Články autora: Jaroslav Vank

Únorový birdwatching v Holandsku – 2. část

20110531

Jespák mořský (Calidris maritima) v přístavu Den Helder – foto: J. Vaněk

Jak jsme naplánovali, tak také činíme a míříme na lokalitu poblíž městečka Petten, vzdáleného jen 20 km od Anny Paulowny.  Jedná se oblast pastvin a polí, která je pochopitelně hustě protkána sítí vodních kanálů a cest.  Od moře dělí tuto lokalitu jen vysoká umělá hráz a silnice. Hned za posledními staveními obce se popásají velká hejna hus velkých (Anser anser) a běločelých (Anser albifrons). Vjíždíme na úzké asfaltové cesty mezi pastvinami a poli. K mému překvapení mají i tyto v podstatě polní cesty své názvy.  Hned na počátku upoutává naši pozornost nevelká volní plocha hned vedle cesty.

Celý článek →

Chaluha z Rozkoše – konec příběhu

20110503a

Chaluha opouští záchrannou stanici. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jaroměř, Rozkoš – Na těchto webových stránkách byl dne 27.11.2010 uveřejněn příběh chaluhy pomořanské, která byla odchycena na přehradě Rozkoš. Důvodem jejího odchytu byla skutečnost, že pták spolkl rybářský trojháček, který se mu zasekl v žaludku a ohrožoval jej na životě. Po úspěšně operaci se chaluha podrobila rekonvalescenci  v záchranné stanici v Jaroměři.

Celý článek →

Pozorování křížence poláka chocholačky a poláka velkého

20110411a

Chocholka je u křížence jen krátká a málo zřetelná. Foto – Jaroslav Vanek.

V pátek 1.4.2011 jsem během jízdy k přehradě Rozkoš přemýšlel  nad tématem článku, který jsem přislíbil dodat redaktorce těchto webových stránek. Aniž bych dospěl k rozhodnutí, dojel jsem k přehradě a vyrazil na lokalitu. Netrvalo ani deset minut pobytu u přehrady a měl jsem odpověď.

Vozidlo jsem nechal za obcí Kleny a vyrazil ke břehům přehrady.  První co jsem zde spatřil, bylo hejno poláků chocholaček (Aythya fuligula), které plavalo pár desítek metrů od břehu. Postavil jsem stativový dalekohled a začal ptáky počítat. Chocholaček bylo 35 a mezi 2 samice poláka velkého (Aythya ferina). Moji pozornost však upoutal pták, o kterém jsem se na první pohled domníval, že se jedná o samce poláka kaholky (Aythya marila). Od chocholaček se na první pohled lišil větší velikostí a šedým, nikoliv černým hřbetem.  Na první pohled také nebyla vidět žádná chocholka. Pečlivější prohlídka mě však vyvedla z omylu.

Celý článek →

Únorový birdwatching v Holandsku – I. část

20110331f

Nepatrná část bernešek bělolících (Branta leucopsis)od Strijens.

Úvodem něco málo z Wikipedie : Nizozemsko je tvořeno 12 provinciemi, z nichž můžeme pouze dvě nazývat Holandsko: Noord-Holland a Zuid-Holland. Ostatní provincie jsou Groningen, Friesland, Overijssel, Flevoland, Drenthe, Utrecht, Zeeland, Noord Brabant, Gelderland a Limburg. Nazývat Nizozemsko slovem Holandsko je podobná chyba jako označování České republiky slovem Čechy nebo celého Spojeného království slovem Anglie.

Jakkoli je používání názvu Holandsko pro označení celého Nizozemska fakticky nesprávné, je velice rozšířené; i v holandštině se běžně slovo Holland používá místo správného Nederland. Také já si dovolím ve svém článku používat více vžité pojmenování Holandsko, což mi doufám laskavý čtenář promine.

Celý článek →

Druhý výskyt jespáka plavého v ČR – opět na přehradě Rozkoš

20110130a

Typická pozice jespáka plavého na špičkách nohou při prohlížení okolí. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák plavý (Tryngites subruficollis) byl dosud na území České republiky zastižen pouze jednou, a to dne 15.10.1983 na údolní nádrži Rozkoš u České Skalice, (NA). Jednoho ptáka zde pozorovali P. Žďárek a V. Koza. Jedinec  se zdržoval ve společnosti jespáků obecných (Calidris alpina) a kulíků písečných (Charadrius hiaticula) na bahnitém dně přehrady.

Historicky druhé pozorování na území ČR, které popíši na následujících řádcích, se uskutečnilo ve dnech 2 – 11.10.2010 na téže lokalitě, jen několik set metrů od místa prvního pozorování.

Celý článek →

Podzimní výskyt kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš

20101226h

Větší počty kamenáčků u nás vídáme jen dost výjimečně (zde 4 kamenáčci ve společnosti jespáků rezavých a jespáka bojovného). Foto – Jaroslav Vaněk.

Ve svém červnovém příspěvku jsem se věnoval jarnímu výskytu kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš u České Skalice.  Na následujících řádcích je popsán výskyt tohoto druhu na stejné lokalitě na podzim.

Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) vytváří dvě zeměpisné rasy (subspecie). Převážnou část areálu, který je rozkládá v části kanadské Arktidy přes Grónsko a na sever Eurasie až na západní a severní Aljašku, obývá k.p. eurasijský (A.i. interpres), pouze ve zbytku kanadské Arktidy žije k.p. americký (A.i. morinella), který je o trochu pestřeji zbarvený.

Celý článek →

Chaluha pomořanská – vzácný pacient v Jaroměři

20101125b

První z dvojice chaluh, ktera se objevila na Rozkoši. Foto – Jaroslav Vaněk.

   Rozkoš, Jaroměř – Chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus) je pták z řadu dlouhokřídlých (charadriiformes), je blízce příbuzná s racky, se kterými tvoří společný podřád racci (lari). Hnízdí v tundře od poloostrova Kanin v Rusku na východ přes Sibiř a přilehlé ostrovy po Aljašku, arktickou Kanadu a západní Grónsko. Zimuje v teplých mořích, hlavní zimoviště leží mezi obratníkem Raka a rovníkem a v okolí Austrálie. Do ČR se zatoulává téměř každoročně, ale rozhodně nelze hovořit o běžném druhu a její pozorování patří pro ornitologa k mimořádným zážitkům. Její pozorování podléhá schvalovacímu procesu Faunistické komise při České společnosti ornitologické.

V těchto dnech se Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jaroměři může pochlubit zcela ojedinělým přírůstkem. Tím se stala  chaluha pomořanská, která se na své cestě do zimovišť zatoulala na přehradu Rozkoš u České Skalice. Zde však její putování nabralo nečekaný zvrat. Ale začněme od začátku.

Celý článek →

Průtah jespáka rezavého na přehradě Rozkoš

20101104a

Poměrně krátký silný zobák a zelenavé nohy jsou typickými znaky pro jespáka rezavého. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák rezavý (Calidris canutus) je poměrně veliký druh jespáka  velikosti kosa, i když toto porovnání je trochu zavádějící, protože při pozorování v přírodě dělá dojem mnohem většího ptáka. Od ostatních příslušníků roku Calidris se odlišuje poměrně zavalitou postavou, relativně krátkýma, zelenavýma  nohama a silným středně dlouhým, jen trochu prohnutým zobákem. Hnízdní šat dospělých ptáků je velice odlišný od šatu prostého, nebo šatu mladých jedinců. V hnízdním šatu je výrazně kaštanově hnědý, ale ve zbarvení prostého šatu a mladých dominuje světle šedá barva. Právě takto zbarvené ptáky vídáme u nás nejčastěji.

Celý článek →

Dvakrát za ptactvem Krkonoš

20101002aKrkonose – Mesic cerven predstavuje na moji „domovske“ lokalite – prehrade Rozkos, tak trochu okurkovou sezonu, i kdyz existuji vyjimky, ktere potvrzuji pravidlo. V tomto roce jsem se rozhodl, ze si toto obdobi zpestrim vyletem za ptaky Krkonos, zejmena, kdyz se jako pruvodce nabidl znalec tamniho ptactva Lada Jasso. Nakonec jsme v prubehu cervna zvladnuli dve vypravy.

Prvni vyprava se uskutecnila 6. cervna a vychozim bodem byla oblast okolo Vosecke boudy, odkud se vydavame smerem ke Sneznym jamam. Cestou potkavame pocetne cecetky tmave (Carduelis cabaret), lindusky lucni (Anthus pratensis) a desitky pevusek modrych (Prunella modularis).

Pokud by nekoho zarazilo druhove jmeno cecetky, tak ta byla jako samostatny druh uznana pred nekolika malo lety. Pred tim byla povazovana za poddruh cecetky zimni – cecetka zimni stredoevropska (Carduelis flammea cabaret). Od cecetky zimni se lisi ponekud tmavsim zabarvenim a rovnez odlisnym hlasem. Puvodni oblasti tohoto druhu jsou Britske ostrovy a Alpy. Do Cech se zacala sirit v prvni polovine minuleho stoleti. Prvni hnizdeni bylo prokazano na Sumave v roce 1931, v roce 1971 pak bylo znamo z uzemi tehdejsiho Ceskoslovenska celkem 39 hnizdnich lokalit. V soucasne dobe se narust jeji pocetnosti zastavil a v letech 2001–2003 byla hnizdni populace v CR odhadovana na 6–12 tisic paru.

Celý článek →

Podzimní tah jespáka obecného na přehradě Rozkoš

Jespáci obecní ve svatebním šate protahují již v červenci. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespáci obecní ve svatebním šate protahují již v červenci. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák obecný (Calidris alpina), mezi ornitology zabývajícími se bahňáky, přezdívaný podle latinského druhového jména jako „alpina“, je nejpočetněji protahujícím příslušníkem čeledi slukovitých (Scolopacidae), přes naší republiku.

Na našem území se vyskytuje ve dvou subspeciích – poddruzích. Mnohem méně  je zastoupena subspecie j.o. baltský (Calidris alpina schinzii), který hnízdí mimo jiné i na pobřeží Baltského moře v Německu, Polsku a ve Finsku a na některých  ostrovech v Baltském moři. Většina protahujících ptáků patří k subspecii j.o. severoevropský (C.a. alpina), který hnízdí v severní Skandinávii, dále na východ na celém severu Ruska až po dolní tok řeky Kolymy.  Vzájemný poměr výskytu obou subspecií na našem území však není dostatečně objasněn. Hlavním problémem je v tomto případě značná variabilita, jak ve velikosti, tak ve zbarvení obou poddruhů.

Celý článek →