Články autora: Jaroslav Vaněk

Ohlédnutí za podzimem 2011 na přehradě Rozkoš

20120217a

Husice liščí patří v posledních letech k pravidelným návštěvníkům Rozkoše. Foto J. Vaněk

Jak jsem již uvedl ve svém  příspěvku o jaru 2011 na přehradě Rozkoš , tak i nyní musím zopakovat, že termín, kterým označujeme kalendářní roční období se nekryje s termínem, kterým označujeme podzimní tah ptactva. Podzimní  tah řady druhů začíná již v průběhu července,, tedy v období vrcholného léta. Pro tento případ se tedy lépe hodí termín pohnízdní migrace. Do tohoto ohlédnutí za podzimem  jsem přidal i úsek zimy do konce roku 2011, neboť  mírné počasí v tomto období k tomu přímo vybízí.

Celý článek →

Průtah kulíka písečného na přehradě Rozkoš

20120118a

U letícího kulíka písečného je dobře patrná bílá páska v křídle. Foto – Jaroslav Vaněk.

Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je druhem bahňáka s palearktickým typem rozšíření. Zasahuje až do Grónska a na východ Severní Ameriky. Geografická variabilita je málo výrazná, komplikovaná individuální variabilitou. Většinou jsou rozlišovány dvě subspecie – kulík písečný evropský (Charadrius hiaticula hiaticula), který obývá západní část areálu a kulík písečný sibiřský (Charadrius hiaticula tundrae) z Laponska a tunder severního Ruska a Sibiře.

Celý článek →

Východočeši na jarní exkurzi ČSO na severočeské výsypky

20111111a

Na úvod tohoto článku musím uvést, že nejsem vyznavačem hromadných akcí a výprav do terénu  o velkém počtu účastníků. Když jsem však na webových stránkách ČSO letos na jaře objevil nabídku exkurze na výsypky hnědouhelných dolů u Tušimic, nedokázal jsem odolat. Severní Čechy jsem měl v plánu navštívit již delší dobu a stále jsem tuto výpravu odkládal. Dalším důvodem byla skutečnost, že do prostoru výsypek se člověk samostatně nedostane, takže hromadná, organizovaná akce je asi jediným řešením, jak se na tuto zcela výjimečnou lokalitu podívat.

 

Celý článek →

Průtah jespáka křivozobého na přehradě Rozkoš

20111122a

U ptáka vlevo je dobre patrná zahnutá špička zobáku, podle kterého dostal jespák křivozobý své druhové jméno. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák křivozobý (Calidris ferruginea) je druhem bahňáka (charadrii) z čeledi slukovitých (scolopacidae) a nejvíce je podobný jespáku obecnému (Calidris alpina) v jehož společnosti jej můžeme často i pozorovat. Tato podoba platí pro prostý šat a pro šat juvenilní (mladí ptáci). Svatební šat obou druhů je naprosto odlišný. Jespák křivozobý má kaštanově rezavou hlavu a spodní část těla, takže v tomto šatě je více podobný jespáku rezavému (Calidris canutus), který je však zřetelně větší a nemá tak dlouhý a zahnutý zobák. V prostém šatu a v šatu juvenilním jej lze od jespáka obecného odlišit podle poněkud větší postavy a delších nohou, štíhlejšího krku a výraznějšího nadočního proužku. Proti mladým jespákům obecným nemá jespák křivozobý nikdy skvrnitou spodní část těla a má na prsou okrový nádech. Jedním z nejvýraznějších rozlišovacích znaků je zbarvení kostřece, který má jespák křivozobý čistě bílý, zatímco kostřec jespáka obecného je podélně rozdělen tmavým pruhem. Tento znak je dobře patrný u letících ptáků, zejména těsně před dosednutím.

Celý článek →

Souhrn údajů o výskytu lyskonoha úzkozobého na přehradě Rozkoš

20110905p

Mezi určovací znaky lyskohoha úzkozobého patří štíhlý rovný zobák. foto J. Vaněk

Lyskonozi (Phalaropus) jsou menší bahňáci, jejichž prsty jsou opatřeny dělenými kožovitými lemy, díky kterým příslušníci tohoto rodu velmi dobře plavou. Samice v hnízdním šatě jsou pestřejší než samci, kteří také přejímají hnízdní péči. Rozlišovány jsou tři druhy lyskonohů, které obývají sever Eurasie a Ameriky. V naší republice se lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) vyskytuje podstatně častěji, než jeho příbuzný lyskonoh ploskozobý (Phalaropus fulicarius). Třetí druh – lyskonoh dlouhozobý (Phalaropus tricolor), který z Ameriky vzácně zaletuje do Evropy u nás dosud nebyl zjištěn.

Celý článek →

Ohlednutí za jarem 2011 na přehradě Rozkoš

20110708a

Vodouš bahenní patří na lokalitě z nejpočetněji protahujícím bahňákům. Foto – Jaroslav Vaněk.

V případě ptačího tahu je třeba jaro chápat poněkud jinak, než jaro  kalendářní. Jarní tah řady ptačích druhů začíná již v zimních měsících a v některých případech se může přehoupnout až do měsíců letních.  Mnohem častější je však první případ, protože jarní tah je proti tomu podzimnímu velice rychlý a většina ptačích druhů pospíchá na svá hnízdiště.

Tento příspěvek je jakýmsi ohlédnutím za letošní jarní sezónou na přehradě Rozkoš.

Celý článek →

Únorový birdwatching v Holandsku – část. 4

20100803

Adultní exemplář husy sněžní bílé morfy. Foto J. Vaněk

Prozatím každý den našeho pobytu v Holandsku měl svůj zlatý hřeb, někdy jich bylo  i více.  Pravdou je, že člověk nalezení takového zlatého hřebu musí často trochu napomoci. Ve středu 23.2. jsme si v navigaci označili souřadnice lokality, na které byla v tomto týdnu pozorována husa sněžní (Anser caerulescens). Ráno tedy vyrážíme do provincie Flevoland, kde se má náš cílový druh pro tento den  nacházet kdesi  u obce Herxen.

Celý článek →

Průtah racka malého na přehradě Rozkoš

20110702a

Charakteristickým rysem zbarvení dospělého racka malého je tmavá spodina křídla s bílým zadním okrajem. Foto – Jaroslav Vaněk.

Racek malý (Larus minutus) je v současné době nově vyčleňován do samostatného rodu Hydrocoloeus. Jedná se monotypický druh, což znamená, že nevytváří žádné geografické rasy – poddruhy.  Hnízdí ve vnitrozemí boreálního pásma Evropy a Asie, přičemž nejvíce hnízdních párů se vyskytuje na území Ruska. Evropská populace čítá asi 23 000 – 32 000 párů. V naší republice nebylo dosud hnízdění racka malého prokázáno. Nejbližší pravidelné hnízdiště leží na severu Polska, kde hnízdí v počtu 20 – 60 párů. Ve druhé polovině 20 století se tento druh racka rozšířil i do Severní Ameriky.

Celý článek →

Únorový birdwatching v Holandsku – 3. část

20110701

Jespáci rezaví (Calidris canutus) v zimním šatu – foto: J. Vaněk

Ráno 21.2.2011 vyrážíme směrem k  přístavu v Den Helderu. Trajekt na Texel nám ujíždí před nosem, takže máme skoro hodinu čas do odjezdu dalšího. Z dlouhé chvíle fotíme alespoň racky stříbřité (Larus argentatus), kteří se promenádují kolem auta.

Konečně je trajekt tady, parkujeme na něm auto a už se hrneme nedočkavě na palubu. Tady s námi lomcuje silný vítr, ostatně jako téměř po celý náš pobyt v Holandsku.

Celý článek →

Výskyt kulíka mořského na přehradě Rozkoš

20110602

Kulík mořský. Foto – Tomáš Bělka.

Kulík mořský (Charadrius alexandrinus) je druh bahňáka, který obývá jižní a střední  Evropu, severní Afriku, jižní a mírnou část Asie a jihozápadní oblasti Severní Ameriky.

Navzdory svému druhovému jménu hnízdí nejen na mořském pobřeží, ale i u vnitrozemských slaných jezer. Nejbližší hnízdiště kulíka  mořského leží  nedaleko. Obývá slaná jezera Panonské pánve v Maďarsku a Rakousku, hnízdí i v sousedním Německu. Přes tuto skutečnost je tento druh kulíka u nás poměrně vzácným hostem. Do současné doby je registrováno více než 20 záznamů o výskytu tohoto druhu.  Jeho pozorování v naší republice, proto patří mezi mimořádné ornitologické zážitky.

Celý článek →