Štítek: Ptáci přehrady Rozkoš (Strana 1 z 4)

Hohol severní patří v zimě na Rozkoši k pravidelným hostům (foto: J. Vaněk)

Konec roku 2012 a počátek roku 2013 se vyznačovaly poměrně mírným počasím s denními teplotami nad bodem mrazu. Tato situace se samozřejmě významně projevila na výskytu ptačích druhů a jejich počtech na lokalitě, neboť hladina bez ledové pokrývky umožňovala pobyt druhům vázaným na vodní hladinu. K zámrzu téměř celé hladiny došlo až na začátku druhé lednové dekády. Ledový příkrov se začal rozplývat až v předjaří v měsíci březnu.

Volnou hladinu využila k přezimování řada druhů vrubozobých. Z nepotápivých kachen byla nejpočetněji  zastoupena kachna divoká (Anas platyrhynchos), jejíž maximální počty se pohybovaly okolo 3000 ex. Dalším zimujícím druhem tohoto rodu kachen byly čírky obecné (Anas crecca) v maximálním počtu okolo 120 ex, dále 3 ex. ostralky štíhlé (Anas acuta).

Celý článek »

Tento mladý racek tříprstý se nechal poměrně ochotně zvěčnit. Foto: J. Vaněk

Cílem následujících řádku je shrnutí nejzajímavějších údajů z přehrady Rozkoš za druhé pololetí roku 2012. Toto  období zahrnuje jednak dobu podzimní ptačí migrace, ale i začátek zimy, kdy se na lokalitě zdržuje řada přezimujících druhů. Složení a počet přezimujících druhů na lokalitě je samozřejmě dán počasím v průběhu zimy, respektive tím, zda a kdy dojde k zámrzu hladiny přehrady a v jakém rozsahu. V tomto směru lze tuto zimu charakterizovat jako celkem příznivou, neboť až do konce roku nedošlo k zamrznutí hladiny na celé ploše přehrady.

Celý článek »

Kulíci zlatí patří mezi poměrně plaché druhy bahńáků – tento pták byl výjimkou potvrzující pravidlo. Foto – Jaroslav Vaněk.

Mezi bahňáky se kterými se každoročně setkáváme na Rozkoši patří kulík zlatý (Pluvialis apricaria). Stejně jako čejka chocholatá, není tento druh úzce vázán na vodu a bahnitá pobřeží, ale běžně jej můžeme zastihnout v polích a na pastvinách, často ve společnosti čejek chocholatých (Vanellus vanellus). V době svého pobytu na Rozkoši kulíci zlatí často přeletují právě mezi bahnitými plochami přehrady a polními lokalitami v blízkém okolí.

Celý článek »

Porovnání velikosti jespáka obecného (vpravo) s jespáky malými. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák malý (Calidris minuta) je druh bahňáka (Charadrii) z čeledi slukovitých (Scolopacidae), patřící k poměrně početnému rodu Calidris.

Jedná se o monotypický druh, který hnízdí v polární pobřežní tundře od Severních oblastí Skandinávie přes Rusko, severní Sibiř až po Novosibiřské ostrovy. Tah probíhá frontálně přes celé území Palearktu. Zimoviště se nacházejí převážně v pobřežní Africe (na jih od Sahary), poblíž Indického oceánu, ale i v okolí jezer Východoafrické příkopové propadliny a na pobřeží Indického poloostrova. V menší míře přezimuje i ve Středozemní oblasti.

Celý článek »

Začátek jara se na přehradě vyznačoval velice vysokým stavem vody – částečně zatopená dělící hráz. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jarní měsíce na přehradě Rozkoš se vyznačovaly poměrně dlouho přetrvávající ledovou pokrývkou hladiny. První volná hladina se objevila v prvních březnových dnech mezi úpským přivaděčem a přelivem mezi rekreační a retenční částí přehrady, a to v důsledku velmi silného přítoku vody přivaděčem. Ledová pokrývka z hladiny přehrady zcela zmizela až na počátku poslední dekády března. Celé období jara na přehradě se vyznačovalo velice vysokou vodní hladinou již od samotného začátku jara, takže hlavně bahňáci neměli na lokalitě vhodné podmínky pro svůj pobyt. Počátkem dubna byla hladina přehrady dokonce na takové úrovní, že část dělící hráze byla zatopena a značná část ostrova, na kterém se nachází kolonie racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus), byla pod vodou.

Celý článek »

Adultní pisík na dělící hrázi přehrady. Foto – Jaroslav Vaněk.

Pisík obecný (Actitis hypoleucos) je bahňák z čeledi slukovitých (Scolopacidae), který tvoří samostatný rod a v Evropě je zastoupen jediným monotypickým druhem, což znamená, že nevytváří žádné geografické rasy. Je o něco menší než špaček s delším zobákem a proti většině ostatních vodoušů má poměrně krátké nohy. Zbarvení je dost nenápadné – na svrchní straně je hnědý, na prsou hnědý až šedohnědý s tmavým skvrněním, na spodní straně je zbarven bíle. V letu je dobře patrná bílá páska v křídle. Typické pro tento druh je neustálé pokyvování zadní částí těla a také je vyznačuje typickým způsobem letu. Při vyplašení letí většinou nízko nad vodou, jeho let trhavý a přerušovaný a křídla jsou nízko svěšená.

Celý článek »

Na svrchní straně tohoto ptáka je dobře vidět tvořící se hnízdní šat – tmavá pera s rezavými okraji. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák obecný (Calidris alpina) je druhem bahňáka, který početně a pravidelně protahuje přes území celé naší republiky. Podzimní průtah toho druhu na přehradě Rozkoš u České Skalice (NA), jsem již popsal v jednom ze svých předchozích příspěvků. Následující příspěvek se zabývá jarním průtahem tohoto druhu na téže lokalitě.

Jarní tah jespáka obecného v rámci České republiky začíná již ve druhé polovině měsíce března. Nejčasnější záznam uváděný ve Fauně ČR, Ptáci 2/I (Academia 2005) je z 19.3.1974 –  1 ex. pozorován na Lenešickém rybníku, LN, (Tichý). V současné době již existuje řada časnějších pozorování. Například  v tomto roce (2012) byli první jespáci obecní pozorováni 18.3., a to 2 ex. na rybníku Nesyt, BV,  (V. Vyhnálek) a 1 ex. na rybníku Rakovec, OP , (M. Miškovský).

Celý článek »

Mladý racek tříprstý na hladině přehrady Rozkoš. Foto – Martin Došlý.

Racek tříprstý (Rissa tridactyla)  je druhem otevřených moří, kde tráví většinu svého života. V době hnízdění obsazuje skalnaté břehy moří a spolu s dalšími mořskými druhy ptáků vytváří tzv. „ptačí hory“. Takové kolonie čítají až několik tisíc hnízdících párů. V Evropě obývá pobřeží Anglie, severní část Skandinávie. V minulém století došlo k expanzi toho druhu i dále a jih, kde kolonizoval pobřeží Francie a severozápadní Španělsko a výjimečně zahnízdil i v Portugalsku. Mimo Evropu obývá ostrovy při severním pobřeží Sibiře, břehy Kamčatky a Čukotky, Aljašky a severní pobřeží Ameriky.  Do vnitrozemí zaletuje jen výjimečně, patrně vlivem silných mořských bouří. Takové zálety do vnitrozemí pak mají charakter menších, či větších invazí, což je patrné i České republice.

Celý článek »