nakažený zvonek zelený trichomonózou (zroj. RSPB)
Na podzim jsme informovali (zde), že z Británie se šíří do Evropy nemoc trichomonóza, způsobená prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae). Tato nemoc je poměrně běžná u holubovitých ptáků a u dravců, kteří je loví. Ovšem od roku 2005 se v Británii objevila i u pěvců, zejména u zvonků a pěnkav. V roce 2008 se nemoc rozšířila do Skandinávie pravděpodobně migrujícími ptáky a v roce 2009 se objevila v Německu. Letos byly zaznamenány první případy této nemoci i u nás v České Republice. Nejvíce nemocných ptáků se objevuje na konci léta a na podzim.
Nová studie ukázala, že sýkory koňadry (Parus major) profitují ze sousedských vztahů. Vědci z Oxfordské univerzity zjistili, že koňadry, které dobře znají své sousedy, jsou úspěšnější pří vyvádění mláďat. Navíc samice pak snášejí více vajec a jejich mláďata bývají v lepší kondici při opouštění hnízda. K tomuto poznatku vědci došli při vyhodnocování hnízdních dat z více než 40tiletého výzkumu v mezi ornitology už dobře známé oblasti Wytham Woods v Oxfordshire ve Velké Británii.
Ve Fennoskandinávii je přes 99% lesů pozměněno lesnickými zásahy, které vytvořily les s věkovými strukturami a složením odlišný od lesa původního. Už dříve bylo studováno, jak lesnictví ovlivňuje početnost ptačích druhů, ale velmi málo studií se zabývalo jeho vlivem na jejich rozmnožování v pozměněném prostředí, což se projevilo v managementu lesů. Studie kolegů ze Švédska se zaměřila právě na vlivy lesních probírek a těžby na hnízdní úspěšnost lesních dlouhodobě žijících ptáků hnízdících v otevřených hnízdech. Jako modelový druh použili typického obyvatele jejich lesů – sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus).
Odchyt ptáků do nárazových sítí za účelem kroužkování je jednou z nejpoužívanějších výzkumných metod v ornitologii. Dosud však nebyla vypracována studie, která by ve větším měřítku ukázala jak bezpečná je to metoda. Výzkumníci v Kalifornii použili data od 22 kroužkovacích stanic, z toho v sedmi stanicích poskytli kontinuální data za více než 10 let a ve 4 stanicích data za více než 20 let. Celý objem dat zahrnoval 345 752 chycených ptáků ve 188 druzích v 31 čeledích. Do vyhodnocení byly zahrnuty i faktory, které by mohly ovlivnit pravděpodobnost zranění či úmrtí jako velikost ptáka, věk, frekvence odchytu a roli predátorů.
Migrující ptáci na svých dlouhých cestách překonávají spoustu překážek, nástrah a velké množství různých biotopů – lesy, moře, pouště apod. Na dlouhé cestě se zastavují na migračních zastávkách na vhodných místech, aby si odpočinuli a doplnili zásoby energie na další cestu. Poslední výzkum pomocí geolokátorů u bekasin větších (Galinago media) však ukázal velmi překvapivé výsledky.
Němečtí vědci zjistili, že německé subpopulace pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) vykazují rozdíly v době příletu na hnízdiště. To vedlo ke vzniku sympatricky (na stejném území) hnízdících ptáků, kteří táhnou na odlišná zimoviště. Během posledních padesáti let tato nová migrační strategie způsobila narůst počtu ptáků zimujících v Británii, místo tradičního zimoviště ve Středomoří. Původ této mikropolulace je dáván do souvislostí s rozdílnou dobou příchodu jara do těchto oblastí. Rozdílná doba příletu umožňuje vznik asortativního (výběrového) párování. Kromě toho ptáci zimující v Británii mohou být zvýhodněni lepšími podmínkami pro přezimování.
