Strnad luční (Emberiza calandra) svým nenápadným hnědavým zbarvením trochu připomíná skřivana. Je celý hnědý, pouze na prsou a na bříšku má hnědavé skvrny, umístěné na světlém podkladu. Robustní žlutý zobák pak nezapře zálibu v semenech nejrůznějšího typu. Přestože patří legislativně mezi kriticky ohrožené druhy, nalezneme u nás místa, kde je jeho výskyt nejen pravidelný, ale i relativně hojný. Strnadi luční jsou druhem s proměnlivou populační dynamikou. Nejen v rámci území ČR, kde je jeho rozšíření omezeno výrazně jen na severní část České republiky (zejm. Polabí, České středohoří, Podkrušnohoří, blíže ZDE), tak i v oblastech, kde je početný a kde jeho populace může kolísat na základě dostatku lokálních vhodných biotopů.
Rubrika: Výzkum (Strana 1 z 7)
Čejky patří mezi silně ubývající druhy. V takové situaci má smysl před koly traktoru chránit každé hnízdo. O tom, jak se taková ochrana v praxi v terénu provádí a jak vy sami můžete čejkám pomoci se dozvíte právě na této akci.
Blíže se můžete dozvědět ZDE
Na poslední členské schůzi pobočky (18. 3. 2023) zazněla zpráva o chystaném LSD (liniovém sčítání druhů) v Krkonošském národním parku. Oblastní ornitologická sekce při Správě KRNAP (Pracovní skupina ČSO) se tak mimo jiné snaží navázat na odkaz Jiřího Flouska, zesnulého zoologa Správy KRNAP a člověka, jehož dlouholeté úsilí a zápal v ochraně krkonošské přírody zanechal v nás všech hlubokou stopu.
Cílem plánovaného LSD v Krkonoších je sledování vývoje početnosti horských ptáků, jejich vazeb na jednotlivá prostředí a změn výskytů druhů v souvislosti s nadmořskou výškou. Ekosystémy ve vyšších nadmořských výškách a zejména primární bezlesí čelí nejdramatičtějším proměnám způsobených klimatickou změnou, která se projevuje např. posunem horní hranice lesa, stavu horských rašelinišť či dostupností potravní nabídky.
Dudek chocholatý (Upupa eppops) patří mezi výrazné ptačí druhy, avšak i přes své nápadné vzezření je u širší veřejnosti znám spíš dle jména. Nejčastěji se s dudkem potkáme při jarním průtahu začátkem dubna, květnové či červnové hnízdní záznamy jsou o poznání vzácnější. Je to jeden z našich nejpestřejších, a přitom značně velkých ptáků, téměř velikosti hrdličky. Jeho zbarvení je na naši přírodu dosti neobvyklé, celkově světle rezavonohnědé, ale s černobíle kostkovanými a zakulacenými křídly, což je nápadné zejména v letu. Výrazná chocholka, podle které má dudek druhové jméno, není obvykle příliš vidět, pouze v toku nebo v rozčilení ji dudek vztyčuje do podoby vějíře kolem hlavy.
Pomalu se blíží zima a s ní i další sezóna Zimního sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách. Tento monitorovací program v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny početnosti zimujících ptáků v regionu středních a částečně též východních Čech. V tomto rozsahu se jedná již o osmnáctou sezónu, avšak počátky sčítání sahají až do devadesátých let, kdy začal monitoring na středočeských úsecích Vltavy a Labe.
Zatímco rákosiny rybníku Zrcadlo se zdají být rok co rok svěží a obrozené, pro účastníky akce to úplně neplatí. Vzhledem ke zdravotním potížím některých kmenových kroužkovatelů bylo konání letošního ročníku tradiční kroužkovací akce velmi silně ohroženo a do poslední chvíle nebylo jasné, zda se vůbec uskuteční. A jako by nestačily komplikace s epidemií Covid – 19, přidalo se se svojí „trochou do mlýna“ i počasí. Pokud jsme si v minulých letech naříkali na tropická vedra, letošní rok všechno předčil. Díky neúčasti stálých kroužkovatelů nebyla letos natažena jedna celá linie sítí a kvůli nesnesitelným vedrům musely být sítě od 11,00 do 17,00 pravidelně stahovány, abychom neohrozili životy odchytávaných opeřenců. To vše dohromady velmi ovlivnilo výsledky letošního ročníku.

Pár husic nilských na Rozkoši. Foto J. Vaněk
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným a přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou mít negativní dopad na lokální biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. Početnost řady ptačích druhů mění je ovlivněna v důsledku působení antropogenních vlivů, u vrubozobých je jedním z faktorů tzv. chov „na volno“ či cílená introdukce. U husic tak došlo k vytvoření životaschopných divokých populací v nepůvodních areálech. Dynamika změn ptačích společenstev v přírodě bývá občas rychlá a fascinující. I proto je důležité proces kolonizace zaznamenat co nejpřesněji.
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 28. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 28 (2019) má rozsah 118 stran textu formátu A5. Obsahuje 8 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu (obsah ZDE). Konkrétně zde budou mimo jiné shrnuty výsledky Výzkumných víkendových táborů, které proběhly v roce 2017 v regionu Malé Hané a v roce 2018 na Kopidlnsku. Rozsáhlý článek srovnává avifaunu Vrabcovska (Kutnohorsko) v obdobích 1938–1955 a 1998–2018. Důležitý příspěvek je věnován historii kroužkování ptáků na území Ptačího parku Josefovské louky. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách mezi říjnem a dubnem sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky.
Šestá jihočeská ornitologická konference se uskuteční k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK), pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) 27. – 29. září 2019 v budově Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V rámci konference se můžete těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, podzimní členskou schůzi ČSO, diskuzní panel, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer a další doprovodný program. Aktuálně je již otevřena registrace účastníků, rádi uvítáme účastníky ze všech koutů ČR. Veškeré informace o konferenci ZDE
Aktuálně byla spuštěna registrace účastníků ZDE
Za organizační výbor Vojtěch Kubelka











