|
V minulosti byla z našeho popudu vyhlášena Přechodně chráněná plocha
Rozkoš, přičemž se naši členové zapojili také do přípravy podkladů pro
vyhlášení Přírodní rezervace Peklo (obě lokality se nalézají na
Náchodsku). Ve spolupráci s ČSOP JARO Jaroměř jsme v roce 2007 předali
státní ochraně přírody podklady k záměru zajištění územní ochrany
lokalitě Třesický rybník mezi Hradcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou.
Dále jsme se snažili i o vyhlášení Přírodního parku Dolní Pometují. Na
základě shromážděných poznatků o výskytu ptačích druhů rozhodla se
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické při Východočeském
muzeu v Pardubicích iniciovat ochranu tohoto území jeho zařazením do
nejnižšího stupně územní ochrany, jejímž cílem by mělo být zachování
podmínek pro existenci ptačího společenstva s řadou zvláště chráněných
druhů. V srpnu roku 2001 zaslala Okresnímu úřadu v Náchodě návrh na
zřízení Přírodního parku Dolní Pometují. Když více jak rok neobdržela
žádnou písemnou reakci na svůj návrh (jen ústní informace o tom, že se
o návrhu jedná), požádala referát ŽP Okresního úřadu v Náchodě o
písemnou zprávu, ve které referát ŽP sděluje, že neobdržel doposud
stanovisko zástupců dotčených obcí, řešil jiné prioritní úkoly a navíc
kompetence zřizování přírodních parků přechází z rušených okresních
úřadů na úřady krajské. V březnu 2003 proto Vč. pobočka ČSO poslala
svůj návrh ještě jednou, tentokrát Odboru životního prostředí a
zemědělství Krajského úřadu v Hradci Králové. Během dalšího více než
roku však návrh projednáván nebyl.
Podle neoficiálních zpráv vzbudil největší obavy zástupců obcí a v
oblasti hospodařících zemědělců požadavek na zachování a obnovu
rozoraných luk a s tím spojenou ztrátou produkce. Je skutečností, jak
jsme zjistili při terénním šetření v dubnu roku 2004, že podíl luk na
celkové ploše navrhovaného přírodního parku poklesl z 34,8% v roce 1984
na současných 21,8%. To znamená, že za posledních dvacet let, avšak
především v několika posledních letech, bylo rozoráno 334 ha luk. Na
hospodářství někdejšího JZD Nahořany činí úbytek luk dokonce 118 ha,
což je více než polovina původní rozlohy. Trvalé travní porosty
(louky) naplňují v krajině řadu velmi významných funkcí, ať již je to
funkce půdoochranná (zabraňování splachu a smyvu půdy), vodoochranná
(zvětšení vsaku s kumulace vody), klimatická (obohacování ovzduší
kyslíkem a spotřebováváním oxidu uhličitého při fotosyntéze), estetická
(zeleň rychle se obnovující po kosení nebo spasení, postupný nástup
mnohobarevných květů), ale i důležitá rekreační a krajinotvorná. Z
pohledu biologie četných ptačích druhů představují trvalé travní
porosty nejenom významnou základnu potravy počínaje půdními organizmy,
semeny různých bylin a trav, hmyzem a hraboši nebo krtky konče, ale
jsou také prostředím, ve kterém ptáci zakládají hnízda a odchovávají
mláďata. Z druhů, kterým je louka ložnicí i kuchyní jsou to např.
koroptev polní, křepelka polní, chřástal polní, čejka chocholatá,
bekasina otavní, skřivan polní nebo bramborníček hnědý, z ptáků, kterým
je louka nepostradatelným zdrojem potravy např. čáp bílý, káně lesní,
poštolka obecná, racek chechtavý, sova pálená, sýček obecný nebo ťuhýk
obecný. Je pravděpodobné, že velký úbytek luk v nivě Dolního Pometují
je jednou z významných příčin nápadného poklesu počtu hnízdících párů
čápa bílého v oblasti.
|
