Každý si už asi všimnul, že žijeme v pro biologii zlomové době. Genetika a fylogeneze se pořádně „rozjely“ a vyvrátily řadu starých dogmat. Mnoho z nás to hodnotí negativně. Čemuž se nejde divit. Je těžké jen tak opustit něco, co celý život považujeme za správné a jasné. Je však nutné si uvědomit, že věda (a ornitologie je věda) musí pořád objevovat nové, posouvat naše znalosti dál a my bychom měli přijmout novinky a nelpět na starém. Tato aktualita pojednává o některých, nedávno objevených, skutečnostech u mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus) a řádu dravci (Falconiformes).
Tak nejprve k mlynaříkům. Dlouhá léta jsme byli všichni zvyklí se u nás setkávat s 2 podruhy těchto malých chundelatých ptáčků. S čistě bělohlavým severským ppd. caudatus a středoevropským ppd. europaeus, který má na bílé hlavě černý pruh. Zvláštní ale bylo, že jsme poměrně často mohli vidět také jejich smíšené páry a „hybridní“ mláďata. K úplnosti ještě dodejme, že v západní Evropě žije tmavě zbarvený poddruh irbii a v Turecku ppd. tephronotus. Tedy jako poddruhy žili, poslední studie totiž ukázují, že ve skutečnosti nemáme tu čest s žádnými poddruhy, ale se čtyřmi barevnými variacemi.
Trochu složitější je situace u dravců, kde není systém dosud úplně jasný. Pokud mám správné informace, tak sokoli nejsou blízce příbuzní dravcům a měli by snad mít svůj vlastní řád. Další otázkou u tohoto taxonu je postavení kondorů, kteří jsou často řazeni pro několik společných genetických i morfologických znaků (př.: dlouhé, úzké a průchodné nozdry) k brodivým.
Tyto případy jsou jen jedny z mnoha změn, jež nyní zažíváme a ještě zažijeme. Těžko říct za jak dlouho se uchytí, ale jednou by určitě měly.
Jakub Vrána
Dnešní systém takto naráží v mnoha případech. Má základ v morfologii a molekulární data narušují jeho strukturu – tím se stává nedostatečným a je velmi obtížné nastavit nový všeobecně příjmaný systém. Objevuje se však mnoho dalších problémů a otázek – co považovat za druh a poddruh, kde zvolit hranici. U ptáků zatím systém zůstává téměř nezměněn hlavně kvůli tradičnímu pojetí.
Problémem je i celkové zařazení ptáků do systému. Jako nejbližší příbuzní jsou považování krokodýli (potvrzují to jak molekulární data tak i jejich chování – zpěv na hnízdě i obdobná stavba vaječné skořápky).
Jejich další rozdělení je zatím pod velkou diskuzí, jak rozdělení na ptáky paleognátní a neognátní tak i vztahy mezi řády nejsou uspokojivě vyřešeny.
Ahoj,
plně souhlasím se vším, co jsi napsal. Je ale jasné, že k některým změnám dochází a časem dojde nebo by alespoň dojít mělo. A jedním z cílů této aktuality bylo zmírnění trochu přehnaného pesimsmu, který je v tomto případě vlastní některým kolegům.
Tomu pesimismu některých lidí rozumím, jedná se o velké a zásadní změny. Když se podívám na tuto problematiku celkově tak nemám moc představu jak by nový systém měl vůbec vypadat. Například v oblasti hmyzu jsou ještě mnohem větší problémy s určením druhu – nelze tam stanovit přesná hranice odlišnosti v genomu a morfologicky se občas vůbec neliší. Hodnotí se pak spíše populace.
Otázkou také je zda to má cenu měnit – tento systém je tak zaběhlý a celosvětově používaný, že kdyby došlo ke změně tak bude asi dost problém se nějak domluvit, možná by nastala i změna v pojmenování nejen latinských jmen.
Ten pesimismus chápu taky a v aktualitě to i píši a samozřejmě u bezobratlých celkově se dají očekávat mnohé změny, spousty taxonů nebyly ještě z nejrůznějších příčin řádně prozkoumány. Svou roli mimojiné hraje velká rozmanitost a celková početnost. Co se týče nového systému ptáků, tak první ucelený je nejspíš otázkou příštích let (opravdu si nedovolím odhadnout kolika). Viděl jsem už některé pokusy a nevypadaly vůbec zle. Jinak podle mě není dobré používat systém, o kterém víme, že obsahuje chyby, pokud máme jiný, který více odpovídá současnému stavu našich znalostí. A k změně latinských a jiných názvů – tyto změny probíhají s časem v různém množství (v češtině více, v latině méně) neustále. Příkladem budiž, nedávné změny v latinských názvech sýkor.
Souhlasím, měl by být systém který odpovídá skutečnosti. Současný systém se postupně mění a upřesňuje (to je v pořádku), ale aby byl systém takový jak ukazují molekulární data tak si myslím, že musíme uplně opustit současný systém a udělat kompletně nový s novými taxony (nebo velkými přesuny) apod. (možná i v kódech). Ptáci pak vůbec nemusí být třídou (vlastně ani nejsou když patří do jiné třídy) a systém musí být jednotný pro všechny minimálně živočišné říše. Je Možné, že budou existovat 2 systémy současně.
Ahoj, promiňte, za kratší odmlku. Myslím, že se změnami v systému celé říše jsi uhodil hřebíček na hlavičku a je pravda, že už se s tím začalo nejen u ptáků (př.: současná situace s hmyzožravci). Případnému úplně novému systému bych se nebránil. Vžyť v čem je ten náš lepší, kromě toho, že si ho všichni pamatujeme? Byl bych ale samozřejmě pro zachování starých názvů tam, kde to bude možné – lepší pro nás i uchycení nového systému(mimochodem pokud jsem si všimnul, ty se moc nemění, když se nutně nemusí). Jinak existence 2 systémů současně bude asi nějaký čas probíhat, takový „ustalovací čás“, řekněme. 🙂 Ale to je jen teorie.
Teorie k tomu je, ale praxe je dost těžká :-). Tady posílám link na „aktuální“ systematiku ptáků: http://tolweb.org/Neornithes/15834. A pro zajímavost ještě odkaz na stránky Britské ornitologické unie podle jejíž komise se řídí i náš český systém (díky Josko) http://www.bou.org.uk/recbrlst.html – jsou zde popsány poslední změny v systému, ovšem dost odborně. Zajímavé jsou i změny v latinském názvosloví.