Po několika letech nejistoty a nečinnosti započala portugalská vláda definitivně výstavbu vojenské radarové stanice na vrcholu hory Pico de Areeiro, jednoho z nejpopulárnějších turistických cílů na ostrově a také jediné hnízdní lokality buřňáka madeirského (Pterodroma madeira), vzácného a endemického mořského druhu.

Hora Pico de Areeiro je součástí území NATURA 2000 a jako významnému ptačímu území (SPA) jí náleží daný stupeň ochrany dle evropské legislativy.

 Jedná se o jediné známé místo rozmnožování celosvětově ohroženého druhu, buřňáka, jehož celková populace se odhaduje na pouhých 65-80 párů, což z něj činí vůbec nejvzácnějšího mořského ptáka Evropy.

   Nymburk - S nástupem jara a příletem prvních ptačích migrantů se od nás stěhují ty ptačí druhy, které u nás trávily zimu. Mezi ně patří i havran polní (Corvus frugilegus). O vysokých koncentracích těchto ptáků na tradičních nocovištích v Pardubicích zde bylo již referováno. Já bych se chtěl jen ve stručnosti zmínit o výskytu havranů a kavek obecných (Corvus monedula) na nocovišti v Nymburce v zimě 2009/2010. Tamější nocoviště je dle místních pozorovatelů každoročně situováno na vzrostlých stromech poblíž železničního depa. Letos tomu bylo poněkud jinak a nocující ptáci byli pravidelně v průběhu prosince a ledna pozorováni na ranních rozletech z nocoviště, které se nacházelo v parčíku přímo před nádražím ČD v Nymburce.

Němečtí vědci zjistili, že německé subpopulace pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) vykazují rozdíly v době příletu na hnízdiště. To vedlo ke vzniku sympatricky (na stejném území) hnízdících ptáků, kteří táhnou na odlišná zimoviště. Během posledních padesáti let tato nová migrační strategie způsobila narůst počtu ptáků zimujících v Británii, místo tradičního zimoviště ve Středomoří. Původ této mikropolulace je dáván do souvislostí s rozdílnou dobou příchodu jara do těchto oblastí. Rozdílná doba příletu umožňuje vznik asortativního (výběrového) párování. Kromě toho ptáci zimující v Británii mohou být zvýhodněni lepšími podmínkami pro přezimování.

Ptačí krmítka pro zimující druhy ptáků v zimním období pomáhají snadněji přežít období přechodného nedostatku nebo nedostupnosti potravy v přírodě. Jsou-li doplňována pravidelně vhodným krmivem, ptáci si rychle navyknou je pravidelně navštěvovat a následně se na ně do určité míry spoléhají. Kolem takových míst bývají dlouhodobě soustředěni někdy i v překvapivě početných a druhově různorodých hejnech. Podle mých zkušeností není přerušení nebo ukončení podávání krmiva pro ptáky za normálních okolností nijak nebezpečné. Konečně to jen simuluje přirozený stav, ke kterému v přírodě běžně dochází a ptáci jsou tomu velmi dobře přizpůsobeni. Vysoká pohyblivost a schopnost rychlého přemístění na značné vzdálenosti jim usnadňuje dosažení náhradního zdroje potravy v okolním prostoru.

Svitavy - I když si jich mnohdy ani nevšimneme, jsou ptáci důležitou a nedílnou součástí našeho života. Zkusme si jen na chvíli představit třeba park bez zpěvu kosů nebo rybník bez kachen a pak si upřímně odpovězme na otázku: Nebyl by svět bez nich o mnoho chudší? Podobně jako ptáci působí na nás, ale ovlivňujeme i my je. A záleží jen na našem vlastním svědomí a rozumu, jak se k nim budeme chovat. Protože hybnou silou vedoucí k pochopení je poznání, uspořádala ZO ČSOP Rybák Svitavy ve spolupráci s Městským muzeem a galerií ve Svitavách a Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické výstavu „Ptáci našich lesů, vod a strání aneb o ptactvu na Svitavsku“.

ZOOLOGICKÁ ZAHRADA PRAHA 2/3

V minulém díle jsem si dal měsíční pauzu v teplých krajích, abych se v dnešní části mohl vydat do podhůří. Od africké voliéry se totiž přesuneme podél pavilonu velkých želv a lanovky, kde naproti restauraci Gaston stojí zrekonstruovaný Pavilon vodních ptáků, dnes nazývaný jako Sečuán. Uvnitř bují podhorský asijský deštný les. Toto příjemné místo je ideální navštívit za brzkého rána, kdy není v zoo ještě tolik návštěvníků a ptáci více aktivují. Sečuán je ideálním pavilonem pro birdwatchera, kterého baví ptáky hledat. Druhy umístěné v něm totiž patří k menším a vzhledem k veliké prostoře není občas vůbec snadné je dohledat.

Kněžmost - Srdce ornitologa zaplesá, vidí-li už druhým rokem klíčit mezi ohromnými a v zimě polomrtvými polními komplexy Kněžmostska ptačí ráj. Od rána do večera se tu hemží čečetkami zimními (Carduelis flammea), konopkami obecnými (C. cannabina), stehlíky obecnými (C. carduelis), zvonky zelenými (C. chloris), pěnkavami obecnými (Fringilla coelebs), pěnkavami jikavci (F. montifringilla), úpolníky (vrabec polní – Passer montanus) a strnady rákosními (Emberiza schoeniclus). Druhů v rozlehlé a těžko přehledné buřeni bude zřejmě ještě víc i jejich skladba je týden od týdne proměnlivá.

Krom těchto drobných ptáků je možno zjistit bažanty obecné (Phasianus colchicus) a dokonce i koroptve polní (Perdix perdix). Na drátech vysokého napětí sedí šedý ťuhýk (Lanius excubitor), tak trochu nechápu společnost drozdů kvíčal (Turdus pilaris) a tří dlasků tlustozobých (Coccothraustes coccothraustes). Poštolky obecné (Falco tinnunculus) a káně lesní (Buteo buteo) sem patří, zem je doslova rozvrtána spokojenými hlodavci.

Smiřice - Bydlím v rodinném domku na okraji Smiřic. Jako každý rok, krmím i v letošní zimě na zahradě ptáky. Létají se jich k nám krmit desítky jedinců mnoha druhů. Na stromech mám rozvěšená krmítka se slunečnicí, jeřabiny a lůj. Kromě toho máme na zahradě jmelí. Záměrně jej seji na stromy v zahradě – hlavně proto, že se mi tato magická rostlina líbí, a také proto, že je to oblíbená vánoční rostlina. Naproti zahradě se jmelím na druhé straně domu máme také dub s ochmetem. Tyto cizopasné dřeviny jsou mým koníčkem a věnuji se jejich pěstování se vším všudy. Bobulky jmelí jsou ale také oblíbenou pochoutkou některých ptáků.

Svitavsko - Na severovýchodním okraji malebné Českomoravské vrchoviny, v trojmezí krajů Pardubického, Jihomoravského a Vysočiny, se nachází čtyři přírodní parky. Jde o poměrně rozsáhlou komplexní oblast, kde předmětem ochrany je typický ráz prostředí s mozaikovitým střídáním lesů, polí, luk, pastvin a sídel člověka. Romantická kopcovitá krajina zde nabízí nepříliš kvapný způsob života bez přílišného vlivu lidské civilizace.

Reliéf jednoho z parků je výrazně ovlivněn řekou Křetínkou, zahlubenou do prastarých geologických vrstev. Mezi Poličskem a Svitavskem se tak na ploše 5570 hektarů rozprostírá na jihu Pardubického kraje přírodní park Údolí Křetínky.

Česká Skalice, Rozkoš - Jedním ze zimních, severských návštěvníků našich vod je potápivá kachna s trochu podivným jménem polák kaholka (Aythya marila). Při pátrání po původu druhového jména této kachny jsem se na internetových stránkách Ústavu pro jazyk český dočetl, že toto slovo bylo převzato z ruštiny. V ruštině je slovo kagolka, údajně jedním z označení pro člun. Ale nevím, jak jsem koupil, tak prodávám.