Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Rubrika: Faunistika (Strana 4 z 7)
V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.
Letošní, již dvacátá sedmá, letní odchytová akce na Žehuňském rybníku proběhla poněkud později ve dnech 6. až 13. srpna 2016 za rekordního počtu nejen kroužkovatelů, ale i návštěvníků, kteří zde s námi strávili minimálně dvě noci. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C. Celkem bylo trvale nataženo 229 metrů sítí s oky 6 mm, a jedna síť pro odchyt dravců. Dále byla instalována vrš pro odchyt chřástalů u stanoviště A. Zvláštností byly noční odchyty slavíků ve spolupráci s Pavlem Kverkem a také odchyt křepelek na čerstvém strništi u stanoviště H, které bylo v důsledku probíhajících žní většinou nenataženo.
Druhým a závěrečným rokem probíhá celostátní mapování sýčka obecného (Athene noctua, blíže ZDE), ještě v druhé polovině 20. století byl sýček naší nejhojnější sovičkou, nyní je jednou z nejvzácnějších. To se týká i regionu východních Čech, kde lze v současnosti považovat populaci sýčka na hranici vyhynutí. Monitoring sýčků navíc probíhá v době mapování ptáků pro nově připravovaný atlas a tak lze očekávat zvýšené úsilí mapovatelů i o tento druh. Přineslo již tedy mapování sýčků nějaká překvapení v našem regionu?
V loňském roce se Východočeská pobočka ČSO poprvé rozhodla vyhlašovat konkrétní ptačí druh pobočkovým ptákem roku. Důvod a cíle jsou poněkud odlišné od celostátní akce ČSO. Důvodem pro výběr jsou zejm. nedostatečné znalosti o rozšíření konkrétního druhu v regionu východních Čech, popř. se jedná o konfliktní druhy z hlediska ochrany přírody s dalšími zájmovými skupinami či mohou působit hospodářské škody. Po volavce popelavé v roce 2015 (viz ZDE a ZDE), byl pobočkovým ptákem roku vybrán krkavec velký (Corvus corax).
Den mokřadů si každoročně připomínáme 2. února. K příležitosti tohoto dne organizuje ČSO v průběhu února společné vycházky na mokřadní lokality po celé republice. V tomto roce se k této aktivitě rozhodla přidat i naše Východočeská pobočka ČSO. Pro společnou vycházku byla vybrána jedna z nejvýznamnějších mokřadních lokalit v našem kraji – vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Vycházka se uskutečnila dne 14. února, se srazem v 8,00 hodin v obci Šeřeč.
Již potřetí se na pobočkovém webu obracíme za uplynulou sezónou na zajímavé lokalitě, jíž je Proudnický rybník u Žiželic na Kolínsku, jen pár stovek metrů za hranicí Královehradeckého kraje. Rybník, ležící v blízkosti cidlinské nivy, na cestě mezi Žehuňským rybníkem a rybníky Bohdanečska, je součástí ptačího migračního koridoru, který výrazně ovlivňuje skladbu ptačích druhů i jejich početnost. Co přinesla sezóna 2015?
V roce 2015 vyhlásila VČP ČSO pobočkovým ptákem roku volavku popelavou (Ardea cinerea). Akce si neklade za cíl jakkoli konkurovat Ptáku roku ČSO, základní snahou je doplnění znalostí o druzích, které jsou doposud regionálně útržkovité a lze jich popř. dále využít v ochraně přírody. Důvod výběru volavky je tedy nasnadě. Hlavní je fakt, že volavka je konfliktní druh mezi ochranou přírody a zejm. rybáři, kteří prosazují její regulaci. Je pravdou, že podle dostupných informací dochází v ČR k mírnému zvyšování početního stavu (dle Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 2006). Hlavním cílem projektu pobočkového ptáka roku tedy bylo shromáždění co největšího množství dat a poznatků, které by nám blíže nastínily skutečnou situaci druhu v regionu a které by zároveň posloužily jako základní argument v konkrétních správních řízeních.
Při ohlédnutí za uplynulým rokem můžeme z pohledu zájmu o výskyt ptáků v terénu znovu konstatovat, že i tato sezóna přinesla z východu Čech některá netradiční a zajímavá pozorování. Hodnocení se tentokrát bude týkat celého okresu Svitavy.
Skončená hnízdní sezóna 2015 znamená přesně polovinu práce na mapování pro nově vznikající Atlas hnízdního rozšíření ptáků České republiky, potažmo i pro nový evropský Atlas (blíže viz ZDE). VČP ČSO aktivně přispívá sběrem dat nejen v rámci aktivit svých členů, ale i některé tradiční pobočkové akce se přednostně věnují sběru údajů z kvadrátů, které doposud mapovateli obsazeny nejsou, nebo je z nich zveřejněno pouze minimum dat (viz ZDE). Co tedy alespoň stručně přinesla hnízdní sezóna 2015 v našem regionu?













