Pro neznalce je treba vysvetleni otazky v nadpisu. „Ornitologie – veda pro kazdeho“ byl totiz oficialni nazev a zaroven nosne tema celostatni konference Ceske spolecnosti ornitologicke (CSO), ktera behem prvniho rijnoveho vikendu probehla v jihomoravskem Mikulove. A jednim dechem nutno rict, ze cely jeji prubeh daval na zminenou otazku kladnou odpoved. Temer z kazde prednasky, at uz slo o profesionalni ornitology ci amaterske nadsence, bylo patrne, ze bez vzajemne spoluprace si obe strany tezko dovedou ceskou ornitologii tezko predstavit. Nebyt amateru, neni dost dat z terenu. Nejde o zadny prevratny objev, ale mozna si to nekdo neuvedomi v plne sile a vyznamu.
Strana 48 z 93
Hnízdění poštolky obecné v plastové budce. Foto – Miroslav Dusík.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) se velmi dobře usazuje do polobudek v otevřené zemědělsky využívané krajině i na horských loukách, přiléhajících k rozsáhlým lesním komplexům. Na území CHKO Orlické hory měla v roce 2011 k dispozici 106 velkých polobudek, umístěných převážně na loukách a pastvinách do 800 m n. m. Navštěvovala celkem 74 umělých hnízdišť, ale nakonec založila snůšku ve 44 polobudkách. Z toho úspěšně vyvedla mladé ze 41 hnízd a ve třech případech byla snůška opuštěna. Kotlinky vykroužené v hnízdním substrátu, vývržky nebo kořist bez následného hnízdění byly zjištěny v deseti hnízdech a dospělí ptáci se v jejich bezprostředním okolí zpravidla trvale zdržovali po celé jarní i letní období.
Po nekolikalete vydavatelske odmlce vydala v zari tohoto roku Vychodoceska pobocka CSO pri VCM v Pardubicich publikaci „Cap bily v Dolnim Pometuji – historie a soucasnost“, jejimz autorem je dlouholety clen pobocky Tomas Divis.
Prace shrnuje hnizdni data ziskana predevsim pri krouzkovani mladat capa bileho (Ciconia ciconia) na hnizdech v jizni casti okresu Nachod v letech 1962 az 2010. Dale dilo na zaklade literarnich udaju, vzpominek pametniku a studia pametnich knih (kronik) obci a mest rekonstruuje vyvoj hnizdni populace capa bileho na tomto uzemi od prelomu 19. a 20. stoleti, kdy bylo spolehlive zadokumentovano prvni zname hnizdeni ve Starem Plese v Dolnim Pometuji.
Prvni rijnovy vikend je jak u nas, tak i jinde ve svete jiz neodmyslitelne spjat s Ptacim festivalem. Letosni rocnik prinesl na uzemi Pardubickeho a Kralovehradeckeho pet akci. K tomu se navic vychodocesti ornitologove podileli i na jedne vychazce ve strednich Cechach. Nakonec se na vsech sesti lokalitach seslo pres 167 ucastniku, kteri mohli pozorovat radu ptacich druhu, mezi nimiz se objevili napriklad i konipas lucni (Motacilla flava), orlovec ricni (Pandion haliaetus), lzicak pestry (Anas clypeata), orel morsky (Haliaeetus albicilla), racek maly (Hydrocoloeus minutus) nebo treba cirka obecna (Anas crecca). Na mnoha mistech pak prichozi videli i ukazku krouzkovani, ochutnali opekane parky a zapojili se do ruznych soutezi.
Podle nove studie se smrtici ptaci choroba – Trichomonoza, ktera se v Britanii objevila v roce 2005 siri z Britanie do Evropy. Hlavnimi nakazenymi druhy jsou zvonci obecni Carduelis chloris a penkavy obecne Fringilla coelebs. Puvodcem onemocneni je prvok bicenka drubezi Trichomonas gallinae, ktery parazituje horni cast traviciho traktu. Nejcasteji se vyskytuje u dravcu a holubu, ale od roku 2005 je stale vice pripadu zaznamenano u penkavovitych ptaku. Nektere oblasti byly silne zasazeny a populace penkav poklesly o 20% a zvonku az o 35%.
Presne takovymi slovy okomentoval jeden „sledovatel“ ptacich hnizd zajimave pripady hnizdeni, ktere zdokumentoval. Designer webovych stranek BBC „Priroda Velke Britanie“ Jeremy Torrance shromazdil fotografie z internetu, ktere se venuji tematu neobvyklych mist, ktera si ptaci vybrali pro hnizdeni. Autor vyhledaval na webovych strankach a blozich fotografie, zachycujici neobvykla reseni ptaci „bytove otazky“.
Maroko, Merdja Lerga – Pri rekapitulaci svych cest jsem narazil i na materialy z expedice, kterou jsem podnikl v r.1995 (6.5.-28.5.) do Maroka. Jsou to tedy trochu vousate informace, ale presto si tento zazitek dost dopodrobna pamatuji. Dva a pul denni zastavka na zaver cele cesty byla v pro ornitology zaslibene lokalite Merdja Lerga (Modra laguna) na severozapadnim atlantickem pobrezi Maroka. Lokalita je polozena jizne od primorskeho Larache u mestecka Moulay-Bousselham. Jedna se o velke jezero, ktere je pri prilivu spojeno s morem (morsky zaliv). Na jihu a vychode jezera byly v r. 1995 rozsahle slanomilne porosty s dalsimi ruznou mirou podmocenymi porosty – slanorozce, tvrde sitinovite porosty a dalsi rostliny. Jedna se o jednu z nejvyznamnejsich ptacich rezervaci v Maroku, chranenou jiz od r.1978. Nachazi se zde zimoviste kachen a bahnaku mezinarodniho vyznamu.
K jednem z dlouhodobe tradicne navstevovanych turistickych destinaci stale patri Dalmatske pobrezi Jaderskeho more, lezici na zapade Balkanskeho poloostrova ,v jizni casti dnesniho Chorvatska. Tuto oblast jsem, po dvaceti letech, navstivil i s rodinou letos koncem srpna. Hlavnim cilem cesty sice nebyli ptaci, ale i tak jsem tajne doufal……
Mladoboleslavsko – Otazka je na miste zejmena proto, ze pristi jaro vstoupim do slavicich krovin jiz po tricatou sezonu. Verejnost se bude moci seznamit s mou tricetiletou cinnosti na dvou jarnich vystavach, kdy mladoboleslavska predstavi „zpevaka z periferie“ a dolnobousovska „ornitologii v krajine domova“. Hodnoceni odborneho prinosu bude probihat prubezne.
VOGELPARK WALSRODE 1/2
Jednoho krasneho letniho odpoledne roku 2008 jsme spolecne s Karin Edler vstupovali do bajneho ptaciho parku Walsrode. Byl jsem patricne zvedav, jaky je jeden z nejslavnejsich ptacich parku sveta. Predem teto recenze avizuji, ze vzhledem k objemosti parku se zamerim pouze na extremne zajimave expozice a velmi nevsedni ci malo chovane druhy, protoze pojmout celou druhovou diverzitu Walsrode bylo nad moje sily. Mnoho z ptaku zde chovanych muzete z cele Evropy videt pouze zde. Ti, kterych se to tyka, budou v textu oznaceni tremi hvezdickami. Naopak druhy, ktere jsem v soucasne databazi Walsrode jiz nedohledal, jsou oznaceny nestastnym smajlikem.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Objednejte si:
Za podporu děkujeme:
