Články autora: Pobočka VČp Čso

Obří hnízdo sýkory koňadry

                                                                                                                                                    20100917
Velka Britanie
– Ve Velke Britanii byl zaznamenan neobvykly pripad hnizdeni sykory konadry (Parus major).

Samice sykor konader stavi hnizdo sama, bez ucasti samce. Byva umisteno v dutine, hnizdni budce nebo v nejake uzavrenem vyklenku antropogenniho puvodu. Nicmene v mestecku Draycott v hrabstvi Gloucestershire mela jedna samice vetsi plany… Nalezla otocny vyrobnik na kompost a postavila v nem obri hnizdo, ktere je patri k nejvetsim, ktery tento druh kdy vybudoval.

Celý článek →

Zimní kroužkování labutí 2010

Den první sobota 2.1.2010

Pokud se letošní zimní labutí akce nezapíše do historie ničím jiným, zapíše se mezinárodní účastí. Jaké bylo moje podivení, když z jednoho z aut, kterými přijela polská výprava, vystoupil sympatický šikmooký Asiat. Byl mi představen jako Mongol Dovdon Murun. Naštěstí mluví dobře polsky (má v Polsku agenturu, která pořádá přírodovědné zájezdy do Mongolska), tak se s ním domluvím. Horší to pro mě je s hostem, kterého přivezl Petr Suvorov. Španělský profesionální ornitolog José mluví jen španělsky a anglicky, a to není nic pro mě. Celkem se nás dnes u Bajkalu sešlo 19 (6 Poláků, 1 Mongol, 1 Španěl a 11 Čechů). Z médií nás navštívily ČT1, TV Prima, ČR Hradec Králové, ČTK a Pardubický Zpravodaj (snad jsem na nikoho nezapomněla).

První pohled na Bajkal – chytání bude těžké, protože led není dost pevný, aby nás unesl a zbytková vodní plocha je v místě, kde se labutím jen obtížně vychází z vody.

Druhý pohled na Bajkal – k našemu překvapení se zde zdržuje „stará známá“ límcovaná labuť z Chorvatska (límec 55PA). Od tohoto ptáka máme již pěknou řádku odečtů z různých míst VČ (viz „Odečty jiných labutí“). Celkem bylo dnes na Bajkale 22 labutí.

Obavy z obtížného chytání se bohužel potvrdily. Po téměř dvouhodinovém snažení, během kterého si Kuba Vrána a Wojtek „Szakal“ stihli promáčet boty se podařilo chytit jen 3 labutě a další už se odmítaly přiblížit na chytací vzdálenost. Takže jsme se přesunuli na Labe.

V Pardubicích jsou na Labi labutě rozptýlené v rodinách a malých hejnech na dvoukilometrovém úseku. Takže žádné masové chytání, ale lapání pěkně po jedné. Břehy jsou dost vysoké, labutím se špatně vylézá ven, takže většina jich byla odlovena těsně při břehu, prakticky na vodě. Celkem se jich podařilo chytit 16. Nejvíc jich pochytal Michal Podhrázský, který se přijel naučit určovat pohlaví podle kloaky. Michalovi se také podařil husarský kousek, když ulovil obřího labuťáka – našeho loňského kroužkovance a suverénně nejtěžšího „zimního“ ptáka. Vloni vážil 12,74 kg, letos měl „jen“ 12,60. Ke svému hliníkovému kroužku z loňska dostal žlutý plastový. Tento labuťák se na Labi v Pardubicích zdržuje již druhý měsíc, využívá své fyzické převahy a je velmi agresivní vůči ostatním labutím. Výjimku ovšem tvoří jeho rovněž okroužkovaná manželka (tu se chytit nepodařilo), k níž se chová velmi něžně. Když jsme ho dnes vypustili, předvedl dojemnou scénu. Okamžitě doletěl do hejna labutí, kde našel „tu svou“ a oba chvíli předváděli „zásnubní tanec“. To jsme ještě nikdy dřív nepozorovali, oba partneři byli evidentně šťastní, že se zase v pořádku setkali.

S chytáním jsme skončili v 14.45 a pak jsme se ještě museli vracet pořádně daleko k autům. Řeknu vám…, teplota okolo nuly, od 9.00 do 15.15 nonstop venku… Teplo a pohodlí vypadá jinak. Skončili jsme hodinu před příletem havranů.

Část účastníků projevila zájem vidět přílet na nocoviště (ani jsem je moc neukecávala, fakt). Tak jsme šli na chvíli do pardubického AFI Paláce (dost hnusná stavba; ale teplo tam bylo a něco k jídlu taky). Prosklenou stěnou jsme pozorovali, jak se havrani začínají slétávat, tak se mnou bylo k nevydržení. Těsně po 16.00 už jsme zas vyráželi k nedalekému pozorovacímu mostu. Havrani k nadšení všech předvedli nádherné manévry nad našimi hlavami a pak všichni odletěli na shromaždiště kamsi na Závodu míru. Čekali jsme na mostě a čekali… a začalo sněžit… a byla zima… a bylo 16.30 a oni nikde a 16.35 a oni nikde a v 16.40 to kolegové v husté chumelenici vzdali a šli k autům. A v tu chvíli přilétli. O 15 min. později, než jsem čekala (v 16.48). Přes hustou chumelenici je skoro nebylo vidět. Ale myslím, že ti tři, kteří se mnou vydrželi do finále, nelitují.

Poté jsme se přesunuli do prostor pardubické AOPK, kde část účastníků spí. Tam si kolegové hodili los, kdo zůstane v Pardubicích a kdo odjede na noc do Nasavrk na správu CHKO a po čaji na zahřátí se odebrali do Bushmana na Pernštýnské nám. Tam už jsem je nedoprovázela.

První den bylo v Pardubicích chyceno a označeno 19 labutí (3 na Bajkale, 16 na Labi).

Den druhý
Neděle 3.1.2010

Druhý chytací den jsme zahájili znovu na Bajkale. Chorvatská labuť je stále na místě a dost ochotně vylézá na břeh. Jenže tu chytat zájem nemáme. Adeptek na kroužkování je tam dostatek, ale podmínky mizerné. Podařilo se zase chytit jen 3 labutě a víc už ani brko. Bály se a nešly ke břehu blíž, než na pro ně bezpečnou metrovou vzdálenost.

Tak jsme jeli do Hradce. Tam nás na Labi přivítala pestrobarevná směsice bílých i strakatých labutí, březňaček, lysek, sem tam nějaká chocholačka… Labutí bylo celkem tuším 86.

Tady jsou pro změnu letos podmínky zcela ideální a odchyt probíhal jak po másle. Prvních šest kousků kluci chytili během úvodních 10 minut a pak je vytahovali pěkně jednu po druhé, takže bylo pořád co dělat. Celkem jsme dnes v Hradci chytili 32 labutí. Nejúspěšnějšími lovci byli José a Michal, kteří shodně ulovili každý 9 kusů.

Z místních Hradečáků nám přišlo pomoci 6 lidí. Kdo nechytal nebo nekrmil, měl čestný úkol hlídat chycené ptáky, aby se neporanili. K jednomu drobnému zranění při úderu křídla o kámen došlo (malá odřenina) a dvě labutě byly se zraněním chyceny (jedna měla na zobáku hojící se rýhu po zaříznutém rybářském vlasci, druhá měla hojící se jizvu na noze). Úlohy veterinárního ošetřovatele se ochotně a zručně ujal přítomný pan MUDr.

Akce probíhala za velikého zájmu veřejnosti a nezbývá mi, než ocenit práci médií. Není sice nic příjemného dávat rozhovor za rozhovorem novinám, rádiům, televizím…, ale účel světí prostředky. Nutno říci, že naprostá většina okoloprocházejích lidí věděla, co děláme, protože to slyšeli/četli/viděli…

V 15.00 jsem musela zavelet konec akce – i když by se určitě dalo chytat ještě dál. Jenže už nám zbylo jen 6 plastových kroužků a zítra mají do HK zase přijít média. Musíme mít něco, co budeme moci ukázat redaktorům… Ale i když nám ten čas utekl jak voda, skončili jsme rádi. Přeci jen jsme byli zas od 9 rána venku… Přivítali jsme nabídku Pepíčka Hotového a šli se umýt do budovy muzea. A pak už hurá domů.

Po skončení nás opustily čtyři zdatné posily – Tara, Michal, Kuba a Petr Z. Zítra budeme oslabeni.

S Petrem S. jsme zvládli ještě havrany v Pardubicích a pak již zbytek účastníků začal odpočívat na AOPK (posléze v hospodě) a já jela domů…

Celkem jsme dnes v Pardubicích a Hradci okroužkovali 35 labutí, i se včerejškem to je již 54 ptáků.

Den třetí
pondělí 4.1.2010

Zase Hradec Králové, tentokrát na úvod s médii. Čekala nás televize RTV, MD Dnes a Hradecký Deník. Karel Bejček s Honzou Svěceným byli na místě s předstihem a nezaháleli. V momentě kdy jsem přicházela na nábřeží, Honza právě táhnul čerstvě ulovenou labuť, kterou následně za živého zájmu novinářů s Karlem spoutali. Oba byli na svůj samostatný úlovek po právu hrdí. Labuť byla neuvěřitelná. Předvedla novinářům, jak „moc“ jsou ptáci odchytem stresovaní… Ještě když s ní kluci zápasili a podvazovali jí křídla, hodil před ni Karel trochu chleba. A ona bez váhání začala chleba žrát, vůbec jí nevadilo, že jí po zádech rajtuje Honza.

Dnes bylo chytání mnohem, mnohem těžší. Labutě sice na břeh vycházely docela ochotně, jenže ty okroužkované. Ty bez kroužků byly opatrné a buď vůbec z vody nešly, nebo jen na bezpečnou vzdálenost od vody. S velkou námahou se povedlo chytit šest kusů – právě tolik, kolik nám zůstalo žlutých plastových kroužků. Hliníkových ovšem zbývalo dost a dost…

Po vypuštění poslední žlutě označené labutě jsme zjistili, že na protějším břehu vylezlo z vody šest ptáků, z toho pět bez kroužků. Tak jsme se přesunuli na druhý břeh. Tam se dvakrát podařilo vylákat na břeh celou skupinku, kterou se díky rovné náplavce podařilo obstoupit a chytit všechny labutě, které byly na břehu. Během dvou takových zátahů bylo ve chvilce chyceno dalších 9 ptáků, takže konečná dnešní bilance skončila na 15 úlovcích.

Mezi odchycenými se ocitla i „stará známá“ německá labuť, která v Hradci zimuje již nejméně druhou zimu. Udělala zajímavou tečku za celou akcí, protože ačkoliv to je celkem malá samice, svou aktivitou a agresivitou strčila všechny ostatní labutě hravě do kapsy. Ihned byla pojmenována „Agresivní Němka“. Mariusze, který ji celou dobu hlídal, neustále klovala do ruky, do bundy, tahala si za tkaničku na zádech a bezpochyby by se jí brzy povedlo si ji rozvázat, syčela, sekala zobákem… Mně osobně byla sympatická, velmi výrazně vybočovala z řady svých apaticky ležících, případně navzdory svázání chleba žeroucích soudružek.

Jelikož naprostá většina účastníků dnes odjížděla domů, skončili jsme s odchytem krátce po 12. hodině. Znovu jsme využili zázemí v muzeu k umytí se po práci (kromě toho patří naše díky muzeu i za to, že nám díky Pepíčkovi Hotovému umožnili parkování na dvoře muzea a ušetřili nám tak nemalé částky za parkovné na nábřeží). Pak už Natalia, Dawid, Wojtek, Włodek a Murun vyrazili směr Polsko, Vašek Klejch směr Polička a Petr Kafka směr Olomouc, vstříc zítřejší zkoušce z taxonomie. Se zbytečkem výpravy (Pawłem, Mariuszem, Josém a Petrem S.) jsme udělali krátkou procházku po městě a vyrazili jsme směr písník Oplatil, kde Petr toužil vidět nějaké zajímavé druhy.

Oplatil byl sice zamrzlý, ale přeci jen se tam udrželo malé oko vody a Petrova houževnatost, s níž přesvědčeně tvrdil, že má cenu se tu zdržovat, se nakonec přeci jen vyplatila. Kromě 240 lysek a 66 kachen divokých tam byl také 4 poláci chocholačky a 4 potápky roháči. Ale to, co vzbudilo Petrovo (ale i naše, přiznávám) nadšení byli 3 morčáci velcí a hlavně 4 turpani hnědí. Pro Josého to byl rovněž zážitek, během svého krátkého pobytu v Čechách viděl několik druhů, které vůbec neznal (např. havrana viděl prvně v životě, morčáky a turpany rovněž). On měl ovšem zážitků více – např. nadšeně fotil stopy zvířat ve sněhu a radoval se z toho poprašku, co tu máme: viděl totiž sníh podruhé v životě.

Akce „Labutě 2010“ skončila. Celkem bylo za tři dny chyceno 69 labutí, z toho 68 bylo označeno alespoň jedním kroužkem, 1 německá byla pouze kontrolována. Podrobnější výsledky kroužkování naleznete v aktualitě, která vyjde zde na webu 7. ledna.

Akce se zúčastnili za polskou výpravu:
Paweł T. Dolata, Włodek Kania, Natalia Kantecka, Mariusz Kępiński, David Niedbala, Wojtek Szukalski a Dovdon Murun

Za českou stranu akce alespoň části akce účastnili:
František Bárta, Karel Bejček, Jiří Česák s manželkou, Martin Fejfar, Radek Hampl se slečnou Lenkou, Zdeněk Hastaš, Josef Hotový, Katka Hotová-Svádová, Petr Kafka, Vašek Klejch, Blanka Mikátová, Michal Podhrázský, Petr Suvorov, Honza Svěcený, Tara Takadžjan, Jakub Vrána, Světlana Vránová, Jiří Zajíc, Petr Zobač a José Luis Del Valle.

Ubytovací zázemí poskytla Agentura ochrany přírody – středisko Pardubice a správa CHKO Nasavrky. Hygienické a parkovací zázemí v Hradci Králové zajistilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Pečivo pro krmení labutí sponzorsky poskytla pekárna „Kurzawska i Kosiewicz” z Ostrowa Wielkopolskiego.

Všem jmenovaným osobám a institucím velmi děkujeme za pomoc, bez níž by akce nemohla proběhnout tak, jak proběhla.

Neskončila jen akce „Labutě 2010“, ale skončila celá kroužkovací část projektu „Labutě 2008-2010“. Projekt bude samozřejmě pokračovat dále, budeme sbírat a vyhodnocovat data o „našich“ labutích a publikovat výsledky. Kroužkování ale již skončilo.

 

 

About us

The East Bohemia Branch of the Czech Society for Ornithology at the East Bohemian Museum in Pardubice was founded in March 1975 as a regional branch of CSO working in Hradec Králové and Pardubice regions. Its mission lies mostly in organization of different activities aimed in bird conservation and research and birds‘popularization. Now, the East Bohemian Branch of CSO has more than 200 members mostly from East Bohemia but also from other parts of the Czech Republic.

 

Main regular activities are:
BIRD CHORUS DAY – a morning walk organized for wide public aimed on listening to and identification of bird songs, ringing and bird conservation in general. It takes place in many different locations of the region in the beginning of May every year.

BIRD FESTIVAL – collective observing of bird migration, catching and ringing of birds, discussion problems of bird conservation. It takes place all around the region in the beginning of October every year. RESEARCH AND EDUCATION CAMP – three days ornithological meeting in field in different locations in East Bohemia in order to carry out a bird survey of the area.

EXCURSIONS – collective excursion on an ornithologically interesting locality in East Bohemia or in other parts of the Czech Republic.

ORNITHOLOGICAL CONFERENCE – once in every five years a nationwide conference is held in Česká Skalice town in October named „Methods and results of bird populations research“.

MEMBERS‘MEETING – is usually carried out twice a year in Pardubice. Members of the East Bohemia Branch and supporters present the newest results of ornithological researches and activities. A great importance of those meetings lies also in obtaining new contacts and developing co-operation between members.

 

The East Bohemia Brach of CSO publishes:
PANURUS – a periodical which name comes from the scientific name of Bearded Reedling, a symbol bird of the East Bohemian Branch. Members as well as non-members publish results of their fieldwork, mostly from the East Bohemia region. It is issued once a year, ca. 100 – 160 pages.

INFORMATION BULLETIN – issued several times a year according to momentary needs. It brings information about actual course of events, about bird research and conservation or about different past as well as future actions.

(translation Jana Bělková)

Budování ornitologického parku Josefovské louky slavnostně zahájeno

20091011i    Starý Ples – Slavnostním zahájením, které se konalo minulý čtvrtek nedaleko obce Starý Ples na Náchodsku, byla odstartována výstavba ornitologického parku Josefovské louky. Krátce po 14. hodině uvítal asi 50 přítomných lidí z řad ornitologů, ochranářů, státní správy a samospráv pan ing. Jiří Kult ze Zemědělské vodohospodářské správy Oblastního povodí Labe. V úvodním proslovu přivítal přítomné a krátce poreferoval o stavu a cílech projektu. Poté si vzal slovo místopředseda České společnosti ornitologické a úřadující tajemník pan Mgr. Zdeněk Vermouzek, který zúčastněné seznámil s přehledem co vše bylo pro vznik ptačího parku již vykonáno a co ho v první fázi budování ještě čeká. Závěrem vyzval všechny přítomné, aby společnými silami vztyčili za pomocí lana umělou hnízdní podložku pro čápa bílého.

   Dřevěný stožár v podobě trojbokého hranolu se asi po 10 minutách podařilo úspěšně postavit a ukotvit. Prvním návštěvníkem umně upleteného čapího hnízda byl dřevěný balabán čápa bílého, který však při silném poryvu větru hnízdo rychle opustil a „slétl“ na zem. Závěrečným slovem projektu požehnal kazatel Církve bratrské pan Mgr. Pavel Světlík. Program zahájení byl ukončen volnou prohlídkou lokality.

   Tento u nás ojedinělý projekt má za cíl vytvořit vhodné prostředí pro výskyt a hnízdění mokřadních druhů ptáků na rozloze zhruba 80 hektarů. Lokalita, kde tato první soukromá ptačí rezervace vzniká, je situována do nivy dolního toku řeky Metuje východně od Jaroměře. V minulosti byla niva řeky často zaplavována a fungoval zde systém zavodňovacích kanálů. S odvedením vody z území v posledních desetiletích vymizely i mokřadní druhy ptáků a snížil se stav obojživelníků.

   V první fázi výstavby parku bude nákladem okolo 3 miliónů korun vybudováno 8 jezírek pro ptáky a obojživelníky a následně bude opraven i zavodňovací systém. Náklady z části pokryje Evropská unie a výrazně přispěje i Německá spolková nadace pro životní prostředí a Česká společnost ornitologická.

   Vedoucím projektu a správcem vznikající ptačího parku je východočeský ornitolog pan Miloslav Hromádko z Hradce Králové.

   Videoreportáž ze zahájení naleznete zde.

 

 

20091011g20091011b20091011a20091011c20091011h20091011d20091011e20091011f

 

„Vtáčím rájom“ – několik ornitologických střípků z NPR Senné – rybníky

 V rezervaci hnízdí až 60 párů rybáků bahenních (foto L.Kadeřávek)

V rezervaci hnízdí až 60 párů rybáků bahenních (foto L.Kadeřávek)

Navštívit rezervaci v Senném se rovná mému splněnému snu. Jako dvanáctiletý kluk jsem při prvním seznámení s knihou Fauna ČSSR nemohl nezaznamenat jméno známé ptačí rezervace na východním Slovensku, zejména v kapitolách, které se týkaly výskytu vodních druhů ptáků – a zvláště bahňáků. Ještě v roce 2004 jsem se zatajeným dechem pročítal znovu a znovu poutavý článek Pavla Žďárka v Panurusu o expedicích východočeských ornitologů na tuto lokalitu. Toužil jsem spatřit místa, kde se konaly proslulé „Erólie“ – čili kroužkovací akce, do té doby v této oblasti výzkumu neprobádané lokalitě. Okolnosti mi však dovolily stanout v těchto místech až po více než patnácti letech od prvních klukovských snů….

Celý článek →

Letní kroužkování labutí 2009

Labutí léto 2009 – značení labutích rodin a nehnízdících ptáků

o

Štěnecký rybník. Foto – Natalia Kantecka.

Akce proběhla ve dvou etapách pod záštitou dvou českých kroužkovatelů. Ve dnech 25. – 27. byly kroužkovány labutě na Náchodsku, Broumovsku, Rychnovsku a Trutnovsku. Akci za českou stranu zaštiťoval Tomáš Diviš. Ve dnech 27.8. – 1. 9. probíhá druhá část na Hradecku a v Pardubickém kraji pod záštitou Světlany Vránové. Labutě jsou tentokrát kromě hliníkových značeny i žlutými odečitatelnými plastovými kroužky.

Část první – okres Náchod a okolí
 Ve dnech 25. až 27. 8. 2009 byl skupinou devíti polských ornitologů vedenou Pawłem Dolatou a členy VČ pobočky ČSO při VČ muzeu Pardubice T. Divišem a P. Žďárkem proveden odchyt a kroužkování ptáků. Ptáci byli na levé noze označeni hliníkovým kroužkem NM Praha a na pravé noze žlutým plastovým odečítacím kroužkem s kódem tvořeným dvojčíslím 01 až 46 (čísla 05 a 45 v sérii scházela) a velkými písmeny HC. Retrapům byl na pravou nohu doplněn plastový odečítací kroužek.Tomáš Diviš

20090829_1.jpg

Natalia, Włodek a Tomáš při kroužkování.

x

Zadní řada od leva: Tomáš D., Wlodek K., Natalia K., Dawid N., Janka B., Pavel Ž.; přední řada: Zbyszek H., Wojtek S., Wojtek K., Pawel D. Foto – Jerzy Bartuzi.

w

Pracovní zátiší. Foto – Janina Bartuzi.

 

Část druhá – Hradecko a Pardubický kraj

k

Lázně Bělohrad. Foto – Natalia Kantecka.

Čtvrtek 27. 8. 2009
Dopoledne probíhalo chytání ještě na Náchodsku, ve 13.00 začala jsme druhá fáze akce.
Lázně Bělohrad – na rybníku, který slouží jako místní koupaliště byl pár labutí se 7 mladými. Chytání probíhalo za bedlivé pozornosti diváků hovořících nejen česky, ale též rusky (lázeňští hosté z Petrohradu). Po mnohých střídavě komických, střídavě dramatických momentech se podařilo chytit a okroužkovat 7 z přítomných labutí – bez ozdob na nohou zůstala jen jedna mladá. Místní samec se svými 14,5 kg je absolutním dosavadním rekordmanem ve váze.
Roudnička – pár se 2 mladými. Samice má náš kroužek ze zimního kroužkování v lednu 2008. Obě mláďata i oba rodiče se podařilo chytit. Zpestřením chytání na Roudničce byla návštěva policie. Přijela na nás dvě auta s šesti urostlými příslušníky a po vysvětlení kdo jsme a co děláme honem vysílačkou odvolávali další auto, které bylo rovněž na cestě. Není divu, bylo nás celkem 11 a kdyby nás měli všechny zatýkat, potřebovali by mít přesilu 🙂 Přiznali nám, že přijeli na udání. Na protějším břehu sedělo několik rybářů, tak se některý postaral.
Heřmanův Městec – pár se 2 mladými. Rovněž tady samice nosí náš kroužek, tentokrát z ledna 2009. Chytání probíhalo v klidu kvapem se blížícího večera za romantického houkání puštíka, pod dohledem číhající volavky bílé a okolo procházejících lidí. Skončilo stejně jako na Roudničce lapením obou mláďat i obou rodičů, jen ta policie nedorazila. Posledního ptáka jsme dodělávali už za tmy, svítili jsme si mobilem…

Pátek 28. 8. 2009

a

Mimořádně početná rodina labutí v Zámrsku – 9 mladých. Foto – Světlana Vránová.

Zámrsk – pár s neuvěřitelnými 9 mláďaty, z toho 4 byla bílá. Místní občanka nám prozradila, že 9 mladých zde labutě vychovaly i vloni. Chytání nebyla žádná legrace a výsledek Paweł považuje za neúspěch: z celkového počtu 11 přítomných labutí se po více než hodinovém snažení povedlo chytit pouze 4 mláďata (2 hnědá, 2 immutabilis). Mláďata byla v mimořádně dobré kondici, pěkně vykrmená. Je vidět, že žabincem zarostlý rybník a přikrmování místními lidmi jim svědčí.

f

Malebný rybníček v Domoradicích s labutí rodinkou. Foto – Světlana Vránová.

Domoradice – pár se 6 mladými. Oba rodiče mají naše kroužky z ledna 2009. Podařilo se chytit samici a všechna mláďata. Pán se psem na nás jen o fous nezavolal policii (naštěstí se nejdřív přišel podívat, co že se tam děje), zato paní a děda, pod jejichž okny se akce odehrávala, byli spokojení, že labutě značíme a paní nám vychvalovala dědu, že to on nám je tam odchoval.

j

Štěnec byl jediným místem, kde labutě ochotně vylezly na břeh. Foto – Světlana Vránová

Štěnec – pár se 6 mladými. Jediný rybník, kde labutě snadno a rychle skoro všechny vylezly na břeh. Podařilo se chytit oba rodiče a čtyři mláďata, dvě mláďata odolala. Na protilehlé straně rybníka se koupalo několik lidí a Paweł s Vojtkem – Šakalem věnovali nějaký čas sledování slečen dalekohledem. Kromě slečen jsme měli možnost pozorovat v „komínu“ kroužících 7 kání lesních.
Netřeby – na Malém Netřebském pár se 6 mladými. Zaznamenali jsme totální neúspěch. Labutě odmítaly jít blíže ke břehu, udržovaly si značný odstup. Rybník navíc má břehy takové, že ani nebylo kam labutě zahnat. Takže jsme to vzdali a přesunuli se k nedalekému Velkému Netřebskému, kde bylo 14 nehnízdících ptáků. Zde se podařilo 3 chytit. Jeden byl bez kroužku, jeden s naším kroužkem z ledna 2009 a jeden s cizím kroužkem. Ten „cizí“ byl v prosinci 2008 pozorován Joskou Vránou v Chocni.
Celkem bylo v pátek chyceno 20 labutí.

d

Labutě kromě hliníkového dostávají i odečítací plastové kroužky. Foto – Světlana Vránová.

s

Vypouštění. Foto – Světlana Vránová.

q

Na Štěnci se podařilo chytit oba dospělé ptáky s čtyři ze šesti mláďat. Foto – Světlana Vránová.

 

Sobota 29. 8. 2009
Odpočinkový den. Poláci vyrazili na výlet do Kutné Hory a další turisticky zajímavá místa.
Neděle 30. 8. 2009

a

Na Černém rybníku jsme labutě nalákali do strouhy, kde jsme jim posléze zahradili únikovou cestu do rybníka a všechny bez problému pochytali. Foto – Světlana Vránová.

Na srazu ve Svitavách nás čekalo příjemné překvapení. Místo očekávaných tří kolegů ze Svitav na nás očekávalo hned osm pomocníků! Kuba Vrána dokázal zmobilizovat síly pobočkové i mimopobočkové. Kromě Jakuba byli s námi Luboš Novák (člen VČP ČSO), Vašek Klejch, Honza Richtr, pan Pěnička, Martin Šrajbr a Milan Janoušek (člen VČP ČSO) s Josefem Zedníkem, kteří se k nám připojili až u rybníka Černý.Rybník Černý, Opatovec – pár a čtyři mláďata. Zde se povedla přímo excelentní akce. Velmi rychle se nám podařilo celou labutí rodinu nalákat k lesu a posléze do přítokového kanálu. Když všechny byly v kanálu, několik kolegů jim zahradilo cestu zpět do rybníka a pak se velmi rychle a pokojně podařilo všechny chytit. Celá akce od okamžiku našeho příjezdu do chvíle, kdy všech šest labutí leželo na břehu trvala ne déle, než půl hodiny.

g

Mušlový rybník – ač to zpočátku vypadalo nadějně, labutě na břeh nevyšly. Foto – Světlana Vránová.

Rybník Mušlový, Opatov – samec a šest mláďat, z toho 3 immutabilis. Snažili jsme se labutě dostat k betonové hrázi, odkud se po nich pánové chystali skočit. Labuťák vdovec – samoživitel ale své děti hlídal velmi pečlivě a vždy, když už se zdálo, že nastala správná chvíle, odvolal je zpět. Nastoupil proto plán B. Začali jsme labutě lákat na konec rybníka k lesu, šest kolegovů skočilo do vody a začali labutě tlačit ke břehu. Celá rodina zaplula do rákosového cípu. Chlapi rákosinu obstoupili. Samec utekl. Mláďata se semkla k sobě a nechala se pokojně vytlačit až z vody na kraj lesa. Tam byla všechna mláďata chycena a o chvíli později byl lapen i statečný otec, který je přispěchal bránit. Samec již několik let nosí kroužek našeho kolegy Lubora Urbánka. K Luborově kroužku dostal na druhou nohu ještě kroužek plastový.
Rybník „Kolpíček“, Opatov – pár labutí bez mláďat. Na chleba vůbec nereagovali, takže jsme je nechytli. Ale zato jsme mohli pozorovat hned tři orly mořské, kteří vzlétli od vedlejšího rybníku Hvězda a pak kroužili nad rybníkem Nový.
Dolní rybník, Svitavy – pár a tři mláďata. Snažili jsme se, snažili, ale nepovedlo se chytit ani jednu.Neúspěšným pokusem na Dolním rybníku skončila chytací část pobytu polské výpravy. Společně s Kubou, Lubošem, Vaškem, Honzou a Milanem a jeho ženou Hankou jsme si vypili kávu v hospůdce na svitavském náměstí a polští kolegové spolu s Kubou a Honzou se vypravili ještě na prohlídku Litomyšle. Celkem bylo v neděli chyceno 13 labutí.

p

Chytání celé labutí rodiny najednou na rybníku Černém u Opatova. Foto – Natalia Kantecka.

j

Vypouštění okroužkovaných mláďat na Mušlovém. Foto – Světlana Vránová.

k

Otec samoživitel po okroužkování odvádí všech svých šest dětí do bezpečí. Foto – Světlana Vránová.

Pondělí 31. 8. 2009 Poláci stráví den výletem do Železných hor a Chrudimi, večer navštíví koncert skupiny Čechomor v Chrudimi. Poslední noc na české půdě stráví na AOPK ČR v Pardubicích a v úterý ráno odjedou domů.Shrnutí:
Za celou dobu akce bylo na 17 lokalitách označeno celkem 92 labutí, z toho 56 mláďat, 21 rodičů a 15 nehnízdících ptáků. Někteří z odchycených dospělých ptáků již byli okroužkovaní (v naprosté většině se jednalo o labutě kroužkované na zimovištích v Hradci Králové a v Pardubicích při lednovém kroužkování v letech 2008 a 2009). Těmto ptákům byl na pravou nohu přidán odečítačí plastový kroužek.
Poděkování:
Polskou výpravu tvořili kolegové Paweł T. Dolata, Janina i Jerzy Bartuzi, Natalia Kantecka, Dawid Nedbala, Wojtek Kaźmierczyk, Wojtek „Szakal“ Szukalski, Włodek Kania a Zbyszek Hudzia.
Za českou stranu akci zajišťovali kroužkovatelé Tomáš Diviš a Světlana Vránová, za vydatnou pomoc při chytání děkujeme Pavlu Žďárkovi, Karlovi Bejčkovi, Jakubovi Vránovi, Luboši Novákovi, Václavu Klejchovi, Honzovi Richtrovi, Milanu Janouškovi, Martinovi Šrajbrovi, Jiřímu Pěničkovi a Josefovi Zedníkovi.
Díky náleží ale zejména všem, kdo před akcí zmapovali rybníky a nahlásili výskyt labutích rodin. Bez rozvětvené sítě informátorů by akce neměla šanci na úspěch!
V neposlední řadě je třeba také poděkovat Agentuře ochrany přírody, která poskytla bezplatné ubytování polské výpravě. Většinu nocí Poláci strávili na správě CHKO Železné hory v Nasavrkách, poslední na středisku AOPK v Pardubicích.
Svě

 

Kubánský deník – 2. část

kolibřík kubánský (Chlorostilbon ricordii) - foto: J. Vaněk

kolibřík kubánský (Chlorostilbon ricordii) – foto: J. Vaněk

11.1.2008

Ráno redukujeme svá zavazadla, část jich necháváme u Heleny a jen nejnutnější věci bereme s sebou. I tak je naše Kia nacpaná k prasknutí.

Naším nejbližším cílem je osada Las Terrazas. Toto turistické centrum leží něco přes sto kilometrů západně od Havany v pohoří Sierra del Rosario a je centrem přírodní rezervace pod patronací UNESCO. Okolí je tvořeno borovými lesy a byla zde vybudována přehrada zásobující vodou.

Celý článek →

Objevuje se strnad zahradní ještě v Pardubickém kraji ?

    Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je zajímavým zástupcem čeledi strnadovitých, se kterým, troufnu si poznamenat, se ve volné přírodě nesetkal každý z ornitologů. Tento druh náleží k ptákům s evropsko-turkestánským typem rozšíření tj. jeho výskyt pokrývá kontinentální Evropu se Skandinávií a oblasti střední Asie. Podle Hudce (1983) se ve střední Evropě objevil před více než sto lety, ale v posledních dekádách došlo k jeho silnému úbytku. Strnadi zimují na území subsaharské Afriky i v oblasti Arabského poloostrova.

   
Světová organizace Birdlife International uvádí na svých webových stránkách početnost strnada zahradního v jednotlivých evropských státech (včetně Turecka) s tím, že celková početnost je odhadována v širokém rozmezí na 5,2 až 16 mil. hnízdících párů. Těžiště jeho výskytu v Evropě pak leží právě v Turecku a v Rusku. Zajímavý je rovněž údaj o odhadované a velmi silné populaci v sousedním Polsku, kde se početnost pohybuje mezi 150 až 300 tisíci páry.

   
O to zajímavěji ovšem vyznívá kontrast s početností druhu v České republice. Birdlife uvádí početnost přibližně 100-200 párů, autoři Atlasu hnízdního rozšíření pro roky 2001-2003 dokonce jenom 80-150 párů, strnad zahradní je u nás tak zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Centrem jeho výskytu v ČR zůstávají severozápadní Čechy, oblast Polabí a jižní Morava.

   
A jak je na tom dnešní Pardubický kraji? Při namátkovém výběru (většinou v rámci pozorování publikovaných ve sborníku Panurus) zjistíme, že již pouhé pozorování strnada zahradního je dnes opravdovou vzácností. De facto byl strnad zahradní na území kraje zjištěn v posledních patnácti letech pouze třikrát, a to navíc naposledy v roce 1997 (!) Právě z onoho roku pocházejí všechna tři pozorování:

22.4.1997 1 M pozorován (Lačnov, Svitavy, M.Janoušek)

27.4.1997 chycen 1 M (rybník Hluboký u Libáně, CR, F.Bárta)

4.5.1997 1 F pozorována v poli (Nový rybník u Opatova, SY,M.Janoušek, F.Jetmar)

   
Přesto, že mi některá (i publikovaná) pozorování mohla uniknout, je zřejmé, že strnad zahradní se na území kraje stal v posledních letech raritním druhem.

   
Poněkud optimističtěji vyznívá situace za hranicemi kraje – tak např. z okolí Žehuňského rybníka (Stará Báň, Choťovice, Dlouhopolsko) popisuje Lubor Urbánek vcelku pravidelný výskyt strnada zahradního minimálně v letech 1998-2002. Velmi zajímavým se potom jeví také pozorování strnada zahradního z Krkonoš od Vosecké boudy, kdy 31.5.2003 pozoroval zpívajícího samce L.Jasso, a to ve výšce 1.300 m.n.m.!

   
Na závěr je třeba připomenout, že ještě v polovině dvacátého století byl strnad zahradní v některých oblastech Pardubicka nejběžnějším strnadem (např. Šachl, Zprávy ČSOS 1961). Vzhledem k
tomu, že problematika strnada zahradního v kraji by si zcela jistě zasloužila podrobnější zpracování, než poskytuje tento článek, apeluji na ornitology a pozorovatele ptactva, aby případná pozorování byla vhodně publikována a mohla sloužit jako podklad pro ucelenější zpracování výskytu tohoto velmi zajímavého a vzácného ptačího druhu.

Zvláštní zbarvení poláků

Svitavsko – Poláci jsou zřejmě nejpočetnějšími potápivými kachnami palearktu. O tom, že si je řada poláků mezi sebou opravdu "blízce příbuzná“, svědčí i na ptačí svět poměrně velké množství mezidruhových kříženců. Kromě takovýchto ptáků se ale můžeme v přírodě občas setkat také s jedinci, kteří vykazují nějaké odchylky nebo zvláštnosti ve zbarvení a kříženci přitom nejsou. Zde jsou popsány dva netradičně zbarvení poláci, pozorovaní v posledních letech na Svitavsku.

Prvním takovým případem byl polák velký (Aythya ferina), zjištěný na svitavském Dolním rybníce ve dnech 17. – 18. 4. a 1. – 2. 5. 2004. Šlo o samečka s odlišně zbarveným hřbetem a boky těla. Zatímco hřbet byl šedý, podobný poláku kaholce (Aythya marila), boky měly jasně bílou barvu. Podle mínění odborníků však nešlo o křížence (ŠÍREK in verb.). Jednalo se nejspíš o poláka velkého s netypickým zbarvením. Prakticky stejně zbarvený pták byl na tomtéž místě pozorován také dne 29. 3. 2006, kdy vznikla i fotodokumentace, kterou můžete vidět nahoře. Zbývá ještě dodat, že s podobně vybarvenými jedinci jsem se párkrát setkal rovněž při svých toulkách po jižní Moravě. Je tedy možné, že tato „odchylka“ je poměrně častá.

Druhé pozorování, které chci zmínit, spadá do letních měsíců roku 2008, kdy se na rybníčku zvaném Pruh ležícím mezi opatovskými rybníky Nový a Hvězda zdržovala jedna samice poláka chocholačky (Aythya fuligula) s úzkým bílým proužkem kolem krku (nemotorný obrázek dole). Jinak ale tato samice nevykazovala žádné zvláštnosti ani ve zbarvení, ani v chování. Dokonce byla nejspíš v docela dobré kondici, vzhledem k tomu, že vychovala vzletné mládě.

Závěrem bych vás rád všechny poprosil o případné poznámky a postřehy k článku. Velmi vděčný vám rovněž budu za zaslání fotografií nebo informací o dalších zvláštně zbarvených polácích.

{mxc}

Velkopolsko: Za velkou krásou malé labutě

labuť malá (Cygnus columbianus bewickii); Debnica dolní; 21.03.09 (foto: P.Suvorov)

labuť malá (Cygnus columbianus bewickii); Debnica dolní; 21.03.09 (foto: P.Suvorov)

Za chvíli bude poledne a naše „mezinárodní“ Česko-Polská výprava se už pomalu blíží k rybníku Debnica dolní, kde se na svém tahu z Britských ostrovů na sibiřská hnízdiště zastavily v našich krajích vzácné labuťě malé (Cygnus columbianus bewickii). Velké očekávání zbavilo naši dvoučlennou českou „menšinu“ posledních zbytků únavy z úmorné cesty. S radostí i napětím pozorujeme husy velké (Anser anser) a kormorány velké (Pharacrocorax carbo) na prvních rybnících zdejší soustavy, ležící u vesnic Debnica a Przygodice v „přírodním parku“ Dolina Baryczy. Po chvíli nám nad hlavami prolétá i trojice morčáků velkých (Mergus merganser). To nejlepší nás ale teprve čeká.

Celý článek →