Labuť na hnízdě na rybníku Kojetín. 10. 4. 2025. Foto L. Kadava
Labuť velká (Cygnus olor) patří mezi pravidelně se vyskytující i hnízdící druh v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. V rybničnaté krajině na pomezí Nymburska a Jičínska hnízdí pravidelně na většině rybníků a Rožďalovicko je i známou oblastí shromaždišť labutí. Není tomu tak dávno, kdy u nás labutě velké byly velmi vzácným ptákem a s výjimkou několika zámeckých parků, kde byly vysazovány uměle, vůbec nehnízdily. Během druhé poloviny dvacátého století došlo k strmému populačnímu nárůstu a labutě se začaly šířit. Velkou ornitologickou událostí bylo zahnízdění labutí na Žehuňském rybníku v roce 1961 (tehdy Nymbursko). Divoce hnízdící pár byl nejdříve hlášen z okresu Jičín v roce 1967. Už při celostátním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1973–1977 byl počet odhadnut na 250–300 párů, v letech 2001–2003 na 440–500 párů, v letech 2014 – 2017 byla velikost labutí populace v ČR odhadována na 450 – 600 párů.
Hnízdo labutě na Krčském rybníku, 12. 4. 2026. Foto L. Kadava
Údaje o vývoji populace labutě velké přímo z ptačí oblasti Rožďalovické rybníky (6613 ha) nebyly publikovány, ale lze předpokládat, že stabilní populaci vytvořily labutě již před vyhlášením ptačí oblasti v roce 2004. V posledních pěti letech se početnost labutí v ptačí oblasti pohybuje mezi 8 – 13 hnízdícími páry. V letošní sezóně bylo z 28 kontrolovaných rybníků nalezeno 13 hnízdících párů na 10 lokalitách (obsazenost 36 %). V průběhu června vodily celkem 47 mláďat, v druhé polovině července/začátkem srpna 42 mláďat. O všechna mláďata přišly labutě v průběhu července na Krčském rybníku (4 pull.). Na rybníku Vražda, Hanušov a Hasina sice labutě zahnízdily, ale hnízdění bylo neúspěšné ve fázi inkubace vajec. Na dalších dvou lokalitách se zdržoval pár, ale nezahnízdil. Na rybníku Kojetín, kde labutě hnízdily v minulých sezónách pravidelně, to bylo pravděpodobně z důvodu nízké hladiny, na rybníku Bílek u Nouzova mi důvod není znám.
Labutě pravidelně obsazují téměř všechny lokality v ptačí oblasti, které mají vyvinutý litorální porost, doposud se vyhýbají pouze maloplošným lesním rybníkům bez rákosových porostů (např. ryb. Knížek, Kolčánek), popř. jsou extrémně využívané lidmi, zejména pro rybaření (Zámostský ryb., Hasinská nádrž). Zajímavé je i více párové hnízdění na jedné lokalitě. Poprvé byly dva hnízdící páry pozorovány na Pilském rybníku v roce 2023. V letošní sezóně na téže lokalitě hnízdily dokonce 4 páry. Na lokalitách v ČR hnízdily páry labutě velké přísně teritoriálně, více párů na jedné lokalitě doposud jen ojediněle. Ve východních Čechách bylo v roce 2019 zjištěno více párů na jedné lokalitě na Pardubicku tři páry na Bohdanečském rybníku a dva páry na Ostruženském rybníku v okrese Jičín.¹). Zdá se, že více párové hnízdění už nebude takovou vzácností: letos bylo nalezeno 6 párů na jedné lokalitě na Lanškrounsku a 5 párů na Bohdanečském rybníku (T. Oplocký, K. Pomykal in litt.).
Portrét labutího mláděte z Pustého rybníka, 3. 6. 2026. Foto L. Kadava
Ne všechna mláďata labutí jsou šedá. Mezi mláďaty labutí můžeme zaznamenat (často ve stejných rodinkách) kromě typicky zbarvených i bílé jedince. Tato formu byla původně popsána z Velké Británie v roce 1686 jako druh „Cygnus Anseroides. Vědecky ji popsal až Wiliam Yarrell v roce 1841 jako nový druh. Tyto labutě, které jsou po celý život bílé, pojmenoval „labuť neměnná“ – anglicky „Changeless Swan” a latinsky „Cygnus immutabilis”. Dnes už víme, že se jedná o barevnou mutaci, jako např. rezavé samice kukačky a rezaví nebo šedí puštíci obecní.²) Ve východních Čechách byla při sčítání labutí v roce 2019 forma „immutabilis“, v celkovém počtu mláďat zastoupena 9 %. Nejvyšší podíl bílých mláďat (16 %) byl zjištěn v okrese Hradec Králové, v ostatních okresech se jejich podíl pohyboval v rozmezí 2–15 %.¹). Na Rožďalovicku nebyla v minulých letech věnována bílým mláďatům pozornost, v letošní sezóně byla bílá mláďata zjištěna ve čtyřech případech (9%).
Labutě se na Rožďalovických rybnících pravidelně shromažďují. Klíčovou lokalitou je rybník Zrcadlo s dosavadními maximy 220 ex v červenci 2024 a v srpnu 2025. Nezřídka přitom části hejn migrují na sousední Nečaský rybník (maximum 20. 9. 2020 131 ex.). Menší shromaždiště labutí se nachází i na Pilském rybníku, s maximem 70 ex. 3. 6. 2023. Ptačí oblast spolu s Bohdanečským rybníkem na Parbubicku patří po roce 2000 mezi největší letní shromaždiště ve východních Čechách. Zřejmou příčinou výjimečného postavení okresů Jičín a Pardubice je velká nabídka troficky vhodných lokalit ve vhodném terénu.¹)
Už v dávných dobách okouzlili tito majestátně působící ptáci člověka svým elegantním zjevem a chováním. Až tedy zase někdy spatříte za vsí letku labutí, nebo na hladinách zdejších rybníků bělostné živoucí gondoly, které hrdě plují po klidné hladině s odrazem plynoucích oblak, určitě bude jasné, proč Petr Iljič Čajkovskij stvořil Labutí jezero, proč složil Jean Sibelius Labuť z Tuonely, a proč tito vznosní ptáci vlétli poetům do básní…
Lukáš Kadava
Labuť s mláďaty na Pilském rybníku, 7. 6. 2026. Foto L. Kadava
Labuť s mláďaty na Lohovském rybníku, 29. 5. 2020. Foto L. Kadava
Labutí pár (bez mláďat) na Komárovském rybníce, červen 2025. Foto L. Kadava
Zdroje:
¹) Diviš T. et al. 2020: Letní početnost labutě velké (Cygnus olor) v Královéhradeckém a Pardubickém kraji v roce 2019. Crex 38: 69 – 83.
²) Dolata P. T. & Mourková J. 2009: Výskyt formy immutabilis labutě velké Cygnus olor v České republice a v Evropě: vliv na výsledky zimních sčítání labutí. Aythya 2: 76 – 85.
