Strana 35 z 93

sovy jsou schopné otočit hlavou až o 270°, nahrazuje jim to jejich neschopnost pohybovat očima
V zásadě jednoduchá otázka, ale s odpovědí je to trochu složitější. Doposud se odpověď skládala z toho, že má sova upravené obratle a vazy, které ji to umožňují. Nová studie ale ukazuje, že přizpůsobení není jen jedno a přesně anatomicky vykresluje, jak dokonalý tento systém je. Studie také vyhrála hlavní cenu posterů na 2012 International Science & Engineering Visualization Challenge a vyšel v časopise Science.

Mladí puštíci obecní – jsou-li dobře živeni, dvoudenní věkový rozdíl poněkud zaniká (foto: M. Dusík)
Průběh a celkový výsledek hnízdění dutinových dravců a sov vázaných na drobné savce je odvozený od dynamiky kořisti v prostředí, proto je třeba ji stručně zhodnotit. Protože v zájmovém území Javořích hor nejsou prováděny odchyty drobných savců a cykly probíhají ve všech našich horských oblastech velmi podobně, jsou využity výsledky odchytu ze severozápadní části Orlických hor.
První reportáží v novém roce bych se opět rád vrátil k tomu, co nového jsem zaznamenal v českých zoologických zahradách. Samozřejmě se můj záběr vztahuje pouze k mé geografické působnosti, a ta v roce 2012 obsáhla tři zoo – Lešnou, Plzeň a, jak již tradičně, Prahu.

nove webove stranky venujici se problematice ochrany ptaku pred narazy do skel
Statisice ptaku rocne zahynou v Cesku po narazu do prosklenych ploch. Nejedna se jen o medialne zname priklady narazu do nezabezpecenych pruhlednych protihlukovych sten. Stejne casto narazeji ptaci do daleko mensich sklenenych ploch na rodinnych domcich, skolach, administrativnich budovach, zastavkach hromadne dopravy ale i na kulnach, sklenicich, parnicich…

Tento mladý racek tříprstý se nechal poměrně ochotně zvěčnit. Foto: J. Vaněk
Cílem následujících řádku je shrnutí nejzajímavějších údajů z přehrady Rozkoš za druhé pololetí roku 2012. Toto období zahrnuje jednak dobu podzimní ptačí migrace, ale i začátek zimy, kdy se na lokalitě zdržuje řada přezimujících druhů. Složení a počet přezimujících druhů na lokalitě je samozřejmě dán počasím v průběhu zimy, respektive tím, zda a kdy dojde k zámrzu hladiny přehrady a v jakém rozsahu. V tomto směru lze tuto zimu charakterizovat jako celkem příznivou, neboť až do konce roku nedošlo k zamrznutí hladiny na celé ploše přehrady.

Mlady německý čáp odečtený v srpnu 2012 u Babic. Foto Josef Vrána
Rok 2012 přinesl na Chlumecku několik zajímavých pozorování, které dále rozšiřují a doplňují naše znalosti o této části východních Čech. Krajina, jíž dominuje niva řeky Cidliny a Bystřice a několik zachovalých středověkých rybníků, vytváří místy atraktivní prostředí zejména pro vodní a mokřadní druhy ptáků. Přesto, že úsilí a časové možnosti byly zřetelně nižší než v předchozích letech, lze hodnotit rok 2012 jako ornitologicky atraktivní.
Téměř 40 let působí na ornitologické a občanské scéně Ornitologická sekce při Správě KRNAP. Založil ji 23. ledna 1975 RNDr. Petr Miles a spolu s třicítkou lidí tak položil základy terénní činnosti při pozorování a ochraně ptáků na území národního parku i přilehlého podhůří. V témže roce vyšlo také první číslo zpravodaje Prunella, který byl pojmenován podle významného zástupce krkonošské alpinské avifauny – pěvušky podhorní (Prunella collaris). Dnes má sekce 43 členů a její činnost koordinuje sedmičlenný výbor, který také tvoří redakční radu Prunelly. Ta vychází za podpory Správy KRNAP jednou ročně. Jsou v ní publikovány odborné články s regionálním zaměřením, zajímavá ornitologická pozorování z širší oblasti Krkonoš a přehled ptáků, okroužkovaných v zájmové oblasti. Zajímavým zpestřením je přehled a pozorování zajímavých krkonošských obratlovců.
V severozapadni casti parku se nachazeji za jihoamerickymi vybehy hned tri pozorovatelny – Van De Bovenkampova, Zeissova, Lathburyova a Lednacci, situovana primo proti nore lednacka ricniho (Alcedo atthis). I kdyz bylo na miste narvano fotografy, lednacek se neukazal.

Mladé poštolky obecné v polobudce(foto M. Dusik)
Umělá hnízdiště vytvářejí základní síť hnízdních příležitostí pro poštolky a sovy ve vhodných biotopech. Umožňují přesun párů v jednotlivých hnízdních sezonách, zvýšení jejich koncentrace v blízkosti lokalit s nadprůměrnou nabídkou potravy a úspěšné vyvedení maximálního počtu mláďat. Právě značná úspěšnost při hnízdění v prostorných umělých dutinách je předpokladem k potřebnému populačnímu růstu a postupnému zasídlení i troficky méně výhodných lokalit. V teritoriích s nepravidelnou nebo nízkou potravní nabídkou dochází k odchování omezeného počtu mláďat nebo k zahnízdění s několikaletými přestávkami. Bývají obsazována nehnízdícími páry nebo lichými jedinci. Pobytové stopy po nich (hnízdní kotlinky, peří, ulovená potrava, vývržky apod.) dávají důležité informace o průběhu osídlování sledovaného prostoru a doplňují celkový obraz o vývoji populace cílových predátorů i rozložení ohnisek jejich kořisti.





