Vzhledem k aktuálnímu vládnímu nařízení rušíme jarní členskou schůzi Východočeské pobočky České společnosti ornitologické, která se měla uskutečnit 21. 3. 2020 od 9:00 hodin v přednáškovém sále Jana Kašpara v Pardubicích.
Součástí schůze měla být volba nového výboru VČPČSO. Výbor pobočky v současnosti pracuje na online verzi voleb. Veškeré podrobnosti se včas dozvíte.
Děkujeme za pochopení.
Výbor VČPČSO
Pár husic nilských na Rozkoši. Foto J. Vaněk
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným a přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou mít negativní dopad na lokální biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. Početnost řady ptačích druhů mění je ovlivněna v důsledku působení antropogenních vlivů, u vrubozobých je jedním z faktorů tzv. chov „na volno“ či cílená introdukce. U husic tak došlo k vytvoření životaschopných divokých populací v nepůvodních areálech. Dynamika změn ptačích společenstev v přírodě bývá občas rychlá a fascinující. I proto je důležité proces kolonizace zaznamenat co nejpřesněji.
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 28. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 28 (2019) má rozsah 118 stran textu formátu A5. Obsahuje 8 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu (obsah ZDE). Konkrétně zde budou mimo jiné shrnuty výsledky Výzkumných víkendových táborů, které proběhly v roce 2017 v regionu Malé Hané a v roce 2018 na Kopidlnsku. Rozsáhlý článek srovnává avifaunu Vrabcovska (Kutnohorsko) v obdobích 1938–1955 a 1998–2018. Důležitý příspěvek je věnován historii kroužkování ptáků na území Ptačího parku Josefovské louky. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Přestěhovali se nymburští havrani na Královéhradecko? Zimní dny v Nymburce se celá desetiletí nesly ve znamení černých ptáků. Havrani polní a v menší míře i kavky obecné přilétali vždy na podzim ze severní Evropy, z Pobaltí a Ruska, aby v okolí středočeského města trávili zimní období. Každoročně zde společně zimovalo na dvacet tisíc ptáků. Do své domoviny odlétali vždy v první půli března. Naopak na Královéhradecku doposud ornitologové žádné nocoviště neevidovali. Letošní zima je však zcela jiná. Je mírná, bez sněhu a v Nymburce bez havranů.
Z osy vychýlené čapí hnízdo ve Ždáru nad Orlicí před započetím prací.
Žďár nad Orlicí, menší obec nedaleko Týniště, má základní školu a na jednom z jejích komínů pravidelně hnízdí čápi. Původně hnízdo bylo na silnějším komíně, ale kvůli jeho používání muselo být přesunuto na druhý – slabší. Byla na něj proto dodělána kovová podložka, aby hnízdo dobře drželo. Čápům se místo líbí, v okolí mají dostatek vhodných lovišť a tak hnízdo každoročně obsazují. Čápi jsou dobří stavitelé, a tak hnízdo neustále opravují, přistavují a zvětšují. Svou vahou pak může být nebezpečné nejen pro čápy, ale i pro své okolí, protože hrozí jeho zřícení.
