Obě sponky, kterými je sešito jednadvacáté číslo zpravodaje východočeské pobočky, jsou rezavé. Ale text, ohlížející se za 4. VVT v Dolním Pometují od Milana Černého (originál ZDE) mne ani dnes nenechává v klidu, pro tuzemskou ornitologii tam byl vůbec prvně zdokladován smíšený slavičí pár! Hnízdění doloženo nálezem hnízda se snůškou, ze které dvě vylíhnutá mláďata byla v pozdějším čase Tomášem Divišem v optimálním věku okroužkována a vyfocena.
Rubrika: Faunistika (Strana 5 z 7)
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) vždy patřil k neodmyslitelnému koloritu tradiční rybniční (ale i zemědělské) krajiny kdekoli v Čechách či na Moravě. V posledních desetiletích (zhruba od počátku 90. let minulého století) dochází v České republice k prudkému poklesu početnosti, která se projevuje zejm. zánikem tradičních hnízdišť na řadě lokalit. Tato situace se projevuje plně i v regionu východních Čech, kde po roce 2000 došlo k zániku drtivé většiny kolonií. V Královehradeckém kraji jsou v současné době obsazovány pouze dvě: kolonie na přehradě Rozkoš na Náchodsku a kolonie na pískovně Štít na Královehradecku. Té však reálně hrozí zánik!
V posledních dnech vyšel již druhý atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš, který navazuje na první mapování, které probíhalo mezi roky 1991 – 1994. Mimořádně zdařilé dílo ukazuje stav avifauny Krkonoš během let 2012 – 2014 na české a polské straně hor. Autory publikace jsou podobně jako u minulého atlasu Jiří Flousek, Bożena Gramsz a Tomáš Telenský. Na celkovém sběru dat se podílelo dalších 36 ornitologů z celé České republiky a Polska.
Pozorování poláka malého (Aythya nyroca) patří k těm zajímavým a atraktivním ornitologickým zážitkům. Přestože je na tahu pozorován v malém počtu každoročně, jako hnízdící v ČR vymizel. Poslední hnízdění uvádějí stránky Faunistické komise ČSO z roku 1988 na rybníku Chobot na Třebíčsku. V roce 1992 uvádí hnízdění 1 páru v NPP Žehuňský rybník M. Jelínek (in litt.). Je také pravdou, že v některých letech bývá vzácně pozorován i v hnízdní době (např. v roce 2003 na Znojemsku, nebo v roce 2009 na Střední Moravě) avšak doposud bez prokázaného hnízdění. Jediný údaj o hnízdění uvádí V. Šena z roku 2006 na Českolipsku, kde měla být pozorována rodinka s mláďaty (tento údaj však FK ČSO neeviduje). Z východních Čech údaje o hnízdění chybí od 80. let minulého století. Až teprve letos bylo hnízdění poláka malého prokázáno na rybníku Černý Nadýmač na Přeloučsku.
Na začátku 70. let 20. století hnízdilo na jihu okresu Náchod celkem osm párů čápa bílého (Ciconia ciconia) – čtyři páry na březích přehrady Rozkoš, tři páry v Dolním Pometují a pár v Rasoškách. Později byla nová hnízdiště založena a obsazena na dalších 10 místech – čtyři v Dolním Pometují, dvě v blízkosti Rozkoše a čtyři na jiných místech. V několika posledních letech jsou ne zcela pravidelně vyváděna mláďata už jen z dvou hnízd v Dolním Pometují, z jednoho hnízda na břehu Rozkoše a dvou hnízd na jiných místech jižní poloviny okresu Náchod (bližší viz Diviš, T., 2011: Čáp bílý v Dolním Pometují – historie a současnost).
Říční nivy v přírodě blízkém stavu se v podmínkách České republiky uchovaly jen zřídka. Komplex biotopů zahrnující neregulovaný tok Mlýnské Cidliny a její říční nivy s krajinnými strukturami, mající místy antropogenní původ (tj. zatopené maloplošné pískovny a sečené louky), vytvářejí pestrou a harmonickou krajinu v k.ú. obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou v Královehradeckém kraji, která je od roku 1995 chráněna jako Přírodní památka Pamětník. Dne 1.7. 2015 uplyne 20 let od vyhlášení PP, kterou místní nazývají Kotrdáč. To je jistě důvod k alespoň stručnému vyzdvižení významu, který má lokalita i mimo své hlavní předměty ochrany. Ornitologické poměry byly doposud poněkud stranou zájmu a to zvláště pro nedostatek místních dat. Lokalita také nebyla systematicky a dlouhodobě sledována. Jaká je tedy zdejší současná krajina „z ptačí perspektivy“?
V zimních měsících 2007/2008 bylo instalováno 35 hnízdní polobudek pro skorce vodní (Cinculs cinclus) na tocích říčky Bělé, Zdobnice a Divoké Orlice na území CHKO Orlické hory. Od sezony 2012 byl počet těchto hnízdních příležitostí rozšířen na konečných 72 ks. V počátku hnízdní podpory byly budky instalovány pod mostky přímo na jmenovaných tocích nebo jejich bočních přítocích nejčastěji na stěnu mostů nad vodou. Část budek byla umístěna na kmeny doprovodných dřevin.
Ještě před několika lety byly oba druhy luňáků (Milvus migrans / Milvus milvus) v západní části bývalého okresu Hradec Králové opravdovou vzácností. Luňák hnědý byl vůbec prvně zjištěn až v roce 2008. Od té doby krajinu Novobydžovska (méně již Chlumecka) vzali oba druhy těchto elegantních druhů dravců za svoji a dnes můžeme směle prohlásit, že se jedná ve zdejší oblasti o pravidelně hnízdící druhy.
V tomto ohlédnutí za ornitologickým děním na přehradě Rozkoš se vrátím do první poloviny roku 2014. Vzhledem k velkému množství dat z této lokality se jedná jen o výběr některých pozorováním, jejichž zajímavost je dána buďto atraktivitou samotného ptačího druhu, mimořádným počtem pozorovaných jedinců, nebo neobvyklou dobou pozorování. Pro lepší přehlednost jsem použil členění podle jednotlivých řádů.
I na tak velké ptáky, jako je orel mořský (Halliaeetus albicilla) číhá v přírodě řada nástrah. Nejznámější jsou bohužel zejm. v souvislosti s cílením pokládáním otrávených návnad, kterých jsou orli mořští často obětí. Pokud se však události obrátí správným směrem ke zdárnému konci, je to vždy potěšující příběh. Tím spíše, že v jedné ze dvou níže popsaných událostí hrají důležitou roli lesníci či myslivci.














