Jespáci rezaví (Calidris canutus) v zimním šatu – foto: J. Vaněk
Ráno 21.2.2011 vyrážíme směrem k přístavu v Den Helderu. Trajekt na Texel nám ujíždí před nosem, takže máme skoro hodinu čas do odjezdu dalšího. Z dlouhé chvíle fotíme alespoň racky stříbřité (Larus argentatus), kteří se promenádují kolem auta.
Konečně je trajekt tady, parkujeme na něm auto a už se hrneme nedočkavě na palubu. Tady s námi lomcuje silný vítr, ostatně jako téměř po celý náš pobyt v Holandsku.
Kulík mořský. Foto – Tomáš Bělka.
Kulík mořský (Charadrius alexandrinus) je druh bahňáka, který obývá jižní a střední Evropu, severní Afriku, jižní a mírnou část Asie a jihozápadní oblasti Severní Ameriky.
Navzdory svému druhovému jménu hnízdí nejen na mořském pobřeží, ale i u vnitrozemských slaných jezer. Nejbližší hnízdiště kulíka mořského leží nedaleko. Obývá slaná jezera Panonské pánve v Maďarsku a Rakousku, hnízdí i v sousedním Německu. Přes tuto skutečnost je tento druh kulíka u nás poměrně vzácným hostem. Do současné doby je registrováno více než 20 záznamů o výskytu tohoto druhu. Jeho pozorování v naší republice, proto patří mezi mimořádné ornitologické zážitky.
Jespák mořský (Calidris maritima) v přístavu Den Helder – foto: J. Vaněk
Jak jsme naplánovali, tak také činíme a míříme na lokalitu poblíž městečka Petten, vzdáleného jen 20 km od Anny Paulowny. Jedná se oblast pastvin a polí, která je pochopitelně hustě protkána sítí vodních kanálů a cest. Od moře dělí tuto lokalitu jen vysoká umělá hráz a silnice. Hned za posledními staveními obce se popásají velká hejna hus velkých (Anser anser) a běločelých (Anser albifrons). Vjíždíme na úzké asfaltové cesty mezi pastvinami a poli. K mému překvapení mají i tyto v podstatě polní cesty své názvy. Hned na počátku upoutává naši pozornost nevelká volní plocha hned vedle cesty.
Chaluha opouští záchrannou stanici. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jaroměř, Rozkoš – Na těchto webových stránkách byl dne 27.11.2010 uveřejněn příběh chaluhy pomořanské, která byla odchycena na přehradě Rozkoš. Důvodem jejího odchytu byla skutečnost, že pták spolkl rybářský trojháček, který se mu zasekl v žaludku a ohrožoval jej na životě. Po úspěšně operaci se chaluha podrobila rekonvalescenci v záchranné stanici v Jaroměři.
Chocholka je u křížence jen krátká a málo zřetelná. Foto – Jaroslav Vanek.
V pátek 1.4.2011 jsem během jízdy k přehradě Rozkoš přemýšlel nad tématem článku, který jsem přislíbil dodat redaktorce těchto webových stránek. Aniž bych dospěl k rozhodnutí, dojel jsem k přehradě a vyrazil na lokalitu. Netrvalo ani deset minut pobytu u přehrady a měl jsem odpověď.
Vozidlo jsem nechal za obcí Kleny a vyrazil ke břehům přehrady. První co jsem zde spatřil, bylo hejno poláků chocholaček (Aythya fuligula), které plavalo pár desítek metrů od břehu. Postavil jsem stativový dalekohled a začal ptáky počítat. Chocholaček bylo 35 a mezi 2 samice poláka velkého (Aythya ferina). Moji pozornost však upoutal pták, o kterém jsem se na první pohled domníval, že se jedná o samce poláka kaholky (Aythya marila). Od chocholaček se na první pohled lišil větší velikostí a šedým, nikoliv černým hřbetem. Na první pohled také nebyla vidět žádná chocholka. Pečlivější prohlídka mě však vyvedla z omylu.
Nepatrná část bernešek bělolících (Branta leucopsis)od Strijens.
Úvodem něco málo z Wikipedie : Nizozemsko je tvořeno 12 provinciemi, z nichž můžeme pouze dvě nazývat Holandsko: Noord-Holland a Zuid-Holland. Ostatní provincie jsou Groningen, Friesland, Overijssel, Flevoland, Drenthe, Utrecht, Zeeland, Noord Brabant, Gelderland a Limburg. Nazývat Nizozemsko slovem Holandsko je podobná chyba jako označování České republiky slovem Čechy nebo celého Spojeného království slovem Anglie.
Jakkoli je používání názvu Holandsko pro označení celého Nizozemska fakticky nesprávné, je velice rozšířené; i v holandštině se běžně slovo Holland používá místo správného Nederland. Také já si dovolím ve svém článku používat více vžité pojmenování Holandsko, což mi doufám laskavý čtenář promine.
Typická pozice jespáka plavého na špičkách nohou při prohlížení okolí. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák plavý (Tryngites subruficollis) byl dosud na území České republiky zastižen pouze jednou, a to dne 15.10.1983 na údolní nádrži Rozkoš u České Skalice, (NA). Jednoho ptáka zde pozorovali P. Žďárek a V. Koza. Jedinec se zdržoval ve společnosti jespáků obecných (Calidris alpina) a kulíků písečných (Charadrius hiaticula) na bahnitém dně přehrady.
Historicky druhé pozorování na území ČR, které popíši na následujících řádcích, se uskutečnilo ve dnech 2 – 11.10.2010 na téže lokalitě, jen několik set metrů od místa prvního pozorování.
Větší počty kamenáčků u nás vídáme jen dost výjimečně (zde 4 kamenáčci ve společnosti jespáků rezavých a jespáka bojovného). Foto – Jaroslav Vaněk.
Ve svém červnovém příspěvku jsem se věnoval jarnímu výskytu kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš u České Skalice. Na následujících řádcích je popsán výskyt tohoto druhu na stejné lokalitě na podzim.
Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) vytváří dvě zeměpisné rasy (subspecie). Převážnou část areálu, který je rozkládá v části kanadské Arktidy přes Grónsko a na sever Eurasie až na západní a severní Aljašku, obývá k.p. eurasijský (A.i. interpres), pouze ve zbytku kanadské Arktidy žije k.p. americký (A.i. morinella), který je o trochu pestřeji zbarvený.
První z dvojice chaluh, ktera se objevila na Rozkoši. Foto – Jaroslav Vaněk.
Rozkoš, Jaroměř – Chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus) je pták z řadu dlouhokřídlých (charadriiformes), je blízce příbuzná s racky, se kterými tvoří společný podřád racci (lari). Hnízdí v tundře od poloostrova Kanin v Rusku na východ přes Sibiř a přilehlé ostrovy po Aljašku, arktickou Kanadu a západní Grónsko. Zimuje v teplých mořích, hlavní zimoviště leží mezi obratníkem Raka a rovníkem a v okolí Austrálie. Do ČR se zatoulává téměř každoročně, ale rozhodně nelze hovořit o běžném druhu a její pozorování patří pro ornitologa k mimořádným zážitkům. Její pozorování podléhá schvalovacímu procesu Faunistické komise při České společnosti ornitologické.
V těchto dnech se Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jaroměři může pochlubit zcela ojedinělým přírůstkem. Tím se stala chaluha pomořanská, která se na své cestě do zimovišť zatoulala na přehradu Rozkoš u České Skalice. Zde však její putování nabralo nečekaný zvrat. Ale začněme od začátku.
Poměrně krátký silný zobák a zelenavé nohy jsou typickými znaky pro jespáka rezavého. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák rezavý (Calidris canutus) je poměrně veliký druh jespáka velikosti kosa, i když toto porovnání je trochu zavádějící, protože při pozorování v přírodě dělá dojem mnohem většího ptáka. Od ostatních příslušníků roku Calidris se odlišuje poměrně zavalitou postavou, relativně krátkýma, zelenavýma nohama a silným středně dlouhým, jen trochu prohnutým zobákem. Hnízdní šat dospělých ptáků je velice odlišný od šatu prostého, nebo šatu mladých jedinců. V hnízdním šatu je výrazně kaštanově hnědý, ale ve zbarvení prostého šatu a mladých dominuje světle šedá barva. Právě takto zbarvené ptáky vídáme u nás nejčastěji.
