Labuť velká z Mušlového rybníka ve Vídni.
Trilety spolecny projekt Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke a Poludniowowielkopolskiej Grupy Ogolnopolskiego Towarzystwa Ochrony Ptakow „Labute 2008-2010“ nemusim dlouze predstavovat a pripominat. V ramci neho byly krouzkovany labute velke (Cygnus olor) na zimovistich v Hradci Kralove a v Pardubicich, ale v srpnu roku 2009 i rada hnizdicich rodinek a nehnizdicich jedincu v Kralovehradeckem i Pardubickem kraji. Po trech letech se muzeme pokusit zhodnotit hlaseni, ktera evidujeme i u dvou labutich rodin, ktere hnizdi v Opatove na Svitavsku.
Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Svitavy – Straka obecna (Pica pica) je do urcite miry synantropnim druhem jiz od nepameti. V nasi ornitologicke literature z konce 19. stoleti se muzeme docist, ze vyhledavani lidske pritomnosti je jiz dlouhodobym znakem populaci strak i na nasem uzemi. V prubehu druhe poloviny 20. stoleti se vsak zacaly vice projevovat zmeny, ktere se staly markantni nejen diky castejsi pritomnosti strak v prostredi vesnic a mest, ale pozdeji i jejich pocetnejsim pripadum opakovaneho uspesneho zahnizdeni v tomto prostredi.
Poličsko – Pokud se rozhodnete poznavat a pozorovat zejmena vodni ptaky v oblasti Policky, pak zrejme nejlepsi moznosti, pokud se tyka druhove rozmanitosti, bude odkalovaci nadrz ZRUD – Masokombinatu Policka a.s. Nachazi se 3 km severozapadne od Policky (kv. 6263), ve zvlnene krajine poli a lesu, na okraji Ceskomoravske vrchoviny a Zdarskych vrchu.
Hostynske vrchy – Pro podstatnou cast Vychodocechu bude oblast vychodni Moravy zrejme dost „exotickym“ prostredim, ve kterem jako urcite birdwatcherske lakadlo ziji nektere horske druhy ptaku. Oproti napriklad Kralickemu Snezniku je system Vnejsich Zapadnich Karpat podstatne rozsahlejsi, a vybrat si tak lokalitu s ornitologickym cilem nemusi byt nakonec tak snadne. V druhe polovine dubna letosniho roku jsem zvolil Hostynske vrchy na pomezi Kromerizska, Zlinska a Vsetinska.
