Východočeská pobočka ČSO

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické

Strana 44 z 93

Proč publikovat (nejen) v časopise Panurus

panurus_2010Prave vyslo jubilejni dvacate cislo ornitologickeho casopisu Panurus. Tento casopis zacal vychazet v roce 1989, kdy nahradil jiz od roku 1980 vychazejici Sbornik Vychodoceske pobocky Ceske spolecnosti ornitologicke. Pravidelne vydavani odborneho ornitologickeho casopisu ma tedy ve vychodnich Cechach jiz vice nez tricetiletou tradici. Panurus dlouhodobe uverejnuje rozmanite typy ornitologickych prispevku, od soustavnych faunistickych clanku z vybrane lokality ci o vybrane skupine ptaku, pres kratke popisy zajimaveho vzhledu ci chovani ptaku, az po strucne ornitologicke zajimavosti a dilci faunisticka pozorovani v samostatnych rubrikach. Kazdy ornitolog bez ohledu na sve zamereni ma tedy moznost vyuzit teto pestre nabidky k prezentovani svych vysledku.

Celý článek »

Výskyt zajímavých ptačích druhů na Svitavsku v roce 2011

20120208

Jarní zastávka potáplice severní (Gavia arctica) na Horním rybníku ve Svitavach. Foto: L. Novák

Svitavsko – Regionální oblast Svitavska je jedním z nejintenzivněji sledovaných území na rozhraní východních Čech a Moravy. Pozorování ptáků, mapování jejich výskytu a příležitostným odborným programům se tu věnuje hned několik aktivních kolegů. Četnosti návštěv vybraných lokalit pak odpovídá i zvýšený počet faunistických dat a v nich i zajímavých zjištění z průběhu celého roku.

Celý článek »

Za endemity na Kanárské ostrovy

20120202

Kanár divoký (Serinus canaria) v horské vesnici Vilaflor. Foto: L. Jasso

Při každém listování v atlasech ptáků Evropy a severní Afriky jsem se zastavil u nezvykle zbarveného ptáka – modré pěnkavy. Pěnkava kanárská (Fringilla teydea) žije pouze na dvou ostrovech Kanárského souostroví. Na Gran Canarii žijicí rasa F. t. polatzeki je dnes velmi vzácná (pouze 250 ex.) a je na pokraji vyhynutí. Na Tenerife žije nominátní F. t. teydea. Sameček je celý břidlicově modrý, jenom spodní ocasní krovky má bílé. Hnízdí pouze v horských lesích, tvořených endemickou borovicí kanárskou (Pinus canariensis) ve výšce 1 200 – 1 800 m n. m. Je stálá. Její populace je odhadnuta na 1 800 – 4 500 ptáků. Vzhledem k omezenému hnízdnímu aráalu (440 km2) patří k nejvzácnějším ptákům světa. A právě modrá pěnkava byla důvodem mého putování za endemity Kanárských ostrovů.

Celý článek »

Za ptáky do zoologických zahrad 33 – Novinky v českých zoo a malá zoologická zařízení v ČR II.

20120129aNOVINKY V CESKYCH ZOOLOGICKYCH ZAHRADACH A MALA ZOOLOGICKA ZARIZENI V CESKE REPUBLICE (II)

Tento mesic budeme pokracovat v novinkach v ceskych zoo navstevou dvou zahrad a posleze navazi volne na reportaz z ledna lonskeho roku .
LESNA

I kdyz jsem se nebyl letos podivat v Lesne, pravidelne sleduji jejich stranku na Facebooku, takze jsem si vsiml, ze se jejich sbirka ptaku znacne rozrostla. Otevreli pruchozi expozici pro supy krahujove (Gyps ruepellii) a himalajske (Gyps himalayensis). Jednoznacnou hvezdou letosniho roku se stala ctverice jerabu cernokrkych (Grus nigricollis), kteri se chovaji pouze v sedmi zoo v Evrope (z postkomunistickych zemi jen u nas a v Rusku). Velmi mne hreji prvoodchovy capu jihoamerickych (Ciconia maguari), nesytu bilych (Mycteria cinerea; chovani jen zde a v Ninendorfu) a indickych (M. leucocephala) a vlhovcu zelenych (Psarocolius viridis) a zlutohrbetych (Cacicus cela).

Celý článek »

Moravský ornitologický spolek zřídil ptačí videokanál

 

20120124Moravsky ornitologicky spolek – stredomoravska pobocka Ceske spolecnosti ornitologicke (MOS) venuje velkou cast svych aktivit propagaci a ochrane ptacich druhu, vyskytujicich se na uzemi Ceske republiky. K tomuto ucelu vyuziva radu let i internet. Jiz pred sedmi lety na svuj web umistil prvni videa z ptaciho sveta. Dnes, kdy je k dispozici rychle a kvalitni pripojeni a celosvetovym hitem se stalo sdileni videi prostrednictvim YouTube, se Moravsky ornitologicky spolek rozhodl sva ptaci videa prezentovat globalne. V techto dnech si zridil na YouTube svuj vlastni videokanal a na nej postupne umistuje videa, ktera natocili jeho clenove pri vypravach do prirody.

Celý článek »

Je dobré znát svého souseda

20100108bNová studie ukázala, že sýkory koňadry (Parus major) profitují ze sousedských vztahů. Vědci z Oxfordské univerzity zjistili, že koňadry, které dobře znají své sousedy, jsou úspěšnější pří vyvádění mláďat. Navíc samice pak snášejí více vajec a jejich mláďata bývají v lepší kondici při opouštění hnízda. K tomuto poznatku vědci došli při vyhodnocování hnízdních dat z více než 40tiletého výzkumu v mezi ornitology už dobře známé oblasti  Wytham Woods v Oxfordshire ve Velké Británii.

Celý článek »

Průtah kulíka písečného na přehradě Rozkoš

20120118a

U letícího kulíka písečného je dobře patrná bílá páska v křídle. Foto – Jaroslav Vaněk.

Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je druhem bahňáka s palearktickým typem rozšíření. Zasahuje až do Grónska a na východ Severní Ameriky. Geografická variabilita je málo výrazná, komplikovaná individuální variabilitou. Většinou jsou rozlišovány dvě subspecie – kulík písečný evropský (Charadrius hiaticula hiaticula), který obývá západní část areálu a kulík písečný sibiřský (Charadrius hiaticula tundrae) z Laponska a tunder severního Ruska a Sibiře.

Celý článek »

Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území CHKO Orlické hory za r. 2011 – 5. Potrava

20120117a

Mláďata sýce rousného. Foto – Miroslav Dusík.

Hlavnim cilem zavedeni systemu plosne hnizdni podpory dutinovych dravcu a sov v Orlickych horach na plose 204 km2 bylo snizeni populacnich hustot ekonomicky zavaznych druhu drobnych zemnich hlodavcu, omezeni skod na vysazovanych listnatych drevinach a pokud mozno vylouceni potreby pouzivani otravenych navnad. Prave postolka obecna (Falco tinnunculus), pustik obecny (Strix aluco) a syc rousny (Aegolius funereus) dokazi vytvorit pocetne spolecenstvo, osidlit mnozstvi rozdilnych lokalit na velkem uzemi, ve kterem si jednotlive druhy vymezi vlastni zivotni prostor a v nem dobre prosperuji.

Celý článek »

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 Východočeská pobočka ČSO

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑