Východočeská pobočka České společnosti ornitologické

Rubrika: Cestopisy (Strana 2 z 5)

Holandsko – tentokrát jižní

20130223

Kamenáček pestrý (Arenaria interpres). Foto: J. Novák

Jistě pod vlivem spokojenosti z našeho loňského poznávání ptáků v severním Holandsku, jsme poměrně brzy začali přemýšlet nad další oblastí, kterou bychom rádi v zimním období navštívili v roce letošním. Neměli jsme delší čas jasno, a tak jsme se nakonec dohodli, že cílem nynější zimní „výpravy“ bude znovu Holandsko – tentokrát jižní. Hlavním územím, kde jsme chtěli trávit nejvíce času, se stala rozlehlá delta řek Rýn (Rijn), Maza (Mass) a Selda (Schelde) a kraje Zuid Holland a Zeeland.

 

Celý článek »

Thassos – zelený smaragd v Egejském moři

Racek středmorský (Larus michahellis) - běžný druh řeckého pobřeží. Foto: L. Novák

Racek středmořský (Larus michahellis) – běžný druh řeckého pobřeží. Foto: L. Novák

Vzhledem k tomu, že Thassos, přezdívaný pro množství lesů „zelený smaragd Egejskeho moře“, nepatří mezi vyhlášené ornitologické lahůdky, odjížděl jsem na tento skalnatý ostrov raději bez přílišného očekávání.  Jak už to však bývá, dopadlo pozorování zde mnohem lépe, než na řadě vyhlášených lokalit. Ale vezměme vše po pořádku.

Celý článek »

Klenoty Maďarska aneb ornitologická cesta do NP Kiskunsági a Hortobágy

20120814

Samec poštolky rudonohé – foto: L. Novák

Tak už je to tady. Druhá půlka července a my vyrážíme směr Maďarsko. Naším cílem je NP Kiskunsagi, nakonec se nám ale (teď trochu předběhnu děj) podaří dostat i do druhého na ptáky vyhlášeného parku Hortobágy. Všichni ostatní členové této výpravy (Filip Jetmar, Milan Janoušek a manželé Novákovi) už obě oblasti dobře znají, pro mě jde však o premiéru. Přemýšlím, jestli nejsem náhodou jediný český ornitolog, který dřív navštívil Island než Hortobágy a cesta zatím plyne. U Břeclavi nám snad jako rozloučení nad autem přelétá luňák hnědý (Milvus migrans).

Celý článek »

Další birdwatcherské zkušenosti ze zimní návštěvy severního Holandska

20120508Jistě i pod vlivem úspěšné zimní výpravy v loňském roce kolegů A. Holuba, L. Jassa, P. Švejdy a J. Vaňka, která byla podrobně popsána v rubrice cestopisy (třídílný „Únorový birdwatching v Holandsku“), jsme začali již na podzim spřádat plány k zájezdu do přibližně stejných končin, s cílem poznat zde zimující ptačí druhy stejně, jako při naší předešlé návštěvě severního Polska. Věděli jsme, ze oproti ní můžeme očekávat lákavou změnu v druhovém složení i početnosti „cílových“ druhů, hlavně vodního ptactva.

Celý článek »

Ptactvo Kanady II. část : Britská Kolumbie

Sojka Stellerova (Cyanocitta stelleri). Foto: V. Šoltys

Můj kanadský souputník Honza má starostlivou manželku. Každý večer jí odesílá sms zprávu, že je vše v pořádku a na jakém místě se chystáme přenocovat, aby si mohla zde v Čechach na Googlu najít, kde se přesně nacházíme. Minuli jsme mnoho překrásných zákoutí u řeky, s vyhlídkou na hory, nad vodopádem. Žádné z míst ale není pro naše nocování dost dobré. Po 600 kilometrech ujetých dnešního odpoledne, stále nemáme signál mobilní sítě.

Celý článek »

Za endemity na Kanárské ostrovy

20120202

Kanár divoký (Serinus canaria) v horské vesnici Vilaflor. Foto: L. Jasso

Při každém listování v atlasech ptáků Evropy a severní Afriky jsem se zastavil u nezvykle zbarveného ptáka – modré pěnkavy. Pěnkava kanárská (Fringilla teydea) žije pouze na dvou ostrovech Kanárského souostroví. Na Gran Canarii žijicí rasa F. t. polatzeki je dnes velmi vzácná (pouze 250 ex.) a je na pokraji vyhynutí. Na Tenerife žije nominátní F. t. teydea. Sameček je celý břidlicově modrý, jenom spodní ocasní krovky má bílé. Hnízdí pouze v horských lesích, tvořených endemickou borovicí kanárskou (Pinus canariensis) ve výšce 1 200 – 1 800 m n. m. Je stálá. Její populace je odhadnuta na 1 800 – 4 500 ptáků. Vzhledem k omezenému hnízdnímu aráalu (440 km2) patří k nejvzácnějším ptákům světa. A právě modrá pěnkava byla důvodem mého putování za endemity Kanárských ostrovů.

Celý článek »

Ptactvo Kanady I. část: Alberta

20120115

Mladý ex. racka delawarského (Larus delawarensis). Foto: V. Šoltys

Ptáci? „Tady žádní nejsou. Jenom medvědi a pumy,“ dozvídám se od našeho hostitele, Čecha, který zde v Canmore na úpatí Skalistých hor žije již přes dvacet let. Není žádný ornitolog, ale o přírodě toho ví dost. Koneckonců jako každý, kdo tady žije. Divočina je zde všudypřítomná. Kousek od verandy jeho domu stojí nevzhledná bílá krabice. „To je můj včelín,“ říká pyšně. „To je uz druhý. Ten první mi v zimě odnesl medvěd!“ Poněkud zpozorníme. Medvěd? Vždyť jsme ve městě, které má dvacet tisíc obyvatel! „No jo,medvěd. Ale to nic není. Sousedovi,“ ukázal na dům vedle, „ulovila předloni jeho psa puma přímo tady na zahradě. Už ho nenašli.“

Celý článek »

Podzimní návštěva NP Hortobágy, tentokrát kvůli jeřábům

20111115a

Dospělý jeřáb popelavý (Grus grus) při přeletu. Foto – Jiří Mach.

Kdo by neslyšel o jednom z evropských ornitologických fenoménů v území maďarské puszty a rybníků, kde každoročně dochází ke shromažďování desetitisíců jeřábů popelavých (Grus grus) na jejich cestě ze severu a severovýchodu Evropy do zimovišť. Kdo by také nechtěl někdy vidět toto „přírodní divadlo“, kde vystupuje jeden jediný ptačí druh, a být tak užaslým divákem nevšedních okamžiků a zážitků.

Celý článek »

Za ptáky krajinou sopek a ledu – 2. část: Island

Jespák mořský (Calidris maritima) - foto: Jakub Vrána

Jespák mořský (Calidris maritima) – foto: Jakub Vrána

 

Před pár měsíci jsem zde publikoval první ze dvou částí cestopisu o Islandu a jeho ptačích obyvatelích. Ironií osudu mi ve stejný den, kdy jsem vložil svůj příspěvek na web, začal Jarda Vaněk posílat své čtyřdílné zážitky z Nizozemí, za něž mu moc děkuji. Rozhodl jsem se tedy s druhým dílem o Islandském putování počkat a přijít s ním až po Jardově opusu. A tak Vám nyní s delší odmlkou, za kterou se omlouvám, předkládám po Westmanských ostrovech své zážitky i ze samotného Islandu.

Celý článek »

Únorový birdwatching v Holandsku – část. 4

20100803

Adultní exemplář husy sněžní bílé morfy. Foto J. Vaněk

Prozatím každý den našeho pobytu v Holandsku měl svůj zlatý hřeb, někdy jich bylo  i více.  Pravdou je, že člověk nalezení takového zlatého hřebu musí často trochu napomoci. Ve středu 23.2. jsme si v navigaci označili souřadnice lokality, na které byla v tomto týdnu pozorována husa sněžní (Anser caerulescens). Ráno tedy vyrážíme do provincie Flevoland, kde se má náš cílový druh pro tento den  nacházet kdesi  u obce Herxen.

Celý článek »

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 Východočeská pobočka ČSO

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑