Globální oteplování způsobuje změny v rozšíření mnohých druhů ptáků. Jedním z nich je morčák bílý (Mergellus albellus), vzácný a celoevropsky chráněný druh kachny, jehož zimující populace se v důsledku zmírnění klimatických podmínek posunula v posledních 25 letech do severovýchodní Evropy. Nejnovější studie v časopisu „Diversity and Distributions” devatenácti vědců z šestnácti evropských zemí, založená na výsledcích Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), dokazuje, že Ptačí oblasti, (Special Protected Areas – SPA), které byly vyhlášeny na základě Směrnice o volně žijících ptácích, přispěly k uvedeným změnám v rozšíření tohoto zajímavého druhu.
Strana 29 z 92
Vážení přátelé, vyšlo nové, již 23. číslo ornitologického časopisu Panurus. V jeho obsahu naleznete celkem 11 příspěvků, mj. shrnutí poznatků o zimování vodních ptáků na nádrži Želivka v letech 2008/2009 – 2013/2014, poznatky o výskytu a hnízdění sýčka obecného (Athene noctua) na Novobydžovsku a Chlumecku, či výsledky barevného značení havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic a další (kompletní obsah ZDE). Nové číslo je již k prodeji za cenu 120,- Kč, k dostání bude mj. na jarní schůzi VČP ČSO. Veškeré informace o distribuci a objednávkách ZDE.
Proudnický rybník je oblíbenou ornitologickou a birdwatcherskou lokalitou. Zejména v předjaří a v době tahu ptáků se lze setkat s atraktivními ptačími hosty. Ovšem i v hnízdní době se vyplatí tuto přírodovědně i esteticky zajímavou lokalitu navštívit. Tento příspěvek si neklade za cíl podat kompletní obraz místní avifauny, ale seznámit čtenáře s tím nejzajímavějším, co ptačí sezóna v roce 2014 přinesla.
Interview se Zdeňkem Vermouzkem o péči o ptačí rezervaci Josefovské louky. Rozhovor vedl Jan Dušek. Rozhovor vyšel na serveru www.forumochranyprirody.cz
Po inspiraci v dalších regionálních pobočkách ČSO jsme dospěli k závěru, že bude dobré vyhlásit vedle Ptáka roku „republikového“ také jeho „regionálního“ zástupce. Záměrem pobočky je zejm. touto kampaní mezi členskou základnou VČP ČSO získat aktuální data o druzích, jejichž detailní znalost v rámci regionu umožní získat relevatní data ve správních řízeních a mít tak větší možnost lokální praktické ochrany přírody
Pro rok 2015 byla výborem pobočky vybrána volavka popelavá (Ardea cinerea). Tento druh nebyl vybrán náhodou.
Zřejmě vlivem relativně teplého konce zimy jsme počátek ornitologické sezóny zaznamenali v tomto roce nezvykle brzy. Projevilo se to nejčasnějšími záznamy prvního jarního výskytu v naší oblasti u několika tažných druhů – pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus), konipase bílého (Motacilla alba), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), kulíka zlatého (Pluvialis apricaria) nebo čápa bílého (Ciconia ciconia). Budníček menší (Phylloscopus collybita) byl dokonce pozorován v lednu ve Svitavách při přezimování. Začátkem března se u nás ještě zdržel zimní host – sněhule severní (Plectrophenax nivalis).
Vážení kolegové.
Ráda bych vás poprosila, abyste při svých terénních pochůzkách věnovali pozornost labutím a odečtům kroužků.
Připomínám, že v letech 2008 – 2010 bylo v rámci česko-polského projektu „Labutě“ označeno na zimovištích v Hradci Králové a v Pardubicích a na několika hnízdištích v PA a HK kraji celkem 286 labutí velkých, z toho 150 ptáků dostalo také žluté odečítací kroužky. Od roku 2008 máme již tisíce odečtů „našich“ labutí a získali jsme některé překvapivé zajímavé výsledky (některé východočeské labutě jsou velké cestovatelky a migrují na vzdálenosti několika stovek km, jiné se drží v okruhu několika málo km od svého hnízdiště,,,). Pamětníci si jistě vzpomenou na shrnující příspěvky na starém webu pobočky. Nejzajímavější výsledky lze nalézt ve Zpravodaji pobočky č. 54/2011 (str. 7 – Akce labutě: Sledujte labutě! Není to taková nuda, jak by se mohlo zdát…).
Výběr hnízdního partnera je často nejdůležitějším rozhodnutím v životě zvířat. Vědci z Konrad Lorenz Institute of Ethology našli první důkaz, že ptáci si mohou vybírat svého partnera podle specifického zápachu. Výzkumný tým porovnal chemické složení mazových žláz racka tříprstého (Rissa tridactyla) s geny, které mají význam pro imunitu ptáků. Racci, kteří si vzájemně „voní“ (tj. mají podobný pach) mohou mít i podobné geny pro imunitu. Vzhledem k tomu, že ptáci se raději páří s nepříbuznými jedinci, vědci nyní zjistili, že právě specifický zápach může být pravděpodobným mechanismem, podle kterého si uvědomují příbuznost. Zjištění byla publikována v Scientific Reports.
Jedněmi z nejnáročnějších a zároveň nejzajímavějších počinů v historii ornitologie jsou práce a vydávání národních Atlasů hnízdního rozšíření. V České republice vyšly již tři tyto publikace a v letošním roce se rozběhlo mapování pro nově připravovaný již čtvrtý Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Poprvé je mapování zcela jiné – probíhá online (data jsou vkládána a uchovávána v internetové databázi Birds.cz na adrese http://atlas.birds.cz.). Jednou z mnoha výhod je aktuální přehled o tom, jak mapování pokračuje, jaká data a jaké poznatky přináší. A to nejen v kvadrátu, který máte jako mapovatel/ka na starost. Co se tedy podařilo zajímavého zaznamenat během letošního ročníku?
Vážení přátelé, s potěšením představujeme zbrusu novou knížku Vladimíra Šoltyse „Proč má kos žlutý nos?“, která v těchto dnech vychází. Knížka pohádek a povídek z ptačí říše nenásilnou formou odkrývá dětem tajemství života ptáků, ale přináší i řadu dobrodružství a učí lásce k přírodě. Sháníte-li vánoční dárek pro děti, vřele doporučujeme! Více o knize zde: http://www.edika.cz/proc-ma-kos-zluty-nos/#









