Vyhlašování ZCHÚ

    V minulosti byla z našeho popudu vyhlášena Přechodně chráněná plocha Rozkoš, přičemž se naši členové zapojili také do přípravy podkladů pro vyhlášení Přírodní rezervace Peklo (obě lokality se nalézají na Náchodsku). Ve spolupráci s ČSOP JARO Jaroměř jsme v roce 2007 předali státní ochraně přírody podklady k záměru zajištění územní ochrany lokality Třesický rybník mezi Hradcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou. Dále jsme se snažili i o vyhlášení Přírodního parku Dolní Pometují. Na základě shromážděných poznatků o výskytu ptačích druhů rozhodla se Východočeská pobočka České společnosti ornitologické při Východočeském muzeu v Pardubicích iniciovat ochranu tohoto území jeho zařazením do nejnižšího stupně územní ochrany, jejímž cílem by mělo být zachování podmínek pro existenci ptačího společenstva s řadou zvláště chráněných druhů. V srpnu roku 2001 zaslala Okresnímu úřadu v Náchodě návrh na zřízení Přírodního parku Dolní Pometují. Když více jak rok neobdržela žádnou písemnou reakci na svůj návrh (jen ústní informace o tom, že se o návrhu jedná), požádala referát ŽP Okresního úřadu v Náchodě o písemnou zprávu, ve které referát ŽP sděluje, že neobdržel doposud stanovisko zástupců dotčených obcí, řešil jiné prioritní úkoly a navíc kompetence zřizování přírodních parků přechází z rušených okresních úřadů na úřady krajské. V březnu 2003 proto Vč. pobočka ČSO poslala svůj návrh ještě jednou, tentokrát Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Hradci Králové. Během dalšího více než roku však návrh projednáván nebyl.

    Podle neoficiálních zpráv vzbudil největší obavy zástupců obcí a v oblasti hospodařících zemědělců požadavek na zachování a obnovu rozoraných luk a s tím spojenou ztrátou produkce. Je skutečností, jak jsme zjistili při terénním šetření v dubnu roku 2004, že podíl luk na celkové ploše navrhovaného přírodního parku poklesl z 34,8% v roce 1984 na současných 21,8%. To znamená, že za posledních dvacet let, avšak především v několika posledních letech, bylo rozoráno 334 ha luk. Na hospodářství někdejšího JZD Nahořany činí úbytek luk dokonce 118 ha, což je více než polovina původní rozlohy. Trvalé travní porosty (louky) naplňují v krajině řadu velmi významných funkcí, ať již je to funkce půdoochranná (zabraňování splachu a smyvu půdy), vodoochranná (zvětšení vsaku s kumulace vody), klimatická (obohacování ovzduší kyslíkem a spotřebováváním oxidu uhličitého při fotosyntéze), estetická (zeleň rychle se obnovující po kosení nebo spasení, postupný nástup mnohobarevných květů), ale i důležitá rekreační a krajinotvorná. Z pohledu biologie četných ptačích druhů představují trvalé travní porosty nejenom významnou základnu potravy počínaje půdními organizmy, semeny různých bylin a trav, hmyzem a hraboši nebo krtky konče, ale jsou také prostředím, ve kterém ptáci zakládají hnízda a odchovávají mláďata. Z druhů, kterým je louka ložnicí i kuchyní jsou to např. koroptev polní, křepelka polní, chřástal polní, čejka chocholatá, bekasina otavní, skřivan polní nebo bramborníček hnědý, z ptáků, kterým je louka nepostradatelným zdrojem potravy např. čáp bílý, káně lesní, poštolka obecná, racek chechtavý, sova pálená, sýček obecný nebo ťuhýk obecný. Je pravděpodobné, že velký úbytek luk v nivě Dolního Pometují je jednou z významných příčin nápadného poklesu počtu hnízdících párů čápa bílého v oblasti.

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *