Hřebčín Kladruby nad Labem – areál
k.ú. Semín, Kladruby n. L., Řečany n. L., ORP Přelouč, okres Pardubice
ochranářský status: NRBK, NRBC, VKP V Mošnici
Způsob hospodaření:
Téměř veškerá hospodářská činnost je podřízená chovu koní, tzn. pastviny, kosené louky, pěstování píce. Rekreační rybolov v mrtvých ramenech. Bažantnice s voliérovým chovem bažantů. Jezdecký sport (učiliště chovatelů koní), parkurové skákání. Rozvíjí se turistika, především v intravilánu obce a v samotném hřebčíně. Cykloturistika.
Popis:
Soustava pastvin a kosených lučních porostů s remízy, stromořadími, cennými alejemi starých stromů, ovocnými sady a s několika starými labskými rameny vroubenými zbytky lužní vegetace. Některé partie připomínají anglický park se solitéry staletých dubů a menšími remízy (např. V Mošnicích). Cenné jsou také stromořadí přestárlých topolů, lemující kanály a vodoteče, pro velký počet přirozených dutin. Areál prochází v posledních letech dlouhodobou rekonstrukcí, při které již byly prohloubeny nebo obnoveny některé vodní nádrže a vodoteče. Dlouhodobé vedení Národního hřebčína rovněž usiluje o obnovu stromořadí a některé aleje lip a topolů již byly zcela vykáceny, jiné jen částečně. Náhradní výsadba těchto stromů není dostačující.
Ptačí společenstva:
- a) hnízdní
Zvláště chráněné druhy: silně ohrožené – sýček obecný (1 pár), dudek chocholatý (1 pár), včelojed lesní (1 pár), krutihlav obecný (2 – 3 páry), holub doupňák (2 páry), chřástal vodní (1 – 2 páry), rákosník velký (2 – 3 páry), žluva hajní (10 – 12 párů), ohrožené druhy – slavík obecný (18 – 25 párů), strakapoud prostřední, koroptev polní (1 – 2 páry nepravidelně), lejsek šedý (25 – 30 párů), moták pochop (1 – 2 páry), moudivláček lužní (1 – 2 páry nepravidelně), ťuhýk obecný (15 – 20 párů), ledňáček říční (1 pár).
Ostatní druhy: např. špaček obecný (cca 200 párů), šoupálek krátkoprstý i dlouhoprstý, žluna šedá i zelená, strakapoud velký i malý, kachna divoká, káně lesní, poštolka obecná, bažant obecný, lyska černá, puštík obecný, kalous ušatý, drozd kvíčala (kolonie), rákosníci obecný, proužkovaný a zpěvný, strnad rákosní aj.
b) transmigranti a zatoulanci
Není příliš významnou zastávkou na tahu, přesto se zde soustřeďují např. břehule říční, rorýsi obecní, jiřičky obecné a vlaštovky především z důvodu rozsáhlé potravní nabídky aj.
Mimo ptáků patří k velmi významným obratlovcům populace více než 10 druhů netopýrů, z nichž naprostá většina zde tvoří mateřské kolonie.
Ochranářská rizika:
Z pohledu zjištěných chráněných druhu obratlovců se jeví jako důležité pro zajištění jejich dalšího výskytu a rozmnožování především:
- zachovat krajinářský charakter území s říčními rameny, pastvinami, loukami a liniemi stromů (v podobě větrolamů, aleji i solitérů)
- zachovat anglicky park V Mošnici ve stávající podobě, tzn. v kombinaci solitérních stromů v loukách a menších remízů
- kontinuální dosadbou řešit obnovu přestárlých stromů, v žádném případě toto nelze jednorázově, musí se jednat o dlouhodobý proces
- v případě přestárlých stromořadí topolů řešit jejich náhradu dlouhodobě a po etapách tak, aby nebyla přerušena kontinuita existence dutin v těchto stromořadích (jako vhodné se např. jeví ponechání každého druhého nebo třetího topolu v řadě a do vznikle proluky realizovat výsadbu jiných listnatých dřevin – dubu, osik, javoru, topolu černých)
- v případě náhrady neperspektivních lip (z důvodů špatného zdravotního stavu stromu a tím ohrožení bezpečnosti silničního provozu) v alejích doporučuji ponecháni stojících torz dutých kmenů s hlavními větvemi ořezanými tak, aby byly bezpečné, ze stejných důvodů jako v bodě 4., a do volného prostoru realizovat náhradní výsadbu perspektivních a vzrostlých sazenic lip (obvod kmínku alespoň 18 cm)
- spíše než výsadbu bříz (v stromořadích i solitérně), která byla v minulých letech realizována, doporučuji použít vhodnějších dřevin – jasan, dub, vrba, topol černý, habr.
Kontaktní osoba: Vladimír Lemberk mail: lemberk(at)vcm.cz
