Jak jsme se prošli po dně Bohdanečského rybníka

Jeřábi popelaví v NPR Bohdanečský rybník. foto L. Kadava

Jeřábi popelaví v NPR Bohdanečský rybník. foto L. Kadava

Projít se po obnaženém dně NPR Bohdanečský rybník se hned tak nepoštěstí. Vidět známou východočeskou rezervaci z míst, kam se běžný návštěvník nedostane – navíc s odborným výkladem Vlastimila Peřiny a Milana Růžičky z AOPK Pardubice a Adolfa Vondrky z místního rybářského podniku. To byla hlavní lákadla „Procházky po dně“ NPR Bohdanečského rybníka, kterou pro VČP ČSO připravila pardubická Agentura ochrany přírody a krajiny v sobotu 14. února 2015. A zajímaví ptáci samozřejmě byli také k vidění!

Z procházky po dně.... Foto L. Kadava

Z procházky po dně…. Foto L. Kadava

NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka je již řadu desetiletí jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit a stopy svých bádání zde zanechali Josef Musílek, František Obhlídal či Ladislav Štancl. Také v současnosti navštěvuje lokalitu řada nejen východočeských ornitologů. Rybník navíc od roku 1999 prochází rozsáhlou revitalizací, která jen těžko nachází ve východních Čechách srovnání. Revitalizace se v letošním roce chýlí ke konci a cílem vycházky bylo zejména osvětlit návštěvníkům záměry a cíle této revitalizace – zejména tedy pro místní avifaunu.

Samotná procházka započala po srazu na hrázi krátce po deváté hodině ráno základním představením smyslu revitalizace ředitelem pardubické AOPK Vlastimilem Peřinou a zoologem Milanem Růžičkou. Poté se skupinka cca 20 návštěvníků vydala přímo dnem Bohdanečského rybníka od Polákova poloostrova směrem k Dolanské zátoce.

Vlastimil Peřina (vlevo) a Milan Růžička (vpravo) ukazují na mapě specifika revitalizace území. Foto L. Kadava

Vlastimil Peřina (vlevo) a Milan Růžička (vpravo) ukazují na mapě specifika revitalizace území. Foto L. Kadava

Adolf Vondrka přednáší o historii rybníkářství na Pardubicku. Foto L. Kadava

Adolf Vondrka přednáší o historii rybníkářství na Pardubicku. Foto L. Kadava

Nejhlavnější část revitalizačních prací spočívá v odtěžení a odstranění sedimentu (v řádu cca 150 000 m³), vytvoření podmínek zohledňující nároky nejen tedy ptáků, ale i ostatních složek zdejší bioty. V neposlední řadě pak také takový způsob hospodaření, který umožní zachovat zdejší biologické hodnoty. Že je revitalizace úspěšná – ukazují již prokázaná opětovná hnízdění racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus) či min. 4 párů potápky černokrké (Podiceps nigricollis) v roce 2014. Častější manipulace s výškou vodní hladiny po skončení hnízdní sezóny vytvořila v posledních několika letech unikátní stanoviště pro migrující ptáky (viz databáze ČSO Birds.cz). Místními specifiky jsou také dva vybudované ostrovy pro vodní ptáky, z nichž jeden by měl výhledově sloužit jako hnízdiště racků a snad i rybáků. Tomu odpovídá i povrch ostrova z drobného štěrku. Povrch je koncipován tak, aby nedocházelo k brzkému zarůstání vegetací a tím i ztrátě původního určení. V průběhu vycházky se ke skupině připojil i Adolf Vondrka z Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč a seznámil účastníky s historií rybníkářství na Pardubicku a také se specifiky rybářského hosdpodaření v podmínkách chráněného území.

Po vystoupení na břeh na louce u Dolan jsme poté pokračovali po naučné stezce mezi Bohdanečským rybníkem a Zábranskými rybníčky směrem k hlavní hrázi. Cestou jsme měli možnost detailně vidět v práci těžkou techniku, která v místě odtěžovala sediment. Na hlavní hrázi byla poté procházka oficiálně ukončena.

Některé úseky trasy byly prostě nesjízdné. O tom se přesvědčil i cyklista Karel Bejček. Foto L. Kadava

Některé úseky trasy byly prostě nesjízdné. O tom se přesvědčil i cyklista Karel Bejček. Foto L. Kadava

Během zhrubna šesti kilometrové trasy převážně bahnitým terénem jsme měli i štěstí na zdejší ptačí obyvatele. Účastníci tak měli možnost hned v úvodu vycházky poslouchat a pozorovat strakapouda malého (Dendrocopos minor), racky bělohlavé (Larus cachinnans), v průběhu vycházky pak min. 19 jeřábů popelavých (Grus grus), patnáctku hus velkých (Anser anser), přeletující hejna cca 900 ex. hus polních (Anser fabalis) a běločelých (Anser albifrons), mířících na blízké písníky Oplatil, dále volavky bílé (Egretta alba), jestřába lesního (Accipiter gentilis) či řadu drobných pěvců.

Za Východočeskou pobočku ČSO děkuji organizátorům akce AOPK Pardubice v čele s Vlastimilem Peřinou a Milanem Růžičkou a také Adolfu Vondrkovi z Rybničního hospodářství s.r.o. Lázně Bohdaneč!

Za VČPČSO Lukáš Kadava

 

 

Další fotografie z akce na našem Facebooku. Více informací o probíhající revitalizaci NPR Bohdanečský rybník ZDE

Ptačí obyvatelé rezervace v srpnu 2014 na videu Honzy Studeckého:

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation