Pojďte s námi na slavíky 2. – Slavík obecný

20100411

Slavík obecný začíná zpívat brzy po svém příletu na lokalitu. Foto – Jaroslav Vaněk.

Druhý díl seriálu o slavících nás zavede za slavíkem obecným –  ptačím druhem, který se stal předmětem mého ornitologického zaměření. 

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – nejznámější náš slavík

 Slavík obecný se ze zimovišť, ležících hlavně v západní části afrického Sahelu navrací od poloviny dubna a ptáci se zkušeností s hnízděním v předchozích letech stihnou obsadit revíry nejpozději do konce měsíce. V prvních květnových dnech se hnízdiště zahušťují dvouletými ptáky, kteří se pokouší uspět v podřadnějších biotopech či obsazují revíry nové. V konci první dekády května je slavíků k zjištění nejvíce i proto, že k doslova „přetékajícím“ tradičním hnízdištím přibývá výskytu nespárovaných samců, mnohdy v prostředí, pro druh nevhodném. Rovněž krajinou probíhá více či méně nápadný průtah ptáků ze severněji položených hnízdišť, přičemž i tito samci cestou velmi často „prozpěvují“. Stav se ustálí zhruba do poloviny května, kdy má pozorovatel konečně jasno v tom, jaká je aktuální početnost hnízdní populace.

20100411a

Pavel Kverek se slavíkem.

Hustotu osídlení lze nejlépe zjišťovat za květnových nocí v první půli měsíce, kdy samci poctivě zpívají. Zpěv je za dobrých podmínek slyšet více než kilometr daleko. Nejlepším dopravním prostředkem k monitorování slavíků je bicykl, autem však postihneme větší území. Postačí pak stáhnout okénko a několik minut vyčkat, protože usazení slavíci na sebe v tu dobu  svým zpěvem aktivně „upozorňují“, přestávky jsou malé a ve chvíli můžeme mít sečteno. Vše lze ještě uspíšit „nastartováním“ samců provokací z umělé přehrávky. Je známo, že v noci ptáci své místo zpravidla nemění a pokud ano, vždy se drží v teritoriu.

Kroužkovatel si při odchytech pro případ určování stáří ptáků osvěží v literatuře zejména ono „rozhraní pelichání“, patrné na velkých krovkách křídelních, v jejich loketní části (viz předchozí díl seriálu), se kterým vystačí u všech našich slavíků. A s ověřováním znaků je dobré začít opět „na jistotu“ u nejčasnějších samců, kdy máme jistotu, že se jedná o ptáky víceleté, s hnízdní zkušeností. Až na konci dubna začnou přibývat slavíci s nápadně úzkými rýdovacími pery, často prořídlých praporů, s více či méně výrazným skvrněním špiček dosud nepřepelichaných loketních krovek a mnohdy také s plošnými obrusy konců, předchozím perem nezakrytých letek. Tito ptáci jsou loňskými mláďaty, tedy jasně dvouletí.

20100411e

Mladý slavík obecný. Foto Paverl Kverek

Pohlaví těsně po příletu spolehlivě rozlišit nelze, avšak vzhledem k velmi rychlému tvoření párů a prudce startující pohlavní aktivitě samců, vše brzy prozradí tvar kloaky. Ten, kdo má možnost chytat slavíky pro kroužkování a prohlížet je v ruce, může si vypomoct zkušeností, ze stovek mých měření. Podle těchto jsou samci převážně robustnější, s délkou křídla často nad 85 a rýdovákem nad 70 milimetrů. Mějme však na paměti, že pracujeme s živou přírodou a že zde – více než kde jinde – platí ona výjimka potvrzující pravidlo! Samičky již koncem první květnové dekády může prozradit tvořící se hnízdní nažina, chyceného samečka pak v čase kroužkování fakt, že po vypuštění v letu zpravidla krátce zazpívá.

20100411c

Slavík obecný. Foto Pavel Kverek

Slavík obecný je ptákem křovištní buřeně a vede nejskrytější život ze všech našich slavíků. Velmi mu záleží na podrostu a kde časem dojde k jeho prosvětlení, slavík odchází. I proto třeba, bez jakéhokoliv přičinění člověkem, ztratila téměř všechny své slavíky místa, jako je například v sledované oblasti bažantnice pod Starou Studénkou, vynikající kdysi desítkami párů. Naopak tomuto slavíku prospívá periodické zmlazování porostu v místech elektrického vedení, traťových koridorů aj. Naprosto specifickými stanovišti druhu jsou pak protierozní výsadby podél rychlostních komunikací.

Výsledky kroužkování slavíka obecného lze zúžit na výkaz vlastních kontrolních odchytů, který i přesto nabízí mnoho cenných zjištění. Vždyť z 1300 označených jedinců jsem získal téměř 300 kontrolních odchytů po roce a déle! Byla prokázána věrnost místu narození, zejména však věrnost jednou zvolenému prostředí a z toho plynoucí i občasná soudržnost páru. Zahraniční výsledek nepřišel žádný, dokonce ani z jiného regionu země. A protože obdobná situace u druhu je i v centrální kartotéce „v Hornoměcholupské“ a ani evropské stanice o druhu nemají znalostí výrazně více, zůstává tento slavík i přes svoji obecnou slávu stále tajemným.

20100411d

Slavík obecný. foto Pavel Kverek

Jestliže jsme si v tomto díle představili našeho nejlépe zpívajícího slavíka, v díle následujícím se vydáme za velmi podobným slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) – dříve zvaným „uherským“. Za pomlčku v nadpise budeme moci doplnit kupříkladu, že od nás odlétá na zimu ze všech čtyř nejdál, nebo že je naším slavíkem největším. Nelhali bychom ani, když zmíníme, že je to slavík s nejvzácnějším hnízdním výskytem na našem území.

Pavel Kverek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation