Štítek: Faunistika (Strana 2 z 5)

Husy běločelé na pastvě. Foto – Eva Stets.

Husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons) patří v České republice k pravidelně protahujícím a zimujícím druhům. Největší zimoviště a shromaždiště jsou široce známa zejm. na jižní Moravě v okolí nádrží Nové Mlýny. Ve východních Čechách jsou známa shromaždiště či zimoviště zejm. v okolí přehrady Rozkoš a mezi obcemi Praskačka a Podůlšany na rozhraní Královehradeckého a Pardubického kraje. Jednou z nejzajímavějších lokalit je Proudnický rybník u Žiželic a jeho okolí na pomezí Královehradecka a Kolínska.

Celý článek »

Svitavsko – Vlha pestra (Merops apiaster) je druh s mediterannim typem rozsirenim. Hnizdi v teplych a suchych oblastech Evropy, Asie a severni Afriky. Zimuje v tropicke a jizni Africe, kde jiz take vznikly hnizdni kolonie. Hranice jejiho rozsireni kolisa rovnez na severnim okraji arealu a jsou znamy vlhy, ktere vyvedly sva mladata dokonce i ve Velke Britanii, Nizozemsku, Belgii, Dansku a Nemecku (vse HUDEC & STASTNY 2005). Jeji celkova populace v Evrope cini 91 243 – 192 853 paru (HAGEMEIJER & BLAIR 1997).

Celý článek »

Chocholka je u křížence jen krátká a málo zřetelná. Foto – Jaroslav Vanek.

V pátek 1.4.2011 jsem během jízdy k přehradě Rozkoš přemýšlel  nad tématem článku, který jsem přislíbil dodat redaktorce těchto webových stránek. Aniž bych dospěl k rozhodnutí, dojel jsem k přehradě a vyrazil na lokalitu. Netrvalo ani deset minut pobytu u přehrady a měl jsem odpověď.

Vozidlo jsem nechal za obcí Kleny a vyrazil ke břehům přehrady.  První co jsem zde spatřil, bylo hejno poláků chocholaček (Aythya fuligula), které plavalo pár desítek metrů od břehu. Postavil jsem stativový dalekohled a začal ptáky počítat. Chocholaček bylo 35 a mezi 2 samice poláka velkého (Aythya ferina). Moji pozornost však upoutal pták, o kterém jsem se na první pohled domníval, že se jedná o samce poláka kaholky (Aythya marila). Od chocholaček se na první pohled lišil větší velikostí a šedým, nikoliv černým hřbetem.  Na první pohled také nebyla vidět žádná chocholka. Pečlivější prohlídka mě však vyvedla z omylu.

Celý článek »

Bažant obecný už bohužel ze zemědělské krajiny téměř vymizel. Foto – Stanislav Šimek.

Mrazivá únorová rána na Královéhradecku ještě zdaleka nepřipomínají blížící se příchod jarních dnů, ale i tak jsou plná očekávání okouzlujícího pozorování probouzejícího se  života  v prvních hřejivých paprscích. Když po ránu bot setřásám jinovatku z polehlých travin na zkřehlých okrajích lesních pasek nebo souvratí uprostřed polí, je cítit dřímající síla, která co nevidět propukne do překotného bujení, hemžení, šumu a jásotu. Každý kout toho obrovského okolního prostoru se probouzí svým rytmem a žadoní o vlastní poznání. Vychutnávám si tyhle chvíle nalévající do celého těla radostné pocity s novými nadějemi i na ty nejskromnější, ale pokaždé krásné zážitky ….

Celý článek »

 Mladoboleslavsko – Slavik modracek stredoevropsky (Luscinia svecica cyanecula) je slavikem s nejdelsi dobou pobytu u nas. Vzdyt prvni samci se mohou objevit uz ve druhe dekade brezna! Protoze mam v evidenci kontrolu jineho az z 5. listopadu, prodleva na nasem uzemi muze vyrazne prekrocit i sedm mesicu! Dnes vsak upreme pozornost na dobu jarniho navratu a zamyslime se tez nad ptaky, v case prutaznymi.

Celý článek »

Doklad zimního výskytu křivky bělokřídlé (Loxia leucoptera) u Svitav. Foto – Jan Richter.

Svitavsko – Mezi cleny nasi pobocky, kteri po uplynuti kazdeho roku radi bilancuji nejen sva pozorovani ptaku z jarniho nebo podzimniho tahu, z prubehu zimniho obdobi nebo hnizdni sezony, nejsem vyjimkou. Pri listovani v terennich blocich a probirani nejruznejsich dalsich zaznamu a zdroju informaci se pak vracim nejen do nasich oblibenych lesnich, lucnich, polnich nebo rybnicnich lokalit, ale rad zavzpominam i na ornitologicke zazitky, ktere jsem prozil na dalsich zajimavych mistech nasi republiky nebo i v zahranici. A jaky tedy byl podle meho pohledu „ornitologicky“ rok 2010 na Svitavsku?

Celý článek »

Portrét samce slavíka obecného po jarním příletu. Foto – Pavel Kverek.

V rámci výzkumu „boleslavské“ hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos)  jsou shromažďována i data, vztahující se k příletu a odletu druhu. Přestože přílety jsou sledovány již od roku 1983, teprve v novém století byl návrat prvních jarních ptáků zjišťován i s využitím přehrávky zpěvu a odchyty pro kroužkování.

O jarním návratu je obecně známo, že bývá rychlejší než podzimní odlet do zimovišť; ptáci jsou hnáni potřebou hnízdit. U slavíků, podobně jako u jiných pěvců, jsou těmi nejrychlejšími staří samečci, se zkušenostmi z předchozího hnízdění i z cesty domů. Podle mých poznatků to platí bezezbytku. Nejčasnější datum jarního návratu do zkoumané oblasti je 10. dubna 2009.

Celý článek »

Krkonose – Mesic cerven predstavuje na moji „domovske“ lokalite – prehrade Rozkos, tak trochu okurkovou sezonu, i kdyz existuji vyjimky, ktere potvrzuji pravidlo. V tomto roce jsem se rozhodl, ze si toto obdobi zpestrim vyletem za ptaky Krkonos, zejmena, kdyz se jako pruvodce nabidl znalec tamniho ptactva Lada Jasso. Nakonec jsme v prubehu cervna zvladnuli dve vypravy.

Prvni vyprava se uskutecnila 6. cervna a vychozim bodem byla oblast okolo Vosecke boudy, odkud se vydavame smerem ke Sneznym jamam. Cestou potkavame pocetne cecetky tmave (Carduelis cabaret), lindusky lucni (Anthus pratensis) a desitky pevusek modrych (Prunella modularis).

Pokud by nekoho zarazilo druhove jmeno cecetky, tak ta byla jako samostatny druh uznana pred nekolika malo lety. Pred tim byla povazovana za poddruh cecetky zimni – cecetka zimni stredoevropska (Carduelis flammea cabaret). Od cecetky zimni se lisi ponekud tmavsim zabarvenim a rovnez odlisnym hlasem. Puvodni oblasti tohoto druhu jsou Britske ostrovy a Alpy. Do Cech se zacala sirit v prvni polovine minuleho stoleti. Prvni hnizdeni bylo prokazano na Sumave v roce 1931, v roce 1971 pak bylo znamo z uzemi tehdejsiho Ceskoslovenska celkem 39 hnizdnich lokalit. V soucasne dobe se narust jeji pocetnosti zastavil a v letech 2001–2003 byla hnizdni populace v CR odhadovana na 6–12 tisic paru.

Celý článek »

Opatov – Jespak rezavy (Calidris canutus) se radi k vetsim druhum jespaku. Hnizdi cirkumpolarne v arktickych oblastech. Typickym hnizdnim biotopem je tundra se sporou travni vegetaci, kde se zdrzuje na bazinatych mistech. Na hnizdiste prileta prevazne v parech a ihned zacina tokat. Hnizdo byva obvykle na vyvysenine ve svahu, nekdy i na dosti vlhkem miste. Snuska obnasi 4-3 vejce. Doba sezeni byva 21-22 dni a pote dospeli ptaci odvadeji mladata do zarostlejsich a bezpecnejsich mist kde se mistrne ukryvaji. Po 18-20 dnech jsou mladata vzletna, ptaci se shlukuji do hejn a cast jich brzy odleta i do velkych dalek. Za tahu a v zime se objevuje hlavne na morskem pobrezi, zridka ve vnitrozemi na bahnech nebo piscinach u rybniku a velkych rek. V Ceske republice vzacne protahuje zejmena na podzim v zari, statistiky uvadi ( 45%) vsech pozorovani (vse HUDEC & STASTNY 2005). Tento clanek popisuje pozorovani tohoto bahnaka na Opatovskych rybnicich.

Celý článek »