Bahňáci v Bělorusku

20110320aBelorusko – V Belorusku bylo zjisteno 320 druhu ptaku a z tohoto poctu 39 druhu patri do podradu Limicolae – bahnaci. Bahnaci nalezi k nejzajimavejsim skupinam ptaku a patri mezi ne i  druhy pravem povazovane za jedny z nejlepsich letcu. Jako v mnoha jinych zemich, i v Belorusku se ornitologove, kteri se zabyvaji studiem techto druhu, sdruzuji v „Beloruske pracovni skupine pro vyzkum bahnaku“ (BPGK).

Studium bahnaku nezavislem Belorusku je nerozlucne spojeno s Poleskym regionem (tedy s okolim reky Pripjat). Od roku 1996 zacalo aktivni sledovani luhu v okoli mesta Turau. Uz v tomto roce zde byla okrouzkovana prvni mladata cejek chocholatych (Vanelus vanelus) a vodousu rudonohych (Tringa totanus).

20110320b

„Turauska blata“ se zahy stavaji „vyznamnym ptacim uzemim“ (IBA), jako jedno z dulezitych mist zastavky mnohych migrujicich bahnaku a hnizdiste mnoha v Belorusku vzacnych ptaku. Na zaklade toho vznikla potreba provadeni staleho monitoringu v tomto uzemi a take vybudovani krouzkovaci zakladny. Rok 1996 je tedy mozne povazovat za rok vzniku Turovske krouzkovaci zakladny (Turov ringing station).

V roce 1999 se zde poprve zacinaji pouzivat specialni vrse pro odchyt bahnaku a od roku 2005 se provadeji specialni odchyty do bahnacich siti s pouzitim prehravani hlasu ptaku. V poslednich deseti letech zakladna funguje jako specializovane centrum pro sledovani ptaku na Polesi a bahnaku v Belorusku. Zakladni naplni cinnosti stanice v Turave je scitani migrujicich ptaku, sledovani jejich potravy, sledovani uspesnosti hnizdeni bahnaku ve vyznamnym ptacim uzemim „Turauska blata“, identifikace faktoru, ktere ovlivnuji uspesnost hnizdeni a barevne znaceni bahnaku. Za patnact let fungovani zakladny zde bylo okrouzkovano vice nez 27 tisic bahnaku, od kterych bylo ziskano vice nez 150 tisic zpetnych hlaseni. Jednim z nejvzdalenejsich mist, odkud jsme dostali hlaseni je Gabon, vice nez 6000 km daleko, odkud prislo zpetne hlaseni bekasiny vetsi (Gallinago media). Krome vedeckych sledovani se na zakladne poradaji take vzdelavaci projekty, mezinarodni letni tabory a setkani. Velmi plodne se vyviji spoluprace se zahranicnimi ornitology. Zamestnanci zakladny jsou vzdy otevreni pro zajimave projekty a navrhy.

Mezi mnohymi bahnaky, kteri jsou na stanici studovani, si zvlastni pozornost zaslouzi vodous maly a jespak bojovny.

Vodous maly (Xenus cinereus) je seversky druh, ktery do Beloruska prileta jako jeden z poslednich (prumerne datum priletu je 14. dubna). Jeho hlavni areal se nachazi v tundre, temer po celem severu Ruska, male hnizdni populace jsou ve Finsku (20 paru), v Belorusku a na Ukrajine (400 paru). Vodous maly ma charakteristicke chovani, typicke pro obyvatele tundry: pozdni prilet, rychle kratke hnizdni obdobi a brzky odlet dospelych ptaku. To se da vysvetlit kratkym trvanim leta v tundre. Po letech sledovani muzeme rici, ze v Belorusku se nachazi izolovana hnizdni populace, pres jejiz uzemi nebyl pozorovan tah ptaku z jine casti arealu. Prvni vodousi mali, kteri se u nas objevi, maji nase barevne krouzky a zustavaji hnizdit v tomto uzemi. Mista zimovani beloruskych vodousu malych pro nas ale zustavaji neznama. Od vice nez 200 ptaku, okrouzkovanych v prubehu poslednich deseti, jsme dosud neziskali ani jedno zpetne hlaseni. V malicke finske populaci naproti tomu byl chycen ptak s kenskym krouzkem, ktery snad dava tusit, kde zimuji prislusnici tamni populace.

Dostupna vzdalenost beloruske populace vodousu malych k Evropske unii zpusobila, ze se tento ptak stal jednim z vyhledavanych druhu pro zahranicni ornitology. Proto se vodous maly stal jednim ze symbolu nevelkeho starobyleho mesta Turau, ktere lezi na rece Pripjat. Zajimave je, ze zde v roce 2009 byl na hlavnim namesti tomuto ptaku odhalen specialni pamatnik.

Jespak bojovny (Philomachus pugnax) je jednim z mnoha bahnaku, protahujicich pres Belorusko, ktery vyuziva zatopene louky u Pripjati jako dulezitou zastavku v obdobi jarniho tahu. Podzimni tah je znacne slabsi a neni tak vyznamny. Na vrcholu tahu jsou zde pozorovany tisicova hejna jespaku bojovnych, pricemz vrchol tahu samcu, kteri v tomto obdobi jiz aktivne tokaji, je pozorovan drive, nez samic. Z techto ohromnych poctu jen male mnozstvi (asi 2000 paru) jespaku bojovnych zustava na hnizdistich v Belorusku.

Jednim ze zajimavych ukazu, pozorovanych v poslednich nekolika letech, je pritomnost dospelych samcu jespaku bojovnych, kteri vypadaji jako samice. Takovi jedinci dostali nazev „feder“ (z anglickeho faeder). V Holandsku byl dokonce pozorovan pripad snahy samce o kopulaci s takovym jedincem („feder“ v sate samice byl oznaceny norskym barevnym krouzkem, proto bylo jiste, ze jde skutecne o samce). Na Turauske ornitologicke zakladne je temto jedincum venovana pozornost, jsou chytani, mereni a byly provadeny take odbery krve na rozbory DNA.

Pro pozorovani ptaku je nejlepsi obdobi k navsteve Turava konec dubna a kveten, kdy jsou luhy plne tisicihlavych hejn migrujicich ptaku a u vetsiny druhu zacina hnizdeni. Ovsem zaroven je v tomto obdobi dlouhy pobyt na luhu a fotografovani ptaku u hnizd nezadouci.

Pokud by chtel nekdo „Turauska blata“ navstivit, ma nekolik moznosti, jak to udelat.

Vetsina lidi sem prijizdi jen pozorovat ptaky nebo fotografovat. „Turauska blata“ se nachazeji v bezprostredni blizkosti starobyleho mesta Turau v Zytkavicskem okrese Homelske oblasti. Turau je male mesto s priblizne ctyrmi tisici obyvatel. Dostat se sem muzeme za ctyri hodiny z Brestu nebo z Homelu (Turau je na dalnici Brest – Homel) nebo take z Minsku. Ze vsech techto mest take jezdi do Turava autobusy. Vlakem je mozne dojet do okresniho mesta Zytkavicy, odkud uz je mozne dojet do Turava autobusem.

Jako zakladnu je mozne vyuzit objekt spolecnosti „Achova ptusak Belarusi“ (Ochrana ptaku Beloruska – belorusky ekvivalent nasi CSO), ktery je primo na okraji luhu. Na pozemku je mozno postavit stany, k dispozici je voda a plyn na vareni. Poplatky za pobyt jsou symbolicke, ale je nutna predbezna domluva s kancelari APB.

20110320dKrome toho ve meste primo na brehu reky Pripjat celkem dobry hotel, nedaleko je jidelna, kavarna i bar. Ve meste je historicko-archeologicke muzeum a Muzeum prirody. Hned vedle hotelu je vchod na „Turauska blata“. Mistni obyvatele nabizeji k pronajmu sve lodky.

Krome toho v Turave take pusobi turisticka firma, ktera za urcity poplatek muze zajistit navstevu „Pripjatskeho narodniho parku“, rezervace „Stredni Pripjat“ a dalsich zajimavych mist.

Pro ornitology je tu ale take moznost prijet pracovat na Turavskou krouzkovaci zakladnu (tj. provadet nocni odchyty, scitani ptaku, hledani hnizd apod.). Jidlo a ubytovani pro takove lidi jsou zajisteny. Kazdopadne je treba pocitat s tim, ze pri pobytu v Belorusku, ktery presahne tri pracovni dny je nutne se zaregistrovat na cizinecke policii (napr. v Zytkavicach).

Turau a luhy v jeho okoli jsou mista, ktera maji co nabidnout sirokemu okruhu lidi. Podle poslednich zprav se na „Turauskych blatech“ uz objevily prvni cejky, vodousi rudonozi a kulici pisecni (Charadrius hiaticula), coz znamena, ze nova hnizdni sezona, ktera prinese nove poznatky a nova setkani uz je blizko.

Tak nashledanou v Belorusku!

Jauhen Sliz
Beloruska pracovni skupina pro bahnaky (BPGK)

20100506a20100506c

20110320c
20110320f20110320e20110320g20110320h20100506d

20110320j20110320k20110320l20110320m

0 Thoughts on “Bahňáci v Bělorusku

  1. Anonym on 21.3.2011 at 19:24 píše:

    Ahoj,
    se zaujetím jsem si přečetla článek o bahňácích ale co mne nejvíc zaujalo byl snímek okroužkovaného jespáka bojovného
    s šesti kroužky na nohou to se mi zdá už jako posedlost kroužkováním,jako by nestačily dva kroužky.

  2. Jan Bartoníček on 21.3.2011 at 20:42 píše:

    Zajímavý úsudek. Takto malé kroužky nejsou s číselným kódem moc čitelné, takže pro identifikaci většího počtu konkrétních jedinců zbývá použít barevné kombinace kroužků nebo jiných značek. I mně toto značení nepřijde moc sympatické, dále také límcování, křídelní značky a podobně. Pro ptáka to může být nezanedbatelná zátěž i ovlivnění aerodynamických vlastností.

  3. Luděk Petrilák on 21.3.2011 at 21:15 píše:

    Ke značení se používají metody, které život jedince nijak neovlivňují a v pohybu mu nevadí. Barevně by měli být také voleny tak aby jedince mezi ostatními nijak nedegradovali nebo naopak nepovyšovali jako dominantního. Pokud se třeba zjistí, že to způsobuje nějakou závadu například při sezení na vejcích tak se od této metody opustí.
    Je důležité si také uvědomit, že takto značené jedince není potřeba znovu odchytávat a snadněji zjišťovat jejich pohyb a následně je lépe chránit.

  4. Světlana Vránová on 21.3.2011 at 22:24 píše:

    Komentář od autora článku:
    Používání různých kombinací barev dává možnost identifikovat ptáka na větší vzdálenost, bez nutnosti ho chytat. Kromě toho se takové kroužkování používá v několika státech, což umožňuje sledovat migraci z různých zemí. Jespáky bojovné jsme tak začali kroužkovat teprve vloni a už máme jedno zpětné hlášení z Maďarska. Kombinace kroužků přitom byla odečtena z fotografie.

  5. Josef Vrána on 22.3.2011 at 5:25 píše:

    Ahoj,
    asi budu kacíř, ale mám obdobný názor jako paní Miroslava. Dva kroužky by měly být maximum, a to ornitologický a odečítací. Nejsem přesvědčen o tom, že to ptákům nevadí a že nemohou mít zdravotní problémy, zvláště když se pohybuji pořád po bahně. Při vybavení kvalitní optikou se dá „dosáhnout“ i na kódy odečítacích kroužků a v tom případě jsou tyto kombinace asi zbytečné.
    Navíc výrazně označení ptáci mohou mít v hejnu problém. Viz např. límcovaná labuť 55PA, která byla při odečítání v Chocni doslova terorizovaná samci z hejna.

  6. Luděk Petrilák on 22.3.2011 at 8:41 píše:

    Mě osobně to nijak nevadí pokud to tomu značenýmu jedinci nevadí a neznevýhodňuje ho to nějak. Odečítací kroužky jsou určitě lepší, vím že se dělají třeba i na velikost sýkory modřinky. Ovšem z vlastní zkušenosti vím, že pokoušet se už třeba jen o zjištění barevné kombinace u slavíků modráčků na Krkonoších je dosti obtížné a to i při použití stativáku a ptáci jsou docela krotcí. Na tomto projektu se používají max 2 kroužky na 1 nohu a u samic se dávají nižší. Odečítat pak takto malý kroužek s kódem bude asi hodně těžké.
    Když narazíš na nějaký problém třeba s tou labutí tak bych informoval vedoucího projektu značení a kroužkovací stanici že k tomuto dochází.

  7. Světlana Vránová on 22.3.2011 at 10:14 píše:

    Tento komentář píši za sebe 🙂
    Joska má pravdu, že s kvalitní technikou jde vše. Jenže na kvalitní techniku ani u nás nedosáhne každý a v Bělorusku? Tam si o tom ještě budou muset nechat zdát mnoho let! Klíč Collinse, který tu máme skoro každý, je pro ně vysněnou prakticky nedostižnou metou…
    A zmiňovaná labuť? Já osobně jsem takové útoky na ni nepozorovala (respektive ano, pozorovala – od samce, který ale honil i vše ostatní) a dle posledních zpráv je úspěšně spárovaná.

  8. Anonym on 22.3.2011 at 15:36 píše:

    Zdravím diskutéry se svou troškou do mlýna!
    O vlivu značení se leta diskutuje a názory se dost různí. Příkladem můžou být nosní značky u kachen, které Petr Musil a spol. silně obhajují a jiní za ně Petra dost kritizují. Je třeba mít na paměti, že pokud ptáka 3x vidíme a značení mu zjevně nevadí, neznamená to, že mu nevadí v jiných situacích (třeba při tahu, získávání potravy v extrémních chvílích apod.). Sám vím, jak nemilé překvapení způsobilo zjištění nekróz na křídlech netopýrů. Jistě, netopýr má zuby a kroužek si může na křídle secvaknout až na doraz. Pták ne. Ale co my víme, nakolik je značení pro ptáka hendikepem?! Kloním se proto k Joskovi – kroužkovat, kdy je to obhajitelné a s rozumem.

Napsat komentář: Anonym Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation