Na rok 2015 připadají ve spolkovém pobočkovém životě dvě významné události. Výročí 40 let od založení VČP ČSO a celostátní ornitologická konference s mezinárodní účastí „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“, která se koná jednou za pět let. Letos proběhne již šestá konference. Prvotním cílem takového setkání je možnost prezentace a sdílení nejen posledních ornitologických výzkumů, ale měl by být poskytnut prostor pro zveřejnění výsledků nejen akademického bádání, ale také ornitologům amatérům, jejichž regionální výsledky do značné míry ovlivňují současnou podobu české ornitologie. Dalším kladem, který konference může přinést, je i v době široce využívaných komunikačních technologií možnost kolegiálního kontaktu a přímé výměny zkušeností, různorodých pohledů na danou problematiku a také cosi, co snad lze nazvat „užším komunitním pocitem“, který přirozeně vyplívá ze setkání lidí s podobným pohledem na svět ptáků, navíc nezřídka podpořeným přátelskými vztahy.
Autor: Lukáš Kadava (Strana 10 z 13)
Pozorování poláka malého (Aythya nyroca) patří k těm zajímavým a atraktivním ornitologickým zážitkům. Přestože je na tahu pozorován v malém počtu každoročně, jako hnízdící v ČR vymizel. Poslední hnízdění uvádějí stránky Faunistické komise ČSO z roku 1988 na rybníku Chobot na Třebíčsku. V roce 1992 uvádí hnízdění 1 páru v NPP Žehuňský rybník M. Jelínek (in litt.). Je také pravdou, že v některých letech bývá vzácně pozorován i v hnízdní době (např. v roce 2003 na Znojemsku, nebo v roce 2009 na Střední Moravě) avšak doposud bez prokázaného hnízdění. Jediný údaj o hnízdění uvádí V. Šena z roku 2006 na Českolipsku, kde měla být pozorována rodinka s mláďaty (tento údaj však FK ČSO neeviduje). Z východních Čech údaje o hnízdění chybí od 80. let minulého století. Až teprve letos bylo hnízdění poláka malého prokázáno na rybníku Černý Nadýmač na Přeloučsku.
Klikněte na obrázek:
Stále platí, že Vaše podpora je klíčovým faktorem pro úspěšné fungování projektu. Více na webu ČSO ZDE
Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) je dlouhodobý monitorovací projekt, který každoročně sleduje vývoj početnosti většiny druhů u nás hnízdících ptáků. Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO) a dobrovolní spolupracovníci zapojení do tohoto programu sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně upravované trendy početnosti jednotlivých druhů ptáků, které na základě dat od spolupracovníků sestavuje koordinační tým. Jednou ze sčítaných oblastí je rozhraní Kolínska a Královehradecka mezi obcemi Žiželice a Pamětník.
Říční nivy v přírodě blízkém stavu se v podmínkách České republiky uchovaly jen zřídka. Komplex biotopů zahrnující neregulovaný tok Mlýnské Cidliny a její říční nivy s krajinnými strukturami, mající místy antropogenní původ (tj. zatopené maloplošné pískovny a sečené louky), vytvářejí pestrou a harmonickou krajinu v k.ú. obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou v Královehradeckém kraji, která je od roku 1995 chráněna jako Přírodní památka Pamětník. Dne 1.7. 2015 uplyne 20 let od vyhlášení PP, kterou místní nazývají Kotrdáč. To je jistě důvod k alespoň stručnému vyzdvižení významu, který má lokalita i mimo své hlavní předměty ochrany. Ornitologické poměry byly doposud poněkud stranou zájmu a to zvláště pro nedostatek místních dat. Lokalita také nebyla systematicky a dlouhodobě sledována. Jaká je tedy zdejší současná krajina „z ptačí perspektivy“?
Ještě před několika lety byly oba druhy luňáků (Milvus migrans / Milvus milvus) v západní části bývalého okresu Hradec Králové opravdovou vzácností. Luňák hnědý byl vůbec prvně zjištěn až v roce 2008. Od té doby krajinu Novobydžovska (méně již Chlumecka) vzali oba druhy těchto elegantních druhů dravců za svoji a dnes můžeme směle prohlásit, že se jedná ve zdejší oblasti o pravidelně hnízdící druhy.
I na tak velké ptáky, jako je orel mořský (Halliaeetus albicilla) číhá v přírodě řada nástrah. Nejznámější jsou bohužel zejm. v souvislosti s cílením pokládáním otrávených návnad, kterých jsou orli mořští často obětí. Pokud se však události obrátí správným směrem ke zdárnému konci, je to vždy potěšující příběh. Tím spíše, že v jedné ze dvou níže popsaných událostí hrají důležitou roli lesníci či myslivci.
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je již řadu let výrazně ubývajícím druhem nejen v České republice, ale v celé řadě evropských zemí. Polovina populace tohoto bahňáka doposud hnízdí v Nizozemsku, avšak i zde jde o druh výrazně ubývající. Organiazce Birdlife International je již od počátku devadesátých let upozorňována, aby byl druh zařazen mezi celosvětově ohrožené. Mimo zdokumentovaný úbytek evropské populace pak zejména z důvodu nedostatečně známého populačního trendu poddruhu L.limosa melanuroides v Asii. Pouze u evropského poddruhu L. limosa islandica bylo zaznamenáno zvýšení početnosti lokální islandské populace.
Sýček obecný (Anthene noctua) patří k druhům, jejichž počty se výrazně snižují ve velké části hnízdního areálu. Také v České republice jde o druh, jehož početnost klesla v minulých letech na kritickou mez. Zdali se nalezne cesta k ochraně této sovičky, napoví již čtvrtý program celorepublikového sčítání sýčka obecného, který organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Ve východních Čechách patří sýček v řadě oblastí k nezvěstným druhům. Přesto není vyloučeno, že existují lokality, kde sýčci přežívají a unikají pozornosti.
Projít se po obnaženém dně NPR Bohdanečský rybník se hned tak nepoštěstí. Vidět známou východočeskou rezervaci z míst, kam se běžný návštěvník nedostane – navíc s odborným výkladem Vlastimila Peřiny a Milana Růžičky z AOPK Pardubice a Adolfa Vondrky z místního rybářského podniku. To byla hlavní lákadla „Procházky po dně“ NPR Bohdanečského rybníka, kterou pro VČP ČSO připravila pardubická Agentura ochrany přírody a krajiny v sobotu 14. února 2015. A zajímaví ptáci samozřejmě byli také k vidění!












