Pár husic nilských na Rozkoši. Foto J. Vaněk
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným a přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou mít negativní dopad na lokální biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. Početnost řady ptačích druhů mění je ovlivněna v důsledku působení antropogenních vlivů, u vrubozobých je jedním z faktorů tzv. chov „na volno“ či cílená introdukce. U husic tak došlo k vytvoření životaschopných divokých populací v nepůvodních areálech. Dynamika změn ptačích společenstev v přírodě bývá občas rychlá a fascinující. I proto je důležité proces kolonizace zaznamenat co nejpřesněji.
