Zajimave pozorovani, ktere odhalilo neobvykle symbioticke vztahy mezi rybami a ptaky se v cervenci roku 2010 podarilo skupine japonskych vyzkumniku. V zapadni casti severniho Ticheho oceanu, asi 200 km od pobrezi Aomori (Japonsko), pozorovali a vyfotografovali mesicniky svitive (Mola mola), kteri pluli u same hladiny more. Samotne pozorovani techto ryb je vzacne. Vedci ale zjistili, ze mesicnici aktivne pluji za albatrosy, odpocivajicimi na vode. Brzy se ukazalo, ze takove chovani je prospesne jak pro ryby, tak pro ptaky.
Podle vyzkumniku bylo pozorovano celkem 57 mladych mesicniku asi 40 cm dlouhych, kteri pluli tesne u hladiny a nedemonstrovali zadne obranne chovani. Na vsech byly pozorovani ektoparazite rodu Pennella sp., patrici mezi koryse (Crustascea), kteri jsou u techto ryb pomerne bezni. Albatrosi laysansti (Phoebastria immutabilis) a albatrosi cernonozi (Phoebastria nigripes), odpocivajici na hladine more, zacali cistit ryby od ektoparazitu. Nejprve zacalo nekolik albatrosu mesicniky postuchovat, ti ovsem reagovali velmi klidne. Jednoho albatrosa se podarilo vyfotografovat, jak z ryby vytahuje parazity a pojida je. Kdyz prvni albatros zacal pojidat parazity z jedne ryby, rychle se k nemu pridali dalsi. Nekteri mesicnici se dokonce zacali otacet a priplouvali k ptakum velmi blizko, jako by jim sve parazity nabizeli. Albatrosi se pak zacali ektoparazity krmit.
Mesicnici byli u hladiny pozorovani uz drive, ale vyznam tohoto chovani nebyl nikdy uspokojive vysvetlen. Jedna z hypotez tvrdi, ze tak jednaji kvuli ohrati sveho tela po dlouhem patrani po potrave ve velkych hloubkach. Novy objev vsak ukazuje, ze se muze jednat o hygienicke duvody.
Podobne chovani bylo jiz drive pozorovano mezi mesicniky a malymi rybkami. Toto je prvni pozorovani a prima dokumentace symbiotickeho vztahu mezi albatrosy a mesicniky.
Mesicnik svitivy je nejtezsi kostnata ryba na svete, v dospelosti muze doahnout temer 4 metru a vazit i pres dve tuny.
Albatros laysansky – siroce rozsireny druh v severni casti Ticheho oceanu; jeho populace je odhadovana na vice nez dva miliony jedincu. Presto byl druh v seznamu Near Threatened by BirdLife International zarazen mezi „temer ohrozene“, protoze se jeho pocty v poslednich letech zacaly silne snizovat.
zdroj:
T. Abe, K. Sekiguchi, H. Onishi, K. Muramatsu, T. Kamito: Observations on a school of ocean sunfish and evidence for a symbiotic cleaning association with albatrosses, Mar Biol., DOI 10.1007/s00227-011-1873-6, viz zde a zde
(preklad L.P., S.V.)
Jizni Korea – Vedecke vyzkumy jiz pred casem prokazaly, ze nekteri ptaci dokazi rozpoznavat jednotlive lidi. Nejnoveji to potvrdily jednoduche pokusy, provadene v Jizni Koreji. Vedci z Narodni univerzity v Soulu kazdorocne kontroluji aktualni hnizdni populaci straky obecne (Pica pica) v okoli univerzitniho komplexu. Pri kontrolach si vsimli, ze ptaci velmi aktivne reaguji vystraznym krikem pouze na dva cleny vyzkumneho tymu. Byli to prave ti dva, kteri provadeli fyzicke kontroly jejich hnizd.
Podle noveho vyzkumu University of East Anglia ptaci samice, ktere jsou neverne svemu partnerovi, tim zvysuji sance na preziti svych mladat.
Pokusy s omezovanim predace hnizd bahnaku ukazuji, ze pouzivani ochrannych kleci a umelych navnad muze byt velice efektivni. Svedske studie se zamerily na neletalni zpusoby prevence predace, obsahujici formu averzni terapie. Ve snaze najit zpusoby jak zastavit ubytek hnizdicich druhu bahnaku ve Svedsku, testovali vedci z Gothenburgske univerzity nove metody, jak ochranit cejky chocholate (Vanellus vanellus) a vodouse rudonohe (Tringa totanus) proti predatorum.
