„Ohavná ornitologie

V poslednich letech vznikla cela rada uzasnych filmu o prirode. Jejich fantasticke exteriery a brilantni prace autoru privedly k zajmu o prirodu mnoho novych nadsencu. Ti se snazi i v podminkach stredni Evropy najit panenska mista nedotcena lidskou cinnosti. V praxi maji problem konfrontace svych idealu s realitou okoli.

Terenni biologove jsou techto iluzi jiz zbaveni, a tak se pri sve profesionalni ci amaterske praci pohybuji z hlediska vetsinove populace casto v odpudivych biotopech. Optimalni prostredi pro zivocichy musi zajistovat potravu, vodu, ukryt ci pocit bezpeci a prirozene v nem potkaji i sexualniho partnera. Esteticka kriteria jsou naprosto podruzna.

Ptaci v tomto smeru nejsou zadnou vyjimkou. Lide je muzou pozorovat prakticky kdekoliv. Diky postupujici synatropizaci vznikly velke populace prizpusobene zivotu v bezprostredni blizkosti cloveka. Nekteri tak travi cely rok, jini se usidli v blizkosti cloveka jen v obdobi hladu. Jako priklad bych uvedl kacera ostralky, ktery v lednu a unoru 2010 zimoval v Lanskroune na Janskem potoce (z hlediska nezasveceneho pozorovatele je to ohavna pachnouci povrchova stoka). Tohoto krasavce obdivovaly desitky lidi a prezimoval bez problemu ve spolecnosti desitek kachen divokych.

Velmi atraktivnim prostredim pro ptactvo jsou skladky komunalniho odpadu. Odpadky, hlodavci a relativni klid vytvareji zajimave podminky mj. pro racky, krkavcovite i dravce. Riziko otravy a nejruznejsich rezidui v potrave zde pochopitelne hrozi.

V nasi krajine je cela rada opustenych ci extenzivne vyuzivanych zemedelskych arealu i jednotlivych staveb. Diky ruderalni vegetaci, dostatku hmyzu i klidu jsou utocistem pro mnoho ptaku behem celeho roku. Drive bylo pri vystavbe techto objektu povinne ozeleneni. To se casto zajistovalo ptacim zobem. Tezko rici, jak ten ke jmenu prisel – ja ho videl konzumovat pouze brkoslavi zrouty – a to jen kdyz uz nic jineho nebylo! A co takove polni hnojiste, to je taky raj pro ptaky! Obzvlast, kdyz neodpovida legislative a je obklopene kaluzemi, pripadne jezirky hnojuvky – pro bahnaky je to prave pozehnani. Vyborne podminky pro ptaky jsou i na usazovacich nadrzich cukrovaru. Klid, potrava a huste porosty plevelu poskytuji zazemi ptacim tulakum i hnizdicum.

Baudelairova basen Mrsina nepatri mezi ptaci povinnou cetbu. V prirode neprijde nic nazmar a ptaci si tuto snadno ziskanou krmi rozhodne neosklivi a instinktivne bez erudovanych skoleni splni svoji sanitarni funkci. Doba mrchovist na kopecku za vsi se jiz nevrati a vyhradni mrchozrouti to budou mit v civilizovane Evrope cim dal tezsi.

V casto odpudivych biotopech se daji i v nasich podminkach pozorovat vzacni a ohrozeni ptaci – clovek tam nalezne i ten hledany klid a relaxacni samotu. Pobyt v obdobnych prostredich nebude mit nikdy prilis fanousku, a to je dobre pro prirodu i „ptakomilce“.

Petr Moutelik