Východočeská pobočka ČSO

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické

Strana 28 z 92

Podaří se zastavit úbytek břehouše černoocasého v Evropě?

21.3.2015 /
: Břehouš černoocasý byl opět opakovaně zjištěn v bystřické nivě i v roce 2014, nicméně bez náznaků hnízdění. Na snímku jedinec, zastiženy v poli u Bystřice 15. května 2014. Foto V. Štorek

Břehouš černoocasý v bystřické nivě na Královehradecku v květnu 2014. Foto V. Štorek

Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je již řadu let výrazně ubývajícím druhem nejen v České republice, ale v celé řadě evropských zemí.  Polovina populace tohoto bahňáka doposud hnízdí v Nizozemsku, avšak i zde jde o druh výrazně ubývající. Organiazce Birdlife International je již od počátku devadesátých let upozorňována, aby byl druh zařazen mezi celosvětově ohrožené. Mimo zdokumentovaný úbytek evropské populace pak zejména z důvodu nedostatečně známého populačního trendu poddruhu L.limosa melanuroides v Asii. Pouze u evropského poddruhu L. limosa islandica bylo zaznamenáno zvýšení početnosti lokální islandské populace.

Celý článek »

40 let Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP ve Vrchlabí

10.3.2015 /
zakládající člen krkonošské ornitologické sekce, vrchlabský kroužkovatel spojený zejména s okolím rybníka ve Vejsplaších.

Pan Kolář – zakládající člen krkonošské ornitologické sekce, vrchlabský kroužkovatel spojený zejména s okolím rybníka ve Vejsplaších.

Některá místa naší vlasti odedávna vzbuzovala v místních obyvatelích neobyčejný zájem o ptáky. Patří mezi ně i Krkonoše, jak se o tom zmiňují již dávní autoři historických příspěvků o ptačí fauně nejvyššího českého pohoří. Je sice pravda, že se tehdy jednalo spíše o zájem divoké ptáky kuchyňsky upravovat, případně drobné zpěvné ptactvo po odchycení chovat doma nebo jinému chovateli prodat na trhu. Je ale jisté, že již tehdejší ptáčníci měli ke svým svěřencům neobyčejně vřelý vztah a nejenže ptáky ze zištných důvodů chytali, ale také je v zimě hojně krmili a rádi pozorovali. Dost možná právě tato vášeň pro ptáky se zvolna během staletí přetavila ve všemožné zkoumání a pozorování ptáků i jejich životních projevů, jakému jsme svědky v dnešní době a vyústila v moderní organizovanou a koordinovanou činnost regionálních ptáčníků. Píli a obětavosti našich předchůdců i mnohých současníků, kterým se nejrůznější ptáčkaření stalo takřka životním stylem, totiž vděčíme za to, že si letos připomínáme již 40. výročí vzniku Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP ve Vrchlabí. Celý článek »

Mapování rozšíření a populační hustoty sýčka obecného v České republice v letech 2015-2016

6.3.2015 /

Sýček obecný na hnízdišti na Královehradecku. Foto L. KadavaSýček obecný (Anthene noctua) patří k druhům, jejichž počty se výrazně snižují ve velké části hnízdního areálu. Také v České republice jde o druh, jehož početnost klesla v minulých letech na kritickou mez. Zdali se nalezne cesta k ochraně této sovičky, napoví již čtvrtý program celorepublikového sčítání sýčka obecného, který organizuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Ve východních Čechách patří sýček v řadě oblastí k nezvěstným druhům. Přesto není vyloučeno, že existují lokality, kde sýčci přežívají a unikají pozornosti.

Celý článek »

Druhé pololetí roku 2013 na přehradě Rozkoš – část 2.

3.3.2015 /
Mladá potápka rudokrká se na Rozkoši zdržovala téměř tři měsíce. Foto je z prvního dne jejího pobytu. Foto J. Vaněk

Mladá potápka rudokrká se na Rozkoši zdržovala téměř tři měsíce. Foto je z prvního dne jejího pobytu. Foto J. Vaněk

S určitým zpožděním, způsobeným výpadkem pobočkových webových stránek přináším souhrn nejzajímavějších ornitologických pozorování z přehrady Rozkoš za druhou polovinu roku 2013. V předchozím příspěvku jsem se zaměřil na přehled pozorování nejpečlivěji sledované skupiny ptactva na lokalitě – na bahňáky. Tento příspěvek přináší přehled zajímavých pozorování ostatních skupin ptactva.

Celý článek »

Jak jsme se prošli po dně Bohdanečského rybníka

19.2.2015 /
Jeřábi popelaví v NPR Bohdanečský rybník. foto L. Kadava

Jeřábi popelaví v NPR Bohdanečský rybník. foto L. Kadava

Projít se po obnaženém dně NPR Bohdanečský rybník se hned tak nepoštěstí. Vidět známou východočeskou rezervaci z míst, kam se běžný návštěvník nedostane – navíc s odborným výkladem Vlastimila Peřiny a Milana Růžičky z AOPK Pardubice a Adolfa Vondrky z místního rybářského podniku. To byla hlavní lákadla „Procházky po dně“ NPR Bohdanečského rybníka, kterou pro VČP ČSO připravila pardubická Agentura ochrany přírody a krajiny v sobotu 14. února 2015. A zajímaví ptáci samozřejmě byli také k vidění!

Celý článek »

Skrytá hrozba chronické infekce a stresu

16.2.2015 /
rakosnik_Tomas Dettlaff

rákosník velký foto: T. Dettlaff

Nedávno publikovaná studie švédských vědců ukázala, že někteří rákosníci velcí (Acrocephalus arundinaceus) jsou nakažení ptačí malárií. S tímto parazitem (prvokem) se dostávají do kontaktu na svém zimovišti v Africe. Malárie je těžkým soupeřem pro člověka, ovšem ptáci se s tímto onemocněním dokázali vyrovnat nebo se na nich onemocnění zřetelně neprojevuje – infikovaní i zdraví jedinci hnízdí a úspěšně vychovávají mláďata. Tento jev byl doposud hádankou pro ornitology i evoluční biology. Protože onemocnění běžně mívá nějaký vliv na zdatnost jedince. Důkladnou analýzou vzorků krve vědci zjistili, že infekce má dvě fáze. První fáze je akutní stádium s typickými vnějšími symptomy, které se projeví krátce po nakažení. Druhá je trvalá chronická fáze, kdy nejsou symptomy rozpoznatelné.

Celý článek »

Co vede ptáky k létání ve V – formaci?

7.2.2015 /
Ibis skalní. Foto M. Unsold

Ibis skalní. Foto M. Unsold

Je to práce, kterou by asi nikdo nechtěl. Být ve vedení letové formace, mít tu největší dřinu s větrnými proudy, zatímco se ostatní „vezou“. Asi většina lidí tuto formaci do „V“ zná a ví, že ten první ve formaci rozráží vzduch a dalším za ním se letí snadněji. Setkáme se s ní u řady ptačích druhů, nejznámější jsou u nás asi husy. Co ale vede ptáky k tomu takto létat ve formaci? Z evolučního hlediska má smysl se „obětovat“ pro své příbuzné a tedy nějak podpořit své geny. V ptačím hejnu jsou ale i ptáci nepříbuzní. Co je tedy vede k této vzájemné kooperaci a šetření energie?

Celý článek »

Změny v redakci časopisu Panurus

3.2.2015 /

panurus_obrazek

Po vydání Panuru č. 23/2014 ukončil roli vedoucího redaktora po osmi redigovaných číslech Martin Paclík. Za příkladnou péči o vysokou odbornou i technickou kvalitu našeho ornitologického časopisu si zaslouží upřímné poděkování. Od letošního čísla po něm přebírá pozici vedoucího redaktora Libor Praus. Příspěvky do letošního čísla zasílejte elektronicky na e-mailovou adresu libor.praus@gmail.com a nebo ve výjimečných případech poštou na adresu Východočeské pobočky ČSO při VČM v Pardubicích, Zámek 2, 530 03 Pardubice.

Bude zimovaní jeřába popelavého ve východních Čechách pravidelností?

1.2.2015 /
Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. foto L. Vaněk

Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. foto L. Vaněk

V roce 2007 byl publikován v Panuru příspěvek o prvním úspěšném zimování jeřába popelavého (Grus grus) ve východních Čechách na Jičínsku (a potažmo v celé České republice) v sezóně 2004/2005. Autoři mimo jiné vyslovují tezi, že s přibýváním klimaticky mírnějších zim bude přibývat i případů zimních zástihů jeřábů popelavých. Zatím je zimní období 2014 /2015 na zimní výskyt jeřábů ve východních Čechách velmi bohatý.

Celý článek »

Podzim 2013 na přehradě Rozkoš – část. 1 (bahňáci)

25.1.2015 /
Mladý jespák malý. Foto J. Vaněk

Mladý jespák malý. Foto J. Vaněk

Čas podzimního tahu ptactva patří na Rozkoši k ornitologicky  nejatraktivnějším obdobím roku. Množství ptáků táhnoucích na svá zimoviště nachází v podzimním období na Rozkoši vhodné podmínky pro svoji tahovou zastávku. Kromě řady jiných faktorů přispívá k těmto dobrým podmínkám pravidelné snižování hladiny v podzimních měsících a s tím spojené obnažování bahnitých ploch na kterých ptáci hledají potravu.

(Pozn. red.: Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2013 byly na pobočkovém webu technické problémy, vracíme se k doplnění chybějících faunistických údajů z Rozkoše tak, jak jste byli zvyklí. Další příspěvky nás čekají podle toho, co nabídne nadcházející sezóna. Díky za pochopení!)

Celý článek »

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 Východočeská pobočka ČSO

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑