Rudoltice – V posledních 20 letech se výrazně zvýšil význam a výměra kukuřice pěstované na našich polích a tento trend bude dále pokračovat. Mimo jiné s plánovaným využitím kukuřičného zrna k energetickým účelům. Lovné zvěři (srnčí, černá…) poskytuje v krajině chybějící krytinu i dostatek potravy. Často pak kukuřici opouští jen hledá-li vodu. Ptáci se také na měnící podmínky adaptují.
V kukuřici úspěšně hnízdí čejky. Vyhledávají podmáčená místa, případně místa neosetá pro poruchu secího stroje ap. Na podzim se na sklizených plochách vyskytují početná hejna protahujících pěvců (např. jikavci), holubi a nocují zde i kachny divoké, které jsou v této době předmětem intenzivního lovu. Pro pozorovatele jsou zajímavé i ostrůvky nesklizené kukuřice ponechané na dozrání na zrno. Na posklizňových zbytcích se na podzim a v zimě živí i jeřábi a severské husy. Pro řadu dravců je také otevřený přehledný terén kukuřičných strnišť zajímavým biotopem.
V loňském roce jsem v Rudolticích (UO) v porostu silážní kukuřice pozoroval 2 rodinky bramborníčků hnědých odchovávající zde mladé. V těchto kulturách se z ekonomických důvodů nepoužívají insekticidy a hmyzu je zde dostatek. Pro bramborníčky je to v kulturní krajině velmi atraktivní prostředí. Na velkých a nerušených lánech kukuřičných polí bude i nadále probíhat adaptace zvířat na atraktivní nabídku zemědělců.
Petr Moutelík
{mxc}
Velmi zajímavý příspěvek poodkrývající, proč u nás přeci jen ptáci v polích ještě přežívají.
Mám zkušenost takovou, že černohlaví bramborníčci i modráčci do prostředí mláďata následně vyvedli. A co se týče období podzimního tahu, kukuřice je pro polní rybníky Kněžmostska z pohledu kroužkovatele značným pogromem. Rákosinoví ptáci využijí atraktivního biotopu k předčasnému opuštění hnízděním „vyžraných“ rákosin a prostředím následně i odletí. Koncem léta lán doslova šustí křídly budníčků, modráčků, ťuhýků, rákosníků – no a co na neprostupné půdě vzniklá dešťová oka dovedou s bahňáky – síla! P