má nejen počet pozorování, ale i počet pozorovaných jedinců stoupající trend. Z celkem 4 záznamů v databázi Birds.cz v roce 2010 stoupl počet záznamů na celkem 92 v roce 2013. V roce 2014 byly zjištěny i vysoké počty, s dosavadním maximem 58 ex. na nocovišti u Klenovic na Hané (K. Poprach, Birds.cz). Ve východních Čechách se doposud jedná o vzácný druh, přestože taktéž v našem regionu je zmíněný nárůst patrný. Doposud nejzajímavějším byl rok 2012, kdy byla poštolka rudonohá zjištěna na celkem 5 lokalitách (viz seznam pozorování níže), z čehož jedna se však nachází na rozhraní Královehradeckého a Středočeského kraje (obě pozorování z Žehuňského rybníka byla lokalizována již na Kolínsku).

Celý článek →

Výzva členům Východočeské pobočky ČSO

Mezi cíle, které si vytyčil nově zvolený výbor Východočeské pobočky ČSO, patří aktualizace členského seznamu (adresáře) naší pobočky. Z tohoto důvodu vyzývá výbor členy pobočky, u kterých proti současnému seznamu došlo k jakýmkoliv změnám, aby tyto změny v pokud možno nejkratší době nahlásili na e-mailovou adresu pobočky vcpcso@centrum.cz. Současně žádáme členy, kteří dosud pro účely zasílání pošty nesdělili svoji e-mailou adresu, aby tak rovněž učinili, neboť zasílání zásilek prostřednictvím České pošty bude v dohledné době z důvodu neustále rostoucích nákladů na tyto služby  redukováno jen na mimořádné případy.

Celý článek →

VVT Podorličí 2014 (29.5. až 1.6.) – chladná rána v krajině krásných stromů

20140506aa
Ve čtvrtek v pozdním odpoledni vyjíždíme s manželkou za deště, větru a teploty vzduchu odpovídající konci listopadu z Olešnice u Červeného Kostelce. Cestou zastavujeme jen u vlakového nádraží v Rychnově nad Kněžnou, abychom naložili Martina Fejfara, a pak už bez dalšího zdržení dojíždíme po úzkých silničkách lemovaných po obou stranách zdravými jasany, kleny nebo mléči k penzionu u Šimánků v Kunčině Vsi. Jako první nás mnohoslibně vítá přeletující čáp černý a hned po něm pan Šimánek, mile nás zvoucí dovnitř hlavně příslibem vytopení prochladlých prostor penzionu. V kamnech zapraská, jazyky plamenů olíznou sklo dvířek a za chvilku už je milo usednout k projednání na počasí závislých programových variant akce.

Celý článek →

Nový cestopis z Dánského ostrova Sjaelland

Po třech únorových výjezdech za zimujícím ptactvem na mořské pobřeží severního Polska a Holandska jsem přemýšlel, kam se vydat v letošním roce ve stejném čase. Společně s Milanem Janouškem nás vcelku synchronně napadlo podívat se do Dánska. Tradičně v období Vánoc jsem tedy začal intenzivně sledovat dánský web, kde se denně objevují tisíce jednotlivých pozorování. Zaměřil jsem se na ta raritnější, a pak už bylo poměrně jasné, že cílem naší cesty bude buď pobřeží severu Jutského poloostrova nebo ostrov Sjaelland.

Celý článek →

Čejkování na Hradecku v roce 2014

Letošní čejkování na Hradecku proběhlo od 28.-30. března na území o rozloze cca 60 km² západně od Hradce Králové. Nejseverněji položené sledované hnízdiště se nacházelo mezi Lodínem a Petrovicemi, jižní hranicí byla obec Dobřenice. Samotnému „čejkování“ předcházelo několik kontrol zájmového území, které pomohly upřesnit si letošní hnízdní výskyt čejek.

Celkem byly čejky nalezeny na 13 lokalitách, která byla zadaná do speciálního online dotazníku při faunistické databázi ČSO na www.birdlife.cz/cejka.html. Nejčastěji se jednalo o pole s jařinami, která byla v letošním roce naštěstí kromě kukuřice a řepy už zasetá, několik hnízdišť bylo v ozimé pšenici a bylo zjištěno také hnízdění na dvou loukách.

Samotné hledání hnízd začalo v pátek odpoledne u Lubna. Pracovní tým tvořili V. Štorek, M.E. Šálek a V. Zámečník. První hnízdo na sebe nenechalo dlouho čekat – s pomocí proslulé ruské „dvacítky“ a díky svým bohatým zkušenostem ho přibližně 0,5 km od pozorovacího bodu objevil prof. M.E. Šálek. Do večera se za krásného počasí podařilo najít 5 hnízd, což nás příjemně naladilo na zbylé dny. Nezbytné vyhodnocení prvního dne proběhlo v restauraci U Šimlů v Nechanicích, kde k dobré náladě přispěly čepované Svijany a výborný utopenec. V sobotu se po ranním oparu opět vyčasilo a s velkou pomocí V. Kozy a za stálého zpěvu skřivanů počet hnízd postupně narůstal. K vysněné dvacitce nám nakonec chybělo jen jediné hnízdo. Příjemným zpestřením dne bylo pozorování 6 čápů bílých, čápa černého nebo deseti bekasin otavních. Večerní program opět zajistila hospůdka U Šimlů. V neděli jsme opustili oblast Nechanicka a přesunuli jsme se jižněji na hnízdiště v okolí obce Kratonohy. Zde na nás čekala dosud největší tohoroční kolonie s přibližně 20 hnízdními páry. Bohužel nám dohledávání hnízd přerušil jestřáb lesní, který v nejméně vhodný okamžik vyplašil celou kolonii. Přesto se nám zde podařilo najít 9 hnízd a celkový celkový účet hnízd se tak zastavil na čísle 37.

Vyhodnocení nasazenosti vajec naznačuje, že v jižní části sledovaného území čejky začaly hnízdit o něco rychleji – na vejcích seděly v průměru týden. Na severnějších hnízdištích byla větší časová variabilita v nasazenosti a na spoustě míst ptáci teprve začínali snášet. Mapování také potvrdilo, že některé lokality jsou pro čejky obzvláště atraktivní a rozhodně si zaslouží zvýšenou ochranou např. zařazením do speciálního agroenvironmentálního opatření na ochranu hnízdišť čejek na orné půdě. Pozitivní je ochota obou zemědělských podniků se osobně dohodnout na možnostech ochrany nalezených hnízd.

Věříme, že jste příznivé počasí také využili a vyrazili jste za ptáky do polí a luk. Pokud ne, tak se za čejkami vydejte co nedříve – čas je teď ideální. Na vaše pozorování čejek zadaná do čejčího formuláře při faunistické databázi ČSO se těšíme.


Václav Zámečník

Brigáda na rybníku Brodský – úprava litorálu

071DSCN5158V sobotu dne 8.3.2014 provedli členové VČP ČSO Tomáš Diviš a Petr Kafka malý managementový zásah na jedné z významných ornitologických lokalit Královéhradeckého kraje, rybníku Brodském u Červeného Kostelce.

Do porostů rákosu, orobince a ostřic se totiž šíří olše rostoucí na hranici mezi rákosinami a loukou a vytváří skupiny, které se postupně zapojují a rákosiny pod sebou potlačují. Při plánovaném a majitelem i nájemcem lokality odsouhlaseném zásahu bylo vyřezáno několik desítek jedinců olše lepkavé o výšce cca 2 až 6 metrů. Zásah byl proveden před návratem ve zdejších rákosinách hnízdících druhů ptáků, jmenovitě labutě velké, kachny divoké, potápky roháče, motáka pochopa, lysky černé, chřástala vodního, rákosníka proužkovaného, rákosníka obecného, rákosníka velkého a strnada rákosního.

Pokud si to v následujících letech situace vynutí, bude odstranění dřevin z rákosin znovu provedeno. Včasný managementový zásah není časově, fyzicky ani technicky náročný a je konkrétním příspěvkem k ochraně druhů se specifickými nároky na prostředí.

T. Diviš a P. Kafka

 

DSCN5160   DSCN5163

Úklid na Rozkoši v roce 2014

20150315Stejně jako v roce 2013 se i letos uskuteční jarní brigáda na přehradě Rozkoš, zaměřená na úklid odpadků, které zanechali nepořádní návštěvníci na březích a nejbližším okolí.Letos se brigáda uskuteční o trochu dříve, a to 5.4.2014.

Celá akce se koná pod záštitou Povodí Labe s.p. a kromě Východočeské pobočky ČSO se jí účastní i další spolky a organizace, které na přehradě vyvíjejí svoji činnost.

Dne 10.2.2014 se uskutečnila koordinační schůzka na které byly dohodnuty podrobnosti celé akce a hlavně byly mezi účastníky rozděleny úseky na kterých jednotlivé skupiny budou úklid provádět. Stejně jako v loňském roce naší pobočce připadl úsek, který zahrnuje zejména  oblast VKP (Významný krajinný prvek).

Sraz účastníků brigády bude v 8,00 hod. v Domkovské zátoce. Až na místo srazu se dá dojet autem, přes obce Kleny, Šeřeč a dále směrem na Provodov. Místo srazu i oblast našeho působení je vyznačena na mapce.

Je nezbytné, aby každý z účastníků byl vybaven pracovními rukavicemi, vhodným oblečením a zejména obuví do terénu, nejlépe holínkami, neboť nás čeká i bažinatý terén. Občerstvení na akci bude zajištěno v podobě uzeniny na opékání, včetně pečiva a nápojů.

Pokud máte zájem se brigády zúčastnit a ještě jste se nepřihlásili, můžete tak učinit na e-mailovou adresu jednoho z organizátorů : jaroslavvanek(zavináč)centrum.cz.

Účastníků také doporučujeme, aby se vybavili pozorovací technikou, neboť i při práci se dají pozorovat ptáci a předpokládáme, že v této činnosti budeme pokračoval i po brigádě.

Za Východočeskou pobočku ČSO se na setkání těší

Jaroslav Vaněk

Třetí ročník monitoringu čejky chocholaté.

20140314aJistě jste v minulých dvou letech zaznamenali projekt monitoringu čejky chocholaté (Vanellus vanellus), který organizuje ČSO (resp. Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků) ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity pod vedením prof. M. Šálka, a který si klade za cíl aktivně přispět k ochraně tohoto kdysi velmi rozšířeného a hojného druhu bahňáka. Loňský ročník přinesl mj. výstupy v podobě vymezení nejvhodnějších lokalit, které by mohly být zařazeny do nového agro-environmentálního opatření, které už od roku 2015 umožní efektivnější ochranu těch nejvýznamnějších hnízdišť čejek na orné půdě.

Letos tedy probíhá již třetí ročník mapování hnízdišť čejky chocholaté. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že svoje poslání už projekt naplnil tím, že přispěl k vymezení vhodných hnízdišť, praktických výstupů z databáze je daleko víc. Patří mezi ně např. sledování změn početnosti čejek na tradičních hnízdištích na orné půdě v souvislosti s pěstovanou plodinou, vliv počasí na průběh hnízdění nebo reakce ptáků na výskyt nových vhodných lokalit, mezi které patří i Ptačí park Josefovské louky. Údaje o vývoji početnosti poté budou obzvláště cenné u hnízdišť, u nichž se zemědělci v příštím roce rozhodnou vstoupit do agro-environmentálního opatření. Zajímat nás budou nejen údaje o početnosti z daného hnízdiště, ale i jeho srovnání s jeho okolím. Otázek je celá řada – zvyšuje se počet čejek na plochách, na kterých probíhá opatření? Přispívá opatření k nárůstu početnosti čejek v sousedství chráněného hnízdiště? Nefungují tyto plochy spíše jako ekologická past?

Nutno poznamenat, že východní Čechy jsou jednou z hlavních oblastí, v níž se intenzivně sbírají data pro tyto vědecké účely, v rámci tzv. „Čejkování“. Výzkum probíhal nejčastěji v oblasti PO Komárov, v oblasti jižně od Hradce Králové, v povodí říčky Bystřice východně od Chlumce nad Cidlinou a v širším okolí Nechanic.

Obracíme se na vás s prosbou, abyste i letos svoji pozornost čejce věnovali. Čejky již začínají na některých místech tokat a vypadá to opět na extrémní (tentokrát urychlenou a suchou) sezónu. Proto již nyní vyrážejte do terénu a zadávejte své veškeré záznamy včetně nehnízdících čejek do čejčí databáze, abychom co nejlépe podchytili letošní zajímavý začátek čejčí hnízdní sezóny.

Vstup do databáze i podrobnější metodiku mapování naleznete na stránkách:

www.cso.cz/cejka.html

Václav Zámečník, Lukáš Kadava

20140314b20140314c20140314d20140314e

Pískovna Štít

Pískovna Štít

Okres Hradec Králové, obec Klamoš, k.ú Štít ORP Chlumec nad Cidlinou

Seznam parcel podle katastru:

Jezero I.: 234/5, 181/1, 233/2, 230/1

Jezero II.: 234/6

Jezero III.: 177/11 Celková rozloha: 62 ha

Majitel:

Kinsky Dal Borgo a.s., Komenského 5, 503 51 Chlumec nad CidlinouNájemce:

Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s., Boženy Němcové 711, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

Ochranářský status není

Způsob hospodaření: Chov tržní ryby, hlavně kapra pro sportovní rybolov. Jezera jsou zarybněna více druhy ryb, vč. dravých.

Další využití

Rybářské zázemí – auto kemp po obvodu min. ⅔ břehových partií. Probíhající těžba štěrkopísku (cca 1/10 obvodu břehových partií, těží firma TARMAC CZ a.s.).

Popis

Soustava 3 středně hlubokých (2 – 4m, max. 6m) jezer (celkem 62 ha) po vytěžení suroviny (písku) oddělená úzkým pruhem pevniny. Břehové partie jsou většinou bez svahovaných stěn, sklon je mírný, travnatý, popř. porostlý dřevinami (břehové partie nejčastěji olše, bříza, na ně navazující lesní společenstva, tvořená převážně borovicí). Na několika místech (v severovýchodní části s aktivní těžbou) jsou stěny kolmé, max. 1,5m vysoké. Litorální porosty nejsou rozvinuté, pouze vzácně maloplošně (o celkové rozloze max. několik desítek m²),tvořené zejm. orobincem (Typha Sp.), popř. rákosem obecným (Phragmites communis). Na největším jezeře (jezero I., rozloha 45 ha) se nacházejí tři ostrovy (řádově o rozloze stovek m²), zarůstající náletovými listnatými dřevinami, vzácně jehličnany. Na středním jezeře (II., rozloha 10 ha) se nachází 13 maloplošných ostrůvků (nejčastěji pouze několik m²), zarůstajících dřevinami (nejčastěji vrby, Salix Sp.). Břehy nejmenšího jezera (III., rozloha 7 ha) ležícího v soustavě jižně, jsou z ½ zarostlé lesem (při březích listnaté dřeviny přecházející v borové monokultury). Z jedné třetiny jsou břehové partie porostlé vřesovišti, drobnými mokřady s odpovídající vegetací. Při severovýchodním břehu jezera I. se nacházejí rybníky Horní a Dolní Flajšar (o celkové rozloze cca 3 ha). Jedná se o tzv. „nebeské rybníky“ bez stálého přítoku, v současnosti téměř zarostlé litorálními porosty. Jejich břehové partie jsou porostlé borovými monokulturami. Při západním břehu jezera I. se nachází Přírodní památka Pamětník (od břehu jezera oddělena cca 50m pásem lesa, tvořeného zejm. borovicí). Těžební záměr počítá s aktivní těžbou do roku 2049 při roční těžbě 250 000 tun sedimentu. Cílová rozloha dobývacího prostoru by měla činit 101, 7 ha.

Ptačí společenstva:

a) hnízdní:  zvláště chráněné druhy:

silně ohrožené – rákosník velký (1 pár), zrzohlávka rudozobá (1 – 2 páry), žluva hajní (1 – 2 páry), krahujec obecný (1 pár).

Ohrožené druhy – potápka malá (2- 4 páry), břehule říční (5 – 200 párů), lejsek šedý (2 – 3 páry).

Ostatní druhy: racek chechtavý (300 – 350 párů), kulík říční (1 – 2 páry)

b) transmigranti a zatoulanci

Jezera jsou významnou regionální tahovou zastávkou vodních a na vodu vázaných druhů,popř. zimovištěm.

Pravidelně: kormorán velký (zaznamenaná maxima 450 ex), volavky bílá (max. 27 ex.), husa polní (max., 1500 ex., zjištěno nocoviště, max. 80 ex.), husa běločelá (max. 40 ex.), morčák velký (max. 127 ex.), racek bělohlavý (max. 86 ex.), racek středomořský (max. 5 ex.)

Nepravidelně: potáplice malá, labuť velká, husa velká, hvízdák euroasijský, čírka obecná, poláci velký a chocholačka, orel mořský, orlovec říční, jeřáb popelavý, vodouš bahenní, pisík

obecný, racek stříbřitý, rybák černý aj.

Význam:

Pískovna Štít je jediným pravidelným hnízdištěm racka chechtavého v okrese Hradec Králové (zároveň jednou ze dvou hnízdních lokalit v Královehradeckém kraji). Lokalita je jediným hnízdištěm zrzohlávky rudozobé v v okrese Hradec Králové (společně se sousední PPPamětník). Je významným regionálním zimovištěm (morčák velký, racek bělohlavý), popř.tahovou zastávkou.

Ochranářská rizika:

Jezera jsou vyhledávanou lokalitou pro sportovní rybolov (v období dovolených se počet rybářů pohybuje v několika stovkách), cesty po obvodu jezer jsou využívány zejm. k měkké turistice (pěší i cyklistika), v části lokality je zřejmý ruch těžby a pohyb nákladních automobilů. V období podzimu a zimy je na lokalitě klid, s výjimkou průběžné těžby v okolních lesích. Skutečnou hrozbou se může jevit zarůstání hnízdních ostrovů s kolonií racků. Do budoucna tak může dojít k zániku kolonie. Rizikem může být pohyb rybářů na člunech v těsné blízkosti hnízdiště. Rizikem se jeví nestálost hnízdního biotopu pro břehuli říční – její početnost meziročně velmi kolísá. Zaznamenáno bylo rušení hnízdících břehulí mládeží (pohyb v bezprostřední blízkosti hnízdních nor, rušení jízdou motocyklů v blízkosti kolonie). Rizikem jsou pro ptáky rybářské vlasce, či jiný odpad.

Navrhovaná opatření:

- pravidelné prořezávky náletových dřevin na hnízdních ostrůvcích

- umístění bójí s oznámením omezení vstupu do blízkosti hnízdiště

- aktivní podpora vedoucí k zachování vhodných míst k hnízdění břehulí, popř.vytváření umělých stěn

- lokalita je vhodná k umístění informačních tabulí informujících o hnízdění racka chechtavého

Výskyt jespáka skvrnitého na přehradě Rozkoš

2014_03_01Jespák skvrnitý (Calidris melanotos) je druh s arktickým typem rozšíření.  Hnízdí v Asii a Severní Americe většinou severně od polárního kruhu. Areál zahrnuje pobřežní tundry Sibiře od východního Tajmyru na Čukotský poloostrov. V Severní Americe hnízdí od Aljašky po ostrov Southampton a severozápadní pobřeží Hudsonova zálivu. Přezimuje ve východní Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní polovině Jižní Ameriky až po Ohňovou zemi. Na tahu byl zjištěn v Grónsku, na Islandu, porůznu ve Skandinávii, Dánsku a západní Evropě. Každoročně je zjišťován na britských ostrovech, ve Francii, Nizozemí a téměř každoročně i ve Finsku a Polsku. Zastižen byl v celé střední a jižní Evropě a ve středomoří po Izrael a Egypt.

Až do roku 2013 bylo v České republice evidováno celkem 9 záznamů o výskytu tohoto druhu. Poprvé byl zastižen 12.9.1973 na Mlýnském rybníku u Lednice, okr. Břeclav (V. Hájek). Z celkového počtu devíti záznamů byl 6x zastižen na Moravě a 3x v Čechách. Vyjma roku 2013, byl naposled tento druh zjištěn 20.7.2001, rovněž u Lednice na jižní Moravě (J. Chytil). Rok 2013 byl na pozorování jespáka skvrnitého v České republice mimořádně bohatý. První pták byl pozorován v době od 21.4 do 22.4. na Němčickém rybníku u Záhlinic, okr. Kroměříž, poté v období 1.5. – 7.5. tamtéž. Následně  byl zjištěn na přehradě Rozkoš u České Skalice, okr. Náchod ve dnech 15.9. – 16.9. a nakonec znovu na Moravě u Záhlinic na Doubravickém rybníku ve dnech 28.10. – 2.11.

Na přehradě Rozkoš u České Skalice byl první výskyt jespáka skvrnitého zaznamenán Václavem Kozou. Jeden juvenilní pták se na lokalitě zdržoval od 17.9. do 27.9.1989. Na další výskyt na Rozkoši jsme čekali až do roku 2013.

Podruhé byl tento druh na přehradě Rozkoš zastižen za následujících okolností :

Dne 15.9.2013 jsem se odpoledne vracel autem z chalupy do svého bydliště v Jaroměři. Kousek před cílem cesty zazvonil telefon a ozval se mě Lojza Holub. Požádal mě, zda bych mohl vzít stativový dalekohled a fotoaparát a přijet na Rozkoš. Důvodem byla skutečnost, že s velkou pravděpodobností zjistil výskyt jespáka skvrnitého, ale nemá potřebnou techniku k jeho dokumentaci. Protože jsem měl vše potřebné v autě, operativně jsem změnil směr jízdy a pokračoval na Rozkoš. Po pár minutách již parkuji vozidlo v Domkovské zátoce a pospíchám k Východnímu poloostrovu, kde Lojza jespáka pozoroval. Po příchodu na místo nacházím Lojzu Holuba, nikoliv však slíbeného jespáka. Lojza mě informuje, že ještě před chvílí byl jespák nedaleko na břehu, ale nyní pravděpodobně odletěl s jinými bahňáky na ostrov, který se při poklesu hladiny vytvořil před Východním poloostrovem. Stativovým dalekohledem prohlížíme ostrov, ale vzdálenost je příliš velká a navíc není vůbec vidět na odvrácenou, sníženou stranu ostrova. Ostrov by byl za současného stavu hladiny bez problémů přístupný ve vysokých rybářských holinkách. V duchu se proklínám, že jsem na tuto možnost nepamatoval a pro holinky se doma nezastavil. Je pozdní odpoledne, den se rychle krátí a za chvíli se začnou rychle zhoršovat i světelné podmínky. Za této situace je jen jedno řešení. Rychle se svlékáme do spodního prádla a již se brodíme vodou k ostrovu. Na ostrově v té době posedávají rackové, rybáci a kachny. Na odvrácené straně ostrova skutečně po chvíli vidíme pobíhat skupinu bahňáků. Obcházíme ostrov obloukem vodou, tak abychom na ptáky dobře viděli, ale zároveň je nevyplašili. Z toho důvodu stavíme stativák již ve vodě, aniž bychom vystupovali na břeh a Lojza začíná s prohlídkou, já pátrám binokulárem. Na ostrově se nachází poměrně pestrá sestava bahňáků : Nejvíce je zde jespáků obecných (Calidris alpina) – 33 ex., jespáci malí (Calidris minuta) – 7 ex., jespáci křivozobí (Calidris ferruginea) – 3 ex., jespáci píseční (Calidris alba) – 2 ex, jespák šedý (Calidris temminckii) – 1 ex., jespák rezavý (Calidris canutus) – 1 ex, kulíci píseční (Charadrius hiaticula) – 10 ex. a řada dalších druhů bahňáků. Po chvíli Lojza radostně hlásí, že nalezl i jespáka skvrnitého. Přistupuji ke stativáku, abych si kvůli fotografování ujasnil jeho pozici. Je sice o trochu větší než jespáci obecní a také rozlišovací znaky jsou celkem zřejmé, ale najít jej na dálku mezi jespáky obecnými není zase tak snadné, zejména, když jsou ptáci v neustálém pohybu. Pro pořízení dokumentace se musím dostat blíž. Přibližujeme se velice pozvolna až na vzdálenost, kdy už lze pořídit dokumentaci v takové kvalitě, že druh bude z fotografií určitelný. Záběrů přibývá, ale na druhé straně ubývá světla. Nakonec konstatuji, že lepší záběry již asi nepořídím a můžeme se tedy vrátit na břeh. Pomalu se začínáme brodit zpět k poloostrovu, když zaregistrujeme, že na břeh ve vzdálenosti asi dvaceti metrů od nás přistává několik jespáků. Ti se vzápětí pouštějí do pátrání po potravě  a brodí se mělkou vodou směrem k nám. Jako prvního zaznamenávám největšího z nich – jespáka rezavého, ale v tuto chvíli věnuji tomuto poměrně vzácnému druhu jen nepatrnou pozornost. Poté již ke své radosti mezi několika jespáky obecnými nacházím i vytouženého jespáka skvrnitého. S povděkem přijímám fakt, že sám dobrovolně přiletěl, aby se nechal zvěčnit.   Ustupujeme od břehu ještě dál do vody, aby jespáci mohli projít nerušeně okolo nás. Pochopitelně mačkám spoušť fotoaparátu, jak jen to jde nejrychleji. Bohužel světla již hodně ubylo a jespák se pohybuje poměrně svižně, takže podmínky již nejsou optimální. Přesto se mě daří pořídit dokumentaci podstatně lepší, než byla ta, dělaná na velkou vzdálenost. Poté, co jespák skvrnitý proběhl okolo nás a mizí v dálce, pořizuji jen tak mimochodem ještě pár záběrů jespáka rezavého, který se pohybuje až na konci skupinky a poté se již vydáváme definitivně zpět na souš.

Druhý den, tj. 16.9.  mám bohužel nějaké povinnosti a na lokalitu jsem se nedostal. Lojza Holub jespáka skvrnitého opět zastihnul a tentokrát se dokonce zdržoval na pevnině. V následujících dnech jsme ho již na lokalitě nezjistili.

O pozorování bylo sepsáno hlášení pro Faunistickou komisi ČSO a zasláno k posouzení.

Jaroslav Vaněk

Použité prameny :

  1. Fauna ČR, Ptáci 2/I, Academia 2005
  2. Faunistická databáze Birds/Avif
  3. Databáze Faunistické komise ČSO

20140301a20140301b20140301c20140301d