Články autora: Pobočka VČp Čso

Tváře výboru: Michal Pešata

Nejmladší člen výboru pobočky se narodil v roce 1980 v Benešově. Po střední Zemědělské škole absolvoval i Zemědělskou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a odešel pracovat na Krajský úřad v Pardubicích. Od roku 2006 je kroužkovatelem.

Do východních Čech ses přistěhoval teprve nedávno. Takže první otázka je docela prostá: Jak se ti tady líbí?

Do východních Čech jsem začal jezdit na výlety již kolem roku 2000. Předtím jsem byl asi 8 let v jižních Čechách a předtím ve středních Čechách. Každý kraj má své. Ten východočeský začínám teprve pořádně poznávat. Neustále objevuji nová zajímavá místa. Jelikož je tento kraj velmi různorodý a pestrý co se biotopů týče tak se mi zde velice líbí.

Chtěl bys tady zůstat natrvalo nebo tě láká spíš nějaké jiné místo a jiná práce?

Jelikož jsem tu stačil založit rodinu (mám malého syna, který za několik dní oslaví své první narozeniny) a usadit se, tak předpokládám, že se v dohledné době stěhovat nikam nebudu. A to i vzhledem k tomu, že mě má momentální práce baví a nemám v plánu ji měnit.

Slyšel jsi někdy před svým příchodem o VČP ČSO nebo o nějaké ornitologické činnosti v rámci východních Čech?

Před svým příchodem do těchto končin jsem znal VČP ČSO „pouze“ jako vydavatele sborníku Panurus a článků v něm.

Jako člověk, který se do „našeho“ kraje přistěhoval teprve nedávno, můžeš mít na spoustu věcí nový nezaujatý pohled. Kde vidíš přednosti a kde nedostatky jak v činnosti pobočky, tak i v zdejší ochraně přírody a samotné ornitologii?

Právě proto, že jsem se přistěhoval teprve nedávno, nemohu soudit činnost pobočky jako celku. Nejdříve musím poznat celé fungování, a pak teprve mohu vnášet „nezaujatý pohled“ (No tak mě napadá, že potom to nebude pohled nezaujatý :-)). Celkově nyní vnímám velký problém ochrany (v celé ČR) ptáků v nedostatku aktuálních exaktních údajů o výskytu živočichů, které budou přístupné všem potřebným institucím i veřejnosti. Prostě abych mohl cokoliv „chránit“ musím vědět, kde to je nebo není. Nejdřív jsi žil ve Hvězdonicích, pak v Českých Budějovicích a teď ve Slatiňanech.

To jsou docela skoky. Jak to bere tvoje rodina?

Jak jsme již psal výše, moje rodina žije tady se mnou. Jedním z důvodů proč jsem se rozhodl přejít do Slatiňan je právě moje přítelkyně. Moji rodiče žijí stále ve Hvězdonicích a snad si již zvykli na moji nepřítomnost, jen vzdálenost od vnuka je asi hodně mrzí. 

Při studiích ses dostal na expedici do Kamerunu. Jak na to vzpomínáš?

Do Kamerunu jsem se dostal zatím dvakrát. Vzpomínám na to v tom nejlepším. Všechno je tam úplně jiné a úplně jinak. Jiná příroda, jiná mentalita místních obyvatel, jiná krajina – celkově nádhera – nedá se to vypovědět takhle v krátkosti :-). Zážitku a dojmů z celkově cca 5ti měsíčního pobytu je příliš mnoho. Asi nejsilnější a nejveselejší zážitek byl pohled z oka do oka s kaloněm kladivohlavým.

Chtěl by ses tam někdy vrátit nebo tě láká jiná země?

Vrátit bych se tam určitě chtěl – velmi zajímavé je sledovat změny, ke kterým tam dochází a to velmi rychle. Dříve jsem chtěl navštívit všechno. Teď už je mi jasné, že si budu muset vybírat. V podstatě mě láká cestování, jako takové speciální přání nemám.

Jako zaměstnanec KÚ se denně setkáváš s byrokracií, jaký k ní máš vztah a jak se snášíš s některými opravdu „úřednickými“ úředníky?

Zaměstnancem úřadu jsem teprve krátce, předtím jsem dlouho vedl studentský život a krátce podnikal. Vlastně se stále seznamuji s chodem úřadu. Dříve jsem samozřejmě na úřad pohlížel jinak než nyní, kdy se stávám jeho součástí. Těžko říct, co si představuješ jako „úřednického úředníka“ já tak jako Sira Humphrey Applebym z britského seriálu Jistě pane Ministře – a takového jsme v Čechách ještě nepotkal.

 

Při zateplování budov pozor na rorýse.

Zateplování budov se v posledních letech stalo všeobecným trendem a patří mezi nejčastěji prováděné stavební práce. O tom, jak správně postupovat při zateplování objektu a co mít na zřeteli ještě před vlastní realizací, bylo již napsáno mnoho. Málo známé však je, že při zateplování budov se může realizační firma setkat s nečekaným úskalím. Tím je ochrana ohrožených zvláště chráněných živočichů. Nerespektování zákonných norem může přitom pro realizátora znamenat až statisícové pokuty, nemluvě o zdržení výstavby a dalších technologicko-organizačních potížích.

Celou problematikou hnízdění rorýsů se zabývá také web www.rorysi.cz.


Celý článek →

Čáp Sture je v norském Hamaru senzací

20090120.jpg    Norsko – Čáp bílý, který se zdržoval v Hamaru a okolí (centrem pozorování byla Åkersvika) zde strávil celé léto, ale nezamířil do Afriky nebo Španělska – kde už měl dávno být. Poslední tři týdny na přelomu října a listopadu byl k vidění v Heggvin, kde posedával na pouličním osvětlení.

Ornitologové se obávali toho, co se stane, až přijde zima. Vedoucí Norské ornitologické společnosti, oddělení Hamar, Carl Knoff řekl pro místní noviny, že zvažovali, jak v případě nouze ptáka zachránit. Musel by se odchytit, odvézt na jih a tam vypustit. Ale v tom případě by musela „klapnout“ spousta věcí a nakonec jsme tuhle myšlenku vzdali. Čáp to bude muset zvládnout sám.

Celý článek →

Za ptáky na Korfu

Pisila čáponohá (Himantopus himntopus) - foto: M. Janoušek

Pisila čáponohá (Himantopus himntopus) – foto: M. Janoušek

Jedním z nejnavštěvovanějších řeckých ostrovů je turisticky velmi vyhledávaná Kerkyra, česky Korfu. Ostrov v Jónském moři má rozlohu 520 km2 , cca 105 tisíc obyvatel a nachází se přibližně 2,5 km od pevniny. Nejvyšším vrcholem je Pantokrator s 906 m.n.m. Na základě informací převzatých hlavně z atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy jsem si vytipoval některé cílové druhy a z další publikace (Významná ptačí území Evropy) pak vybíral cílová místa, kde by se někteří ptáci dali pozorovat. Největší šanci jsem dával velkému slanému jezeru Korission ležícímu na jihozápadě ostrova, nakonec mne ale nejpříjemněji překvapila slaniska na menším poloostrově v jihovýchodní části.

Celý článek →

Zimní kroužkování labutí 2009

Celý článek →

Dravci a Sokoli Lánského rybníka a okolí

    Svitavy –  Lánský rybník se nachází na jižním okraji města Svitavy (49°45´N 16°28´E). Jde o rozlohou menší rybník (7ha) ležící v nadmořské výšce asi 435 m.n.m. Jeho zřejmě nejcennějšími částmi jsou stále se rozrůstající litorál v západní části rybníka a k němu přiléhající mokřina. Všude kolem něj se rozprostírají pole, která jsou občas přerušena malým lesíkem, větrolamem, polní cestou nebo loukou. Na jihu jdou tyto pole až k obci Hradec nad Svitavou, na západě se potom táhnou k vesnici Vendolí. Vzhledem k tomu, že je rybník na jaře většinou zcela, nebo částečně vypuštěn, stává se v rámci Svitavska důležitou tahovou zastávkou bahňáků (např.: jespák šedý, vodouš tmavý, slučka malá). Okolní pole jsou pak z hlediska regionu významné svou druhovou skladbou dravých ptáků. Celkově zde bylo pozorováno 11 druhů dravců (10 druhů z čeledi krahujcovití, 1 z čeledi orlovcovití) a 4 druhy sokolů.

Celý článek →

Labutí novinky

4.2. „Naše“ labuť, okroužkovaná 3.1.2009 na pardubickém Bajkale byla 19.2.2010 zastižena v Berlíně. Labutě z projektu tedy již byly zastiženy v Rakousku, Polsku a nyní i v Německu. Kroužkovatelem této labutě je František Bárta.

Celý článek →

Ptačí střípky z kraje bohů

Sýček obecný (Athene noctua) - foto: Jakub Vrána

Sýček obecný (Athene noctua) – foto: Jakub Vrána

Už je to tady, můj nejspíš poslední výlet s rodiči a sestrou a zároveň i první návštěva Řecka. Sedím malátně v autobuse a asi bych měl mít pověstné pocity zvláštního smutku a drobné nostalgie. Dost možná bych je teď opravdu měl, ale úmorná 18 hodinová cesta s příjezdem v pro mě nelidských 4:30 ráno, dělá své. Pomalu vylézám z autobusu a náladu mi naštěstí ihned spravuje jedna malá sovička, lovící u bývalé drůbežárny, vedle které jsme zastavili. Jak asi všichni tušíte, jde o sýčka obecného (Athene noctua). Rozhoduji se, zatímco ostatní mrzutě pospávají na svých kufrech a čekají na ubytování, jít na ranní procházku po pláži. Nelituji, za úsvitu tu místo opalujících se turistů hledá potravu několik racků černohlavých (Larus melanphogon). Na otevřeném moři zase loví racci středomořští (Larus michahellis) a kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo). V porostech kousek ode mne se k životu pomalu probouzí desítky vrabců polních (Passer mountanus) a domácích (Passer domesticus). Rázem se cítím svěží a těším se, co příjde dál.

Celý článek →

Odečty jiných labutí

Přehled labutí velkých (Cygnus olor) označených mimo projekt nebo s kroužky zahraničních kroužkovacích centrál
zastižených na území východních Čech

Celý článek →

Pochází „chorvatská“ labuť z Polska?

labuť velká    Hradec Králové – Na pravidelném stanovišti labutí velkých (Cygnus olor) na řece Labi v centru města Hradec Králové se v poslední říjnové dekádě zdržovalo již 26 ptáků. Místní ornitolog pan K. Bejček zde zastihl celkem 24 dospělých a dva mladé jedince. Při podrobné prohlídce všech ptáků v hejnu dále zjistil, že 5 labutí je označeno kroužky Muzeum Praha a další exemplář nese označení kroužkovací stanice Záhřeb z Chorvatska.

Celý článek →