Moravský ornitologický spolek - středomoravská pobočka České společnosti ornitologické (MOS) věnuje velkou část svých aktivit propagaci a ochraně ptačích druhů, vyskytujících se na území České republiky. K tomuto účelu využívá řadu let i internet. Již před sedmi lety na svůj web umístil první videa z ptačího světa. Dnes, kdy je k dispozici rychlé a kvalitní připojení a celosvětovým hitem se stalo sdílení videí prostřednictvím YouTube, se Moravský ornitologický spolek rozhodl svá ptačí videa prezentovat globálně. V těchto dnech si zřídil na YouTube svůj vlastní videokanál a na něj postupně umísťuje videa, která natočili jeho členové při výpravách do přírody.

Nová studie ukázala, že sýkory koňadry (Parus major) profitují ze sousedských vztahů. Vědci z Oxfordské univerzity zjistili, že koňadry, které dobře znají své sousedy, jsou úspěšnější pří vyvádění mláďat. Navíc samice pak snášejí více vajec a jejich mláďata bývají v lepší kondici při opouštění hnízda.

Česká Skalice, Rozkoš - Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je druhem bahňáka s palearktickým typem rozšíření. Zasahuje až do Grónska a na východ Severní Ameriky. Geografická variabilita je málo výrazná, komplikovaná individuální variabilitou. Většinou jsou rozlišovány dvě subspecie – kulík písečný evropský (Charadrius hiaticula hiaticula), který obývá západní část areálu a kulík písečný sibiřský (Charadrius hiaticula tundrae) z Laponska a tunder severního Ruska a Sibiře.

Hlavním cílem zavedení systému plošné hnízdní podpory dutinových dravců a sov v Orlických horách na ploše 204 km² bylo snížení populačních hustot ekonomicky závažných druhů drobných zemních hlodavců, omezení škod na vysazovaných listnatých dřevinách a pokud možno vyloučení potřeby používání otrávených návnad. Právě poštolka obecná (Falco tinnunculus), puštík obecný (Strix aluco) a sýc rousný (Aegolius funereus) dokáží vytvořit početné společenstvo, osídlit množství rozdílných lokalit na velkém území, ve kterém si jednotlivé druhy vymezí vlastní životní prostor a v něm dobře prosperují.

Již podruhé se s rubrikou Cestopisy můžeme podívat na Severoamerický kontinent. Po návštěv Kuby přichází díky Vladimíru Šoltysovi na řadu o něco chladnější, ale na ptáky a přírodu stejně zajímavá Kanada. Její první díl pojednává o provincii Alberta a těšit se může například na kondora krocanovitého (Cathartes aura), morčáka chocholatého (Lophodyres cucullatus), strnadce bělohrdlé (Zonotrichia albicollis) nebo třeba i na čipmanky (Tamias spp.) a medvědy grizzly (Ursus arctos horribilis).

Celý článek si můžete přečíst zde.

Ochrana ptactva je jednou z nejdůležitějších součástí ornitologie. Zvláště dnes v době, kdy vinou celé řady faktorů čelíme značnému poklesu v početnosti u velkého množství dříve i běžných druhů, je potřeba věnovat svou pozornost ochraně opeřenců a jejich biotopů stále větší. Zapomínat bychom přitom neměli ani na ochranu na lokální úrovni, která, jak se nyní ukazuje, může nakonec hrát mnohem větší roli, než bychom jí byli schopni kdy přisoudit. Následující řádky popisují činnost vedoucí k drobné i větší pomoci ptákům Svitavska.

Berneška rudokrká (Branta ruficollis) je jedna z nejkrásnějších hus a zároveň i jedna z nejvzácnějších. Odborníci odhadují, že jich na celém světě žije asi jen 40 tisíc kusů a jejich počet stále klesá. Jde tedy skutečně o jeden z nejohroženějších živočišných druhů na Zemi.

Bernešky rudokrké hnízdí v tundře západní Sibiře a zimují ve stepích kolem Kaspického moře. Od sedmdesátých let minulého století zimují také v Evropě, a to v Rumunsku u Černého moře a občas se jednotliví ptáci nebo malé skupiny objevují ve střední i v západní Evropě.

Mezinárodní česko-polský labutí projekt neskončil okroužkováním poslední labutě v lednu 2010. Ba naopak – dlouhá mravenčí práce okroužkováním poslední labutě teprve začala. V letech 2008 – 2010 jsme společně s polskými kolegy označili celkem 286 labutí velkých (Cygnus olor), z toho 150 ptáků dostalo také žluté odečítací kroužky. Labutě jsme nekroužkovali jen tak pro zábavu. Projekt měl hned na začátku vytyčené cíle (viz zde) a odpovědi na položené otázky nyní hledáme pomocí vyhodnocování zpětných hlášení označených ptáků a také pomocí každoročního sčítání labutí na třech hlavních východočeských zimovištích – v Hradci Králové, Pardubicích a Chocni. Cílem sčítání na zimovištích je především stanovení podílu ptáků mutace immutabilis z celkového počtu zimujících labutí.

V létě roku 2008 byl na tomto webu uveden první cestopis, jednalo se tehdy o seznámení s ornitologickým i turistickými zážitky ze zimního Tuniska. Dnes, po více jak 3 letech, přichází další článek o ptácích z této severoafrické země. Nebudeme se však tentokrát zabývat její kontinentální částí, ale malým, zato turismem velmi proslaveným, ostrovem Djerba. Všem Vám přejeme příjemné počtení a jeho autoru, panu Ladislavu Jassovi, za něj velmi děkujeme.

Celý článek si můžete přečíst zde.

Ornitologický rok 2011 končí. Já jej užil se slavíky, vy třeba s vlaštovkami po konírnách, s bahňáky na moderních zastávkových místech v polních lagunách, anebo při chytání v rákosí. Zjara jen lehce špičatém, později zlatozeleném, v létě pak tmavém, ulepeném od mšic. A v poslední fázi už zase šustícím. Někomu se na hrázi snad i třásl stativ nad výjevem za sklem, jiný se pod strakatou plachtou dočkal vytouženého momentu. Další se v horském sedle konečně „trefili“ do suprového počasí, až nebylo na reflektor přes rojící se opeřence chvílemi vidět a jiný se třeba rozzářil nad konečně vševypovídajícím grafem, plným zástupů přehledně odlišených sloupků.

Mladoboleslavsko - Naše ornitologická literatura uvádí jen velmi málo případů hnízdění raroha velkého (Falco cherrug) v Čechách. V uplynulých dvou stoletích hnízdil pouze na třech místech. Od posledního hnízdění již také uplynulo víc než 70 let. Na Moravě hnízdil tento druh častěji, ale až od 50. let minulého století pravidelně. V současné době tam hnízdí nejméně 15 párů.

Raroh velký je celoevropsky považován za poměrně vzácného dravce. Na území Evropy, včetně té nejvýchodnější, hnízdí jen asi 600 párů.

Rychlým krokem mířím přes pole k rybníku za lesíkem. Chci stihnout východ slunce. Zatím je ještě přítmí, nad zemí se povaluje řídká mlha a je poněkud sychravo. Škoda, že letos není sníh! Krajina oděná do bílého roucha má svoje poetické kouzlo. Ale lesem lemované pole má v ranním oparu také svou romantiku, i když je hnědé a blátivé. Vánoční čas… Rok co rok ráno na Štědrý den vyrážím do přírody, ke svému milovanému rybníku. Tam se mi nejlépe rozjímá…

Ještě pár kroků, a jsem tu. Stále ještě je šero, ale na východě už se to chystá... Mám štěstí. Mraky se v noci rozplynuly a bude krásné ráno. V keři vedle mě se ozvala červenka. Statečný ptáček vítá nadcházející štědrovečerní ráno svou melancholickou písničkou, jako by ani nebyl prosinec.