Vyšla nová kniha Tomáše Diviše Ptáci Náchodska – dravci

Tomáš Diviš je ornitologické veřejnosti znám nejen jako přední český odborník na dravce, ale také jako lokální patriot, který již své bohaté zkušenosti a znalosti místních ornitologických poměrů úspěšně využil v knize „Čáp bílý v Dolním Pometují“, která vyšla v roce 2011. Jeho jméno je také těsně spjato s Východočeskou pobočkou ČSO, v níž působil dlouhá léta jako člen výboru jednatel, místopředseda a předseda. Nyní autor zpracoval výsledky svého celoživotního výzkumu dravců do knihy, která přináší na 108 stranách zvětšeného formátu B5 informace o hnízdním prostředí, umístění hnízd, potravě mláďat i dospělých, kroužkování, etologii, hnízdní biologii a samozřejmě také o rozšíření a početnosti celkem 22 druhů dravých ptáků zjištěných v oblasti severovýchodních Čech.

Celý článek →

Rorýsi na ZŠ Městec Králové

Rorýs obecný. Ilustrační foto Wikipedia Commons

V létě a na podzim v roce 2015 prošla naše základní škola celkovou rekonstrukcí střechy, došlo k výměně oken a zateplení celé budovy polystyrenem. Během těchto prací byla na severovýchodní zdi budovy instalována rorýsí budka se čtyřmi vletovými otvory. Budky nejsou osazeny vnitřní kamerou.

Celý článek →

Letní odchytová akce v NPP Zehuňský rybník 2017

Další kříženec jiřičky a vlaštovky. Foto Lubor Urbánek

Dvacátá osmá letní odchytová akce na Žehuňském rybníku proběhla opět poněkud později ve dnech 5. až 12. srpna 2017 v tradičním kroužkovatelském obsazení a znovu hojného počtu  návštěvníků. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C, v pátek před odjezdem jsme se dočkali dešťů a bouřek.  Celkem bylo trvale nataženo jen 210 metrů sítí s oky  6 mm (stanoviště H bylo zrušeno pro odstřel divokých prasat a bohužel, poprvé za 28 let, jsme se setkali i s krádeží sítě). Dále byla krátce natažena jedna síť pro odchyt dravců, 3 sítě pro nepravidelný odchyt slavíků a sítě na křepelky . Na stanovišti A byla instalována vrš pro odchyt chřástalů. Noční odchyty slavíků byly konány ve spolupráci s Pavlem Kverkem.

Celý článek →

Jak je to s citlivostí na vyrušování u jeřábů popelavých?

Jeřáb opouštějící hnízdo 8.4. 2017. Foto L. Kadava

Jeřáb popelavý je obecně uváděn jako druh, který je velmi citlivý na vyrušování v době hnízdění. Mezi ornitology se jednotlivá hnízdiště velmi často tají, zásadně nejsou doporučovány jakékoli nadbytečné návštěvy hnízda, či lokality, na níž k hnízdění došlo. V principu jsou tyto zásady jistě správné, jeřáb popelavý s sebou nese stále statut neobvyklého zážitku v přírodě, tím spíše, jde-li o hnízdiště. V neposlední řadě je legislativně chráněn jako druh kriticky ohrožený. V posledních letech zaznamenávám během své terénní praxe zvýšený výskyt jeřábů v hnízdní době na nových lokalitách. O prokázané hnízdění jde málokdy, jednak ptáci jsou během inkubace vajec a vodění mláďat velmi nenápadní, a také z důvodu, že k přímému hledání hnízda nenacházím důvod.

Celý článek →

Vladimír Šoltys nalezl pro děti kouzelné pírko

Co se stane, když Vlaďka jednoho dne objeví kouzelné pírko? Co všechno dokáže jedno takové pírko „napáchat“? A co se asi přihodí v muzeu, kde na svou proměnu čekají ptačí cestovatelé z celého světa? Autor, ornitolog, veterinář, cestovatel, horolezec, fotograf a člen VČPČSO  Vladimír Šoltys se po úspěšné knize „Proč má kos žlutý nos“ pouští do dalšího ptačího dobrodružství k knize „Tajemství kouzelného pírka“.

Celý článek →

Hnízdění morčáka velkého na Pardubicku

Samice s mláďaty na Labi pod Slavíkovými ostrovy (5.6.2017) . Foto Jan Krejčík

Dle průběžných výsledků mapování bude morčák velký (Mergus merganser) jedním z nejvýraznějších „skokanů“ připravovaného atlasu hnízdního rozšíření. Tento atraktivní druh potápivé kachny byl ještě v průběhu druhého mapování (1985-1989) hlášen z pouhého jednoho procenta území s prokázaným hnízděním v jediném kvadrátu. Třetí mapování v letech 2001-2003 již tento druh zaznamenalo tento druh na třech procentech území (čtyři kvadráty s prokázaným hnízděním). V rámci aktuálního mapování bylo hnízdění doposud prokázáno v 51 kvadrátech a některá z hnízdních kategorií je uváděna ze 17% čtverců. Těžištěm současného výskytu jsou především povodí Odry, Jizery a Ohře.

Celý článek →