Migrující ptáci na svých dlouhých cestách překonávají spoustu překážek, nástrah a velké množství různých biotopů – lesy, moře, pouště apod. Na dlouhé cestě se zastavují na migračních zastávkách na vhodných místech, aby si odpočinuli a doplnili zásoby energie na další cestu. Poslední výzkum pomocí geolokátorů u bekasin větších (Galinago media) však ukázal velmi překvapivé výsledky.
Strana 52 z 93
BURGERS ZOO ARNHEM 
Jednoho destiveho dne jsme si s Karin udelali maly vylet do zoo v holandskem Arnhemu. Tato zoologicka zahrada je pomerne ambicioznim evropskym projektem, protoze se zde nachazi pravdepodobne jedna z nejrozsahlejsich zastresenych expozic vubec. Cela zoologicka je rozdelena na tri casti – klasickou zoo, safaripark a obri trojkomplex, slozeny ze Sonorske pouste, jihoamerickeho pralesa a morskeho sveta. Nedaleko vchodu jsem kratce po vstupu narazil na kolonii tucnaku brylovych (Spheniscus demersus) a o kus dal na husice lisci (Tadorna tadorna), umistene nezvykle ve vybehu tulenu krouzkovanych (Phoca hispida). Kolem nekolika vybehu pro kopytniky a selmy jsme postupne prisli az ke vchodu do sonorske pouste.
Pardubicko – Hnizdo tohoto paru Jirka Cesak hledal nekolik let. Kazdorocne je pozoroval, hledal, a nic… Az letos se to povedlo. Lunaci cerveni (Milvus milvus) si postavili hnizdo na vysokem topolu primo nad turistickou cestou. Dokud byly stromy bez listi, bylo hnizdo zdalky napadne a jen jsme s napetim cekali, jak to dopadne. Jirka je chodil pravidelne kontrolovat a ocas s charakteristickou vidlickou na konci nebo seda hlava, vycnivajici pres okraj hnizda svedcily o tom, ze samice trpelive vysedava snusku. A zatimco samice trpelive sedela, my jsme netrpelive cekali…
Svitavsko – Vlha pestra (Merops apiaster) je druh s mediterannim typem rozsirenim. Hnizdi v teplych a suchych oblastech Evropy, Asie a severni Afriky. Zimuje v tropicke a jizni Africe, kde jiz take vznikly hnizdni kolonie. Hranice jejiho rozsireni kolisa rovnez na severnim okraji arealu a jsou znamy vlhy, ktere vyvedly sva mladata dokonce i ve Velke Britanii, Nizozemsku, Belgii, Dansku a Nemecku (vse HUDEC & STASTNY 2005). Jeji celkova populace v Evrope cini 91 243 – 192 853 paru (HAGEMEIJER & BLAIR 1997).
Stetin, Polsko – Nadaci „Ratujmy Ptaki” (Zachranme ptaky) ze Stetina neni v Polsku potreba nikomu predstavovat. Vsichni zajemci o ptaky vedi (nebo slyseli ci cetli) o energicke pani Zofii Brzozowske, zakladatelce nadace, ktera pred mnoha lety opustila vsechno ostatni, aby svuj zivot zasvetila pomoci ptakum. Pani Zofia obetovala tomuto cili vlastni byt a prijala pod svou strechu stovky (ne-li tisice) kridlatych stvoreni, z nichz se mnohe (casto za spoluprace s „Ptacim azylem” ve Varsave) podarilo zachranit, vylecit a vypustit na svobodu. Cast tech vice poskozenych nalezla utociste bud v jinych zachrannych stanicich, nebo zustava v peci pani Zofie u ni v byte.
Hradec Kralove – Nedavno medii probehla zprava, ze Reditelstvi silnic a dalnic se dohodlo s farmarkou Havrankovou a dostavbe dalnice do Hradce Kralove jiz nic nestoji v ceste. My ale vime, ze dalnice do Hradce Kralove jiz davno vede. Presvedcilo se o tom vice nez ctyricet ucastniku prirodovedne exkurze nazvane „Odpoledne v hradecke prirode“. Rec je pochopitelne o zelene dalnici. O jednom z biokoridoru, ktery propojuje mesto s okolni krajinou a vytvari tak dopravni a existencni podminky pro bezne, vzacne i mene vzacne druhy rostlin a zivocichu, se kterymi se Hradecaci mohou ve svem meste setkat.
Sýkora koňadra a vrabec polní jako neveselé exponáty…. Foto – Lukáš Kadava.
Nepolisy – O tom, že lidská architektura představuje pro ptáky nejeden problém, není třeba dlouze polemizovat. Někteří autoři soudí, že „architektonické pasti“ mohou mít zničující vliv na celé populace druhů (např. sýček obecný) a u řady dalších mohou v součinosti s ostatními negativními faktory představovat potenciální riziko pro početnost ptáků. Nelze asi předpokládat, že u ptáků, kteří jsou s člověkem natolik sžití, jako např. sýkora koňadra (Parus major) či kos černý (Turdus merula), by měly devastující vliv na celé populace, přesto se i tito ptáci nezřídka stávají obětí lidských nástrah. O těch kurióznějších jsou i následující řádky a fotografie.
Kulík mořský. Foto – Tomáš Bělka.
Kulík mořský (Charadrius alexandrinus) je druh bahňáka, který obývá jižní a střední Evropu, severní Afriku, jižní a mírnou část Asie a jihozápadní oblasti Severní Ameriky.
Navzdory svému druhovému jménu hnízdí nejen na mořském pobřeží, ale i u vnitrozemských slaných jezer. Nejbližší hnízdiště kulíka mořského leží nedaleko. Obývá slaná jezera Panonské pánve v Maďarsku a Rakousku, hnízdí i v sousedním Německu. Přes tuto skutečnost je tento druh kulíka u nás poměrně vzácným hostem. Do současné doby je registrováno více než 20 záznamů o výskytu tohoto druhu. Jeho pozorování v naší republice, proto patří mezi mimořádné ornitologické zážitky.
Libanon – Diky emailum, adresovanym Egybird Yahoo group a publikacim v blizkovychodnim tisku byla zverejnena fakta o straslivem vybijeni capu bilych (Ciconia ciconia) na Strednim Vychode.
Ukazalo se, ze 19. dubna pristalo na severu Libanonu obrovske hejno migrujicich capu bilych k nocnimu odpocinku. Mistni lovci brzy potom rychle zorganizovali doslovny masakr, kdy capy strileli puskami za pomoci aut se svetlomety. Akce by zustala utajena, nebyt toho, ze jeden z lovcu vlozil fotografie s ulovky na Facebook.
Cely clanek vcetne fotografii naleznete na nasem capim webu.
Jespák mořský (Calidris maritima) v přístavu Den Helder – foto: J. Vaněk
Jak jsme naplánovali, tak také činíme a míříme na lokalitu poblíž městečka Petten, vzdáleného jen 20 km od Anny Paulowny. Jedná se oblast pastvin a polí, která je pochopitelně hustě protkána sítí vodních kanálů a cest. Od moře dělí tuto lokalitu jen vysoká umělá hráz a silnice. Hned za posledními staveními obce se popásají velká hejna hus velkých (Anser anser) a běločelých (Anser albifrons). Vjíždíme na úzké asfaltové cesty mezi pastvinami a poli. K mému překvapení mají i tyto v podstatě polní cesty své názvy. Hned na počátku upoutává naši pozornost nevelká volní plocha hned vedle cesty.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Objednejte si:
Za podporu děkujeme:
