Články autora: Poboka Vp Čso

Budování ornitologického parku Josefovské louky slavnostně zahájeno

20091011i    Starý Ples – Slavnostním zahájením, které se konalo minulý čtvrtek nedaleko obce Starý Ples na Náchodsku, byla odstartována výstavba ornitologického parku Josefovské louky. Krátce po 14. hodině uvítal asi 50 přítomných lidí z řad ornitologů, ochranářů, státní správy a samospráv pan ing. Jiří Kult ze Zemědělské vodohospodářské správy Oblastního povodí Labe. V úvodním proslovu přivítal přítomné a krátce poreferoval o stavu a cílech projektu. Poté si vzal slovo místopředseda České společnosti ornitologické a úřadující tajemník pan Mgr. Zdeněk Vermouzek, který zúčastněné seznámil s přehledem co vše bylo pro vznik ptačího parku již vykonáno a co ho v první fázi budování ještě čeká. Závěrem vyzval všechny přítomné, aby společnými silami vztyčili za pomocí lana umělou hnízdní podložku pro čápa bílého.

   Dřevěný stožár v podobě trojbokého hranolu se asi po 10 minutách podařilo úspěšně postavit a ukotvit. Prvním návštěvníkem umně upleteného čapího hnízda byl dřevěný balabán čápa bílého, který však při silném poryvu větru hnízdo rychle opustil a „slétl“ na zem. Závěrečným slovem projektu požehnal kazatel Církve bratrské pan Mgr. Pavel Světlík. Program zahájení byl ukončen volnou prohlídkou lokality.

   Tento u nás ojedinělý projekt má za cíl vytvořit vhodné prostředí pro výskyt a hnízdění mokřadních druhů ptáků na rozloze zhruba 80 hektarů. Lokalita, kde tato první soukromá ptačí rezervace vzniká, je situována do nivy dolního toku řeky Metuje východně od Jaroměře. V minulosti byla niva řeky často zaplavována a fungoval zde systém zavodňovacích kanálů. S odvedením vody z území v posledních desetiletích vymizely i mokřadní druhy ptáků a snížil se stav obojživelníků.

   V první fázi výstavby parku bude nákladem okolo 3 miliónů korun vybudováno 8 jezírek pro ptáky a obojživelníky a následně bude opraven i zavodňovací systém. Náklady z části pokryje Evropská unie a výrazně přispěje i Německá spolková nadace pro životní prostředí a Česká společnost ornitologická.

   Vedoucím projektu a správcem vznikající ptačího parku je východočeský ornitolog pan Miloslav Hromádko z Hradce Králové.

   Videoreportáž ze zahájení naleznete zde.

 

 

20091011g20091011b20091011a20091011c20091011h20091011d20091011e20091011f

 

„Vtáčím rájom“ – několik ornitologických střípků z NPR Senné – rybníky

 V rezervaci hnízdí až 60 párů rybáků bahenních (foto L.Kadeřávek)

V rezervaci hnízdí až 60 párů rybáků bahenních (foto L.Kadeřávek)

Navštívit rezervaci v Senném se rovná mému splněnému snu. Jako dvanáctiletý kluk jsem při prvním seznámení s knihou Fauna ČSSR nemohl nezaznamenat jméno známé ptačí rezervace na východním Slovensku, zejména v kapitolách, které se týkaly výskytu vodních druhů ptáků – a zvláště bahňáků. Ještě v roce 2004 jsem se zatajeným dechem pročítal znovu a znovu poutavý článek Pavla Žďárka v Panurusu o expedicích východočeských ornitologů na tuto lokalitu. Toužil jsem spatřit místa, kde se konaly proslulé „Erólie“ – čili kroužkovací akce, do té doby v této oblasti výzkumu neprobádané lokalitě. Okolnosti mi však dovolily stanout v těchto místech až po více než patnácti letech od prvních klukovských snů….

Celý článek →

Letní kroužkování labutí 2009

Labutí léto 2009 – značení labutích rodin a nehnízdících ptáků

o

Štěnecký rybník. Foto – Natalia Kantecka.

Akce proběhla ve dvou etapách pod záštitou dvou českých kroužkovatelů. Ve dnech 25. – 27. byly kroužkovány labutě na Náchodsku, Broumovsku, Rychnovsku a Trutnovsku. Akci za českou stranu zaštiťoval Tomáš Diviš. Ve dnech 27.8. – 1. 9. probíhá druhá část na Hradecku a v Pardubickém kraji pod záštitou Světlany Vránové. Labutě jsou tentokrát kromě hliníkových značeny i žlutými odečitatelnými plastovými kroužky.

Část první – okres Náchod a okolí
 Ve dnech 25. až 27. 8. 2009 byl skupinou devíti polských ornitologů vedenou Pawłem Dolatou a členy VČ pobočky ČSO při VČ muzeu Pardubice T. Divišem a P. Žďárkem proveden odchyt a kroužkování ptáků. Ptáci byli na levé noze označeni hliníkovým kroužkem NM Praha a na pravé noze žlutým plastovým odečítacím kroužkem s kódem tvořeným dvojčíslím 01 až 46 (čísla 05 a 45 v sérii scházela) a velkými písmeny HC. Retrapům byl na pravou nohu doplněn plastový odečítací kroužek.Tomáš Diviš

20090829_1.jpg

Natalia, Włodek a Tomáš při kroužkování.

x

Zadní řada od leva: Tomáš D., Wlodek K., Natalia K., Dawid N., Janka B., Pavel Ž.; přední řada: Zbyszek H., Wojtek S., Wojtek K., Pawel D. Foto – Jerzy Bartuzi.

w

Pracovní zátiší. Foto – Janina Bartuzi.

 

Část druhá – Hradecko a Pardubický kraj

k

Lázně Bělohrad. Foto – Natalia Kantecka.

Čtvrtek 27. 8. 2009
Dopoledne probíhalo chytání ještě na Náchodsku, ve 13.00 začala jsme druhá fáze akce.
Lázně Bělohrad – na rybníku, který slouží jako místní koupaliště byl pár labutí se 7 mladými. Chytání probíhalo za bedlivé pozornosti diváků hovořících nejen česky, ale též rusky (lázeňští hosté z Petrohradu). Po mnohých střídavě komických, střídavě dramatických momentech se podařilo chytit a okroužkovat 7 z přítomných labutí – bez ozdob na nohou zůstala jen jedna mladá. Místní samec se svými 14,5 kg je absolutním dosavadním rekordmanem ve váze.
Roudnička – pár se 2 mladými. Samice má náš kroužek ze zimního kroužkování v lednu 2008. Obě mláďata i oba rodiče se podařilo chytit. Zpestřením chytání na Roudničce byla návštěva policie. Přijela na nás dvě auta s šesti urostlými příslušníky a po vysvětlení kdo jsme a co děláme honem vysílačkou odvolávali další auto, které bylo rovněž na cestě. Není divu, bylo nás celkem 11 a kdyby nás měli všechny zatýkat, potřebovali by mít přesilu 🙂 Přiznali nám, že přijeli na udání. Na protějším břehu sedělo několik rybářů, tak se některý postaral.
Heřmanův Městec – pár se 2 mladými. Rovněž tady samice nosí náš kroužek, tentokrát z ledna 2009. Chytání probíhalo v klidu kvapem se blížícího večera za romantického houkání puštíka, pod dohledem číhající volavky bílé a okolo procházejících lidí. Skončilo stejně jako na Roudničce lapením obou mláďat i obou rodičů, jen ta policie nedorazila. Posledního ptáka jsme dodělávali už za tmy, svítili jsme si mobilem…

Pátek 28. 8. 2009

a

Mimořádně početná rodina labutí v Zámrsku – 9 mladých. Foto – Světlana Vránová.

Zámrsk – pár s neuvěřitelnými 9 mláďaty, z toho 4 byla bílá. Místní občanka nám prozradila, že 9 mladých zde labutě vychovaly i vloni. Chytání nebyla žádná legrace a výsledek Paweł považuje za neúspěch: z celkového počtu 11 přítomných labutí se po více než hodinovém snažení povedlo chytit pouze 4 mláďata (2 hnědá, 2 immutabilis). Mláďata byla v mimořádně dobré kondici, pěkně vykrmená. Je vidět, že žabincem zarostlý rybník a přikrmování místními lidmi jim svědčí.

f

Malebný rybníček v Domoradicích s labutí rodinkou. Foto – Světlana Vránová.

Domoradice – pár se 6 mladými. Oba rodiče mají naše kroužky z ledna 2009. Podařilo se chytit samici a všechna mláďata. Pán se psem na nás jen o fous nezavolal policii (naštěstí se nejdřív přišel podívat, co že se tam děje), zato paní a děda, pod jejichž okny se akce odehrávala, byli spokojení, že labutě značíme a paní nám vychvalovala dědu, že to on nám je tam odchoval.

j

Štěnec byl jediným místem, kde labutě ochotně vylezly na břeh. Foto – Světlana Vránová

Štěnec – pár se 6 mladými. Jediný rybník, kde labutě snadno a rychle skoro všechny vylezly na břeh. Podařilo se chytit oba rodiče a čtyři mláďata, dvě mláďata odolala. Na protilehlé straně rybníka se koupalo několik lidí a Paweł s Vojtkem – Šakalem věnovali nějaký čas sledování slečen dalekohledem. Kromě slečen jsme měli možnost pozorovat v „komínu“ kroužících 7 kání lesních.
Netřeby – na Malém Netřebském pár se 6 mladými. Zaznamenali jsme totální neúspěch. Labutě odmítaly jít blíže ke břehu, udržovaly si značný odstup. Rybník navíc má břehy takové, že ani nebylo kam labutě zahnat. Takže jsme to vzdali a přesunuli se k nedalekému Velkému Netřebskému, kde bylo 14 nehnízdících ptáků. Zde se podařilo 3 chytit. Jeden byl bez kroužku, jeden s naším kroužkem z ledna 2009 a jeden s cizím kroužkem. Ten „cizí“ byl v prosinci 2008 pozorován Joskou Vránou v Chocni.
Celkem bylo v pátek chyceno 20 labutí.

d

Labutě kromě hliníkového dostávají i odečítací plastové kroužky. Foto – Světlana Vránová.

s

Vypouštění. Foto – Světlana Vránová.

q

Na Štěnci se podařilo chytit oba dospělé ptáky s čtyři ze šesti mláďat. Foto – Světlana Vránová.

 

Sobota 29. 8. 2009
Odpočinkový den. Poláci vyrazili na výlet do Kutné Hory a další turisticky zajímavá místa.
Neděle 30. 8. 2009

a

Na Černém rybníku jsme labutě nalákali do strouhy, kde jsme jim posléze zahradili únikovou cestu do rybníka a všechny bez problému pochytali. Foto – Světlana Vránová.

Na srazu ve Svitavách nás čekalo příjemné překvapení. Místo očekávaných tří kolegů ze Svitav na nás očekávalo hned osm pomocníků! Kuba Vrána dokázal zmobilizovat síly pobočkové i mimopobočkové. Kromě Jakuba byli s námi Luboš Novák (člen VČP ČSO), Vašek Klejch, Honza Richtr, pan Pěnička, Martin Šrajbr a Milan Janoušek (člen VČP ČSO) s Josefem Zedníkem, kteří se k nám připojili až u rybníka Černý.Rybník Černý, Opatovec – pár a čtyři mláďata. Zde se povedla přímo excelentní akce. Velmi rychle se nám podařilo celou labutí rodinu nalákat k lesu a posléze do přítokového kanálu. Když všechny byly v kanálu, několik kolegů jim zahradilo cestu zpět do rybníka a pak se velmi rychle a pokojně podařilo všechny chytit. Celá akce od okamžiku našeho příjezdu do chvíle, kdy všech šest labutí leželo na břehu trvala ne déle, než půl hodiny.

g

Mušlový rybník – ač to zpočátku vypadalo nadějně, labutě na břeh nevyšly. Foto – Světlana Vránová.

Rybník Mušlový, Opatov – samec a šest mláďat, z toho 3 immutabilis. Snažili jsme se labutě dostat k betonové hrázi, odkud se po nich pánové chystali skočit. Labuťák vdovec – samoživitel ale své děti hlídal velmi pečlivě a vždy, když už se zdálo, že nastala správná chvíle, odvolal je zpět. Nastoupil proto plán B. Začali jsme labutě lákat na konec rybníka k lesu, šest kolegovů skočilo do vody a začali labutě tlačit ke břehu. Celá rodina zaplula do rákosového cípu. Chlapi rákosinu obstoupili. Samec utekl. Mláďata se semkla k sobě a nechala se pokojně vytlačit až z vody na kraj lesa. Tam byla všechna mláďata chycena a o chvíli později byl lapen i statečný otec, který je přispěchal bránit. Samec již několik let nosí kroužek našeho kolegy Lubora Urbánka. K Luborově kroužku dostal na druhou nohu ještě kroužek plastový.
Rybník „Kolpíček“, Opatov – pár labutí bez mláďat. Na chleba vůbec nereagovali, takže jsme je nechytli. Ale zato jsme mohli pozorovat hned tři orly mořské, kteří vzlétli od vedlejšího rybníku Hvězda a pak kroužili nad rybníkem Nový.
Dolní rybník, Svitavy – pár a tři mláďata. Snažili jsme se, snažili, ale nepovedlo se chytit ani jednu.Neúspěšným pokusem na Dolním rybníku skončila chytací část pobytu polské výpravy. Společně s Kubou, Lubošem, Vaškem, Honzou a Milanem a jeho ženou Hankou jsme si vypili kávu v hospůdce na svitavském náměstí a polští kolegové spolu s Kubou a Honzou se vypravili ještě na prohlídku Litomyšle. Celkem bylo v neděli chyceno 13 labutí.

p

Chytání celé labutí rodiny najednou na rybníku Černém u Opatova. Foto – Natalia Kantecka.

j

Vypouštění okroužkovaných mláďat na Mušlovém. Foto – Světlana Vránová.

k

Otec samoživitel po okroužkování odvádí všech svých šest dětí do bezpečí. Foto – Světlana Vránová.

Pondělí 31. 8. 2009 Poláci stráví den výletem do Železných hor a Chrudimi, večer navštíví koncert skupiny Čechomor v Chrudimi. Poslední noc na české půdě stráví na AOPK ČR v Pardubicích a v úterý ráno odjedou domů.Shrnutí:
Za celou dobu akce bylo na 17 lokalitách označeno celkem 92 labutí, z toho 56 mláďat, 21 rodičů a 15 nehnízdících ptáků. Někteří z odchycených dospělých ptáků již byli okroužkovaní (v naprosté většině se jednalo o labutě kroužkované na zimovištích v Hradci Králové a v Pardubicích při lednovém kroužkování v letech 2008 a 2009). Těmto ptákům byl na pravou nohu přidán odečítačí plastový kroužek.
Poděkování:
Polskou výpravu tvořili kolegové Paweł T. Dolata, Janina i Jerzy Bartuzi, Natalia Kantecka, Dawid Nedbala, Wojtek Kaźmierczyk, Wojtek „Szakal“ Szukalski, Włodek Kania a Zbyszek Hudzia.
Za českou stranu akci zajišťovali kroužkovatelé Tomáš Diviš a Světlana Vránová, za vydatnou pomoc při chytání děkujeme Pavlu Žďárkovi, Karlovi Bejčkovi, Jakubovi Vránovi, Luboši Novákovi, Václavu Klejchovi, Honzovi Richtrovi, Milanu Janouškovi, Martinovi Šrajbrovi, Jiřímu Pěničkovi a Josefovi Zedníkovi.
Díky náleží ale zejména všem, kdo před akcí zmapovali rybníky a nahlásili výskyt labutích rodin. Bez rozvětvené sítě informátorů by akce neměla šanci na úspěch!
V neposlední řadě je třeba také poděkovat Agentuře ochrany přírody, která poskytla bezplatné ubytování polské výpravě. Většinu nocí Poláci strávili na správě CHKO Železné hory v Nasavrkách, poslední na středisku AOPK v Pardubicích.
Svě

 

Kubánský deník – 2. část

kolibřík kubánský (Chlorostilbon ricordii) - foto: J. Vaněk

kolibřík kubánský (Chlorostilbon ricordii) – foto: J. Vaněk

11.1.2008

Ráno redukujeme svá zavazadla, část jich necháváme u Heleny a jen nejnutnější věci bereme s sebou. I tak je naše Kia nacpaná k prasknutí.

Naším nejbližším cílem je osada Las Terrazas. Toto turistické centrum leží něco přes sto kilometrů západně od Havany v pohoří Sierra del Rosario a je centrem přírodní rezervace pod patronací UNESCO. Okolí je tvořeno borovými lesy a byla zde vybudována přehrada zásobující vodou.

Celý článek →

Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji ?

    Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je zajímavým zástupcem čeledi strnadovitých, se kterým, troufnu si poznamenat, se ve volné přírodě nesetkal každý z ornitologů. Tento druh náleží k ptákům s evropsko-turkestánským typem rozšíření tj. jeho výskyt pokrývá kontinentální Evropu se Skandinávií a oblasti střední Asie. Podle Hudce (1983) se ve střední Evropě objevil před více než sto lety, ale v posledních dekádách došlo k jeho silnému úbytku. Strnadi zimují na území subsaharské Afriky i v oblasti Arabského poloostrova.

   
Světová organizace Birdlife International uvádí na svých webových stránkách početnost strnada zahradního v jednotlivých evropských státech (včetně Turecka) s tím, že celková početnost je odhadována v širokém rozmezí na 5,2 až 16 mil. hnízdících párů. Těžiště jeho výskytu v Evropě pak leží právě v Turecku a v Rusku. Zajímavý je rovněž údaj o odhadované a velmi silné populaci v sousedním Polsku, kde se početnost pohybuje mezi 150 až 300 tisíci páry.

   
O to zajímavěji ovšem vyznívá kontrast s početností druhu v České republice. Birdlife uvádí početnost přibližně 100-200 párů, autoři Atlasu hnízdního rozšíření pro roky 2001-2003 dokonce jenom 80-150 párů, strnad zahradní je u nás tak zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Centrem jeho výskytu v ČR zůstávají severozápadní Čechy, oblast Polabí a jižní Morava.

   
A jak je na tom dnešní Pardubický kraji? Při namátkovém výběru (většinou v rámci pozorování publikovaných ve sborníku Panurus) zjistíme, že již pouhé pozorování strnada zahradního je dnes opravdovou vzácností. De facto byl strnad zahradní na území kraje zjištěn v posledních patnácti letech pouze třikrát, a to navíc naposledy v roce 1997 (!) Právě z onoho roku pocházejí všechna tři pozorování:

22.4.1997 1 M pozorován (Lačnov, Svitavy, M.Janoušek)

27.4.1997 chycen 1 M (rybník Hluboký u Libáně, CR, F.Bárta)

4.5.1997 1 F pozorována v poli (Nový rybník u Opatova, SY,M.Janoušek, F.Jetmar)

   
Přesto, že mi některá (i publikovaná) pozorování mohla uniknout, je zřejmé, že strnad zahradní se na území kraje stal v posledních letech raritním druhem.

   
Poněkud optimističtěji vyznívá situace za hranicemi kraje – tak např. z okolí Žehuňského rybníka (Stará Báň, Choťovice, Dlouhopolsko) popisuje Lubor Urbánek vcelku pravidelný výskyt strnada zahradního minimálně v letech 1998-2002. Velmi zajímavým se potom jeví také pozorování strnada zahradního z Krkonoš od Vosecké boudy, kdy 31.5.2003 pozoroval zpívajícího samce L.Jasso, a to ve výšce 1.300 m.n.m.!

   
Na závěr je třeba připomenout, že ještě v polovině dvacátého století byl strnad zahradní v některých oblastech Pardubicka nejběžnějším strnadem (např. Šachl, Zprávy ČSOS 1961). Vzhledem k
tomu, že problematika strnada zahradního v kraji by si zcela jistě zasloužila podrobnější zpracování, než poskytuje tento článek, apeluji na ornitology a pozorovatele ptactva, aby případná pozorování byla vhodně publikována a mohla sloužit jako podklad pro ucelenější zpracování výskytu tohoto velmi zajímavého a vzácného ptačího druhu.

Zvláštní zbarvení poláků

Svitavsko – Poláci jsou zřejmě nejpočetnějšími potápivými kachnami palearktu. O tom, že si je řada poláků mezi sebou opravdu "blízce příbuzná“, svědčí i na ptačí svět poměrně velké množství mezidruhových kříženců. Kromě takovýchto ptáků se ale můžeme v přírodě občas setkat také s jedinci, kteří vykazují nějaké odchylky nebo zvláštnosti ve zbarvení a kříženci přitom nejsou. Zde jsou popsány dva netradičně zbarvení poláci, pozorovaní v posledních letech na Svitavsku.

Prvním takovým případem byl polák velký (Aythya ferina), zjištěný na svitavském Dolním rybníce ve dnech 17. – 18. 4. a 1. – 2. 5. 2004. Šlo o samečka s odlišně zbarveným hřbetem a boky těla. Zatímco hřbet byl šedý, podobný poláku kaholce (Aythya marila), boky měly jasně bílou barvu. Podle mínění odborníků však nešlo o křížence (ŠÍREK in verb.). Jednalo se nejspíš o poláka velkého s netypickým zbarvením. Prakticky stejně zbarvený pták byl na tomtéž místě pozorován také dne 29. 3. 2006, kdy vznikla i fotodokumentace, kterou můžete vidět nahoře. Zbývá ještě dodat, že s podobně vybarvenými jedinci jsem se párkrát setkal rovněž při svých toulkách po jižní Moravě. Je tedy možné, že tato „odchylka“ je poměrně častá.

Druhé pozorování, které chci zmínit, spadá do letních měsíců roku 2008, kdy se na rybníčku zvaném Pruh ležícím mezi opatovskými rybníky Nový a Hvězda zdržovala jedna samice poláka chocholačky (Aythya fuligula) s úzkým bílým proužkem kolem krku (nemotorný obrázek dole). Jinak ale tato samice nevykazovala žádné zvláštnosti ani ve zbarvení, ani v chování. Dokonce byla nejspíš v docela dobré kondici, vzhledem k tomu, že vychovala vzletné mládě.

Závěrem bych vás rád všechny poprosil o případné poznámky a postřehy k článku. Velmi vděčný vám rovněž budu za zaslání fotografií nebo informací o dalších zvláštně zbarvených polácích.

{mxc}

Velkopolsko: Za velkou krásou malé labutě

labuť malá (Cygnus columbianus bewickii); Debnica dolní; 21.03.09 (foto: P.Suvorov)

labuť malá (Cygnus columbianus bewickii); Debnica dolní; 21.03.09 (foto: P.Suvorov)

Za chvíli bude poledne a naše „mezinárodní“ Česko-Polská výprava se už pomalu blíží k rybníku Debnica dolní, kde se na svém tahu z Britských ostrovů na sibiřská hnízdiště zastavily v našich krajích vzácné labuťě malé (Cygnus columbianus bewickii). Velké očekávání zbavilo naši dvoučlennou českou „menšinu“ posledních zbytků únavy z úmorné cesty. S radostí i napětím pozorujeme husy velké (Anser anser) a kormorány velké (Pharacrocorax carbo) na prvních rybnících zdejší soustavy, ležící u vesnic Debnica a Przygodice v „přírodním parku“ Dolina Baryczy. Po chvíli nám nad hlavami prolétá i trojice morčáků velkých (Mergus merganser). To nejlepší nás ale teprve čeká.

Celý článek →

Tváře výboru: Michal Pešata

Nejmladší člen výboru pobočky se narodil v roce 1980 v Benešově. Po střední Zemědělské škole absolvoval i Zemědělskou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a odešel pracovat na Krajský úřad v Pardubicích. Od roku 2006 je kroužkovatelem.

Do východních Čech ses přistěhoval teprve nedávno. Takže první otázka je docela prostá: Jak se ti tady líbí?

Do východních Čech jsem začal jezdit na výlety již kolem roku 2000. Předtím jsem byl asi 8 let v jižních Čechách a předtím ve středních Čechách. Každý kraj má své. Ten východočeský začínám teprve pořádně poznávat. Neustále objevuji nová zajímavá místa. Jelikož je tento kraj velmi různorodý a pestrý co se biotopů týče tak se mi zde velice líbí.

Chtěl bys tady zůstat natrvalo nebo tě láká spíš nějaké jiné místo a jiná práce?

Jelikož jsem tu stačil založit rodinu (mám malého syna, který za několik dní oslaví své první narozeniny) a usadit se, tak předpokládám, že se v dohledné době stěhovat nikam nebudu. A to i vzhledem k tomu, že mě má momentální práce baví a nemám v plánu ji měnit.

Slyšel jsi někdy před svým příchodem o VČP ČSO nebo o nějaké ornitologické činnosti v rámci východních Čech?

Před svým příchodem do těchto končin jsem znal VČP ČSO „pouze“ jako vydavatele sborníku Panurus a článků v něm.

Jako člověk, který se do „našeho“ kraje přistěhoval teprve nedávno, můžeš mít na spoustu věcí nový nezaujatý pohled. Kde vidíš přednosti a kde nedostatky jak v činnosti pobočky, tak i v zdejší ochraně přírody a samotné ornitologii?

Právě proto, že jsem se přistěhoval teprve nedávno, nemohu soudit činnost pobočky jako celku. Nejdříve musím poznat celé fungování, a pak teprve mohu vnášet „nezaujatý pohled“ (No tak mě napadá, že potom to nebude pohled nezaujatý :-)). Celkově nyní vnímám velký problém ochrany (v celé ČR) ptáků v nedostatku aktuálních exaktních údajů o výskytu živočichů, které budou přístupné všem potřebným institucím i veřejnosti. Prostě abych mohl cokoliv „chránit“ musím vědět, kde to je nebo není. Nejdřív jsi žil ve Hvězdonicích, pak v Českých Budějovicích a teď ve Slatiňanech.

To jsou docela skoky. Jak to bere tvoje rodina?

Jak jsme již psal výše, moje rodina žije tady se mnou. Jedním z důvodů proč jsem se rozhodl přejít do Slatiňan je právě moje přítelkyně. Moji rodiče žijí stále ve Hvězdonicích a snad si již zvykli na moji nepřítomnost, jen vzdálenost od vnuka je asi hodně mrzí. 

Při studiích ses dostal na expedici do Kamerunu. Jak na to vzpomínáš?

Do Kamerunu jsem se dostal zatím dvakrát. Vzpomínám na to v tom nejlepším. Všechno je tam úplně jiné a úplně jinak. Jiná příroda, jiná mentalita místních obyvatel, jiná krajina – celkově nádhera – nedá se to vypovědět takhle v krátkosti :-). Zážitku a dojmů z celkově cca 5ti měsíčního pobytu je příliš mnoho. Asi nejsilnější a nejveselejší zážitek byl pohled z oka do oka s kaloněm kladivohlavým.

Chtěl by ses tam někdy vrátit nebo tě láká jiná země?

Vrátit bych se tam určitě chtěl – velmi zajímavé je sledovat změny, ke kterým tam dochází a to velmi rychle. Dříve jsem chtěl navštívit všechno. Teď už je mi jasné, že si budu muset vybírat. V podstatě mě láká cestování, jako takové speciální přání nemám.

Jako zaměstnanec KÚ se denně setkáváš s byrokracií, jaký k ní máš vztah a jak se snášíš s některými opravdu „úřednickými“ úředníky?

Zaměstnancem úřadu jsem teprve krátce, předtím jsem dlouho vedl studentský život a krátce podnikal. Vlastně se stále seznamuji s chodem úřadu. Dříve jsem samozřejmě na úřad pohlížel jinak než nyní, kdy se stávám jeho součástí. Těžko říct, co si představuješ jako „úřednického úředníka“ já tak jako Sira Humphrey Applebym z britského seriálu Jistě pane Ministře – a takového jsme v Čechách ještě nepotkal.

 

Při zateplování budov pozor na rorýse.

Zateplování budov se v posledních letech stalo všeobecným trendem a patří mezi nejčastěji prováděné stavební práce. O tom, jak správně postupovat při zateplování objektu a co mít na zřeteli ještě před vlastní realizací, bylo již napsáno mnoho. Málo známé však je, že při zateplování budov se může realizační firma setkat s nečekaným úskalím. Tím je ochrana ohrožených zvláště chráněných živočichů. Nerespektování zákonných norem může přitom pro realizátora znamenat až statisícové pokuty, nemluvě o zdržení výstavby a dalších technologicko-organizačních potížích.

Celou problematikou hnízdění rorýsů se zabývá také web www.rorysi.cz.


Celý článek →

Čáp Sture je v norském Hamaru senzací

20090120.jpg    Norsko – Čáp bílý, který se zdržoval v Hamaru a okolí (centrem pozorování byla Åkersvika) zde strávil celé léto, ale nezamířil do Afriky nebo Španělska – kde už měl dávno být. Poslední tři týdny na přelomu října a listopadu byl k vidění v Heggvin, kde posedával na pouličním osvětlení.

Ornitologové se obávali toho, co se stane, až přijde zima. Vedoucí Norské ornitologické společnosti, oddělení Hamar, Carl Knoff řekl pro místní noviny, že zvažovali, jak v případě nouze ptáka zachránit. Musel by se odchytit, odvézt na jih a tam vypustit. Ale v tom případě by musela „klapnout“ spousta věcí a nakonec jsme tuhle myšlenku vzdali. Čáp to bude muset zvládnout sám.

Celý článek →