Články k tématu: Hnízdění

Poštolky v truhlíku

a Žacléř – Je večer. Sedím u svého počítače a zběžně prohlížím dnešní emailovou poštu. Na první pohled se zdá, že tu není nic zvláštního, ale jedna zpráva mě přece zaujala. Byl to přeposlaný email, který přišel na adresu pobočky a týkal se poštolek obecných (Falco tinnunculus), které zahnízdily přímo za oknem v květinovém truhlíku. O takových hnízděních jsem již několikrát slyšel, ale nikdy se mně nepodařilo něco takového vidět na vlastní oči. V dopise byla také nabídka, jestli se na poštolky nechce někdo přijet podívat a tak mi to nedalo a na výzvu jsem odpověděl.

Po několika dnech mi přišel další email, tentokrát přímo z firmy, ve které se poštolky zabydlely. Postupně následovaly další a další zprávy, takže jsem mohl celý průběh hnízdění krásně sledovat. …

Vždy bylo přiloženo několik fotografií, pořízených z minimální vzdálenosti přes okenní sklo, které však bylo v průběhu hnízdění zakryté papírovým paravánem. To proto, aby nebyly poštolky rušené zevnitř z místnosti.

Celé hnízdění bylo oproti normálu posunuté o několik týdnů. Ke snesení vajíček došlo až na počátku června, a tak se i mladé poštolky líhly až v prvních prázdninových dnech. Ze čtyř vajec, která byla v hnízdě, se však vyklubaly jen tři. A navíc jedno z mláďat po několika dnech uhynulo. Zbylí dva sourozenci se však měli čile k světu a po měsíci zdárně hnízdo opustili.

K mé plánované návštěvě a okroužkování „truhlíkových“ poštolek bohužel z časových důvodů nedošlo, budu si tedy muset počkat na nějaké další. Všem ale přeji, aby se měly tak dobře, jako ty z Keramtechu v Žacléři. Na závěr bych chtěl poděkovat hlavně panu Michalu Bednářovi, za ochotu a za krásné fotografie.
Petr Kafka

bcdefghi

{mxc}

Zanikne po pěti stech letech kolonie jiřiček v Jičíně?

g

Rozsáhlá rekonstrukce jičínského náměstí jiřičkám příliš neprospívá. Foto – Vladimír Šoltys.

Jičín – Málokdo ví, že původně se tomuto drobnému ptáčkovi z čeledi vlaštovkovitých říkalo „jiříček“ podle jarního data příletu. Na Svatého Jiří totiž nevylézají jen hadi a štíři, ale navrací se k nám ze zimoviště právě jiřička. Jiřičku obecnou (Delichon urbica) zná snad úplně každý, ať již ornitolog, či naprostý laik. Není města, vesnice nebo jen malé osady, kde by si nepostavila alespoň jedno dvě hnízda na fasádě domu, stodoly nebo stáje. Na mnohých místech zahnízdí jen jednou, na jiných vytváří kolonie po mnoho dlouhých let. Jsou ale místa, kde kontinuita trvání hnízdní kolonie jiřiček přetrvává staletí.

Celý článek →

Příběh motáků lužních od Třesického rybníka má pokračování…..

Mladí motáci lužní. Foto L. Kadava

Mladí motáci lužní. Foto L. Kadava

Babice, Třesický rybník – V minulém příspěvku (článek  z  1. 7. 09  na webu) jsem vás v kostce seznámil s tím nejzajímavějším, co se v letošní hnízdní době podařilo zaznamenat v okolí Třesického rybníka. Mezi to patří i první nález hnízda motáka lužního (Circus pygargus) nejen v blízkém okolí této lokality, ale i na Novobydžovskou. V článku je uvedeno, že po nálezu hnízda, které bylo nakonec predováno, stále žije naděje, že ptáci zahnízdí podruhé a bude-li hnízdo dohledáno, že snad úspěšně vyhnízdí…. Nuže, nyní dokončím celý příběh.

Celý článek →

Ornitologické novinky z Třesického rybníka

Třesický rybník. Foto L. Kadava

Třesický rybník. Foto L. Kadava

Babice, Třesický rybník – Hnízdní sezóna ještě neskončila, přesto však je možné již nyní seznámit ornitologickou veřejnost s některými pozoruhodnými ptačími druhy, které byly letos na Třesickém rybníku a v jeho bezprostředním okolí zjištěny. Jsou zde zmíněny pozorování i z malé soustavy čtyř rybníků u Babic (cca 1km SV od Třesického rybníka), tvořících dohromady sevřenou faunistickou oblast. Řada zajímavých poznatků je získávána z odchytu a kroužkováním ptáků, které zde provádí Honza Bartoníček (viz jeho minulé příspěvky zde a zde), celkovější obraz o místní avifauně je doplňován terénními pochůzkami v okolí i sběrem dat od jiných, náhodných návštěvníků lokality. V kostce vám tedy předkládám to nejzajímavější, co zde letos bylo zaznamenáno.

Celý článek →

Mokřina u Rzů – trochu historie a současnosti

a   Dobříkov – Rzy – Drobná vodní plocha jižně od osady Rzy patří bezesporu k nejzajímavějším a nejhodnotnějším ornitologickým lokalitám východních Čech. Tato „Mokřina u Rzů“, jak dostala před lety pracovní název, je sice tvořena „jen“ několikahektarovou vodní plochou, každý návštěvník však na první pohled rychle pochopí, v čem spočívá její hodnota. Na vodní hladinu totiž navazuje plně vyvinutý litorál, kde vlhké ostřicové louky s vtroušenými rákosinami plynule přecházejí do luk kulturních (kosených) v šíři desítek a na jihu až stovek metrů.

   
Nepodařilo se mi zatím dohledat historii tohoto vodního díla, ovšem dle slov starosty obce Dobříkov (pod nějž Rzy samosprávně patří) zde byl v minulosti založen rybník. To potvrzuje i snadno dohledatelná hráz na západním okraji. Prý ale měl být v druhé polovině minulého století zrušen, protože se dal špatně vypouštět, což zřejmě lokalitu v konečném výsledku pro ptáky zachránilo – ze stejného důvodu se dotčenou plochu nikdy nepodařilo zcela vysušit a přeměnit na pole. Mimochodem, v katastru jsou tyto pozemky vedeny jako orná půda a louky. A tak tu nyní máme vodní plochu, v níž se rybářsky nehospodaří, což je jejím dalším silným pozitivem.

   
Mokřině u Rzů se systematicky věnuji teprve od počátku této dekády, kdy probíhalo poslední hnízdní mapování ptáků ČR. Doba je to krátká a určitě by bylo zajímavé srovnání s deníky našich (nejen) pobočkových kolegů z časů dřívějších. Nicméně i tak se dají nějaké změny vysledovat.

   
Asi nejmarkantnějším jevem zůstává bez nadsázky dramatický pokles populace racka chechtavého (Larus ridibundus) z 3000 – 5000 hnízdních párů v době uvedeného hnízdního mapování až na 800 – 1000 párů v roce 2008, který plně koresponduje s vývojem v tradičních oblastech hnízdění racků (Třeboňsko, Bohdanečsko, Svitavsko apod.). Početní trend racků, také v souladu s vývojem na jiných místech, bohužel kopíruje potápka černokrká (Podiceps nigricollis), jejíž počty za stejné období poklesly z 10 – 15 párů na několik párů. Situace vyvrcholila při srážkově silně deficitním jaru v roce 2007. Volná vodní hladina se rychle zmenšila asi o jednu třetinu a úspěšné vyvedení mláďat nebylo u těchto potápek vůbec prokázáno. Opačný trend lze vysledovat u některých rákosinových druhů pěvců. S tím, jak se postupně přirozeně zazemňuje prostor před hrází spolu s rozrůstáním rákosu, přibyly dva nové, zvláště chráněné druhy. Od roku 2007 zde pravidelně hnízdí 1 – 3 páry cvrčilky slavíkové (Locustela luscinioides) a pravidelně se v hnízdní době objevuje rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus). Zajímavá je situace u vzácnějších zástupců skupiny plovavých kachen (z potápivých jsou zde pouze oba nejběžnější druhy poláků). Pomineme-li kopřivku obecnou (Anas strepera), jejíž počty stoupají i na jiných lokalitách, můžeme se u Rzů pravidelně setkat s oběma druhy čírek a lžičákem. Zatímco ještě před několika lety byl výskyt čírky modré (Anas querquedula) častější, v poslední době se v hnízdní době setkáme spíše s čírkou obecnou (Anas crecca), jejíž hnízdění zde prokázal náš kolega a člen východočeské pobočky Miroslav Jelínek v roce 2006. Vcelku pravidelně je pozorován i lžičák pestrý (Anas clypeata), jehož hnízdění se mi podařilo prokázat dokonce dvakrát (v letech 2003, resp. 2008), vždy pozorováním samice s nevzletnými mláďaty.

   
A jak se situace jeví letos, byť ještě jaro neskončilo a bilancování by bylo předčasné? Počty racků jsou srovnatelné s loňským rokem, snad se tedy pokles zastavil. Nečekaně optimisticky působí zjištění stavu potápek černokrkých – při kontrole 15. 5. autor zjistil celkem 9 párů, z toho 6 již s čerstvě vyvedenými mláďaty v prachovém šatě (celkem 9 pull.). Uvedená čísla představují nejlepší výsledek za poslední tři roky, a to i přesto, že poslední týdny jsou srážkově znovu silně deficitní a litorální pásmo vysychá. Ve stejném datu se zde zdržovali lžičáci (1 pár + 1 M), zatím nezbývá než doufat, že zahnízdí stejně jako loni. Kopřivky jsou zde ve 4 párech a zpívají 2 samci cvrčilky slavíkové. Opakované zjištění rákosníka velkého posouvá hnízdění tohoto druhu z kategorie možného do kategorie pravděpodobného.

   
O lokalitě by se dalo ještě psát dlouho. Nejsou tu zmíněna jednorázová zahnízdění ani tahové a občasné výskyty zvláště chráněných i ostatních druhů ptáků. To ještě čeká na zbilancování a hlubší rozbor. Příspěvek má spíše za cíl podat aktuální zprávu a zároveň poukázat na hodnoty lokality, které jsou stále zachovány, přestože dosavadní aktivity VČP ČSO směřující k zákonné ochraně (vyhlášení přírodní rezervace) zatím nepřinesly kýžený výsledek. Snad se i nadále na Rzech budeme moct těšit zajímavým pozorováním a především zde ptáci budou nacházet pro svůj život příznivé útočiště…
Martin Fejfar

fgbcde

{mxc}

Skřivani a země živitelka

a.jpg   Chrudimsko – Pichlavé květnové slunce visí v nadhlavníku. Vlastní stín se docela vypařil. Kráčím po hřbetu sypké ornice. Letos na jaře byla obnažena právě po třistasedmdesátéprvé. Žádné kulaté výročí, ale i tak se na přelomu března a dubna v polích trochu slavilo. Traktory při této příležitosti upekly podle lety prověřeného receptu výborný glejový dort s třenými čejčími žloutky. 
  A pak se zaselo a zazelenalo. Někde řepou, jinde mákem, kukuřicí nebo jařinou. Přesně podle plánů. Žádný prostor pro improvizaci. V pravidelné struktuře řádků bylinných monokultur se zdánlivě poztrácelo jakékoli tajemství. Jenže v každé poušti se ukrývá studna, ke které se dá vypravit. A k dobrodružné cestě postačí jen trochu fantazie a pevná vůle.

   Mě vždy dojímala existence ptačího života na zdánlivě mrtvých místech pod horizontem zájmu ornitologického mainstreamu. Ale až loni jsem se rozhodl přesedlat od myšlenek k činům. Na letošní a několik nadcházejících sezón jsem si naplánoval provozování nového sportu – odhalování tajemství skřivanů polních (Alauda arvensis).

   Většina lidí, kterým jsem své téma nadhodil, nade mnou kroutila hlavou. Kolik jsi už našel skřivaních hnízd? Při současné zemědělské technice je to předem odepsaná snaha…

   Čím víc ke mně doléhalo skepse, tím víc mě skřivani začínali zajímat. Vždyť je to jediný pták, který jakž tak zvládá úspěšně fungovat v současném intenzívním zemědělském provozu. Stále u nás hnízdí přes milion párů a přitom se mladí téměř vůbec nekroužkují…

   Nakonec jsem zaťukal na dveře Karla Weidingera a ten mi dal šanci. S jeho morální i technickou podporou jsem se počátkem letošního dubna vrhl do své první skřivaní sezóny na polích kolem Luže na Chrudimsku. A jak to zatím jde?

   Do 26. 5. jsem s Karlovou pomocí našel 19 aktivních hnízd (po jednom v ozimu, jaři, kmínu a hrachu; po dvou ve vojtěšce a kukuřici; čtyři v řepě a sedm v máku). K nalezeným hnízdům zakopáváme kamery a snažíme se zaznamenat případnou predaci. První zdokumentovaný nezdar hnízda měla na svědomí samice motáka lužního. 10. 5. před šestou ráno vyplašila inkubující samici a lačně spolykala kompletní snůšku čtyř vajec. Druhý neúspěch byl zaznamenán na jednom z hnízd v řepě. 26. 5. tu ve tři hodiny ráno překvapila a o vajíčka připravila pečlivou matku nenasytná kuna skalní. Tento případ je o to zajímavější, že se v hnízdě nacházela nekompletní snůška tří vajec. To čtvrté nakladla zoufalá samice až ráno po oné nešťastné události. Jestli poté v hnízdění dál pokračovala nyní nevím. Případ se udál v den, kdy píši tyto řádky.

   Mezi ty dobré zprávy patří, že postřiky herbicidů (do většiny polí se pravidelně jezdí v intervalu okolo devíti dnů) vejcím ani ptáčatům vůbec nevadí. Zatím nebylo zemědělskou technikou zmařeno žádné hnízdo. Na druhou stranu několik hnízd samice opustily při deštivém počasí. K zevrubnějšímu bilancování bude čas až po sezóně. Nicméně už teď mohu prohlásit, že jsem s probíhajícím jarem docela spokojený. U skřivanů na pár let asi zůstanu.
Libor Praus

aaab

cd

fg

{mxc}

Otazník nad hnízděním slavíků tmavých u nás stále trvá

a

Slavík tmavý. Foto – Pavel Kverek.

Česká republika (Východní Čechy) – Existuje nepochybně celá řada ornitologů, kteří slavíka tmavého (Luscinia luscinia) u nás viděli či slyšeli. Od příbuzného slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jej rozpoznali podle zpěvu, s dobrým dalekohledem pak i podle zbarvení. Mnohem jednodušší to mají kroužkovatelé při možnosti určení v ruce.

Většina slavíků tmavých je na území České republiky zastižena buď v čase jarního, zejména však podzimního průtahu. Existují ovšem případy, kdy byl zjištěn i v hnízdní době. Ve většině případů se jednalo o zpívajícího samce. Jak však prokázat případné hnízdění páru slavíků tmavých jinak, než samotným odchytem ptáků, nejlépe pak v čase, kdy samici lze bezpečně určit podle hnízdní nažiny? Jsou v literatuře zmiňovaná hnízdění na našem území takto doložena či existuje fotografie, zachycující zřetelně oba rodiče? Domnívám se, že nikoliv.

Celý článek →

Osudy jednoho východočeského čápa

č

Čapí trojčata po okroužkování. Foto – Pawel T. Dolata.

   Žáravice – Kotulin – Náš polský přítel Pawel Dolata nedávno nalezl v polských přehledech pozorování okroužkovaných čápů bílých historický údaj o hnízdícím 18-letém čápovi bílém, který byl okroužkován v obci Žáravice na Pardubicku. Protože v Žáravicích již dávno čapí hnízdo neexistuje a protože pozorování takto starých čápů rozhodně nepatří mezi běžné, spojili jsme se jak s polským autorem pozorování, panem Dr. Piotrem Profusem, tak i s naší kroužkovatelskou stanicí, abychom zjistili co nejvíce podrobností.

Celý článek →

Překvapivá příčina zmařeného hnízdění slavíků

Střední Čechy – V roce 2007, kdy můj výzkum završil rovné čtvrtstoletí, jsem si nepomyslil, že může přijít nad hnízdy slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) ještě nějaké větší překvapení. Dostavilo se 7. června. Na jedné z lokalit se mi zdálo, že slavičí pár žádná mláďata nikde nekrmí. Samec byl kontrolním odchytem shledán loňský ze sousedství, dvouletá samice byla nově okroužkována.

Celý článek →

Břehule říční – nová kolonie

Kolonie břehulí - pískovna Turov. Foto - Romana Žaloudková

Kolonie břehulí – pískovna Turov. Foto – Romana Žaloudková


Turov (Uhersko)
– Dne 5.6.2008 jsem se dozvěděl od paní Gutzerové o pravděpodobně nové hnízdní kolonii břehule říční ve Východních Čechách. Nachází se na pískovně nedaleko obce Turov – JZ od železniční stanice Uhersko. Kolonie byla zkontrolována dne 10.6.2008 a na lokalitě byly nalezeny 3 obsazené stěny.

Celý článek →