Tento populárně laděný článek je úvodním textem k novému seriálu na našich webových stránkách. Náš kolega Mirek Dusík, který se již devatenáct let profesionálně zabývá praktickou ochranou ptáků a využitím ptáků v ochraně agrikultur (předtím dvacet let dělal totéž jako vedlejší činnost) se s námi formou metodicky zaměřeného seriálu podělí o své zkušenosti z letité praxe.

Jak to všechno začalo… Zimní přikrmování ptáků patří bezpochyby k zajímavým aktivitám mnoha ornitologů, přátel přírody, ale také rodin s malými dětmi nebo seniorů. Přilákání hladových ptáků na parapet za oknem a možnost jejich sledování pěkně z blízka trvale poznamenala nejednoho pozorovatele.

Nezapomenu na své první krmítko upevněné na okenní římse bytu ve druhém patře starého činžáku na Eliščině nábřeží v Hradci Králové, kam jsme s mladšími sourozenci počátkem šedesátých let doplňovali drobečky z pečiva, kousky loje, nedojedené ovoce nebo tehdy ještě vzácné a drahé ovesné vločky. Ptáci sem zalétali z protějších korun košatých platanů nepravidelně a často jsme se jejich návštěvy vůbec nedočkali. O to větším zážitkem byl náhlý přílet několika domácích vrabců nebo hejnka zvonků, kteří se mezi sebou neustále hašteřili a odháněli ostatní ptačí návštěvníky. Kovové držáčky na praporky, přišroubované na rám po obou stranách okna (v té době povinná výbava každého bytu pro instalaci vlaječek ve dnech politických svátků) nám posloužily ke slavnostnímu zasunutí větviček ověšených kousky loje vyškemraného u řezníka v nedaleké „masně“. Krátce na to sem začaly přilétat také sýkory. Pro nás, městské kluky, bylo tehdy pozorování obyčejných, ale čilých a pestře vybarvených koňader i drobných modřinek něco nezapomenutelného. Při ojedinělých návštěvách brhlíka, který se hravě zachytil na rohu drsné omítky se nám tajil dech a vydrželi jsme ho dlouhé chvíle pozorovat z úkrytu za záclonou. Tak se stalo, že jsme pod vánočním stromečkem začali nacházet tehdy ještě skromné knížky o přírodě i ptácích a rodiče nemuseli být vystavováni nikdy nekončícím zvídavým dotazům, na které občas hledali jen s obtížemi uspokojivou odpověď….

Po zavedení volných sobot v druhé polovině šedesátých let se pro nás staly pravidelným rituálem vycházky za město podél Labe na slepá ramena pod Třebší. Uprostřed dochovaných divokých lužních porostů jsme pod košatý mléč zavěsili o vánočních prázdninách své první klasické otevřené krmítko vlastní výroby. Náplň tvořila směs zrnin získaná „pod pultem“ od vedoucího jediného obchodu se semeny a zahrádkářskými potřebami v HK. Na spodní větve stromu jsme také rozvěsili několik květináčů s tukovou náplní. Po týdnu nám pestrost života kolem krmítka doslova vyrazila dech. Kromě běžných zvonků a vrabců polních tu rozházená semínka sbírali také hýlové, strnadi obecní, pěnkavy obecné a dokonce několik jikavců. Z povzdálí na nás z pohupujících se květináčů pokukovaly sýkory koňadry, modřinky i babky, bleskurychle se ukrývaly v nedalekém houští a opět se vracely. Také brhlík předváděl své stromolezecké akrobacie na kmenech okolních topolů a co chvíli si přilétl uzobnout. Do tukové náplně poblíž kmene javoru se s vervou pustil strakapoud velký a u paty stromu sbíral napadané zbytky šoupálek krátkoprstý se střízlíkem. Život na krmítku a v jeho bezprostředním okolí nás motivoval k okamžitému shánění nových zdrojů krmiva, abychom uspokojili značnou spotřebu našich opeřenců a mohli je chodit pravidelně pozorovat. V průběhu jednotlivých kontrol jsme vybudovali ze suchých větví a rákosu pod javorem kryt, odkud bylo snadné po chvíli čekání ptáky pozorovat ze vzdálenosti několika metrů. K pravidelným návštěvníkům krmítek se později přidružil pár strakapoudů malých, žluna zelená, kosi, kvíčaly a hejnko mlynaříků, kteří zalézali do poloprázdných květináčů po třech najednou a dokonce se v nich nechali s jistou mírou opatrnosti ulovit do ruky. Později krmítko navštěvovalo také hejnko čížků, stehlíků, několik dlasků a koncem zimy se tu zastavily také čečetky.

Mnoho krásných chvil strávených v blízkosti ptačího krmítka mne později inspirovalo k hlubšímu poznávání ptačího světa a k vlastním úvahám o způsobech života, životních projevů, vazbách ptáků na okolní prostředí i možnostech jejich praktické ochrany. S některými svými zkušenostmi bych Vás – čtenáře těchto stránek – rád seznámil prostřednictvím dalších, již více metodicky zaměřených příspěvků.

Miroslav Dusík

V následujících měsících se můžete těšit na témata:

2. Zimní přikrmování pěvců

3. Zimní přikrmování dravců v zemědělské krajině

4. Přikrmování ptáků v hnízdním období

5. Ptačí napajedla

6. Hnízdní podpora dutinových pěvců

7. Hnízdní podpora volně hnízdících pěvců

8. Možnosti využití dutinových pěvců v potlačování některých druhů hmyzu

9. Možnosti využití dutinových dravců a sov při potlačování gradací drobných hlodavců