Jak dopadlo kroužkování zimujících havranů v Rábech v zimě 2011-12? |

Vsechny tri odchytove voliery na havrany v Rabech. Foto – Jiri Cesak.

Raby – Jednim slovem: dobre. Urcite mnohem lepe nez v lonske sezone, kdy se chytil jen jeden havran polni (Corvus frugilegus). Ale i to byla vlastne padesatiprocentni uspesnost, protoze za celou lonskou zimu priletli nad voliery jen dva havrani. Letosni sezona byla jubilejni – tricata a zaroven treti a posledni na vykrouzkovani zlutych odecitacich krouzku.

Nekolik let jsem mel v hlave novy typ odchytove voliery. V lonske zime jsem vyrobil maly prototyp spis klece nez voliery a podarilo se do ni jednoho havrana chytit. To byl naznak, ze by to mohlo fungovat.

Prototyp odchytove klece pro po zemi chodici havrany. Foto – Jiri Cesak.

A letos v lednu jsem se pustil do jeji vyroby. Za tech tricet let to je jiz sedma voliera. Puvodne mela chytat jen havrany „pesaky“ – to jsou havrani, kteri se snazi za potravou dostat skrz pletivo po zemi. Nakonec, ale se mi zamlouval napad udelat ji na chytani po zemi i ze shora strechou. Fintu na chytani pesaku jsem okoukal v mysliveckych knihach. Myslivci pouzivali na odchyt bazantu a koroptvi tak zvany „vlcek“. Byla to klec, ktera mela ve dvirkach slabe latky, a ty se odklapely jen pri pohybu dovnitr a ven mely zarazku.

Ja jsem misto latek pouzil slabe dratky, ktere pouzivaji chovatele postovnich holubu pri jejich odchytech ze zavodu, takzvane „vletovky“. Voliera je ze stresnich lati, potazena pletivem a je tri metry dlouha, dva metry siroka i vysoka. Ma rovnou strechu, kde jsou vletove otvory ruzne sirky a ruznymi smery. Na jedne delsi strane je dvoumetrovy vchod z dratku. Na poli jsem volieru postavil 7. ledna, pustil do ni dva volave ptaky a nasledujici den se chytli prvni havrani.

Zimni sezona pro me zacala 22. listopadu 2011, kdy se do „prototypu klece“ chytli prvni ctyri havrani. Z klece hned putovali po dvou do volier a uz nasledujici den k sobe privolali jednoho krakose. Do sedmeho ledna, nez jsem na poli postavil novou volieru, se jeste chytlo 125 krakosu. V letosni zime se nejvic havranu chytalo az v unoru a breznu. Dokonce byly i odchyty 102 a 104 havranu v jeden den. Poslednich sest ptaku se chytlo 13. brezna.

Celkem se za zimu 2011/12 podarilo chytit 678 havranu z toho bylo 675 okrouzkovano. Jeden se chytil znova po mesici, jeden po dvou letech a jeden byl s krouzkem, ktery mu dali ornitologove v Holubicich u Kralup n. L. v lonskem roce. Podarilo se okrouzkovat dalsich 588 havranu odecitacimi zlutymi krouzky se tremi cernymi cislicemi.

Pesaci u odchytove klece. Foto – Jiri Cesak.

Behem tri let bylo v Rabech barevnymi krouzky oznaceno 747 havranu (clanek o barevnem znaceni havranu v Rabech si muzete pripomenout zde). Prvni zpravy o havranech se zlutymi krouzky zacinaji prichazet, jedno hlaseni pochazi z Polska, dve pozorovani jsou z Pardubic, z toho jedno je po dvou letech. Po jednom hlaseni je z Kunetic a Sezemic. Za tricet let, co zimujici havrany v Rabech chytam, se jich podarilo okrouzkovat pres 18 500. Prislo 124 zahranicnich hlaseni a pet havranu se chytlo s krouzky zahranicnich central.

Na tomto miste bych chtel pozadat vsechny, kdo obcas pozoruji nebo fotografuji ptaky v prirode a videli by havrany, aby se zamerili na jejich nohy. Muzou mit na leve noze hlinikovy krouzek a na prave z dalky viditelny odecitaci plastovy, zluty krouzek. Ten je mozne odecist dalekohledem, nebo vyfotit a nasledne v pocitaci priblizit a precist. Takhle se to podarilo J. Veselemu, v Pardubicich – fotil havrany a doma na pocitaci si vsimnul, ze jeden z nich ma prave zluty krouzek. Nasledne se zjistilo, ze byl krouzkovan v Rabech v predlonske zime. Jakekoliv informace o havranech mi muzete posilat na adresu cesakjiri@volny.cz , za kazdou informaci budu moc vdecny.

Jiri Cesak

O odchytu zimujicich havranu v Rabech jsme psali jiz i drive. Starsi clanky si muzete pripomenout zde a zde.