Porovnání velikosti jespáka obecného (vpravo) s jespáky malými. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák malý (Calidris minuta) je druh bahňáka (Charadrii) z čeledi slukovitých (Scolopacidae), patřící k poměrně početnému rodu Calidris.
Jedná se o monotypický druh, který hnízdí v polární pobřežní tundře od Severních oblastí Skandinávie přes Rusko, severní Sibiř až po Novosibiřské ostrovy. Tah probíhá frontálně přes celé území Palearktu. Zimoviště se nacházejí převážně v pobřežní Africe (na jih od Sahary), poblíž Indického oceánu, ale i v okolí jezer Východoafrické příkopové propadliny a na pobřeží Indického poloostrova. V menší míře přezimuje i ve Středozemní oblasti.
Jespák malý je u nás výlučně protahujícím druhem, přičemž podzimní tah bývá mnohem intenzívnější, ale podléhá značným početním výkyvům v jednotlivých letech.
Rovněž na přehradě Rozkoš u České Skalice (NA) se s jespákem malým setkáváme každoročně. I když ve značně kolísajícím počtu. Krom dalších faktorů, jakými jsou zejména úspěšnost hnízdění v daném roce, je rozhodujícím faktorem pro jeho přítomnost na Rozkoši výše vodní hladiny v období migrace, respektive to, zda je na lokalitě dostatek bahnitých ploch obnaženého dna s dostatkem potravní nabídky.
Dobrým určovacím znakem mladého jespáka malého jsou bílé pruhy na zádech ve tvaru písmena V. Foto – Jaroslav Vaněk.
Stejně jako na ostatním území naší republiky, bývá jarní tah nevýrazný a početně nedosahuje hodnost podzimní migrace. Většina pozorování na jarním tahu spadá do druhé poloviny května, výjimkou nejsou ani červnová pozorování a existují i záznamy z první poloviny července. Nejčasnějším záznamem uváděným P. Žďárkem ve Sborníku VČP ČSO č. 9/1987, který zahrnuje data z lokality do roku 1986, je 8.5.1972 (8 ex.). Od této doby byla zaznamenána řada časnějších údajů, z nichž nejčasnější je 1.5.2012 (A. Holub). Nejpozdnějším jarním údajem je pozorování 1 ex. 18.6.1977 (V. Koza). V uvedeném období se jedná velmi často o jednotlivé ptáky, výjimečně i o menší skupiny. Nejvyššími zaznamenanými počty jsou : 15 ex. ze 7.6.1979 (V. Koza) a 10 ex. z 26.5.1998 (A. Holub).
Podzimní migrace dospělých ptáků probíhá v období od poslední červencové dekády do poslední srpnové dekády. Dosud zjištěnými hraničními daty jsou 24.7.2005 – 27.8.2010. Nejvyšší zaznamenaný počet dospělých ptáků v tomto období činí 5 ex. Průtah tohoročních ptáků začíná ve druhé srpnové dekádě – nejčasnější pozorování tohoročního ptáka je z 15.8.2007. Nejvyšší počty mladých ptáků se na lokalitě udržují ve druhé polovině září a počátkem října. Od druhé říjnové dekády se počty prudce snižují. Za příznivých podmínek setrvají někteří ptáci na lokalitě až do konce října, nejpozději byl 1 ex. zastižen ještě 10.11.2010.
Jedním z rozlišovacích znaků jespáka malého od podobného jespáka šedého je černé zbarvení nohou. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jak je již výše uvedeno, početnost jespáka malého, zejména při podzimním tahu podléhá značným početním výkyvům. Zatímco v některých letech byli na lokalitě zaznamenáni jen jednotliví ptáci, v jiných letech se pošty pohybují řádově v desítkách ex. V tomto směru vyniká rok 1981, kdy jsem dne 12.9. zaznamenal nejméně 100 ex. V uvedeném roce bylo na lokalitě okroužkováno celkem 173 jespáků malých. V tomto století patří k nejvýraznějším rok 2010, kdy byly na lokalitě vytvořeny mimořádně příznivé podmínky v důsledku výrazného poklesu hladiny na přehradě již v průběhu měsíce července. V tomto roce byla zjišťována maxima až 50 ex.
Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že nejvzdálenější nález jespáka malého okroužkovaného v České republice patří ptákovi, který byl okroužkován na Rozkoši dne 3.10.1970. Tento jedinec byl zastižen v Tunisku ve vzdálenosti 1571 km od místa kroužkování.
České republice patří také primát, pokud se týká nejvyššího zjištěného stáří u jespáka malého. Pták okroužkovaný 30.9.1979 u Lednice (BV), byl nalezen mrtev 15.3.1994 v Itálii, tedy ve stáří 14 let, 5 měsíců a 15 dní.
Jaroslav Vaněk
Z běžnějších jespáků se velikostí podobá jespáku malému pouze jespák šedý – zde porovnání obou druhů (jespák malý v popředí). foto J. Vaněk
Jespáci malí jsou při hledání potravy velmi pohybliví. Foto – Jaroslav Vanek.
Jespák malý v hnízdním šatu na jaře (květen). Foto – Jaroslav Vanek.
Použitá literatura :
Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky, Aventinum 2008
Fauna ČR, Ptáci 2/I, Academia 2005
Sborník VČP ČSO č. 9/1987
