Ptačí migrace je poměrně známým pojmem, který je zkoumán již mnoho let. Jedním z aspektů, který chtěl člověk vždy poznat a na který se stále ptá, je jak se ti ptáci orientují a trefí po dlouhé cestě na zimoviště a zpět. Je známé, že se ptáci řídí podle orientačních bodů v krajině, podle polohy slunce, polarizovaného světla, polohy hvězd a také magnetického pole. Kombinací těchto podnětů se ptáci orientují na svých cestách i v nepřízni počasí, kdy je obloha zatažená.
Navzdory ryze zimnim teplotam poslednich dni uz na sebe jaro cim dal intenzivneji upozornuje nejen prvnimi ptacimi navratilci. A s nadchazejicim jarnim obdobim se 1. brezna rozbiha druhym rocnikem v Ceske republice celoevropsky projekt – Jaro oziva, zamereny na sledovani prvnich letosnich priletu vybranych ptacich druhu. Jsou jimi – vlastovka obecna (Hirundo rustica), cap bily (Ciconia ciconia), kukacka obecna (Cuculus canorus), rorys obecny (Apus apus) a nove i vlha pestra (Merops apiaster). Tento zastupce radu srostloprstych je pravdepodobne nejpestreji zbarvenym evropskym ptacim druhem velikosti spacka, ovsem stihlejsi, zpusobem letu pripominajici vlastovku s castym klouzavym letem. Je to ptak spolecensky a casto ji lze spatrit, jak vysedava na vyvysenych mistech, kde vyhlizi potravu. V Ceske republice je vsak vzacna.
Mladoboleslavsko – Slavik modracek stredoevropsky (Luscinia svecica cyanecula) je slavikem s nejdelsi dobou pobytu u nas. Vzdyt prvni samci se mohou objevit uz ve druhe dekade brezna! Protoze mam v evidenci kontrolu jineho az z 5. listopadu, prodleva na nasem uzemi muze vyrazne prekrocit i sedm mesicu! Dnes vsak upreme pozornost na dobu jarniho navratu a zamyslime se tez nad ptaky, v case prutaznymi.
ZOO WUPPERTAL
Treti zapadonemeckou zahradou, kam jsem se vydal v doprovodu amaterske ornitolozky Karin, byl prave Wuppertal. Na tuto zoo jsem se predem pripravil telefonnim seznamem druhu z internetu, ktere jsem zde chtel videt a rovnou jsem napsal kuratorovi zoo Andre Stadlerovi s prosbou o dalsi informace – a neprohloupil jsem. Po kratkem setkani s Andrem primo na miste jsem zamiril k jezirku s plamenaky.
Volavky stříbřité a volavky bílé (Egretta garzetta i E. Alba). Foto – Eva Stets.
Cyklus polsko-řecké kolegyně Evy Stets nám představí ornitologicky unikátní území na severu Řecka. V první části se seznámíme s oblastí, ve druhé si povíme o zde zimujících ptácích a ve třetí se podíváme,jaké druhy je zde možné potkat na tahu a v hnízdním období.
Když jsem se před několika lety dozvěděla, že se budu muset přestěhovat do města Alexandroupolis na severu Řecka, zdálo se mi opuštění milovaných šestimilionových Atén a přestěhování do malého 900 km vzáleného města hrozné. Jediné, co mě s tím faktem smiřovalo, byla možnost poznání zdejších ornitologicky velmi zajímavých míst, která mi do té doby byla cizí.
Tradiční labuťářská akce proběhla v Hradci Králové, Pardubicích a v Chocni. Foto – Pawel Dolata.
Vychodni Cechy – Letosni zimni sezona byla jiz ctvrta v historii cesko-polskeho vyzkumu labuti velkych (Cygnus olor) ve vychodnich Cechach, provadeneho v ramci spoluprace Vychodoceske pobocky CSO a Jihovelkopolske skupiny OTOP. Ve dnech 1. – 3. unora 2011 jsme zkontrolovali pet hlavnich zimovist tohoto druhu ve trech vychodoceskych mestech: reku Labe v Hradci Kralove (1.2.), vodni nadrz Bajkal, reku Labe a reku Chrudimku v Pardubicich (2.2.) a reku Tichou Orlici a jeji kanal v Chocni (3.2.). Kontrolu hejna na Labi v Pardubicich jsme zopakovali pri navratu do Polska 9.2. Dohromady jsme dnech 1. – 3.2. zjistili a podrobne prohledli 104 labuti a urcili jsme jejich vek a formu (normalni nebo immutabilis s ruzovyma nohama), coz prineslo zajimave vysledky. Pouze sest ptaku (5,8%) bylo mladych v 1. zime zivota. K forme immutabilis patrilo osm ptaku (7,7%).
Velka Britanie, Cechy – Britska skupina British Trust for Ornithology (BTO) navrhla jako soucast kazdorocniho zimniho scitani ptaku v zahradach nove sledovani. Jeho cilem je zjistit co nejvice informaci o ruznych deformacich zobaku u ptaku, o jejich zakladnich pricinach a o tom, jak jednotlivi ptaci zvladaji ruzne druhy znetvoreni. V ramci akce „Big Garden Beak Watch“ („Velke zahradni sledovani zobaku„) bude tuto problematiku sledovat patnact tisic birdwatcheru, zapojenych do kazdorocniho zimniho scitani zimujicich zahradnich ptaku.
Nove a nove etologicke a ekologicke poznatky o zivote ptacich druhu nas znova a znova presvedcuji o slozitosti vztahu mezi zivymi organismy navzajem a jejich vztahu k zivotnimu prostredi samotnemu. Velmi zajimave informace se objevily v praci portugalskych vedcu sledujici migracni trasy velkych morskych racku.
Část areálu s vyvěšenou budkou a stříškami na naučné tabule, které slouží v zimě jako krmítka. Foto – Zdeněk Borna
Náchod – na největší základní škole v Náchodě mají žáci školy, ale i další zájemci z řad veřejnosti možnost blíže se seznámit s některými ptačími druhy, jak chovanými, tak volně žijícími. V areálu přírodovědné stanice ve Starém Městě je kromě budovy se třemi učebnami i rozsáhlý přírodní pozemek s porosty keřů a stromů a tematickými rostlinnými výsadbami. Nejoblíbenější venkovní expozicí je prostorný výběh s kozami kamerunskými. V budově je dále několik terárií, ve kterých jsou chováni zástupci plazů, jako leguán zelený, nebo hroznýš královský, řada insektárií s různými druhy hmyzu a velká pralesní expozice s vodní nádrží, oživenou akvarijními rybami.
Typická pozice jespáka plavého na špičkách nohou při prohlížení okolí. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák plavý (Tryngites subruficollis) byl dosud na území České republiky zastižen pouze jednou, a to dne 15.10.1983 na údolní nádrži Rozkoš u České Skalice, (NA). Jednoho ptáka zde pozorovali P. Žďárek a V. Koza. Jedinec se zdržoval ve společnosti jespáků obecných (Calidris alpina) a kulíků písečných (Charadrius hiaticula) na bahnitém dně přehrady.
Historicky druhé pozorování na území ČR, které popíši na následujících řádcích, se uskutečnilo ve dnech 2 – 11.10.2010 na téže lokalitě, jen několik set metrů od místa prvního pozorování.
