Strnad luční na pastvinách u Břístve, 14. 6. 2025

Strnad luční (Emberiza calandra) svým nenápadným hnědavým zbarvením trochu připomíná skřivana. Je celý hnědý, pouze na prsou a na bříšku má hnědavé skvrny, umístěné na světlém podkladu. Robustní žlutý zobák pak nezapře zálibu v semenech nejrůznějšího typu. Přestože patří legislativně mezi kriticky ohrožené druhy, nalezneme u nás místa, kde je jeho výskyt nejen pravidelný, ale i relativně hojný. Strnadi luční jsou druhem s proměnlivou populační dynamikou. Nejen v rámci území ČR, kde je jeho rozšíření omezeno výrazně jen na  severní část České republiky  (zejm. Polabí, České středohoří, Podkrušnohoří, blíže ZDE), tak i v oblastech, kde je početný a kde jeho populace může kolísat na základě dostatku lokálních vhodných biotopů.

Strnad luční má rád otevřenou krajinu převážně v nižších polohách, obsazuje zarůstající okraje luk či úhorů, travnaté meze při polních cestách nebo u silnic, pastviny či okraje obilných polí. V krajině se často prozradí svým typickým zpěvem (poslechni ZDE). Na Rožďalovicku je jeho výskyt znám min. od 70. let minulého století. Přestože údaje o jeho početnosti v Ptačí oblasti nejsou známé, lze předpokládat, že i zdejším strnadům lučním se nevyhnul populační pokles v druhé polovině 80. let, kdy byl v rámci celostátního mapování ptáků zjištěn jen ve 22% kvadrátů a na Rožďalovicku došlo k výraznému poklesu hraničícímu s lokálním vymizením¹). Ještě v roce 1995 je uváděn pouze na lokalitě rybník Kojetín (3 páry) a tato situace trvala až do konce 90. let 20. století²). Jeho početnost se začíná obnovovat zhruba po roce 2005 (první záznam z ptačí oblasti mám z 10. 5. 2008, kdy jsem u Nečaského rybníka zaznamenal 3 samce, ale tehdy jsem PO navštěvoval dosti sporadicky. O zvyšování početnosti svědčí i první pozorování většího hejna 100 ex. u rybníka Zrcadlo dne 23. 4. 2011 (Š. Vidner, Birds.cz). Nicméně až zhruba do roku 2015 byla obsazena část ptačí oblasti okolo Zrcadla, Nečaského rybníka a (patrně) Kojetína. Během Víkendového výzkumného tábora v roce 2018 byl zjištěn na sedmi lokalitách v ptačí oblasti, celkem 21 zpívajících samců. Lokálně byla již tehdy početnost vysoká: např. Cholenice – rybník Kojetín na linii cca 800m celkem 8 zpívajících samců, včetně okolní zemědělské krajiny (Dubečno–Židovice, linie cca 1 200 m celkem 7 zpívajících samců). Zvyšování početnosti napovídá i rostoucí počet strnadů lučních na zdejších nocovištích v PO zhruba od roku 2015³).

Strnad luční u rybníka Kojetín, 8. 5. 2018.

Přestože odborná literatura uvádí, že samice strnadů lučních nezpívají, vzhledem k vlastním pozorování z terénu to nemohu zejména v počátečních fázích hnízdní doby vyloučit a neuvádím počet zpívajících samců, ale teritorií, s opakovaným záznamem zpívajícího ptáka, nebo jiného chování, které hnízdění nasvědčuje. Centrem rozšíření strnadů lučních v ptačí oblasti zůstává krajina okolo rybníka Zrcadlo, včetně nivy Mrliny u Mlýnce a polí jižně od rybníka, dále okolí Nečaského rybníka, včetně toku potoka Stříbrle od Budčevse i u Břístve. Dále pak v okolí rybníka Kojetín. Strnadi luční hnízdí i v intravilánech obcí – např. v Hasině 2 – 4 páry na pastvinách mezi Novou a Starou Hasinou. Rovněž byl v letech 2022 – 2024 pravidelně slýchán v lokalitě Na drahách v Rožďalovicích. Jednalo se o ruderální průmyslový pozemek. Rovněž se pravidelně vyskytuje od Zámostského rybníka, přes Viničnou Lhotu až po nivu Smíchovského a Štítarského potoka.

Biotop strnadů lučních u Darebnice (k.ú. Činěves)

Přestože jsem se strnadům v ptačí oblasti cíleně nevěnoval, přece jen lze min. za poslední dvě sezóny hrubý odhad početnosti načrtnout. V roce 2025 bylo zjištěno celkem 49 okrsků, v roce 2026 celkem 53 okrsků (na 16 lokalitách). Nižší počty teritorií z předchozích let (2023 – 2024 obě sezóny 26 okrsků) jsou dány spíše nižším terénním úsilím, než realitou. Rovněž ani letos nebyly navštíveny některé potenciálně zajímavé (opomíjené) lokality a celkový počet bude pravděpodobně vyšší. Početnost v ptačí oblasti v posledních dvou letech lze odhadnout na 55 – 65 párů.

Strnadi luční v mimohnízdním období společně a nezřídka i početně nocují v rákosinách. V ptačí oblasti jsou doposud čtyři lokality se zjištěným nocováním strnadů. Významné nocoviště se nacházelo na Nečaském rybníku, s dosavadním maximem 23. 1. 2016, kdy bylo sečteno 480 ex. (G. Kašpar, Birds.cz). To je doposud i nejvyšší počet nocujících strnadů v ptačí oblasti. Z Nečaského rybníka je ovšem poslední záznam nocování z roku 2019. Dále bylo nocování zjištěno na sousedním rybníku Zrcadlo s maximem 30. 8. 2026 celkem 93 ex. Dalším nocovištěm je rybník Vražda, kde byli poprvé zjištěni nocující strnadi 7. 4. 2023 (60 ex.). Maximum bylo zjištěno 18. 10. 2026, celkem 455 ex. Strnadi luční byli dvakrát zjištěni nocující na Krčském rybníku: 26. 4. 2026 27 jedinců a 25. 4. 2026 pět nocujících strnadů. Je pravděpodobné, že ptáci mohou nocoviště během sezóny nebo meziročně měnit. Nutno podotknout, že dosavadní informace o nocování strnadů v ptačí oblasti jsou spíše kusé.

Sčítat strnady na nocovišti lze dvěma způsoby – při večerním příletu, nebo ranním rozletu z nocoviště. Ranní způsob je přesnější, neboť ptáci často nevyletují v jednom hejnu, ale rozletují se v menších, snadněji sčitatelných hejnkách v průběhu několika minut. Rozlet prozradí typických voláním (poslechni ZDE). Téměř vždy se rozletují až po východu Slunce (cca 15 – 30 minut po něm). Část ptáků navíc může v rákosinách zůstávat i déle, vyplatí se počkat min. 25 minut a vybrat si místo s dobrým výhledem. Nejlépe se sčítají po nabrání výšky proti světlé obloze, pokud ptáci odlétají na pozadí rákosin nebo lesa, je pravděpodobné, že část zůstane přehlédnuta. Večerní slet na nocoviště často provází shromažďování na vhodných stromech v blízkém okolí nocoviště, snadněji se sčítá v zimě, kdy strnadi rádi využívají zejm. topolů. Nevýhodou je větší míra nutnosti odhadu a také nižší viditelnost při sletu na nocoviště (zvlášť, pokud byla shromaždiště oddělená na několika stromech).

Nocoviště strnadů lučních na rybníku Vražda, 18. 10. 2026

Obecně je u vyšších počtů téměř vždy výsledek kombinací odhadu a sčítání menších hejn či jednotlivců. Při větších hejnech má člověk často jen pár vteřin na sečtení. Řídím se radou Františka Obhlídala, který se své Ornitologické příručce doporučoval rozdělit hejno na část, tu odhadnout a zbytek vynásobit. Popř. část hejna přesně sečtu a zbytek odhadnu. Nebo další možnost, že odhaduju (v případě, že je na to čas) hejno např. po desítkách. Samozřejmě platí, že čím větší hejno, tím vyšší musí být odhadovaná část hejna. Výsledným číslem je nejlepší možný odhad dané situace (blíže o metodice sčítání velkého počtu ptáků např. ZDE). Mimochodem, u špačků je tomu přesně naopak – tam je lepší sčítat večer při příletu hejn na nocoviště (nezřídka oba druhy nocují blízko sebe), ranní rozlet je rychlý a ve velkých hejnech. Rovněž mám zkušenost, že se liší stanoviště sčitatele u obou druhů – zatímco na večerní přílet špačků je nutné mít dobrý rozhled po lokalitě (a nejlépe i po jejím okolí) např. z posedů či jiných vyvýšených mást, u strnadů to není potřeba – pro potřebu sčítání je žádoucí být v dostatečné blízkosti nocoviště s výhledem na oblohu a směry, kterým se ptáci mohou rozlétat. U obou druhů platí, že čím větší je vaše znalost lokality a chování zdejších ptáků, tím lepší bude výsledek.

Sčítání (nejen) strnadů na nocovištích je úžasný zážitek. Tím spíše, že nezřídka našlapujete ještě spící přírodou, kdy posvátné ticho ruší jen zvuk vašich kroků a dechu, vlhkou ranní rosou nebo mlžným oparem, ale i těžkým podzimním blátem, abyste byli svědky, jak se příroda probouzí, nebo naopak chystá ke spánku. Strnadi luční patří neodmyslitelně ke krajině Rožďalovicka. Ptáci, přednášející svůj typický zpěv z vyvýšených míst, keřů nebo ovocných stromů podél silnic či polních cest jsou znamením krajiny, v níž se cítíme dobře a v níž jsme doma.

Text a foto Lukáš Kadava

Strnad luční u Kojetína, 14. 4. 2025

Zdroj:

¹) Šťastný K., Bejček V., Mikuláš I. & Telenský T. 2021: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum, Praha

²) Černý K. 1995: Výsledky ornitologického inventarizačního průzkumu na rybnících v okolí města Kopidlna. Archiv VČPČSO

³) Kadava L. & Vaněk J. 2019: Výsledky Víkendového výzkumného tábora  „Kopidlnsko 2018“, Panurus 28: 75 – 89.