Česká Skalice, Rozkoš - Jespák obecný (Calidris alpina), mezi ornitology zabývajícími se bahňáky přezdívaný podle latinského druhového jména jako „alpina", je nejpočetněji protahujícím příslušníkem čeledi slukovitých (Scolopacidae) přes Českou republiku. Na našem území se vyskytuje ve dvou subspeciích. Mnohem méně je zastoupena subspecie jespák obecný baltský (Calidris alpina schinzii), který hnízdí mimo jiné i na pobřeží Baltského moře v Německu, Polsku a ve Finsku a na některých ostrovech v Baltském moři.

Olomoucko a Svitavsko – V první polovině dubna letošního roku došlo k úhynu více než 1500 racků chechtavých (Larus ridibundus) v přírodní rezervaci Chomoutovské jezero u Olomouce. I mediálně již známý případ šetřila ve spolupráci s Policií ČR, Správou CHKO Litovelské Pomoraví a Státní rostlinolékařskou správou (SRS) také Česká inspekce životního prostředí. Jejím verdiktem bylo zjištění otravy racků použitím rodenticidu na okolních zemědělských pozemcích.

V dobách faraónů byl ibis skalní (Geronticus eremita) široce uctíván a byl dokonce jedním z hieroglyfických symbolů. Ty doby jsou však dávno pryč a dnes je ibis nejvzácnějším ptačím druhem středního východu – zde jeho volně žijící populaci tvoří pouze tři dospělí ptáci a jedno letošní mládě. Ještě donedávna se mělo za to, že volně žijící populace vymizela, ale v roce 2002 byla nalezena malá populace sedmi ibisů poblíž starověkého města Palmyry v Sýrii, zřejmě posledním útočišti těchto krásných ptáků.

   Rožďalovické rybníky - Letos již po jedenácté se na severním břehu rybníku Zrcadlo sešli kroužkovatelé z východní a severních Čech a z Prahy, aby se zúčastnili dnes již tradiční odchytové a kroužkovací akce v rákosinách, jež se uskutečňuje v druhém srpnovém týdnu. Akci organizují členové patronátní skupiny ptačí oblasti Rožďalovické rybníky, vznikla však dávno před vyhlášením ptačí oblasti, aby napomohla upozornit na hodnotu ptačí fauny v této oblasti.

   V letošním roce, snad jako nikdy předtím, zasáhlo do průběhu akce počasí. Na přívalové deště jsme si v tuto dobu již zvykli. Ještě se ale nestalo, abychom vůbec nezačali. Původně plánovaný začátek akce v sobotu 7.8. musel být pro vytrvalý déšť přesunut na neděli. Počasí ovšem zůstávalo nejisté celý týden a ve čtvrtek prošla nad Zrcadlem další bouře, která akci na půl dne přerušila.

ZOOLOGICKÁ ZAHRADA DUISBURG

V srpnu 2008 se mi podařil heroický kousek – za dva týdny jsem s kamarádkou, německou amatérskou ornitoložkou Karin Edler objel třináct německých zoo. Jednou z prvních byl právě Duisburg v západním Německu, město vzdálené asi 30 km od Düsseldorfu. Tak jako většina německých zoo má i Duisburg velmi vysokou expoziční i druhovou úroveň, takže návštěva v těchto zařízeních je vždy příjemným zážitkem.

Jižní Čechy, Dědovice - Byl sobotní večer sedmnáctého července. V dálce bouřilo a obloha hrozivě temněla. Dusno nasvědčovalo blížící se bouřce. Vraceli jsme se na kánoi po řece Otavě. Míjeli jsme na břehu sedící rybáře, na vodě vracející se loďky a obdivně sledovali skalní útesy tyčící se nad řekou.

Náhle jsme nedaleko obce Dědovice (pod PR Dědovické stráně) pár metrů nad vodou na skále zahlédli velikého ptáka. Z dálky vypadal majestátně, ale čím více jsme se blížili, tím bylo zřetelnější, že něco není v pořádku. Poraněné mládě výra velkého (Bubo bubo) se marně snažilo vydrápat se zpět nahoru do skal. Mávalo křídly a velkými pařáty se snažilo zachytit kamenitého okraje skalního výběžku. Na hlavě mělo rozsáhlou ránu.

Biologové stáli dlouho před otázkou, proč se samičí nevěra tak často objevuje napříč zvířecí říší. Ačkoliv se většina samic ptáků drží tzv. sociální monogamie, kdy tvoří pár s jediným samcem, se kterým vychovává potomky, studie DNA odhalily, že mláďata bývají často zplozena i jinými samci než párovými.

Dolní Bousov - CES (Constant Effort Sites) je monitoring hnízdních populací ptáků, prováděný prostřednictvím chytání do nárazových sítí. Více o této problematice zde .

Jedním z odchytových míst CES je i Červenský rybník u Dolního Bousova na Mladoboleslavsku s rozlohou 35 ha a pořadovým číslem 21. Akce zde běží od roku 2006, tedy pátým rokem, a tento bude pro nedostatek času zároveň i rokem posledním. Pro toto ohlédnutí nejsou ale přichystány údaje o počtech nachytaných ptáků, ani souhrn kontrolních odchytů. Příspěvek - jak už nadpis napovídá - je spíše pocitový. Objeví se zde informace, které v CESové databázi najít nelze, protože tam nepatří.