Slavik tmavy. Foto – Alexander Erdmann
Ekologie
Slavik tmavy (Luscinia luscinia) – Zije ve vlhkych listnatych lesich, zejmena v podmacenych porostech vrb a olsi s hustym bylinnym patrem. Ze zimovist se vraci v dubnu a kvetnu. Hnizdo stavi pouze samice, byva zpravidla na zemi v huste vegetaci. Od kvetna snasi 4 – 5 (3 – 6) vajec, sedi pouze samice 13 – 14 dni. Po vylihnuti jsou mladata na hnizde asi ctyri dny samici zahrivana, hnizdo opousteji ve stari 11 – 12 dni, jeste neschopna letu, vzletna jsou o dalsi ctyri dny pozdeji. Asi dva tydny po vyvedeni z hnizda jsou jeste krmena rodici. Odlet do zimovist probiha od konce srpna do konce zari. Pohlavne dospivaji v nasledujicim roce, nejvyssi zjisteny vek je necelych devet let.
Potrava je hlavne zivocisna, hlavne hmyz a jeho vyvojova stadia, na podzim v male mire pozira i ruzne bobule (cerny bez, rybiz).
Stredni Maroko – Na prirodovedne expedici do Maroka (6.5.-28.5.1995) jsem se zblizka setkal s behulikem plavym (Cursorius cursor) – pro me naprosto exotickym druhem. S autobusovou vypravou jsme se dostali do oblasti stredniho Maroka, jizne od pohori Vysoky Atlas. Je to okrajova cast saharske pouste. Krajina predstavovala prevazne sterkovou poust a kolem castecne asfaltove silnice byly na nekolika mistech navrtane prameny vody, ktere volne vyveraly na povrch a opet se ztracely v pousti. Kolem techto vlhcich mist bylo vzdy trochu ridke vegetace, prevazne tamarysku. Nas nocleh byl v prostoru mezi poustnimi mestecky Aoufouss a Erfoud.
Maroko, Merdja Lerga – Pri rekapitulaci svych cest jsem narazil i na materialy z expedice, kterou jsem podnikl v r.1995 (6.5.-28.5.) do Maroka. Jsou to tedy trochu vousate informace, ale presto si tento zazitek dost dopodrobna pamatuji. Dva a pul denni zastavka na zaver cele cesty byla v pro ornitology zaslibene lokalite Merdja Lerga (Modra laguna) na severozapadnim atlantickem pobrezi Maroka. Lokalita je polozena jizne od primorskeho Larache u mestecka Moulay-Bousselham. Jedna se o velke jezero, ktere je pri prilivu spojeno s morem (morsky zaliv). Na jihu a vychode jezera byly v r. 1995 rozsahle slanomilne porosty s dalsimi ruznou mirou podmocenymi porosty – slanorozce, tvrde sitinovite porosty a dalsi rostliny. Jedna se o jednu z nejvyznamnejsich ptacich rezervaci v Maroku, chranenou jiz od r.1978. Nachazi se zde zimoviste kachen a bahnaku mezinarodniho vyznamu.
Polom, Sedlonov – Ve dnech 7. a 8. cervence 2011 jsem nedaleko Sedlonova v Orlickych horach v prostoru mezi osadou Polom a penzionem „Stara skola“ pozoroval dva intenzivne zpivajici samce strnada lucniho (Miliaria calandra). Ptaci po oba dny zpivali hned u silnicky v prostredi, ktere tento druh obvykle vyhledava. Stridaji se zde horske louky po obou stranach silnice (nektere jeste neosecene) a kolem cesty jsou stromy, ze kterych samci zpivali – brizy, vrby, jirovec. Zkratka – lokalita jim „slusela“. Oba ptaci byli od sebe vzdaleni asi 80 m a pri zpevu stridali vrsky stromu. Oba drzeli svoje teritorium, coz s velkou pravdepodobnosti naznacuje hnizdeni. Samice patrne sedely na vejcich. V prostoru mezi obema samci se 8. cervence v 15.30 hod. ozyvali i chrastal polni (Crex crex) a krepelka polni (Coturnix coturnix).
