Přerov - Ptáci jako živočišná třída jsou fenomén. Jejich aktivních či pasivních obdivovatelů jsou bezpochyby milióny. Fascinace nás pozemských blátošlapů jejich úžasnou schopností vzletět a odpoutat se od země je zřejmě bezmezná. Projevy této náklonnosti jsou různorodé. Někdo se na ně „jen" rád dívá nebo je poslouchá, jiný má potřebu ptáky sledovat po všech koutech světa, pro dalšího je nutností nějakého živého opeřence chovat. A nemalá je i skupina těch, pro něž je drogou ptáky a jejich život zvěčňovat na filmy nebo paměťové karty svých fotoaparátů.

V první skutečně zahraniční recenzi jsem zamířil do nedalekých Drážďan, kam se dostanete z některých koutů republiky velmi rychle – já to z Prahy mám pouze 149 km a z Hradce je to jen o 100 km dále. Celá cesta do Drážďan vzešla jako nápad mého kolegy Michala Podhrazského v květnu 2008. Sešlo se nás jen pět, ale i tak jsme se rozhodli, že pojedeme. Jediný, kdo mezi námi uměl trochu německy, byla naše kamarádka Mgr. Petra Hudcová, která pracuje jako překladatelka. Když si někdo plete výrazy jako „Tiergarten" a „Tigergarten", tak si dokážete představit, jak zábavné bylo hledání zoo v samotných Drážďanech. U vstupu nás přivítal vzorně upravený pán v saku a čisté bílé košili, zapsal si naše jména do návštěvní knihy a s milým úsměvem nás pustil dovnitř.

V pátém a posledním díle seriálu si představíme problematiku křížení dvou „rezavých" druhů našich slavíků v podmínkách republiky.

Kříženci slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) – důkaz o jejich příbuznosti

Skutečnost, že se mohou oba zmíněné druhy spolu křížit, je známa z umělých chovů v Německu již z minulého století. V Německu také byla vyslovena první podezření na samovolné křížení těchto slavíků v přírodě. Napozorovaných a kroužkováním potvrzených případů tam začalo přibývat v čase, kdy první výsledky zaznamenala i česká ornitologie. Dnes už je i u nás poznatků o tomto fenoménu, zejména díky specializaci, mnohem víc. A zdá se, že i naše podmínky jsou schopny poskytnout mnoho důležitého.

Žichlínek

Jak zajistit co nejvyšší retenci vody v krajině? Jak snížit extrémní kulminaci průtoků na povodích s extrémními srážkami? Současné přehrady a rybníky k tomu s jejich provozními řády příliš nepřispějí. Na těchto vodních dílech jsou prioritou úplně jiné zájmy, než záložní retenční kapacita pro případ srážkových extrémů.

                                                                                                                      
Česká Skalice, Rozkoš - Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) je jedním z nejseverněji hnízdících ptačích druhů. Jeho hnízdní areál zasahuje až k 83 stupni s. š. Nám nejbližší pravidelná hnízdiště leží v Dánsku, kde se jeho početnost pohybuje do 45 párů. Co se týká Evropy, tak v podstatně větším počtu hnízdí na severním pobřeží Baltského moře (Švédsko, Finsko, Estonsko), kde se jeho početnost odhaduje na 12 000 párů.

Hnízdím prostředím kameňáčka jsou kamenitá pobřeží a ostrůvky v moři a rovněž kamenitá, pouze mechy a lišejníky porostlá tundra.

Žehuň - Ve dnech 1. až 8. května 2010 proběhl v Národní přírodní rezervaci Žehuňský rybník 14. ročník jarní odchytové akce. Cílem těchto odchytů je spolu s dalšími programy (CES, letní odchytová akce apod.) sledování meziročních změn početnosti některých druhů ptáků, případně získávání nových fenologických a faunistických dat. Tyto údaje pak mohou být využity v rámci ochrany přírody a při plánování managementu rezervace.

První den se uskutečnila na třech stanovištích první kontrola programu CES, odchyt na všech stanovištích proběhl ve dnech 2. až 8. 5.. Součástí jarního odchytu je tradičně i Vítání ptačího zpěvu, které letos proběhlo v neděli 2. května.