Před časem jsme si zde mohli díky Jardovi Vaňkovi přečíst o jeho nevšedních zážitcích ze zimního pozorování ptactva v Nizozemí. Dnes dostáváme tuto možnost znovu, díky novému cestopisu o Holandsku z pera Jiřího Macha, jemuž za něj patří dík. Těšit se můžeme například na lindušku skalní (Anthus petrosus), jespáka mořského (Calidris maritima) nebo třeba bernešky malou (Branta hutchinsii) a tmavou (Branta bernicla).

Celý článek naleznete zde.

Žehuň - Ve dnech 29. dubna až 6. května 2012 proběhl v Národní přírodní rezervaci Žehuňský rybník 14. ročník jarní odchytové akce. Cílem tohoto odchytu je spolu s dalšími programy (CES, letní odchytová akce apod.) sledování meziročních změn početnosti některých druhů ptáků, případně získávání nových fenologických a faunistických dat. Tyto údaje pak mohou být využity v rámci ochrany přírody a při plánování managementu rezervace.

Jičínsko - Je to  stará a otřepaná frázička, ale je to tak. Každý to ví. Někdo si to i přizná, ale málokdo si troufne říci to nahlas. Pochválit se prostě musíme sami, protože nikdo jiný to za nás neudělá. A letos by se měli, ostatně jako každý rok, pochválit všichni organizátoři tradičního Ptačího zpěvu. A protože všichni, pochválíme se i my z Rožďalovických rybníků. Mimo jiné také proto, že jsme letos zvládli uvítat ptačí zpěv hned dvakrát.

Tradiční akce proběhla v sobotu 5. května na rybníku Zrcadlo. V 7.00 se na hrázi sešlo celkem 36 účastníků.

Ráby, Kunětická hora – Hledali byste v rovinatém zemědělském okolí Pardubic výra velkého (Bubo bubo)? A ještě ke všemu jako pravidelně hnízdící druh? Ačkoliv to na první pohled vůbec nevypadá pravděpodobně, výři zde skutečně hnízdí. Již před řadou let obsadili zřejmě jedinou lokalitu na Pardubicku, kde nalézají pro sebe příhodné podmínky. Tou lokalitou jsou, jak jinak, skály na svazích Kunětické hory.

Historii hnízdění výrů na Kunětické hoře do roku 2002 shrnul Jirka Česák ve svém článku ve sborníku Panurus 12/2002. Výři se zde zřejmě vyskytovali (a dá se předpokládat, že i hnízdili) již v 19. století (v pardubickém muzeu je uložen exponát výra velkého, uloveného v r. 1841 na Kunětické hoře).

Bělorusko - Krátký příběh o tom, jak jsem se šest let snažil přimět běloruské puštíky vousaté (Strix nebulosa) ke hnízdění na umělých podložkách, ale povedlo se mi to až v roce 2012.

Nadšený myšlenkou přitáhnout ptáky na umělá hnízdiště, vyzkoušel jsem desítky různých modelů budek, čímž jsem vytvořil hnízdiště asi dvaceti různým druhům ptáků (sýkora koňadra – Parus major, rehek zahradní – Phoenicurus phoenicurus, špaček obecný – Sturnus vulgaris, krutihlav obecný – Jynx torquilla a další). Od roku 2001 jsem měl na účtě již několik stovek různých umělých hnízdišť, mezi kterými speciální místo zaujímaly budky a podložky pro sovy, mé oblíbené ptáky.

FAUNIA MADRID                                                                                                           

V září 2009 jsem měl náhodou cestu přes Madrid, tak jsem toho okamžitě zneužil k návštěvě nejen zdejší zoo, ale i zařízení, zvané Faunia, které je provozováno soukromou (tuším, německou) firmou (měla by provozovat i Oceanografic València a Selwo Benalmádena). Nejedná se o klasickou zoo, ale spíš tak trochu o zábavní park.

Hned u vchodu mě velmi nemile překvapili se vstupným 25 EUR bez možností slev pro studenty. Byl jsem ale hodně zvědavý, tak jsem se nechal přesvědčit. Celý park není velký a skládá se z tématických komplexů (podrobná mapa zde).

Česká Skalice, Rozkoš - Jespák obecný (Calidris alpina) je druhem bahňáka, který početně a pravidelně protahuje přes území celé naší republiky. Podzimní průtah toho druhu na přehradě Rozkoš u České Skalice (NA) jsem již popsal v jednom ze svých předchozích příspěvků (viz zde). Následující příspěvek se zabývá jarním průtahem tohoto druhu na téže lokalitě.

Jarní tah jespáka obecného v rámci České republiky začíná již ve druhé polovině měsíce března. Nejčasnější záznam uváděný ve Fauně ČR, Ptáci 2/I (Academia 2005) je z 19.3.1974 - 1 ex. pozorován na Lenešickém rybníku, LN (Tichý).

Pozorování zimujících ptáků na krmítcích v uplynulém zimním období leckterému pozorovateli nepřineslo příliš radosti. V porovnání s předchozími zimami, kdy bylo ptačí společenstvo daleko pestřejší i početnější, byla zimní sezona 2011/2012 daleko chudší. Situace na krmítcích v intravilánu obcí byla obdobná se situací v tvrdých podmínkách horského lesa (Jizerské hory - 800 m n. m.). Výrazný byl zejména 50 – 70 % pokles početnosti většiny zimujících jedinců, i když druhové spektrum zůstalo téměř zachováno. Výjimkou byl pouze zvýšený podíl vrabců polních (Passer montanus) a další úbytek vrabce domácího (Passer domesticus) na stálém krmítku v Jablonném nad Orlicí - 450 m n. m. a u Hradce Králové - 250 m n. m. (St. Šimek).

Mladoboleslavsko - Neskrývám, že bych chtěl dosáhnout toho, aby slavíci Mladoboleslavsko v novém století proslavili. Dříve to byla především jižní Morava s tamními znalci, kteří ornitologii zásobili novými poznatky. Dnes se výzkum slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) soustředí spíše do Čech a z velké části právě na Mladoboleslavsko. V dnešním příspěvku mám však na mysli jiný rozměr mého výzkumu, rozměr popularizující.

A ještě více téma zúžím vyloučením dospělé veřejnosti a zaměřením se na oslovování dětí. Tam třeba popularizovat. Tam zřím velkou šanci! Dávno to ví i mnohé ornitologické instituce s dnes již obdivuhodnými výsledky. O tom,že i moje snaha přispívá, bude téma zbývající.

Ráby - Jedním slovem: dobře. Určitě mnohem lépe než v loňské sezoně, kdy se chytil jen jeden havran polní (Corvus frugilegus). Ale i to byla vlastně padesátiprocentní úspěšnost, protože za celou loňskou zimu přilétli nad voliéry jen dva havrani. Letošní sezona byla jubilejní – třicátá a zároveň třetí a poslední na vykroužkování žlutých odečítacích kroužků.

Několik let jsem měl v hlavě nový typ odchytové voliéry.  V loňské zimě jsem vyrobil malý prototyp spíš klece než voliéry a podařilo se do ní jednoho havrana chytit. To byl náznak, že by to mohlo fungovat.

Žiželice, Proudnický rybník - Husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons) patří v České republice k pravidelně protahujícím a zimujícím druhům. Největší zimoviště a shromaždiště jsou široce známa zejména na jižní Moravě v okolí nádrží Nové Mlýny. Ve východních Čechách jsou známa shromaždiště či zimoviště zejména v okolí přehrady Rozkoš a mezi obcemi Praskačka a Podůlšany na rozhraní Královéhradeckého a Pardubického kraje. Jednou z nejzajímavějších lokalit je Proudnický rybník u Žiželic a jeho okolí na pomezí Královéhradecka a Kolínska.

V letošním roce organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) mapování hnízdišť čejky chocholaté (Vanellus vanellus). Tento druh patří mezi nejvíce ubývající ptačí druhy České republiky i Evropy, a proto se ČSO dlouhodobě snaží nalézt možnosti efektivnější ochrany čejky. Už v roce 1995 byl tento druh zvolen ptákem roku. Od roku 2004 existuje agroenvironmentální program pro čejky hnízdící na travních porostech, který však stále nebyl patřičně vyhodnocen. V roce 2008 proběhl monitoring hnízdišť - celkem se podařilo získat informace z více než 150 lokalit a výsledky se zpracovávají do podoby článku v časopisu Sylvia.

Jednou z největších příležitostí, jak podpořit úspěšné hnízdění tohoto druhu, jsou agroenvironmentální programy.