Čekáme je každým dnem – jarní tah slavíků modráčků

a

Tah slavíka modráčka začne již co nevidět. Foto – Tomáš Bělka.

   Mladoboleslavsko – Otužilý slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) je prvním z kvarteta našich slavíků, kterého můžeme po zimě spatřit. Chytání na jarním tahu bývalo populárním už v čase, kdy se ještě kroužky razily ručně po garážích a sklopky ohýbaly z „drátů“ do kola. Kolik jen nadšenců vyhlíželo koncem března v náplavech řek k severu postupující modráky, aby na chvíle setkání po zbytek života nadšeně vzpomínali!
Časy se ale změnily. Nezapomenu, jak jsem byl od samého začátku posedlý touhou po setkání s vysněným ptačím parádníkem. I proto jsem od poloviny 80. let chodil k Jizeře a modráčky vyhlížel. Červi mezitím mizeli v nenasytných hrdlech všudypřítomných červenek a každé mihnutí pod břehy i v houští, jak posléze ukázaly sklopky, patřilo právě jim.

Celý článek →

ORNITOLOGICKÝ PARK JOSEFOVSKÉ LOUKY

a Mezi Jaroměří a Josefovem vzniká první soukromá ptačí rezervace v České republice – Ornitologický park Josefovské louky (OPJL). Česká společnost ornitologická, která vznik parku připravovala, začala s výkupem pozemků v roce 2008. Ačkoli je hlavním důvodem celého záměru ochrana ptactva, rozhodně to neznamená, že by sem veřejnost neměla mít přístup. Právě naopak. Aby si návštěvníci mohli budoucí ornitologický park s jeho zvířecími obyvateli dobře prohlédnout (samozřejmě zadarmo), je plánováno vybudování povalových chodníčků i speciálních ptačích pozorovatelen.

Projekt ornitologického parku připravuje a realizuje několikačlenná pracovní skupina. V území probíhají a nadále budou probíhat různé úpravy, jejichž cílem je co nejvíce zlepšit podmínky pro ptáky. Kromě pravidelné údržby zdejších luk, kterou i nadále budou zajišťovat místní zemědělci, dojde i ke zbudování různých jezírek a tůní nebo k postavení umělých hnízdišť pro ledňáčky a čápy. Pro efektivnější hospodaření s vodou na celém území budoucího parku bude také šetrně zrekonstruován a zprovozněn unikátní závlahový systém. Ten do dnešních dnů jen chátral navzdory tomu, že se jedná o unikátní technickou památku.

Je potěšitelné, že se tento bohulibý projekt zatím setkává s pochopením a podporou všech, kteří s ním měli či mají co do činění. Díky vstřícnosti vlastníků i zde hospodařících zemědělců se daří postupně získávat nejdůležitější pozemky. Přínosná i příkladná zároveň je i spolupráce s městským úřadem Jaroměř, včetně pochopení zastupitelů města i okolních obcí.

V roce se pracovní 2009 se skupině podařilo na realizaci OPJL získat peníze od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, ze kterých byla zaplacena Studie odtokových poměrů pro záměr OPJL. Ta je nutná pro obnovu poničeného historického závlahového systému. Lesy České republiky poskytly finanční dar na nákup pozemků a provozní režii. Východočeská pobočka České společnosti ornitologické přispěla na zhotovení letáku o vznikajícím parku. Kromě toho byly na Státní fond životního prostředí prostřednictvím Operačního programu životní prostředí a zároveň rovněž na německou nadaci DBU připraveny a podány dva projekty. Ty jsou zaměřené na nákup pozemků, vyhloubení tůní, ornitologický, botanický a herpetologický průzkum, zbudování podpůrných prvků pro ptáky (instalace umělé hnízdní podložky pro čápa bílého a umělých hnízdišť pro ledňáčky – typ kontejner), zhotovení filmového dokumentu a provozní režii. Takže prosíme ornitology, aby drželi palce, neboť v případě, že budou tyto projekty podpořeny, bude to mít na další posun k vizi OPJL dost zásadní vliv.

Potěšitelná je rovněž spolupráce s místními organizacemi na ochranu přírody, jako je JARO Jaroměř nebo A-ROCHA – křesťané chrání přírodu, kteří záměr OPJL rovněž podporují a snaží se milovníkům ptactva pomáhat.

V území budoucího OPJL probíhají různé akce na propagaci záměru a získání podpory u široké veřejnosti. V červnu 2008 proběhla akce nazvaná „Noční příroda„, která byla uspořádána v rámci úzké spolupráce s JARO Jaroměř a A-ROCHA – křesťané chrání přírodu. Akce zaměřená na představení myšlenky ornitologického parku, ale i na seznámení účastníků se zdejšími rostlinami, plazy, ptáky, netopýry a nočním hmyzem, který byl lákán na světelný zdroj (s využitím odborných lektorů), se setkala s nebývalým zájmem. Navzdory průtrži mračen, která zuřila ještě asi 15 min. před začátkem programu, dorazilo přes 45 osob! K zajímavostem loňského roku patří i první oficiální návštěva ornitologického parku poslancem parlamentu ČR (Kateřina Jacques).

Zejména díky darům získaných od našich ornitologů a milovníků přírody se podařilo získat peníze na výkup prvních pozemků. ČSO zde proto v tuto chvíli již vlastní téměř tři hektary pozemků a na další jsou již podepsány kupní smlouvy! Další pozemky pro park přibudou v případě, že ornitologové uspějí s dvěma výše zmíněnými projekty. Avšak i v případě, že budou oba projekty podpořeny, je už teď jasné, že se z nich nepodaří vykoupit všechny potřebné pozemky. Začátkem roku 2009 historicky poprvé začaly chybět peníze na nákup pozemků určených pro OPJL. Někteří vlastníci však jsou stále ještě ochotní pozemky prodat. Proto prosíme každého, kdo by chtěl pomoci s realizací prvního ornitologického parku v ČR, aby tak učinil co nejdříve, nejlépe formou finančního příspěvku na nákup pozemků nebo alespoň šířením informace, že tyto prostředky sháníme. Význam má jakákoli částka, neboť čím dříve pozemky získáme, tím dříve budeme moci zrealizovat celý záměr a budeme moci lokalitu skutečně chránit.

Jestliže máte zájem si lokalitu nejprve prohlédnout, může vás zde osobně provést přímo správce rezervace a otec myšlenky OPJL Míla Hromádko (kontakt: cz976159@tiscali.cz, tel. 733 521 691). Další možností je zúčastnit se akcí, které zde v letošním roce budou probíhat. O akcích zde budeme průběžně informovat.

Více informací o všech akcích naleznete na stránkách www.jarojaromer.cz , odkaz Seznam akcí a rovněž na stránkách ČSO www.bidlife.cz pod odkazem Josefovské louky.

 

 

 

Další zajímavé články o Josefovských loukách ZDE a ZDE
David Číp

 

Labuť malá – aktuální pozvánka na krátkou exkurzi do Polska

a   Dolina Baryczy – Labuť malá (Cygnus columbianus bewickii) je velmi krásný a v České republice velmi vzácný pták. Čeští ornitologové nemívají často příležitost jej pozorovat. Přitom ale není nutné za ní jezdit nikam daleko…

Jedním z míst, jen nepříliš vzdálených Čechám, kde je možné tyto ptáky pravidelně zastihnout na tahu, je niva řeky Barycz v Polsku, konkrétně rybníky v okolí vesnic Dębnica a Przygodzice v okrese Ostrów Wielkopolski (někteří z vás tyto rybníky znají z exkurze VČP ČSO v září 2008).

Celý článek →

Pardubické Labe – rekordy letošní zimy

a

Koncentrace ptáků na Labi byly letos udivující (9.1.09). Foto – Světlana Vránová.

 Pardubice – Přes pardubické zdymadlo se žene velká voda a nezpochybnitelně zvěstuje konec letošní zimy na Labi. Pro nás ornitology to byla zima velice zajímavá. Vodní hladina hustě pokrytá ptáky v nevídaném množství každodenně přitahovala pozornost zdaleka ne jenom pardubických pozorovatelů. Díky tomu během necelých čtyř měsíců bylo zaznamenáno hned deset pro Pardubice nových druhů. Pojďme se tedy za letošní zimou trochu ohlédnout.    

Celý článek →

Zdeněk Klůz na Ptačím ostrově v roce 1944 – nová data

a

Chata, ve které Z. Klůz strávil svůj pobyt na Schleimünde v roce 1944. Foto – Zdeněk Klůz, 1944.

„Ptačí ostrov“ – Zdeněk Klůz (1920 -1979) byl jedním z nejvýznamnějších českých ornitologů 20. století. Ornitologicky významnou, byť krátkodobou, epizodou jeho života byl pobyt na ostrově (dnes již jen poloostrově) Lotseninsel (Ostrov lodivodů) na jaře a počátkem léta 1944. Dnes se území nazývá Die Vogelfreistätte Oehe-Schleimünde a je dnes jednou z mnoha rezervací spravovaných německým ochranářským spolkem Verein Jordsand. Hlavními podklady pro sestavení příspěvku byly fotokopie korespondence Z. Klůze s tehdejším vedoucím Verein Jordsand ornitologem Heinrichem Schulzem. Zmiňovaná korespondence je dodnes uložena v archivu spolku Jordsand v Ahrensburgu v SRN.

Celý článek →

Vítejte v roce vodního skorce!

sv

Skorec vodní – Pták roku 2009. Foto – Tomáš Bělka.

Klášter nad Jizerou – Mnohé obdivovatele ptactva nepochybně potěšila zpráva, že vyvoleným druhem pro rok 2009 je houževnatý a vlastenecky založený skorec vodní (Cinclus cinclus), opeřenec v mnoha ohledech zajímavý a dodnes značně tajemný. Rovněž také velký nedočkavec ve vztahu k blížícímu se jaru.

Celý článek →

Vrátí se letos orli?

a   Rožďalovické rybníky – Je únor. Za oknem sníh kam až oko dohlédne. Rtuť teploměru osciluje někde mezi pěti až deseti stupni pod nulou. Koho by napadlo uprostřed tuhé zimy, že jaro tam venku vlastně dávno začalo? Některé ptačí druhy začínají svoji hnízdní sezónu velmi časně, ještě když příroda spí hlubokým zimním spánkem. Patří mezi ně především někteří havranovití (Corvidae), krkavec velký (Corvus corax), vrána šedá (Corvus cornix). Také některé sovy (Strigidae), např. výr velký (Bubo bubo). Mezi ty nejnedočkavější se řadí i král našeho středoevropského ptačího světa – orel mořský (Haliaetus albicilla).

Celý článek →

Zimní hosté na krmítku

a Svitavy – Zatímco někomu zimní období přináší radost, pro jiného je dobou strádání. Tím kdo strádají jsou zejména naši opeřenci. Ti mají v zimě nedostatek potravy, a tak se stahují se ze svého přirozeného prostředí blíže k lidským obydlím, kde čekají na naši pohostinnost.

Celý článek →

Jak vzácný je u nás konipas citrónový (Motacilla citreola)?

a   Svitavsko – Snad každý z nás zažil při nejrůznějších debatách situaci, kdy se snažíme hodnotit svá „nejvzácnější“ pozorování ptačích druhů. Žhavost debaty často nespočívá v tom, který to byl druh nebo za jakých okolností jsme jej sledovali, ale mnohdy je základní otázkou to, co je to vlastně vzácný druh. Shodneme se pak obvykle na tom, že i tento výraz má svoji relativní podobu.
Když jsem si před lety v této souvislosti prohlížel Faunu ČSSR, tak jsem si na základě tehdy známých údajů uvědomil, že konipasa citrónového (Motacilla citreola) vzhledem k poloze hnízdního areálu i jeho zimovištím u nás jen těžko někdy spatřím. Zvlášť když se v době vydání díla K. Hudce a kolektivu za věrohodné považovaly pouhé 2 záznamy (1 ze Slovenska).

Celý článek →

Ornitologický kroužek na Hořicku

a   Hořice – Nápad založit ornitologický kroužek, či skromněji řečeno najít skupinku dětí se zájmem o přírodu, jsem dostal již před lety. Ale teprve po nabrání dostatečného množství zkušeností a znalostí v terénní ornitologii a dvouleté spolupráci s vedoucími jihomoravského ekoklubu jsem se odhodlal nápad zrealizovat. Během školního roku 2007/2008 se mi podařilo dát dohromady skupinku mladých ornitologů, která se postupem času ustálila na 7 dětech. Počet to není nijak závratný, ale představují už opravdu vážnější zájemce.

Celý článek →