Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Mladá potápka rudokrká se na Rozkoši zdržovala téměř tři měsíce. Foto je z prvního dne jejího pobytu. Foto J. Vaněk
S určitým zpožděním, způsobeným výpadkem pobočkových webových stránek přináším souhrn nejzajímavějších ornitologických pozorování z přehrady Rozkoš za druhou polovinu roku 2013. V předchozím příspěvku jsem se zaměřil na přehled pozorování nejpečlivěji sledované skupiny ptactva na lokalitě – na bahňáky. Tento příspěvek přináší přehled zajímavých pozorování ostatních skupin ptactva.
Jeřábi popelaví v NPR Bohdanečský rybník. foto L. Kadava
Projít se po obnaženém dně NPR Bohdanečský rybník se hned tak nepoštěstí. Vidět známou východočeskou rezervaci z míst, kam se běžný návštěvník nedostane – navíc s odborným výkladem Vlastimila Peřiny a Milana Růžičky z AOPK Pardubice a Adolfa Vondrky z místního rybářského podniku. To byla hlavní lákadla „Procházky po dně“ NPR Bohdanečského rybníka, kterou pro VČP ČSO připravila pardubická Agentura ochrany přírody a krajiny v sobotu 14. února 2015. A zajímaví ptáci samozřejmě byli také k vidění!
rákosník velký foto: T. Dettlaff
Nedávno publikovaná studie švédských vědců ukázala, že někteří rákosníci velcí (Acrocephalus arundinaceus) jsou nakažení ptačí malárií. S tímto parazitem (prvokem) se dostávají do kontaktu na svém zimovišti v Africe. Malárie je těžkým soupeřem pro člověka, ovšem ptáci se s tímto onemocněním dokázali vyrovnat nebo se na nich onemocnění zřetelně neprojevuje – infikovaní i zdraví jedinci hnízdí a úspěšně vychovávají mláďata. Tento jev byl doposud hádankou pro ornitology i evoluční biology. Protože onemocnění běžně mívá nějaký vliv na zdatnost jedince. Důkladnou analýzou vzorků krve vědci zjistili, že infekce má dvě fáze. První fáze je akutní stádium s typickými vnějšími symptomy, které se projeví krátce po nakažení. Druhá je trvalá chronická fáze, kdy nejsou symptomy rozpoznatelné.
Ibis skalní. Foto M. Unsold
Je to práce, kterou by asi nikdo nechtěl. Být ve vedení letové formace, mít tu největší dřinu s větrnými proudy, zatímco se ostatní „vezou“. Asi většina lidí tuto formaci do „V“ zná a ví, že ten první ve formaci rozráží vzduch a dalším za ním se letí snadněji. Setkáme se s ní u řady ptačích druhů, nejznámější jsou u nás asi husy. Co ale vede ptáky k tomu takto létat ve formaci? Z evolučního hlediska má smysl se „obětovat“ pro své příbuzné a tedy nějak podpořit své geny. V ptačím hejnu jsou ale i ptáci nepříbuzní. Co je tedy vede k této vzájemné kooperaci a šetření energie?
Po vydání Panuru č. 23/2014 ukončil roli vedoucího redaktora po osmi redigovaných číslech Martin Paclík. Za příkladnou péči o vysokou odbornou i technickou kvalitu našeho ornitologického časopisu si zaslouží upřímné poděkování. Od letošního čísla po něm přebírá pozici vedoucího redaktora Libor Praus. Příspěvky do letošního čísla zasílejte elektronicky na e-mailovou adresu libor.praus@gmail.com a nebo ve výjimečných případech poštou na adresu Východočeské pobočky ČSO při VČM v Pardubicích, Zámek 2, 530 03 Pardubice.
Jeřábi popelaví v cidlinské nivě v lednu 2015. foto L. Vaněk
V roce 2007 byl publikován v Panuru příspěvek o prvním úspěšném zimování jeřába popelavého (Grus grus) ve východních Čechách na Jičínsku (a potažmo v celé České republice) v sezóně 2004/2005. Autoři mimo jiné vyslovují tezi, že s přibýváním klimaticky mírnějších zim bude přibývat i případů zimních zástihů jeřábů popelavých. Zatím je zimní období 2014 /2015 na zimní výskyt jeřábů ve východních Čechách velmi bohatý.
Mladý jespák malý. Foto J. Vaněk
Čas podzimního tahu ptactva patří na Rozkoši k ornitologicky nejatraktivnějším obdobím roku. Množství ptáků táhnoucích na svá zimoviště nachází v podzimním období na Rozkoši vhodné podmínky pro svoji tahovou zastávku. Kromě řady jiných faktorů přispívá k těmto dobrým podmínkám pravidelné snižování hladiny v podzimních měsících a s tím spojené obnažování bahnitých ploch na kterých ptáci hledají potravu.
(Pozn. red.: Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2013 byly na pobočkovém webu technické problémy, vracíme se k doplnění chybějících faunistických údajů z Rozkoše tak, jak jste byli zvyklí. Další příspěvky nás čekají podle toho, co nabídne nadcházející sezóna. Díky za pochopení!)
Morčák bílý (Mergellus albellus) Foto: Milosz Kowalewski
Globální oteplování způsobuje změny v rozšíření mnohých druhů ptáků. Jedním z nich je morčák bílý (Mergellus albellus), vzácný a celoevropsky chráněný druh kachny, jehož zimující populace se v důsledku zmírnění klimatických podmínek posunula v posledních 25 letech do severovýchodní Evropy. Nejnovější studie v časopisu „Diversity and Distributions” devatenácti vědců z šestnácti evropských zemí, založená na výsledcích Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), dokazuje, že Ptačí oblasti, (Special Protected Areas – SPA), které byly vyhlášeny na základě Směrnice o volně žijících ptácích, přispěly k uvedeným změnám v rozšíření tohoto zajímavého druhu.
Vážení přátelé, vyšlo nové, již 23. číslo ornitologického časopisu Panurus. V jeho obsahu naleznete celkem 11 příspěvků, mj. shrnutí poznatků o zimování vodních ptáků na nádrži Želivka v letech 2008/2009 – 2013/2014, poznatky o výskytu a hnízdění sýčka obecného (Athene noctua) na Novobydžovsku a Chlumecku, či výsledky barevného značení havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic a další (kompletní obsah ZDE). Nové číslo je již k prodeji za cenu 120,- Kč, k dostání bude mj. na jarní schůzi VČP ČSO. Veškeré informace o distribuci a objednávkách ZDE.
Severské husy odpočívají na hladině Proudnického rybníka. Foto J. Studecký
Proudnický rybník je oblíbenou ornitologickou a birdwatcherskou lokalitou. Zejména v předjaří a v době tahu ptáků se lze setkat s atraktivními ptačími hosty. Ovšem i v hnízdní době se vyplatí tuto přírodovědně i esteticky zajímavou lokalitu navštívit. Tento příspěvek si neklade za cíl podat kompletní obraz místní avifauny, ale seznámit čtenáře s tím nejzajímavějším, co ptačí sezóna v roce 2014 přinesla.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
© 2026 Východočeská pobočka ČSO
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑