Články k tématu: Přečetli Jsme…

Radarová stanice na ostrově Madeira ohrožuje endemické buřňáky

20090310a

Po několika letech nejistoty a nečinnosti započala portugalská vláda definitivně výstavbu vojenské radarové stanice na vrcholu hory Pico de Areeiro, jednoho z nejpopulárnějších turistických cílů na ostrově a také jediné hnízdní lokality buřňáka madeirského (Pterodroma madeira), vzácného a endemického mořského druhu.

Hora Pico de Areeiro je součástí území NATURA 2000 a jako významnému ptačímu území (SPA) jí náleží daný stupeň ochrany dle evropské legislativy.

Celý článek →

Tah pěnice černohlavé na různá zimoviště může být základem pro rozdělení populací

20100227aNěmečtí vědci zjistili, že německé subpopulace pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) vykazují rozdíly v době příletu na hnízdiště. To vedlo ke vzniku sympatricky (na stejném území) hnízdících ptáků, kteří táhnou na odlišná zimoviště. Během posledních padesáti let tato nová migrační strategie způsobila narůst počtu ptáků zimujících v Británii, místo tradičního zimoviště ve Středomoří. Původ této mikropolulace je dáván do souvislostí s rozdílnou dobou příchodu jara do těchto oblastí. Rozdílná doba příletu umožňuje vznik asortativního (výběrového) párování. Kromě toho ptáci zimující v Británii mohou být zvýhodněni lepšími podmínkami pro přezimování.

Celý článek →

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) zraněný větrnou elektrárnou – pokračování příběhu

20091230aaProblémy spojené se stále se rozmáhající výstavbou větrných elektráren kazí spánek mnoha lidem v Evropě. Stejné je to i v Řecku, kde (stejně jako v jiných zemích) nejednou byly zaznamenané případy – nejčastěji smrtelné – srážky ptáka s lopatkami větrníku. Větrná energie vzbuzuje mnoho diskusí a rozděluje lidi na její zasánce a odpůrce i ty, kteří se snaží v té otázce nalézt nějaké rozumné řešení. Zajímavou prezentaci na toto téma v souvislosti s bezpečností ptáků představil nedávno Dr. Przemysław Chylarecki  na setkání Stołecznego Towarzystwa Ochrony Ptaków (= společnost pro ochranu ptáků hlavního města) ve Warszawie 15. 12. 2009. Text v polštině, týkající se tohoto problému je možné číst na straně OTOP zde a samotná prezentace ve formě pdf je je přístupná zde.

V zemi jako je Řecko se hodně mluví o spolupráci ornitologů s firmami, které budují nebo mají záměr budovat větrné elektrárny. Sama znám člověka z řecké ochrany přírody, jehož úkolem bylo po několik měsíců dvakrát denně (brzy ráno a odpoledne) několik hodin sledovat a zaznamenávat všechny druhy ptáků, které se vyskytly v místě plánované výstavby nové větrné elektrárny. Cílem takových záznamů je shromáždění materiálů pro určení podmínek k vydání stavebního povolení. Ve výsledku je ale těžké říci, do jaké míry firmy v praxi berou v úvahu shromážděné údaje a informace. Zároveň je třeba si také uvědomit, že dokonce i tehdy, když všechno proběhne v souladu s právními předpisy, nedá se říci s jistotou, že je tu záruka, že se nikdy nestane další nehoda na lopatkách větrníku.

Mnozí z nás jistě viděli drastické fotografie mrtvých ptáků, rozsekaných vrtulí elektrárny. Ovšem to není jediný aspekt tohoto problému. Špatně umístěné větrné farmy mohou mít negativní vliv jak na populace ptáků, tak rovněž na jejich migrační cesty.

Odkaz na svého druhu jedinečný amatérský film, zachycující střet kroužícího supa bělohlavého (Gyps fulvus)
s lopatkami vrtule větrné elektrárny, který je na internetu dostupný asi dva měsíce, obrazně řečeno obletěl polovinu světa. Ostatně jej máte umístěn i zde na stránkách VČP ČSO, stejně jako je na mnoha dalších ornitologiských stránkách a fórech v celé Evropě. Těm, kteří jej přesto dosud neviděli, doporučuji jeho shlédnutí jako důležitou dokumentaci.

Bohužel tento film není fotomontáží v duchu „boje s donkichotskými větrnými mlýny”, ale je smutnou skutečností. Tato smutná událost se stala v Řecku na Krétě v horách Asterousia dne 27. října 2009. Video bylo natočeno zcela náhodou lidmi, kteří se zabývají paraglidingem. Stejní lidé trochu nešikovně, ale nejlépe jak uměli, sebrali ptáka a dopravili ho do odborné péče specialistů.

Dne 28. října byl větrníkem zraněný, ale naštěstí živý dvouletý sup bělohlavý odeslán na ostrov Aigina (čti Egina) do Řecké stanice rehabilitace divokých zvířat (EKPAZ). Pták byl ochrnutý a měl zlámané křídlo (zápěstí). Ze strany EKPAZ mu byla poskytnuta všemožná péče, ale zejména v prvních dnech bylo ohledně jeho dalšího osudu těžké cokoliv předvídat. Později (přibližně po třech týdnech) již byly zprávy poměrně pozitivní. Pták již nebyl na intenzivní terapii, ale byl přemístěn do rekonvalescenční voliéry, jeho stav byl dobrý a teprve nyní bylo možné začít chovat naději, že se po dlouhém čase rekonvalescence zcela uzdraví.

Nejnovější informace z 27. prosince 2009, tedy přesně dva měsíce po úrazu, jsou rovněž dobré. Stav supa je uspokojivý: pták je ve stádiu přirozené terapie a nedávno byl umístěn do společnosti jiných pacientů EKPAZ do velké rozletové voliéry, v níž má možnost trénovat křídla a připravovat se k létání na svobodě. Je naděje, že pokud jeho uzdravování bude probíhat tak, jako doposud, bude moci být na jaře 2010 vypuštěn na svobodu. Ovšem ošetřovatelé záchranné stanice přesto upozorňují, že jak zlámané kosti, tak proces rekonvalescence nejsou v tomto případě jednoduchou záležitostí a může se stát, že navzdory dobrým prognózám pták na svobodu vypuštěn moci být nebude (informace od Stavrose Kalpakise – EKPAZ). Čas ukáže, co bude dál, bude-li se sup moci vrátit do přírody… Kéž by se mu návrat do lůna přírody podařil!

Bohužel to určitě není poslední pták, který v souvislosti s kolizí s vrtulí elektrárny utrpěl úraz. Nové větrné elektrárny se budou stavět, na tom nic nezměníme. Je tedy dobré alespoň dodat, že záběry, ukazující střet supa s lopatkami eletrárny jsou momentálně silným argumentem v rukou řeckých ochranářů – důkazem, že každý takový projekt je třeba vážně posuzovat co se lokalizace týká. Film pádně podporuje snahy ochranářských organizací o vyvinutí účinného tlaku na projektanty a stavitele větrných elektráren, aby konečně přestali pouze hovořit a začali se zabývat skutečným hledáním opatření, která by zajistila ptákům bezpečí a aby nová opatření co nejrychleji uváděli do praxe.

Informace na dané téma je možné v angličtině nalézt na straně EKPAZ zde:

Eva Stets
překlad z polštiny: Svě

Eva Stets je Polka žijící v Řecku. Je členkou naší partnerské organizace PwG OTOP, řecké ornitologické organizace HOS-Hellas a dobrovolnou spolupracovnicí záchranné stanice EKPAZ. Na našem webu jste se již několikrát mohli setkat s jejími fotografiemi (naposledy např. v aktualitě o nocování strak). Osudy zraněného supa bude nadále sledovat a bude nás o nich informovat.

20091230b20091230c20091230d20091230e

 

 

Záhadný pokles počtu tažných ptáků

20091026aRSPB (britská ornitologická společnost) a BTO (British Trust for Ornithology) spojily síly a začaly spolupracovat s partnery Birdlife v Ghaně (Ghana Wildlife Society), Republice Burkina Faso (Naturama), Nizozemí (Vogelbescherming Nederland) a Dánsku (Dansk Ornitologisk Forening), aby spolu realizovaly největší výzkumný projekt svého druhu o tažných ptácích, kteří tráví mimohnízdní sezónu v jižní části Sahary.

 

Některé z nejvíce ubývajících druhů ve Velké Británii patří mezi tažné ptáky. Například kukačka obecná (Cuculus canorus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), slavík obecný (Luscinia megarhynchos) nebo lejsek šedý (Muscicapa striata). Tyto druhy hnízdí v Evropě a migrují do subsaharské Afriky.

Poslední čísla ukazují, že počty více než 40% všech tažných druhů táhnoucích do Afriky se za posledních 30 let snížily. Alarmující je i fakt, že desetina z těchto druhů je blízko ohrožení nebo ohrožená na červeném seznamu IUCN.

Projekt zapojí do spolupráce ornitology podél koridoru od Atlantického pobřeží v Ghaně po severní oblast Republiky Burkina Faso, který zahrnuje habitaty pobřežních deštných lesů po okraj Sahary.

„Tito ptáci během své úžasné každoroční cesty čelí mnoha nástrahám“, řekl dr. Erasmus Owusu – výkonný ředitel Ghana Wildlife Society. „ Birdlife a jeho partneři se snaží táhnoucím ptákům zajistit bezpečnější cestu“.

„Drastický pokles některých oblíbených letních ptačích návštěvníků, jako je kukačka obecná, hrdlička divoká nebo slavík obecný, je jednou z největších obav v ochraně přírody“, upozornil dr. Danaë Sheehan – RSPB výzkumný ekolog.“Ačkoliv máme dostatečné znalosti o těchto ptácích u nás (UK), víme velmi málo nebo vůbec nic o tom, co se s nimi děje na jejich zimovištích. Je ale jasné, že bez pomoci budou početní poklesy pokračovat a populace táhnoucích druhů se budou zmenšovat na kritickou hodnotu.“

Potenciální příčiny způsobující pokles početnosti migrantů jsou například: klimatické změny, změny srážkových modelů nebo degradace půdy. Předpokládaný růst lidské populace a klimatické variability v západní Africe pravděpodobně zvětší tyto hrozby.

„Pokud chceme změnit tyto alarmující poklesy, musíme jednat nyní“, řekl dr. Chris Hewson – výzkumný ekolog BTO. „Abychom to mohli udělat, musíme zjistit, kde ptáci tráví zimní měsíce a jakým tlakům zde čelí. Pokud dokážeme nalézt odpověď na tyto otázky, budeme schopni jim zajistit budoucnost“.

Tým vědců bude sčítat a kroužkovat ptáky v oblasti Ghany a Rep. Burkina Faso, v celé šíři biotopů, od hustých tropických deštných lesů po polopouště. Vědci doufají, že zaznamenáváním ptáků na těchto stanovištích několikrát během roku získají detailní obraz o jejich pohybu a o tom, jakému prostředí dávají přednost.

Jako odpověď na nebezpečné poklesy početnosti tažných ptáků Birdlife zahájil kampaň Born to Travel (Zrozeni k letu) pro ochranu tažných ptáků africko-euroasijských migračních cest.

 

 

Zdroj www.birdlife.org, překlad Luděk Petrilák

 

video kampaně Born to travel zde
www stránky Born to travel zde

____________________________________________________________________________________________

20091024a20091027d 20091027f20091027g

Tlak na táhnoucí ptáky ve Středomoří pokračuje ……

20091015a Středomoří – Lov táhnoucích ptáků v severní Africe a v zemích blízkého východu na pobřeží Středozemního moře je významnou kulturní a ekonomickou činností. Mezinárodní organizace Birdlife International (BI) ve spolupráci s dalšími partnery vytvořila v minulých letech projekt zaměřený na prosazování udržitelnějšího využívání přírodních zdrojů v souvislosti s lovem ptáků.

Velké množství ptactva hnízdícího v Evropě nebo ve střední a západní Asii přelétá každoročně Středozemní moře napříč nebo táhne podél jeho břehů. Někteří z ptáků zimují již na území severoafrických států, zpravidla při pobřeží,

jiní táhnou až do subsaharské Afriky. Ptáci používají v průběhu tahu různé strategie. Využívají vhodných lokalit (např. mokřin) podél svých migračních tras, čápi, pelikáni nebo dravci využívají vrstvy teplého vzduchu pro delší klouzavý let, jiní ptáci např. někteří pěvci využívají zastávek na ostrovech ve Středomoří pro doplnění energie potřebné k přeletu. Významné a notoricky známé jsou z tohoto pohledu rovněž úzké úžiny, kde dochází někdy k velkému shromáždění táhnoucích ptáků (Gibraltarský nebo Messinský průliv tzv. „Bottleneck sites“).

Vzhledem k tomu, že ptáci táhnou ve velkých počtech předvídatelnými místy, každoročně ve stejném období, jsou na místech svého výskytu již očekáváni místními, ale i zahraničními lovci. Lov táhnoucích ptáků je velkým problémem prakticky ve všech zemích na pobřeží Středozemního moře, a bohužel je nutné konstatovat, že přes veškeré proklamace a snahu, ani některé země Evropské unie (Itálie, Řecko) nelze z této skupiny vyjmout. U některých členů EU (Kypr, Malta) lze hovořit dokonce o nemožnosti oficiálního prosazení zásad EU ve vztahu k lovu táhnoucích ptáků. Obdobná je situace i v dalších zemích regionu, kde lze lov ptáků označit za důležitou společensko-hospodářskou aktivitu, které se navíc účastní stovky tisíc lidí, a to zejména ve venkovských oblastech. Postupnému rozšiřování nežádoucí aktivity napomáhá snadnější přístup ke zbraním, levnější střelivo nebo snazší dostupnost terénních vozidel.

Cílem projektu BI bylo redukovat nadměrný ilegální lov stěhovavých ptáků, podporovat více udržitelnou praxi a zvýšit účinnost mezinárodních dohod o ochraně migrujícího ptactva. Jako cílové země byly v rámci projektu vybrány Tunisko a Libanon. Získání přehledu o skutečném rozsahu ilegálního lovu nebylo z mnoha důvodů jednoduché. Výzkumníci tak odhadují např., že ve čtyřměsíčním období roku 2005 bylo jen na území Libanonu střeleno nebo chyceno na 1780 čápů, jeřábů a pelikánů a 3640 dravých ptáků. Jedním z problémů, se kterými se při potírání nelegální činnosti lovců ochranářské organizace a státní instituce potýkají, je často nejasná hranice mezi „zákonnými“ a ilegálními lovci. O tlaku na divokou přírodu svědčí i některé odhady počtu lovců ptáků – tak například v Tunisku je to 11.400 registrovaných lovců, v Maroku přes 40.000, v Alžírsku 92.000, v Libanonu 60.000, v Sýrii dokonce 500.000 (u toho asi 300.000 registrovaných) atp. Z různých zdrojů zjistili ochranáři rovněž, že Libanon je centrem pro nezákonný obchod s ptáky mezi Sýrií, Tureckem, Egyptem, Maltou a Kyprem.  Významný je mezinárodní nelegální lov – ve státech severní Afriky působí lovci ze států Perského zálivu, podobně španělští lovci střílejí koroptve v Maroku, francouzští nebo italští lovci střílejí drozdy v Tunisku a také v egyptských mokřadech působí lovci ze zemí EU i odjinud. „Turistický lov je významná aktivita v regionu“, říká Jonathan Barnard, jeden z realizátorů projektu. Při lovu využívají pytláci různé metody odchytu či zabíjení ptáků, nechybí ani používání moderních metod jako CD přehrávačů jakožto vábniček.

Výsledkem projektu bylo mimo jiné vytvoření řady směrnic pro politiky a instituce dotčených zemí a zásad pro zodpovědnější lov stěhovavých ptáků v oblasti. Tento materiál byl poté zveřejněn v angličtině a arabštině. Zvláštní zřetel byl v této souvislosti věnován mladým lidem a dětem, aby byla ovlivněna další generace potenciálních lovců. Doufejme, že vlády dotčených zemí společně s některými organizacemi lovců a dalšími institucemi podniknou alespoň částečné kroky ke zlepšení situace tak, aby evropští ptáci nenacházeli v oblasti Středomoří smrt v takové míře jako dosud.

Zdroj: www.birdlife.org, volně přeložil M. Janoušek

_________________________________________________________________

K problematice bych si dovolil uvést vlastní názor na nevymahatelnost dodržování předpisů, různých dohod či konvencí na ochranu migrujícího ptactva zejména v zemích EU. Zdá se mi, že mnoho dobrého, co bylo zamýšleno v této části tzv. „zelené politiky“ EU nepadlo na úrodnou zem a zůstává pouze na papíře, nadto se velmi málo využívá represí při porušování výše uváděných předpisů.  M.J.

20091015b20091015c

Čáp Sture je v norském Hamaru senzací

20090120.jpg    Norsko – Čáp bílý, který se zdržoval v Hamaru a okolí (centrem pozorování byla Åkersvika) zde strávil celé léto, ale nezamířil do Afriky nebo Španělska – kde už měl dávno být. Poslední tři týdny na přelomu října a listopadu byl k vidění v Heggvin, kde posedával na pouličním osvětlení.

Ornitologové se obávali toho, co se stane, až přijde zima. Vedoucí Norské ornitologické společnosti, oddělení Hamar, Carl Knoff řekl pro místní noviny, že zvažovali, jak v případě nouze ptáka zachránit. Musel by se odchytit, odvézt na jih a tam vypustit. Ale v tom případě by musela „klapnout“ spousta věcí a nakonec jsme tuhle myšlenku vzdali. Čáp to bude muset zvládnout sám.

Celý článek →