Jeřábi popelaví v rezervaci pravidelně hnízdí a v posledních letech i zimují. foto archiv VČPČSO
Bohdanečský rybník prošel v minulých revitalizací, svým rozsahem ojedinělou v ČR: na snímku jeden z umělých ostrovů. Foto M. Růžička
Patrně nejznámější ornitologická lokalita ve východních Čechách se nachází na severozápadním okraji lázeňského městečka Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice. NPR Bohdanečský rybník (248,86 ha + ochranné pásmo 60,18 ha) představuje komplex vodních a mokřadních biotopů, vytvořených kolem jednoho z největších zachovalých rybníků bývalé pernštejnské rybniční soustavy, napájené Opatovickým kanálem. První územní ochrana byla vyhlášena v roce 1951 jako Státní přírodní rezervace, od roku 1992 je lokalita chráněna jako Národní přírodní rezervace. Oblast je rovněž zahrnuta jako SPA (Special protection area – Ptačí oblast) v soustavě Natura 2000. Předmětem ochrany na tomto území jsou rybníky Matka a Bohdanečský, které jsou propojeny rákosinami, vlhkými loukami a vrbovými porosty poskytujícími možnost hnízdění pro ptáky i jejich odpočinek na tahu. Během změn způsobených sukcesí došlo k negativním změnám v existenci a velikosti populací chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Soustava dvou rybníků s okolními rákosinami a vlhkými loukami byla v minulosti jednou z nejbohatších botanických lokalit v regionu. Přirozeným stárnutím rybníků a hospodářskými zásahy byla během let vegetace i flóra poněkud ochuzena, přesto je to lokalita botanicky zajímavá. Vodní společenstva jsou z hlediska ochrany přírody v současné době nevýznamná, neboť se zde intenzivně hospodaří. Na ně však navazuje celá řada (hydrosérie) společenstev pobřežních rákosin (Phragmition communis), vysokých ostřic (Magnocaricion elatae, Caricion gracilis), rašelinných a slatinných luk (Caricion lasiocarpae, Caricion fuscae, Caricion davallianae).
Na podzim se v rezervaci shromažďují desítky a stovky ptáků. Foto archiv VČPČSO
Území patří mezi nejstarší rezervace a zároveň mezi nejvýznamnější ornitologické lokality a jeho význam překračuje hranice pardubického regionu. Hnízdí tu kriticky ohrožené druhy vodního a mokřadního ptactva, z nichž nejvýznamnější jsou bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), chřástal malý (Porzana parva). Dále pravidelně hnízdí husa velká (Anser anser), jeřáb popelavý (Grus grus), na ostrově Helena se nachází hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea). Vzácnými hnízdícími ptáky jsou druhy vázané na rákosiny, např. sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal vodní (Rallus aquaticus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinoides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). V důsledku nevhodného hospodaření (meliorace a eutrofizace lučních partií) v 70. letech 20. stol. zde vymizeli další vzácní ptáci jako jsou bahňáci, např. vodouš rudonohý (Tringa totanus), břehouš černoocasý (Limosa limosa). Na loukách hnízdí nepravidelně bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Lokalita je také významnou zastávkou na tahu: objevuje se tu pravidelně orlovec říční (Pandion haliaeetus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a řada dalších vodních a mokřadních druhů ptáků.
V rezervaci probíhá řada akcí pro veřejnost. Mimo jiné Loučení s ptáky ve spolupráci a AOPK a VČPČSO. Na snímku Milan Růžička s ukázkami kroužkování ptáků. Foto archiv VČPČSO
Na území rezervace probíhá pravidelný monitoring avifauny, v roce 1995 bylo navázáno na dřívější výzkumy, především se zaměřením na rákosinné pěvce. Od roku 2004 probíhá mezinárodní odchytová akce v rámci projektu CES. Aktivní je patronátní skupina v pravidelném pořádání akcí pro širokou veřejnost (Vítání ptačího zpěvu, Festival ptactva).
