Rožďalovické rybníky – Je únor. Za oknem sníh kam až oko dohlédne. Rtuť teploměru osciluje někde mezi pěti až deseti stupni pod nulou. Koho by napadlo uprostřed tuhé zimy, že jaro tam venku vlastně dávno začalo? Některé ptačí druhy začínají svoji hnízdní sezónu velmi časně, ještě když příroda spí hlubokým zimním spánkem. Patří mezi ně především někteří havranovití (Corvidae), krkavec velký (Corvus corax), vrána šedá (Corvus cornix). Také některé sovy (Strigidae), např. výr velký (Bubo bubo). Mezi ty nejnedočkavější se řadí i král našeho středoevropského ptačího světa – orel mořský (Haliaetus albicilla).
Články k tématu: Faunistika
Vrátí se letos orli?
Kříženec holuba hřivnáče (Columba palumbus) a holuba domácího (Columba livia f. domestica)
Svatojánský Újezd – V posledních zhruba deseti letech postihl téměř plošně naši živočišnou zemědělskou výrobu nový fenomém. Staly se jím velkokapacitní kravíny s tzv. volným ustájením a polouzavřenými stájovými prostory. Tyto prostory vytvořily velni specifické mikroklima, díky kterému se vytvořily zcela nové podmínky pro život nejen skotu, ale též ptáků. I takové druhy, jako vlaštovka obecná, jiřička obecná, rehek domácí, vrabec domácí nebo konipas bílý byly nuceny přizpůsobit svoji hnízdní strategii novým podmínkám.
Dravci a Sokoli Lánského rybníka a okolí
Svitavy – Lánský rybník se nachází na jižním okraji města Svitavy (49°45´N 16°28´E). Jde o rozlohou menší rybník (7ha) ležící v nadmořské výšce asi 435 m.n.m. Jeho zřejmě nejcennějšími částmi jsou stále se rozrůstající litorál v západní části rybníka a k němu přiléhající mokřina. Všude kolem něj se rozprostírají pole, která jsou občas přerušena malým lesíkem, větrolamem, polní cestou nebo loukou. Na jihu jdou tyto pole až k obci Hradec nad Svitavou, na západě se potom táhnou k vesnici Vendolí. Vzhledem k tomu, že je rybník na jaře většinou zcela, nebo částečně vypuštěn, stává se v rámci Svitavska důležitou tahovou zastávkou bahňáků (např.: jespák šedý, vodouš tmavý, slučka malá). Okolní pole jsou pak z hlediska regionu významné svou druhovou skladbou dravých ptáků. Celkově zde bylo pozorováno 11 druhů dravců (10 druhů z čeledi krahujcovití, 1 z čeledi orlovcovití) a 4 druhy sokolů.
Brkoslavi přilétají – mnohde už jsou!
Východní Čechy – Přestože si zima svůj příchod rozmyslela, zimní hosté už tady jsou. Z mnoha míst republiky jsou hlášeny skupinky invazních brkoslavů severních (Bombycilla garrulus). Ornitologové se radují, veřejnost žasne! V lesích, sadech i alejích propukl kolosální raut, protože krajina s hosty počítala.
Ptactvo přírodního parku Bohdalov-Hartinkov
Moravskotřebovsko – Toto vyhlášené území za přírodní park v Zábřežské vrchovině na samém konci Pardubického kraje, který zde hraničí s krajem Olomouckým a Jihomoravským, patří mezi „bílá místa“ na mapě zájmu ornitologů. V posledních letech mířím do těchto končin častěji, a tak jsem se tu setkal nejen s letní kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) nebo s aktivními pobytovými stopami bobra evropského (Castor fiber), ale především sem jezdím za zdejšími opeřenci.
Neobvyklá pozorování ptáků ve Slatiňanech
Slatiňany – K napsání této zprávy, které jsem již dlouho odkládal, mě „přinutil“ pěkný článek „Ornitologie z okna bytu, aneb krásy městské avifauny“, na který bych rád volně navázal. Již proto, že mě po přistěhování sem do východních Čech (Slatiňany) přivítal právě kalous ušatý (Asio otus), vysedávající na stříbrném smrku přímo před oknem našeho bytu.
Volavkovití na rybníku Buben
Bukáček malý z rybníku Buben. Foto – Jan Bartoníček.
Červená Třemešná, rybník Buben – V nejjižnější části krkonošského podhůří se nachází malý a nenápadný rybník Buben, který však oplývá pro ptáky velmi atraktivním rákosovým a orobincovým porostem. Mimo jiné zde hnízdí všechy čtyři druhy našich rákosníků, cvrčilka slavíková, moudivláček lužní, ale také chřástal vodní a kropenatý a pravidelně 2-3 páry motáka pochopa.
Nocoviště kavek v Pardubicích
Kavky obecné (Corvus monedula) na nocovišti – foto: Eva Stets
Pardubice – Podobně jako v zimním období, i v průběhu roku se kavky večer slétávají na společná nocoviště. V hnízdním období se na nich shromažďují někteří samci (samice zůstává na hnízdě a samec buď nocuje někde poblíž, nebo na nocovišti) a nehnízdící ptáci (i celé páry). V závislosti na početnosti místní populace pak při příletu na nocoviště lze pozorovat i poměrně velká hejna.
