Sup bělohlavý (Gyps fulvus) zraněný větrnou elektrárnou – pokračování příběhu

20091230aaProblémy spojené se stále se rozmáhající výstavbou větrných elektráren kazí spánek mnoha lidem v Evropě. Stejné je to i v Řecku, kde (stejně jako v jiných zemích) nejednou byly zaznamenané případy – nejčastěji smrtelné – srážky ptáka s lopatkami větrníku. Větrná energie vzbuzuje mnoho diskusí a rozděluje lidi na její zasánce a odpůrce i ty, kteří se snaží v té otázce nalézt nějaké rozumné řešení. Zajímavou prezentaci na toto téma v souvislosti s bezpečností ptáků představil nedávno Dr. Przemysław Chylarecki  na setkání Stołecznego Towarzystwa Ochrony Ptaków (= společnost pro ochranu ptáků hlavního města) ve Warszawie 15. 12. 2009. Text v polštině, týkající se tohoto problému je možné číst na straně OTOP zde a samotná prezentace ve formě pdf je je přístupná zde.

V zemi jako je Řecko se hodně mluví o spolupráci ornitologů s firmami, které budují nebo mají záměr budovat větrné elektrárny. Sama znám člověka z řecké ochrany přírody, jehož úkolem bylo po několik měsíců dvakrát denně (brzy ráno a odpoledne) několik hodin sledovat a zaznamenávat všechny druhy ptáků, které se vyskytly v místě plánované výstavby nové větrné elektrárny. Cílem takových záznamů je shromáždění materiálů pro určení podmínek k vydání stavebního povolení. Ve výsledku je ale těžké říci, do jaké míry firmy v praxi berou v úvahu shromážděné údaje a informace. Zároveň je třeba si také uvědomit, že dokonce i tehdy, když všechno proběhne v souladu s právními předpisy, nedá se říci s jistotou, že je tu záruka, že se nikdy nestane další nehoda na lopatkách větrníku.

Mnozí z nás jistě viděli drastické fotografie mrtvých ptáků, rozsekaných vrtulí elektrárny. Ovšem to není jediný aspekt tohoto problému. Špatně umístěné větrné farmy mohou mít negativní vliv jak na populace ptáků, tak rovněž na jejich migrační cesty.

Odkaz na svého druhu jedinečný amatérský film, zachycující střet kroužícího supa bělohlavého (Gyps fulvus)
s lopatkami vrtule větrné elektrárny, který je na internetu dostupný asi dva měsíce, obrazně řečeno obletěl polovinu světa. Ostatně jej máte umístěn i zde na stránkách VČP ČSO, stejně jako je na mnoha dalších ornitologiských stránkách a fórech v celé Evropě. Těm, kteří jej přesto dosud neviděli, doporučuji jeho shlédnutí jako důležitou dokumentaci.

Bohužel tento film není fotomontáží v duchu „boje s donkichotskými větrnými mlýny”, ale je smutnou skutečností. Tato smutná událost se stala v Řecku na Krétě v horách Asterousia dne 27. října 2009. Video bylo natočeno zcela náhodou lidmi, kteří se zabývají paraglidingem. Stejní lidé trochu nešikovně, ale nejlépe jak uměli, sebrali ptáka a dopravili ho do odborné péče specialistů.

Dne 28. října byl větrníkem zraněný, ale naštěstí živý dvouletý sup bělohlavý odeslán na ostrov Aigina (čti Egina) do Řecké stanice rehabilitace divokých zvířat (EKPAZ). Pták byl ochrnutý a měl zlámané křídlo (zápěstí). Ze strany EKPAZ mu byla poskytnuta všemožná péče, ale zejména v prvních dnech bylo ohledně jeho dalšího osudu těžké cokoliv předvídat. Později (přibližně po třech týdnech) již byly zprávy poměrně pozitivní. Pták již nebyl na intenzivní terapii, ale byl přemístěn do rekonvalescenční voliéry, jeho stav byl dobrý a teprve nyní bylo možné začít chovat naději, že se po dlouhém čase rekonvalescence zcela uzdraví.

Nejnovější informace z 27. prosince 2009, tedy přesně dva měsíce po úrazu, jsou rovněž dobré. Stav supa je uspokojivý: pták je ve stádiu přirozené terapie a nedávno byl umístěn do společnosti jiných pacientů EKPAZ do velké rozletové voliéry, v níž má možnost trénovat křídla a připravovat se k létání na svobodě. Je naděje, že pokud jeho uzdravování bude probíhat tak, jako doposud, bude moci být na jaře 2010 vypuštěn na svobodu. Ovšem ošetřovatelé záchranné stanice přesto upozorňují, že jak zlámané kosti, tak proces rekonvalescence nejsou v tomto případě jednoduchou záležitostí a může se stát, že navzdory dobrým prognózám pták na svobodu vypuštěn moci být nebude (informace od Stavrose Kalpakise – EKPAZ). Čas ukáže, co bude dál, bude-li se sup moci vrátit do přírody… Kéž by se mu návrat do lůna přírody podařil!

Bohužel to určitě není poslední pták, který v souvislosti s kolizí s vrtulí elektrárny utrpěl úraz. Nové větrné elektrárny se budou stavět, na tom nic nezměníme. Je tedy dobré alespoň dodat, že záběry, ukazující střet supa s lopatkami eletrárny jsou momentálně silným argumentem v rukou řeckých ochranářů – důkazem, že každý takový projekt je třeba vážně posuzovat co se lokalizace týká. Film pádně podporuje snahy ochranářských organizací o vyvinutí účinného tlaku na projektanty a stavitele větrných elektráren, aby konečně přestali pouze hovořit a začali se zabývat skutečným hledáním opatření, která by zajistila ptákům bezpečí a aby nová opatření co nejrychleji uváděli do praxe.

Informace na dané téma je možné v angličtině nalézt na straně EKPAZ zde:

Eva Stets
překlad z polštiny: Svě

Eva Stets je Polka žijící v Řecku. Je členkou naší partnerské organizace PwG OTOP, řecké ornitologické organizace HOS-Hellas a dobrovolnou spolupracovnicí záchranné stanice EKPAZ. Na našem webu jste se již několikrát mohli setkat s jejími fotografiemi (naposledy např. v aktualitě o nocování strak). Osudy zraněného supa bude nadále sledovat a bude nás o nich informovat.

20091230b20091230c20091230d20091230e

 

 

0 Thoughts on “Sup bělohlavý (Gyps fulvus) zraněný větrnou elektrárnou – pokračování příběhu

  1. Luděk Petrilák on 1.1.2010 at 18:28 píše:

    Jeden můj přítel z Irské A Rocha takto monitoruje a vyhodnocuje různá území po 2 roky. Poté vyhodnotí zda je vhodné na daném území větrnou elektrárnu postavit – je to tam prý celkem běžná praxe a bez takového monitoringu není možné větrník postavit.

  2. Josef Vrána on 1.1.2010 at 19:09 píše:

    Meyburg, B.-U. & C. Meyburg (2009): Hohe Mortalität bei Jung- und Altvögeln: Todesursachen von Schreiadlern. Falke 56: 382-388.

    Wind turbines – a new permanent danger
    The number of victims at wind farms is undoubtedly higher than officially known. The plans to greatly increase the numbers of these installations in Brandenburg and elsewhere can only be viewed with the greatest concern as far as the Lesser Spotted Eagle is concerned. Wind farms in the USA claim thousands of victims annually. As with the help of ST studies it is now known that the birds have a much greater home range than previously believed, the protective belt around known nest sites of 3 or 6 km only partly helps to solve the problem. Moreover, even these minimum stand-off distances are often not respected. The only direct observation of a dramatic near-accident to date (by C. Rohde) is briefly described here. On 09.05.2009 at 10.10 am, a Lesser Spotted Eagle, probably the male of a nearby breeding pair, riding a thermal together with other birds of prey (a Red Kite and Common Buzzard (Buteo buteo), was observed drifting towards a new wind farm in the north-east of Brandenburg. At 10.25 am the eagle was attacked by a Red Kite that had its breeding site on a slope in a nearby small valley. At 10.30 am the eagle suddenly appeared in the zone of the rotor blades of a wind turbine. Turbulence in the eagle’s flight was observed at the height of the turbine hub. Suddenly the bird listed to one side, lost control and came into contact with the hub. That the bird then managed to escape unscathed from the approaching rotor blades was no less than a miracle. It lost some height but then regained control and remained capable of flight. The turbine where the collision occurred is only 2,800 m from the Lesser Spotted Eagle’s nest.

  3. Lukáš Kadava on 1.1.2010 at 19:13 píše:

    Díky Světlano za zajímavý článek!!! Lukáš

  4. Anonym on 3.1.2010 at 2:49 píše:

    Dziękuję bardzo za reakcje i komentarze do mojego artykułu. Obawiam się, że im więcej będzie powstawć elektrowni wiatrowych to tym więcej będzie zagrożone bezpieczeństwo ptaków…
    Pozdrawiam
    Eva Stets

    [i]Velmi děkuji za komentáře k mému článku. Obávám se, že čím více bude větrných elektráren, tím více bude ohroženo bezpečí ptáků. S pozdravem E.S.[/i]

  5. Anonym on 4.1.2010 at 19:57 píše:

    Myslím si, že problém reálného nebezpečí pro populace některých ptačích druhů (nejen v Evropě) ze strany větrných elektráren a zejména farem zůstane typickým příkladem toho, že o závažnosti problému všichni dobře vědí (tedy pokud vědět chtějí), ale prakticky se nic nezmění, neboť nalinkování a direkce ze strany EU i nerozumných vlád některých států nezná žádné „ale“ nebo „kdyby“. Je to stejné jako s biopalivy. Všem je jasné, že jde o nesmyl a omyl, ale dál se bude dělat vše proto, aby biopaliva (a vše negativní co s tím souvisí) byla i nadále propagována jako „módní“ obrana proti klimatickým změnám.
    V případě větrných elektráren je načase m.j. změnit oficiální stanovisko vedení naší ČSO, které jej iž značně zastaralé. Investoři se tímto archaickým vyjádřením ČSO totiž rádi zaštiťují.

  6. Luděk Petrilák on 5.1.2010 at 18:05 píše:

    Na serveru ČTK jsem našel tuto zprávu:
    http://multimedia.ctk.cz/cs/video/document/2173946/vetrne-elektrarny-pry-nevyhaneji-ptactvo-a-tak-se-budou-stavet-dal

    není zde moc jasné co všechno ve studii zohlednili, jaké druhy apod…

  7. Anonym on 5.1.2010 at 20:52 píše:

    Jako známý odpůrce větrníků (neznamená, že i odpůrce „zeleného způsobu myšlení“), podotýkám, že pro mě je podstatnější negativní industrializace krajiny, disharmonie rotujících a monstrózních staveb s kulturními a církevními památkami a zejména negativní vliv na krajinný ráz. K tomu to, že problematika rozhádá a rozdělí nejen občany obcí, ale celých regionů. Ale to je na delší povídání. Je to holt jen „zelený byznys“, nic víc.

Napsat komentář: Luděk Petrilák Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation