Východočeská pobočka České společnosti ornitologické
Dospělý jeřáb popelavý (Grus grus) při přeletu. Foto – Jiří Mach.
Kdo by neslyšel o jednom z evropských ornitologických fenoménů v území maďarské puszty a rybníků, kde každoročně dochází ke shromažďování desetitisíců jeřábů popelavých (Grus grus) na jejich cestě ze severu a severovýchodu Evropy do zimovišť. Kdo by také nechtěl někdy vidět toto „přírodní divadlo“, kde vystupuje jeden jediný ptačí druh, a být tak užaslým divákem nevšedních okamžiků a zážitků.
Mládě puštíka obecného. Foto – Eva Netušilová.
Puštík obecný (Strix aluco) pro zahnízdění s oblibou využívá prostorné dutiny, které ve svém domovském okrsku, zvláště ve stabilním prostředí starších listnatých nebo smíšených lesů, méně často i při okraji prosvětlených čistých jehličnatých porostů využívají ptáci trvale. Přirozených hnízdišť je však v hospodářských lesích poskrovnu, a proto se rád usazuje do velkých budek, pomocí kterách lze snadno v krajině vytvořit rovnoměrnou nabídku hnízdních příležitostí i trvale obsazených teritorií.
Rodina okroužkovaných labutí na Dolním Svitavském rybníce. Foto – Jiří Mach.
Před pár lety se ze mě stal český koordinátor mezinárodního labutího projektu. Přišla jsem k tomu tak trochu jako slepá k houslím a nemohu říct, že by mi to dělalo nějakou zvláštní radost. Když náš projekt začínal, nevěděla jsem o labutích skoro nic jiného, než že se mi nikdy nelíbily a neměla jsem je ráda. Připadaly mi nudné a nezajímavé. S takovým názorem zřejmě zdaleka nejsem sama, proto se mi pres veškerou snahu dodnes nepodařilo najít nikoho, kdo by se chtěl labutěmi zabývat a komu bych koordinaci projektu mohla předat. Ale dala jsem se na vojnu, tak mi nezbývá, než bojovat.
Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Zabrodi u Cerveneho Kostelce – O ptacich rybnicni soustavy Brodsky – Spinka lezici v katastru obce Zabrodi u Cerveneho Kostelce jsem uz na tomto webu psal. V tomto clanku zminim nekolik zajimavych vysledku krouzkovani, ktere probiha v brehovych porostech rybniku. Krouzkovani v teto lokalite se venuji 13 let. Odchyty probihaji od konce brezna do konce rijna, vetsinou v intervalech 1 – 3 tydny, prumerne jen do 40 – 50 m siti. Site jsou umistovany nejen do rakosin, ktere tady nejsou prilis rozsahle, ale i v porostech keru, tvorenych hlavne vrbami (Salix) a krusinou olsovou (Frangula alnus).
NPR Bohdanecsky rybnik – Letosni podzimni exkurze VCP CSO probehla ponekud netradicnim zpusobem. Asi patnact clenu pobocky se ve svatecnim patku 28. rijna v osm rano seslo na Polakove poloostrove v NPR Bodanecsky rybnik. Na tom by samo o sobe jeste nebylo nic zvlastniho. Netradicnost exkurze spocivala ve spojeni tradicni podzimni exkurze s tradicnim vylovem Bohdanecskeho rybnika. Doprovodne akce, spojene s vylovem nejvetsiho rybnika vychodoceskeho regionu poradal, rovnez tradicne, Spolek pro ochranu mokradu. Jelikoz v radach Spolku je i rada clenu VCP CSO, je tezke u nekterych ucastniku rici, za kterou organizaci se ucastnili.
Dolni Cermna – Rad vzpominam na navstevy u Ladi a Helgy Stanclovych. Mezi jinymi debatami Lada kritizoval tehdejsi rozhodnuti o omezeni krouzkovani tzv. „beznych“ druhu ptaku, zvlaste mimo hnizdni obdobi. Rikal, ze se to jednou vymsti, az budou chybet data. Myslim, ze ta doba uz davno nastala. Vedou se debaty o ubyvani vrabcu (Passer sp.), organizuji se specielni akce na krouzkovani (CES, RAS). A nazor, ze nas zajimaji jen hnizdni populace a ne prutazni ptaci, snad uz je dnes take definitivne prekonany.
Buřňáček malý po preparaci v NM Praha. Foto: Jiří Mlíkovský.
Turnov – „Burnacek maly (Hydrobates pelagicus) je typicky morsky druh ptaka. Hnizdi od jizniho pobrezi Islandu a Norska pres Faerske ostrovy, Shetlandy a zapadni pobrezi Velke Britanie, dale v severozapadni Francii, Spanelsku, Portugalsku az po Kanarske ostrovy. Ve Stredozemnim mori hnizdi na Balearach, Sicilii, Korsice a Malte. Soucasna evropska populace cita 280 000 – 800 000 paru, z nichz ve Stredomori hnizdi pouze 15 000 – 20 000 paru. Na uzemi Ceske republiky byl v letech 1863 – 1953 zastizen celkem sestkrat v dobe od rijna do unora.
Mladoboleslavsko – Na mysli mam tentokrat sireni slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) smerem k verejnosti. Pral bych si totiz, aby zmineny region byl s fenomenalnim pevcem vice obeznamen, aby se podarilo vypestovat v lidech urcitou „hrdost“ na prostredi, jez stale jeste drzi onu dulezitou nabidku pro hnizdeni slaviku. Snazeni ma rozmer spolecensky, zejmena vsak ochranarsky. Chci, aby slavik tento kout Pojizeri proslavil.
VOGELPARK WALSRODE 2/2
Minuly mesic jsem zapocal prochazku po Walsrode (prvni dil zde), nicmene v pulce parku mi dosly sily, tak jsme si dali mesicni pauzu. V plne sile se tedy vracime opet do zapadniho Nemecka a pokracujeme v nasem turne. V uvodu pripominam, ze druhy chovane v cele Evrope pouze zde jsou opet oznaceny tremi hvezdickami a druhy, ktere jiz park nechova, jsou oznaceny krizkem #.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
© 2026 Východočeská pobočka ČSO
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑