Třesický rybník. Foto L. Kadava
Mělký eutrofní rybník, ležící cca 6 km východně od Chlumce nad Cidlinou v býv. okrese Hradec Králové při řece Bystřici mezi obcemi Kosičky a Obědovice. Svojí rozlohou (téměř 70 ha) patří mezi největší a nejstarší (první zmínka pochází již z roku 1467) z mála dochovaných rybníků kdysi rozsáhlé Chlumecké rybniční soustavy. Tato soustava byla pozoruhodně technicky řešena, ke vzniku rybníků využili tehdejší stavitelé geomorfologického obrazu krajiny a rybníky budovali v místech bývalého řečiště Labe, které těmito místy protékalo v období pleistocénu.Terasy, vytvořené řekou jsou dodnes patrné. Mezi několik málo dalších dochovaných rybníků této soustavy, která časově, technicky a četností vodních ploch si v ničem nezadala a v mnohém i předčila budoucí jižní Čechy, patří mj. Žehuňský rybník, Starochlumecký rybník, či rybník Proudnice. V současnosti určují tvář blízkého okolí Třesického rybníka četné písníky a pískovny.
Zatopené štěrkopískovny (pískovna Obědovice II). Foto L. Kadava
Třesický rybník svým charakterem vytváří příznivé prostředí pro hnízdění řady zajímavých druhů, vázaných především na litorální porosty. V jeho jižní až západní části jsou zachována refugia rozmanitých litorálních porostů, která hostí řadu zvláště chráněných ptačích druhů – bukače velkého (Botaurus stellaris), bukáčka malého (Ixobrychus minutus), chřástala malého (Porzana parva), chřástala vodního (Rallus aquaticus), čírky modré (Anas querquedula), slavíka modráčka (Luscinia svecica cyanecula) či rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus). Díky přítomnosti maloplošných vodních nádrží Požáry s častou manipulací s hladinou byla na lokalitě pozorována řadu druhů bahňáků (celkem 25 druhů), z nichž někteří jsou ve východních Čechách zjišťováni jen ojediněle: vodouš štíhlý (Tringa stagnatilis), tenkozobec opačný (Recurviostra avossetta), kameňáček pestrý (Arenaria interpres), jespák písečný (Calidris alba) či jespák rezavý (Calidris canutus). Brodiví (zjištěno 9 druhů) se na lokalitě shromažďují v počtech čítajících několik destítek jedinců. Okolní louky jsou zajímavé pravidelným hnízdním výskytem kriticky ohroženého břehouše černoocasého (Limosa limosa) a strnada lučního (Miliaria calandra). Rozsáhlé rákosové porosty jsou využívány jako nocoviště zejm. špačka obecného (max. 95 000 jedinců) či motáka pochopa (více než 30 jedinců). Ornitologicky byl rybník poprvé podroben výzkumu počátkem 60. let a od této doby byl ornitologicky monitorován pouze sporadicky. Pravidelný monitoring lokality probíhá zhruba od roku 2000. V současnosti bylo na sledovaném území zjištěno přes 210 druhů ptáků.
Manipulační nádrže Požáry. Foto L. Kadava
Lokalita je zranitelná díky vysoké eutrofizaci a nadměrné rybí obsádce, díky čemuž ubývají počty hnízdících druhů kachen a potápek. Riziko představuje přímé rušení hnízdících ptáků (plašení kormoránů v počátcích hnízdního období, zásahy do hnízdění), v loukách pak volné venčení psů v hnízdní době a intenzivní velkoplošný způsob zemědělského hospodaření. Nevhodnou se jeví rekultivace vytěžených pískoven, které spočívají ve sesvahování kolmých stěn a jejich následném osázení zejm. borovicemi. Ubývají tak hnízdní prostředí pro některé zvláště chráněné druhy (břehule říční, ledňáček říční) a rovněž celková biologická rozmanitost pískoven klesá.
Rozsáhlé rákosové porosty u Třesického rybníka. Foto L. Kadava
Podle jednoho biologa a ekologa ( tuším, že se jedná o pana Štorcha ) je překvapivě rozmanitá příroda i na důlních výsypkách a místech, kde došlo k narušení krajiny lidmi – na Plachtě v H.K. musí pro udržení toho co tam je jezdit tanky ! !! Je dobře, že si někdo dá tu práci a chodí sledovat ve svém volném čase přírodu, ale když už tak bych prosil pečlivější texty a informace poněkud méně jednostranné neb nic není ani černé a ani bílé….
Stačí jedna návštěva ortofotomapy na cuzk.cz a místo 70 ha se dostaneme na cca 50 ha i s širokým okolím rybníka…… Kde je voda tam je život !!!! o tom jak jsou výše uvedené informace rozporuplné svědčí následující: bylo zde zjištěno 2010 druhů ptáků ( není to překlep ? ) x ubývají počty a o kousek dříve text: „díky malým rybníčkům jsou zde velmi vzácní brodiví ptáci“ … ??? tak kdo se v tom má potom vyznat ????
Hezký den Ladislave, počet zjištěných druhů je samozřejmě 210 – díky za upozornění na překlep! Jinak dle informací vlastníka (pokud mě paměť neklame) má rybník cca 52 ha vč. litorálu + cca 13 ha manipulační nádrže Požáry. Máte pravdu v tom, že nic není černé ani bílé. Hlavní podstatou textu je vyzdvižení významu této mokřadní lokality a jejího blízkého okolí pro ptáky v jinak relativně jednotvárné zemědělské krajině. Nejsem si jist, v čem vidíte v textu rozpor: v okolí vlastního Třesického rybníka se nacházejí 2 typy vodních nádrží. Manipulační nádrže, které díky měnící se výšce vodní hladiny představují atraktivní biotop zejm. v době migrace (Brodiví, bahňáci), ale i jako hnízdní biotop pro zvláště chr. druhy (rákosník velký, chřástal vodní, bukáček malý…) a rekultivované pískovny. Právě rekultivace, jak je zde prováděna, znamená snížení významu pro ptáky jakožto hn. biotopu (vymizí ledňáček a břehule). Nádrže (pískovny) samozřejmě mohou mít význam jako shromaždiště (zaznamenány např. potáplice či různé druhy kachen). Není ale asi možné srovnávat rekultivaci štěrkopískovny v zem.krajině pomocí osázení borovic a rekultivaci velkých ploch po povrchové těžbě v sev. Čechách. Jde o jiné typy krajin, jiné biotopy a často i jiné přístupy k rekultivaci. Krásný den. Lukáš Kadava