Pochází „chorvatská“ labuť z Polska?

labuť velká    Hradec Králové – Na pravidelném stanovišti labutí velkých (Cygnus olor) na řece Labi v centru města Hradec Králové se v poslední říjnové dekádě zdržovalo již 26 ptáků. Místní ornitolog pan K. Bejček zde zastihl celkem 24 dospělých a dva mladé jedince. Při podrobné prohlídce všech ptáků v hejnu dále zjistil, že 5 labutí je označeno kroužky Muzeum Praha a další exemplář nese označení kroužkovací stanice Záhřeb z Chorvatska.

Celý článek →

Ustane jarní průtah modráčků přes naše území?

slavík modráček

Samice slavíka modráčka (Luscinia svecica) – foto: ing. V Hlaváč

Zdá se, že vzrušujícím odchytům protahujících slavíků modráčků (Luscinia svecica) přes naše území odzvonilo. Pryč jsou časy o závod klapajících sklopek v náplavech řek – prastaré divadlo, přitahující každého jara k vodě generace chytačů – sklopkařů zřejmě zažívá derniéru. Jen stěží by se mi podařilo vzpomenout všech těch nadšenců, nelenících na přelomu března a dubna vyčkávat na vyzkoušených místech na nejkrásnějšího z českých slavíků – modráka. Tajemného ptačího krasavce, věčně hladového, na svém putování proti proudu kamsi na sever.

Celý článek →

Ptactvo přírodního parku Bohdalov-Hartinkov

u  Moravskotřebovsko – Toto vyhlášené území za přírodní park v Zábřežské vrchovině na samém konci Pardubického kraje, který zde hraničí s krajem Olomouckým a Jihomoravským, patří mezi „bílá místa“ na mapě zájmu ornitologů. V posledních letech mířím do těchto končin častěji, a tak jsem se tu setkal nejen s letní kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) nebo s aktivními pobytovými stopami bobra evropského (Castor fiber), ale především sem jezdím za zdejšími opeřenci.

Celý článek →

Sněhule na Rozkoši

s Rozkoš (Česká Skalice) – Dělící hráz přehrady Rozkoš („dělička“) se za 40 let od jejího dokončení stala bez ohledu na stav vody v obou částech nádrže vyhledávaným bezpečným místem odpočinku pro četné protahující a zimující druhy ptáků a kromě toho v současné době v západní části hostí jednu z největších východočeských hnízdních kolonií racka chechtavého (Larus ridibundus). Je proto také pravidelně navštěvována ornitology, kteří ve snadno přehledném prostředí na její koruně dlouhé 1,5 km objevují a pozorují řadu zajímavostí.

Celý článek →

Přílet motáků pilichů

Moták pilich

Portrét motáka pilicha (Circus cyaneus) – foto: J.Vrána

Náchodsko – Na konci tohoto týdne se začali na Náchodsku objevovat první protahující motáci piliši (Circus cyaneus), kteří přilétají do zemí střední Evropy zimovat nebo tudy jen protahují při delších cestách na jih kontinentu. Během minulého pátku byli dva hnědí ptáci zjištěni na Broumovsku u obcí Křinice a Zdoňov při lovu, a ve stejný den byli P. Moutelíkem pozorováni i dva samci u obce Josefov a na přehradě Rozkoš. Tyto drobné a štíhlé dravce původem ze Skandinávie, pobaltských států a Polska můžeme nejčastěji zastihnout v zemědělské krajině při lovu nebo
za přeletu horských sedel, kudy protahují do vnitrozemí. Při lovu se velmi často pohybují kymácivým letem nízko nad terénem s častými loveckými výpady v podobě bleskurychlých obratů.

Celý článek →

Výzkum slavíků s létem nekončí

hnízdiště slavíků

Vyprahlé hnizdiště na úpatí Staré Studénky – foto: P. Kverek

 Mladoboleslavsko –  Ačkoliv slavíci obecní (Luscinia megarhynchos) z mladoboleslavských hnízdišť dávno odletěli, jejich výzkum nekončí. Jakmile první mrazíky vyholí bylinný podrost, nabízí se příležitost k hledání hnízd. Zkoumáno je umístění stavby i použitý materiál. Času však není nazbyt, protože padající listí hnízda umístěná přímo na zemi znovu ukryje.

Celý článek →

Za dávnými ptáky Svitav do Přerova

kajka mořská    Přerov – Přestože má ornitologie, ať už jako věda nebo jako koníček, poměrně dlouhou historii, je na mnohých místech naší republiky opravdovým problémem objevit hodnověrné údaje starší třeba jen 30 let. Tak například ve Svitavách – městě se sice bohatou, ale povětšinou německou historií, jsou všechny údaje starší roku 1945 už asi nenávratně ztraceny. Pravda, existuje několik vycpanin, roztroušených většinou po místních základních školách, datovaných třeba i do 19. století. U většiny z nich však není udávána žádná lokalita.

Celý článek →

Mohou „zelené“ fasády za zbloudění táhnoucích ptáků?

a   Kněžmost – Náš dům s kovárnou v Kněžmostě (Mladoboleslavsko) stojí dvacet let. Světlou škrabanou omítku jsme nechávali vyniknout do doby, než nás zlákaly moderní „zelené“ fasády. K ozelenění jsme zvolili loubinec (Parthenocissus) neboli přísavník a jeho kouzlu jsme podlehli natolik, že velkou část stavby časem pohltilo členité loubí z několika druhů popínavých lián.

Celý článek →

Poslední letošní odchyt na „Třesičáku“

pb   Třesický rybník (Chlumec nad Cidlinou) – Minulý víkend 3. – 5. října byl uskutečněn letos již poslední odchyt na Třesickém rybníku nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Jenom pro připomenutí – letos to byla už třetí zdejší odchytová akce. Ta první proběhla v červenci, trvala čtyři dny a bylo během ní odchyceno 500 ptáků, druhá, pouze dvoudenní, se konala na začátku září se 125 chycenými ptáky. Středem našeho zájmu jsou hlavně rákosiny a navazující ostřicové louky.

Celý článek →

Koňadry infikované virem ptačích neštovic

b

Sýkora koňadra – samice, postižení křídla. Foto – Pavel Kverek.

    Kněžmost, rybník Stržák – Při výzkumu hnízdících slavíků u rybníka Stržák poblíž Kněžmostu (Mladoboleslavsko) byl dne 1. května letošního roku odchycen do nárazové sítě i pár sýkor koňader (Parus major), který měl na první pohled nápadné defekty kůže. Ptáci byli po vyjmutí ze sítě pouze vyfoceni a bez okroužkování znovu vypuštěni.

   Podobný úkaz, avšak v daleko menším rozsahu (zduření očního víčka), byl zaznamenán o několik dní dříve u samice pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
2 kilometry západním směrem u rybníka Pátek na Budách. Jednalo se tehdy
o první zjištění tohoto postižení během čtvrtstoletí mého výzkumu.

Celý článek →